Z jakého důvodu je kukuřice alergen?

Kukuřice sice neobsahuje lepek jako např. pšenice, ale její bílkovinné složky jsou beztoho podobně "úspěšným" alergenem jako bílkoviny obsažené např. - v pšeničném lepku. Z botanického hlediska je ostatně kukuřice blízkou příbuznou pšenice a zdrojem suroviny je zde stejně jako u pšenice zrno, takže by bylo divné, kdyby kukuřice neměla podobné vlastnosti včetně obsahu potenciálních alergenů. Kopirováno z wikipedie

Já se domnívám že alergie může být na cokoliv, je to u každého jedince jiné. Týká se lidí i psů.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den,
hodně čtu, že kukuřice patří mezi hlavní alergeny a špatně se psům a kočkám tráví (prý pod 40%).
Podle toho se taky řídím, ale z jakého důvodu to tak je? Hlavně u těch alergií, s trávením je mi to vcelku jasné. Práve se tu hádám (diskutuji) s kamarádkou a nemám pro to argument :D

protoze pes je masozravec, ne kukuricozrout

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den,
hodně čtu, že kukuřice patří mezi hlavní alergeny a špatně se psům a kočkám tráví (prý pod 40%).
Podle toho se taky řídím, ale z jakého důvodu to tak je? Hlavně u těch alergií, s trávením je mi to vcelku jasné. Práve se tu hádám (diskutuji) s kamarádkou a nemám pro to argument :D

Alergie může vzniknout v principu na jakoukoliv látku, ale některé alergie jsou mnohem častější než jiné. Například u lidí jsou velmi časté alergie na pyl pelyňku nebo na arašidy, kdežto alergie na kopretiny nebo mrkev jsou extrémně vzácné. Často to souvisí s tím, že se určitý druh v historii s tou konkrétní látkou nesetkával a není na ni přizpůsobený - kukuřice pochází z Ameriky a v jídelníčku evropských psů je sotva sto let, takže není divu, že ji organizmus psa pokládá za "vetřelce".

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Alergie může vzniknout v principu na jakoukoliv látku, ale některé alergie jsou mnohem častější než jiné. Například u lidí jsou velmi časté alergie na pyl pelyňku nebo na arašidy, kdežto alergie na kopretiny nebo mrkev jsou extrémně vzácné. Často to souvisí s tím, že se určitý druh v historii s tou konkrétní látkou nesetkával a není na ni přizpůsobený - kukuřice pochází z Ameriky a v jídelníčku evropských psů je sotva sto let, takže není divu, že ji organizmus psa pokládá za "vetřelce".

ještě že mám amerického psa. kukuřice je špatná,jelikož to tady šíří pár rádoby odborníků na granulky.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ještě že mám amerického psa. kukuřice je špatná,jelikož to tady šíří pár rádoby odborníků na granulky.

Váš Americký pes je bíložravec?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ještě že mám amerického psa. kukuřice je špatná,jelikož to tady šíří pár rádoby odborníků na granulky.

No, tak mu zkuste syrovou kukuřici "zbarfovat" a uvidíte, jak krásně a dokonale psi tráví sacharidy :)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ještě že mám amerického psa. kukuřice je špatná,jelikož to tady šíří pár rádoby odborníků na granulky.

Kukuřice má trochu více problémů než si myslíte. Za prvé dík obsaženému lepku je skutečně potencionální alergen, za druhé je nutričně téměř prázdná (kromě rostlinných cukrů obsahuje jen velmi málo prospěšných látek, za třetí má velmi vysoký glykemický index (takže jí není vhodné dávat moc, protože to rozhazuje hladinu cukru v krvi u psa), za čtvrté z obilnin nejčastěji trpí na mykotoxiny (plísně), což v situaci kdy se většinou nepoužívá celozrnná kukuřice, ale obyčejná krmná ve všelijakém stavu, také není žádná dobrá zpráva.
Mimochodem to rádoby odborníci, kteří jako první začali varovat před její nevhodností pocházejí z USA....Miloš

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Váš Americký pes je bíložravec?

To jako jestli žere jen potraviny bílé barvy?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kukuřice má trochu více problémů než si myslíte. Za prvé dík obsaženému lepku je skutečně potencionální alergen, za druhé je nutričně téměř prázdná (kromě rostlinných cukrů obsahuje jen velmi málo prospěšných látek, za třetí má velmi vysoký glykemický index (takže jí není vhodné dávat moc, protože to rozhazuje hladinu cukru v krvi u psa), za čtvrté z obilnin nejčastěji trpí na mykotoxiny (plísně), což v situaci kdy se většinou nepoužívá celozrnná kukuřice, ale obyčejná krmná ve všelijakém stavu, také není žádná dobrá zpráva.
Mimochodem to rádoby odborníci, kteří jako první začali varovat před její nevhodností pocházejí z USA....Miloš

Nerozumím vaší poznámce o celozrné kukuřici. U pšenice, žita apod. je mi celozrnost jasná. Ale u kukuřice jsem měla za to, že se mele vždy zrno celé, nemá se tam co sloupnout.

Stejně tak lepek. U kukuřice není její gluten většinou u lidí alergizující tak jako pšeničný, žitný (případně ovesný). Proto také celiaci mohou ve většině případů kukuřici jíst bez problémů. Proč je to tedy u psů jinak?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kukuřice má trochu více problémů než si myslíte. Za prvé dík obsaženému lepku je skutečně potencionální alergen, za druhé je nutričně téměř prázdná (kromě rostlinných cukrů obsahuje jen velmi málo prospěšných látek, za třetí má velmi vysoký glykemický index (takže jí není vhodné dávat moc, protože to rozhazuje hladinu cukru v krvi u psa), za čtvrté z obilnin nejčastěji trpí na mykotoxiny (plísně), což v situaci kdy se většinou nepoužívá celozrnná kukuřice, ale obyčejná krmná ve všelijakém stavu, také není žádná dobrá zpráva.
Mimochodem to rádoby odborníci, kteří jako první začali varovat před její nevhodností pocházejí z USA....Miloš

Miloši, nejsem odborník....ale kukuřice asi lepek obsahovat nebude, neboť mé kolegyně syn má alergii na lepek a místo klasické mouky používají právě kukuřičnou mouku, takže lepek obsahovat asi nemůže. Ilona

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nerozumím vaší poznámce o celozrné kukuřici. U pšenice, žita apod. je mi celozrnost jasná. Ale u kukuřice jsem měla za to, že se mele vždy zrno celé, nemá se tam co sloupnout.

Stejně tak lepek. U kukuřice není její gluten většinou u lidí alergizující tak jako pšeničný, žitný (případně ovesný). Proto také celiaci mohou ve většině případů kukuřici jíst bez problémů. Proč je to tedy u psů jinak?

Celozrnná kukuřice je to co si koupíte v obchodě. Pro psy se však častěji (vlastně až na pár výjimek...např. u Nutramu) používá kukuřice krmná a to je dost velký rozdíl. Zkusila jste ji někdy uvařit? Přeji velkou trpělivost. Navíc krmná kukuřice obsahuje různé smetky (prostě vše, co by na talíř lidem nepřistálo).
Kvalita proteinů u kukuřice je druhá nejhorší ze všech obilnin (horší je jen pšenice).
Pro příklad (údaje ve 165g (1 šálek), neupravená obilnina - obojí celozrnné):

Kukuřice:
Glykemický index: 75
Pozitivní či negativní faktor (působení na lidské zdraví): -542
Kvalita proteinů (100% je minimum pro výživovou dostatečnost): 55%
Poměr omega 3 a 6 mastných kyselin (čím nižší, tím lepší, nad 1:10 je už za hranicí): 1:32
Vybalancování živin v produktu: 34%
Významný zdroj vitamínů či minerálů: Nic...všeho málo.

Oves:
Glykemický index: 57...lepší
Pozitivní či negativní faktor (působení na lidské zdraví): -410...lepší
Kvalita proteinů (100% je minimum pro výživovou dostatečnost): 81%...lepší
Poměr omega 3 a 6 mastných kyselin (čím nižší, tím lepší, nad 1:10 je už za hranicí): 1:22...stále mizerné, ale lepší
Vybalancování živin v produktu: 43%...lepší
Významný zdroj vitamínů či minerálů: Vynikající - Mangan, Solidní: vláknina, thiamin, hořčík, fosfor...lepší.

(zdroj Nutriodata.com)

Oves je brán sotva za průměrnou obilninu, kukuřice spíše za mizernou...ale levnou (proto se taky cpe všude).

Oves je samozřejmě též možný alergen, ale alergie na něj se vyskytuje dost málo. Důvod? Prošla jste někdy nějakým krámem a podívala se na složení? Kukuřice všude a mnohdy v ohromných dávkách přesahující 50% pytle (např. Royal Canin). Navíc se tam dává i extrahovaný kukuřičný lepek, který tu hrozbu umocňuje (vyráběný drtivou většinou v Číně). Oves je jen sem tam a většinou v malé dávce málokdy přesahující 15% obsahu. Žito je v psím krmení vzácné natolik, že je spíš mimo.

Kukuřice se dá vzít v levnějších produktech (nějak se to zlevnit musí), ale není vhodné propadat iluzi, že jde o ideální obilninu. V odborné veřejnosti (a to celosvětově) je považována za ne-příliš vhodné řešení.

V drahých produktech je její výskyt ve velkém množství naprosto nepřijatelný a je důkazem, že tu někdo chce něco levně vyrobit...a hodně draze prodat.

Kukuřice není zase taková příšernost, jak se povídá, ale jsou daleko vhodnější řešení, kromě pšenice de facto téměř všechna....Miloš

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Miloši, nejsem odborník....ale kukuřice asi lepek obsahovat nebude, neboť mé kolegyně syn má alergii na lepek a místo klasické mouky používají právě kukuřičnou mouku, takže lepek obsahovat asi nemůže. Ilona

"Kukuřice sice neobsahuje lepek jako např. pšenice, ale její bílkovinné složky jsou beztoho podobně "úspěšným" alergenem jako bílkoviny obsažené např. - v pšeničném lepku." - citace z wikipedie.
Skladba proteinů v kukuřici je opravdu špatná...bohužel. Pokud však člověk není citlivý na její problém, ale má potíže s pšeničným lepkem ( gliadin a glutenin), může samozřejmě kukuřici jíst.....Miloš

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
"Kukuřice sice neobsahuje lepek jako např. pšenice, ale její bílkovinné složky jsou beztoho podobně "úspěšným" alergenem jako bílkoviny obsažené např. - v pšeničném lepku." - citace z wikipedie.
Skladba proteinů v kukuřici je opravdu špatná...bohužel. Pokud však člověk není citlivý na její problém, ale má potíže s pšeničným lepkem ( gliadin a glutenin), může samozřejmě kukuřici jíst.....Miloš

Děkuji za upřesnění, Ilona

kukuřice je obilnina, takže už z toho důvodu moc vhodná pro psy není, ale neobsahuje lepek, což je fajn. co se alergenů týče, většina jich vzniká mj. tepelnou úpravou.

za mě - je to prostě řešení jak zlevnit krmnou dávku. nikdy není dobré krmit hodně sacharidů...takže jestliže to není nutné...nekrmit.

Kukuřice by se neměla rozdělovat na celozrnnou a krmnou, to je nesmysl. Vždy se zpracovává zrno celé. Je neskutečné množství druhů, hybridů. Samozřejmě že jako krmná se pěstuje ta, která má co nejvyšší výnosy. Nehledě na chuťové (a jiné - např. u kukuřice pukancové) vlastnosti. Neznamená to ale, že by musela mít o mnoho jiné nutriční hodnoty.
Takže pokud to bereme do detailů, muselo by se psát, jaká přesně kukuřice ve žrádle je. To se nepíše ani u výrobků pro lidi.

Pokud je pes alergický na kukuřici, bude alergický na jakoukoli, ať ji nazve p. Miloš celozrnou nebo krmnou.
Navíc na kukuřici není alergie úplně běžná, spíš bych hledala v granulích prvně jiný alergen.

To ale neznamená, že bychom psa museli cpát jakoukoli obilninou, i když jde o málo alergizující kukuřici nebo oves (ten je co se týká alergie na tom hůř než kukuřice).

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kukuřice by se neměla rozdělovat na celozrnnou a krmnou, to je nesmysl. Vždy se zpracovává zrno celé. Je neskutečné množství druhů, hybridů. Samozřejmě že jako krmná se pěstuje ta, která má co nejvyšší výnosy. Nehledě na chuťové (a jiné - např. u kukuřice pukancové) vlastnosti. Neznamená to ale, že by musela mít o mnoho jiné nutriční hodnoty.
Takže pokud to bereme do detailů, muselo by se psát, jaká přesně kukuřice ve žrádle je. To se nepíše ani u výrobků pro lidi.

Pokud je pes alergický na kukuřici, bude alergický na jakoukoli, ať ji nazve p. Miloš celozrnou nebo krmnou.
Navíc na kukuřici není alergie úplně běžná, spíš bych hledala v granulích prvně jiný alergen.

To ale neznamená, že bychom psa museli cpát jakoukoli obilninou, i když jde o málo alergizující kukuřici nebo oves (ten je co se týká alergie na tom hůř než kukuřice).

Nepíši to jako zemědělec, ale dle popisů na pytli. Nikdo tam nebude koukat na kukuřici cukrovou, bílou a další, protože to tam není.
Pokud má pes alergii na kukuřici, tak už nemůže žádnou, to je jasné. Větší problémy však způsobuje každé obilí, které je v horším stavu, než deklarované jako celozrnná. Nejde totiž jen o alergie.
Vzhledem k tomu, že kukuřice je nacpána všude ve velkém množství, je alergie na ni čím dál tím častější i u lidí. V USA je už dost častá. V Evropě to nejvíce zasáhlo Anglii a postupně se to rve i do Evropy. Psů alergických na kukuřici je daleko více než na oves a to je statistika. Kukuřice je všude v ohromném množství, ovsa je dost málo. V současné době je u psů kukuřice druhý největší alergen předstihující i sóju. Sám jsem viděl viděl více než padesát psů citlivých na kukuřici (z několika stovek). Oficiální počty jsou okolo 3%, jenže to číslo poměrně rychle začíná růst. Tři roky zpět se uváděly procenta dvě. Problémy s kvalitou produktu ovšem procenta navyšují. Nemůžete to brát podle lidí. Pes jí násobky kukuřice co člověk v Čechách. Je spíše jako Američan. Předtím u nás o kukuřici nikdo ani neplknul, teď už se objevují varování před ní čím dál tím častěji.
Když vezmu takové kuře, tak to je mimořádně kvalitní zdroj bílkovin, přesto je na něj čím dál tím častější alergie. Proč? Protože je to levné maso a psům se rve furt dokola.
Alergie je většinou na proteiny. Vše co obsahuje proteiny je potencionální alergen. Čím nižší kvalita proteinů, tím hůře. Pak to stačí zkombinovat s neustálým cpaním jedním dokola (vyvážené granule) a máme základ pro alergii...
Překlapávám jeden z mnoha článků....

Jako mor se šíří Evropou kukuřice – v různých podobách je již přidávaná skoro do všeho. O něco pomaleji, ale jistě, se šíří také alergie na kukuřici, a to se všemi neblahými důsledky, které potravinová alergie může mít.

Nejrozšířenější je kukuřičná alergie v Anglii, patrně díky oblibě cereálií a kukuřičných lupínků na snídani či přesnídávku a nejspíš i díky tomu, že Anglie jako tradiční koloniální mocnost má ke kukuřici o něco delší přístup než např. střední Evropa. Takže jde o nezáviděníhodný náskok, který se ale začíná vyrovnávat.

Kukuřice představovala v různých zemích po celá desetiletí či staletí trumf v rukách národohospodářů, politiků, zemědělců, výživářů, producentů potravin a obchodníků. V podobě celých zrn či klasů, jako extrudovaná kukuřice (známé pukance), kukuřičná krupice, kukuřičná mouka, kukuřičný škrobový sirup, modifikovaný škrob či jemný škrob známý např. pod obchodní značkou Maizena zažila zejména po pádu komunismu nebývalý boom i na našem trhu a je součástí neuvěřitelného množství a typů potravinářských a dalších výrobků na našem trhu včetně léků. Takže se klidně může stát, že lékař předepíše pacientovi alergickému na kukuřici například lék na spaní obsahující kukuřičný škrob. Mnozí netuší, že jde o časovanou nálož, která nás co nevidět potrápí. Ostatně některé z nás trápí již dnes. Podstata tohoto rizika se nazývá alergie.

Při tom panují značné nejasnosti a mýty o tomto riziku. Nejčastější chybný názor zní, že pokud kukuřice neobsahuje lepek, nemusí se jí alergici bát. Není to ale pravda. Kukuřice začíná lepkové obiloviny dohánět.

Nejčastěji se s kukuřicí setkáváme ve formě škrobu. Maizena a jiné formy kukuřice a kukuřičného škrobu jsou po mnoha stránkách lepší než škrob bramborový. Ze zdravotního hlediska ale kukuřičný škrob představuje riziko zejména pro alergiky. Kukuřice sice neobsahuje lepek jako např. pšenice, ale její bílkovinné složky jsou beztoho podobně "úspěšným" alergenem. Z botanického hlediska je ostatně kukuřice blízkou příbuznou pšenice a zdrojem suroviny je zde stejně jako u pšenice zrno, takže by bylo divné, kdyby kukuřice neměla podobné vlastnosti. Takže fakt, že nějaká surovina je obvyklou součástí tzv. bezlepkové diety, nemusí znamenat, že na ni nemůžeme získat alergii. Speciálně kukuřice, která je pro mne z ne zcela pochopitelných důvodů jakýmsi esem bezlepkové diety, je ve skutečnosti výrazným zástupcem potenciálních rostlinných alergenů a mnoho alergiků na ni už doplatilo. A mnozí z nich dodnes nevědí, proč jim léky ani dieta ne a ne zabrat.

Pokud získáme jistotu, že již na kukuřici alergii máme, je třeba ji logicky ve všech podobách v jídlech eliminovat. Protože je ale dnes kukuřice v různé formě přidávána skoro do všeho, může se ukázat jako prozřetelné se jí u alergiků a např. i u celiakie začít vyhýbat, a to přesto, že se zatím u většiny nemocných alergie na kukuřici neprojevila.

Jestliže alergie na kukuřici je zatím ve střední Evropě výrazně méně častá než alergie na pšenici, taková rýže je ještě podstatně bezpečnější a dokonce již prý byla genetickou manipulací získána hypoalergenní odrůda rýže, tedy bez bílkovin pro člověka kritických. Rozvařená a propasírovaná rýže (rýžová pasta), rýžový škrob nebo rýžová mouka může být tedy použita jako relativně málo alergizující zahušťovadlo škrobovité povahy a vhodná náhražka kukuřice.

Pro alergiky je mnohem bezpečnější než kukuřičný škrob či pšeničná mouka u nás dříve více používaný škrob bramborový. Z dalších pro alergiky mimořádně příznivých možností je třeba uvést ságo, které koupíme v prodejnách zdravé výživy. Ságo nejen není s našimi obilninami příbuzné, ale škrob zde navíc není získáván ze zrna, ale ze stonku. Pokud potřebujeme posílit a revitalizovat, je dobré používat škroby z kořenů - opět pouze ve zdravých výživách: arowroot a především škrob z kuzu.

Na stránkách www.prirodnivyziva.cz čteme poněkud jednostrannou formulaci, že „Zcela nevhodný je škrob bramborový, k zahušťování omáček či výrobě pudinků je mnohem lepší škrob kukuřičný (Maizena) a pokud seženete, tak i pšeničný (Tricena).“ Pšeničný a kukuřičný škrob je v některých ohledech skutečně výhodnější nebo i zdravější, ale ne pro alergiky. Zatímco bramborový škrob pro alergiky neznamená velké riziko, alergie na kukuřici nebo pšenici je dnes velmi častá. Je-li někdo již alergický na kukuřici, je pro něj kukuřičný škrob velmi nezdravou potravinou. A pokud ještě alergik na kukuřici a pšenici alergický není, je značné nebezpečí, že dík časté konzumaci výrobků z pšenice nebo kukuřice se na tyto produkty alergickým stane. Je smutné, že téměř všechny pudingové prášky v obchodě jsou kukuřičné a tradiční „komunistické“ bramborové zcela zmizely.

Ještě smutnější je, že je kukuřice často přidávána do výrobků téměř zbytečně. Takový prášek do pečiva, jehož účinné složky jsou hypoalergenní by jistě bez kukuřičného škrobu nebyl podstatně méně funkční. A přidávat kukuřici zbytečně do výrobků zdravé výživy, jakými je třeba sojový jogurt, to je už skoro zločin. Zbytečným porušováním zásad zdravé výživy je i kombinace více druhů škrobovin v jednom výrobku. Jsem ochoten pochopit kombinaci nealergizujících brambor a pšenice v haluškách nebo chlebu, ale proč má být Zlatý klas kombinací pšenice a kukuřice, když je možné jej vyrobit jen z čistě pšeničných nebo čistě kukuřičných složek, to už nechci chápat.

Alergik dnes musí v supermarketu kličkovat jako zajíc, když chce nakoupit produkty bez kukuřice. Sitace je šílená a také následky jsou a budou šílené. Alergií přibývá a rozhodně za to nemůže jen nečisté životní prostředí, ale i neinformovanost výrobců a široké veřejnosti....
.....atd. je to dlouhé....

...před pármi lety takové články nebyly...proč?

Miloš

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nepíši to jako zemědělec, ale dle popisů na pytli. Nikdo tam nebude koukat na kukuřici cukrovou, bílou a další, protože to tam není.
Pokud má pes alergii na kukuřici, tak už nemůže žádnou, to je jasné. Větší problémy však způsobuje každé obilí, které je v horším stavu, než deklarované jako celozrnná. Nejde totiž jen o alergie.
Vzhledem k tomu, že kukuřice je nacpána všude ve velkém množství, je alergie na ni čím dál tím častější i u lidí. V USA je už dost častá. V Evropě to nejvíce zasáhlo Anglii a postupně se to rve i do Evropy. Psů alergických na kukuřici je daleko více než na oves a to je statistika. Kukuřice je všude v ohromném množství, ovsa je dost málo. V současné době je u psů kukuřice druhý největší alergen předstihující i sóju. Sám jsem viděl viděl více než padesát psů citlivých na kukuřici (z několika stovek). Oficiální počty jsou okolo 3%, jenže to číslo poměrně rychle začíná růst. Tři roky zpět se uváděly procenta dvě. Problémy s kvalitou produktu ovšem procenta navyšují. Nemůžete to brát podle lidí. Pes jí násobky kukuřice co člověk v Čechách. Je spíše jako Američan. Předtím u nás o kukuřici nikdo ani neplknul, teď už se objevují varování před ní čím dál tím častěji.
Když vezmu takové kuře, tak to je mimořádně kvalitní zdroj bílkovin, přesto je na něj čím dál tím častější alergie. Proč? Protože je to levné maso a psům se rve furt dokola.
Alergie je většinou na proteiny. Vše co obsahuje proteiny je potencionální alergen. Čím nižší kvalita proteinů, tím hůře. Pak to stačí zkombinovat s neustálým cpaním jedním dokola (vyvážené granule) a máme základ pro alergii...
Překlapávám jeden z mnoha článků....

Jako mor se šíří Evropou kukuřice – v různých podobách je již přidávaná skoro do všeho. O něco pomaleji, ale jistě, se šíří také alergie na kukuřici, a to se všemi neblahými důsledky, které potravinová alergie může mít.

Nejrozšířenější je kukuřičná alergie v Anglii, patrně díky oblibě cereálií a kukuřičných lupínků na snídani či přesnídávku a nejspíš i díky tomu, že Anglie jako tradiční koloniální mocnost má ke kukuřici o něco delší přístup než např. střední Evropa. Takže jde o nezáviděníhodný náskok, který se ale začíná vyrovnávat.

Kukuřice představovala v různých zemích po celá desetiletí či staletí trumf v rukách národohospodářů, politiků, zemědělců, výživářů, producentů potravin a obchodníků. V podobě celých zrn či klasů, jako extrudovaná kukuřice (známé pukance), kukuřičná krupice, kukuřičná mouka, kukuřičný škrobový sirup, modifikovaný škrob či jemný škrob známý např. pod obchodní značkou Maizena zažila zejména po pádu komunismu nebývalý boom i na našem trhu a je součástí neuvěřitelného množství a typů potravinářských a dalších výrobků na našem trhu včetně léků. Takže se klidně může stát, že lékař předepíše pacientovi alergickému na kukuřici například lék na spaní obsahující kukuřičný škrob. Mnozí netuší, že jde o časovanou nálož, která nás co nevidět potrápí. Ostatně některé z nás trápí již dnes. Podstata tohoto rizika se nazývá alergie.

Při tom panují značné nejasnosti a mýty o tomto riziku. Nejčastější chybný názor zní, že pokud kukuřice neobsahuje lepek, nemusí se jí alergici bát. Není to ale pravda. Kukuřice začíná lepkové obiloviny dohánět.

Nejčastěji se s kukuřicí setkáváme ve formě škrobu. Maizena a jiné formy kukuřice a kukuřičného škrobu jsou po mnoha stránkách lepší než škrob bramborový. Ze zdravotního hlediska ale kukuřičný škrob představuje riziko zejména pro alergiky. Kukuřice sice neobsahuje lepek jako např. pšenice, ale její bílkovinné složky jsou beztoho podobně "úspěšným" alergenem. Z botanického hlediska je ostatně kukuřice blízkou příbuznou pšenice a zdrojem suroviny je zde stejně jako u pšenice zrno, takže by bylo divné, kdyby kukuřice neměla podobné vlastnosti. Takže fakt, že nějaká surovina je obvyklou součástí tzv. bezlepkové diety, nemusí znamenat, že na ni nemůžeme získat alergii. Speciálně kukuřice, která je pro mne z ne zcela pochopitelných důvodů jakýmsi esem bezlepkové diety, je ve skutečnosti výrazným zástupcem potenciálních rostlinných alergenů a mnoho alergiků na ni už doplatilo. A mnozí z nich dodnes nevědí, proč jim léky ani dieta ne a ne zabrat.

Pokud získáme jistotu, že již na kukuřici alergii máme, je třeba ji logicky ve všech podobách v jídlech eliminovat. Protože je ale dnes kukuřice v různé formě přidávána skoro do všeho, může se ukázat jako prozřetelné se jí u alergiků a např. i u celiakie začít vyhýbat, a to přesto, že se zatím u většiny nemocných alergie na kukuřici neprojevila.

Jestliže alergie na kukuřici je zatím ve střední Evropě výrazně méně častá než alergie na pšenici, taková rýže je ještě podstatně bezpečnější a dokonce již prý byla genetickou manipulací získána hypoalergenní odrůda rýže, tedy bez bílkovin pro člověka kritických. Rozvařená a propasírovaná rýže (rýžová pasta), rýžový škrob nebo rýžová mouka může být tedy použita jako relativně málo alergizující zahušťovadlo škrobovité povahy a vhodná náhražka kukuřice.

Pro alergiky je mnohem bezpečnější než kukuřičný škrob či pšeničná mouka u nás dříve více používaný škrob bramborový. Z dalších pro alergiky mimořádně příznivých možností je třeba uvést ságo, které koupíme v prodejnách zdravé výživy. Ságo nejen není s našimi obilninami příbuzné, ale škrob zde navíc není získáván ze zrna, ale ze stonku. Pokud potřebujeme posílit a revitalizovat, je dobré používat škroby z kořenů - opět pouze ve zdravých výživách: arowroot a především škrob z kuzu.

Na stránkách www.prirodnivyziva.cz čteme poněkud jednostrannou formulaci, že „Zcela nevhodný je škrob bramborový, k zahušťování omáček či výrobě pudinků je mnohem lepší škrob kukuřičný (Maizena) a pokud seženete, tak i pšeničný (Tricena).“ Pšeničný a kukuřičný škrob je v některých ohledech skutečně výhodnější nebo i zdravější, ale ne pro alergiky. Zatímco bramborový škrob pro alergiky neznamená velké riziko, alergie na kukuřici nebo pšenici je dnes velmi častá. Je-li někdo již alergický na kukuřici, je pro něj kukuřičný škrob velmi nezdravou potravinou. A pokud ještě alergik na kukuřici a pšenici alergický není, je značné nebezpečí, že dík časté konzumaci výrobků z pšenice nebo kukuřice se na tyto produkty alergickým stane. Je smutné, že téměř všechny pudingové prášky v obchodě jsou kukuřičné a tradiční „komunistické“ bramborové zcela zmizely.

Ještě smutnější je, že je kukuřice často přidávána do výrobků téměř zbytečně. Takový prášek do pečiva, jehož účinné složky jsou hypoalergenní by jistě bez kukuřičného škrobu nebyl podstatně méně funkční. A přidávat kukuřici zbytečně do výrobků zdravé výživy, jakými je třeba sojový jogurt, to je už skoro zločin. Zbytečným porušováním zásad zdravé výživy je i kombinace více druhů škrobovin v jednom výrobku. Jsem ochoten pochopit kombinaci nealergizujících brambor a pšenice v haluškách nebo chlebu, ale proč má být Zlatý klas kombinací pšenice a kukuřice, když je možné jej vyrobit jen z čistě pšeničných nebo čistě kukuřičných složek, to už nechci chápat.

Alergik dnes musí v supermarketu kličkovat jako zajíc, když chce nakoupit produkty bez kukuřice. Sitace je šílená a také následky jsou a budou šílené. Alergií přibývá a rozhodně za to nemůže jen nečisté životní prostředí, ale i neinformovanost výrobců a široké veřejnosti....
.....atd. je to dlouhé....

...před pármi lety takové články nebyly...proč?

Miloš

Nepíši to jako zemědělec, ale dle popisů na pytli. Nikdo tam nebude koukat na kukuřici cukrovou, bílou a další, protože to tam není.
Pokud má pes alergii na kukuřici, tak už nemůže žádnou, to je jasné. Větší problémy však způsobuje každé obilí, které je v horším stavu, než deklarované jako celozrnná. Nejde totiž jen o alergie.
Vzhledem k tomu, že kukuřice je nacpána všude ve velkém množství, je alergie na ni čím dál tím častější i u lidí. V USA je už dost častá. V Evropě to nejvíce zasáhlo Anglii a postupně se to rve i do Evropy. Psů alergických na kukuřici je daleko více než na oves a to je statistika. Kukuřice je všude v ohromném množství, ovsa je dost málo. V současné době je u psů kukuřice druhý největší alergen předstihující i sóju. Sám jsem viděl viděl více než padesát psů citlivých na kukuřici (z několika stovek). Oficiální počty jsou okolo 3%, jenže to číslo poměrně rychle začíná růst. Tři roky zpět se uváděly procenta dvě. Problémy s kvalitou produktu ovšem procenta navyšují. Nemůžete to brát podle lidí. Pes jí násobky kukuřice co člověk v Čechách. Je spíše jako Američan. Předtím u nás o kukuřici nikdo ani neplknul, teď už se objevují varování před ní čím dál tím častěji.
Když vezmu takové kuře, tak to je mimořádně kvalitní zdroj bílkovin, přesto je na něj čím dál tím častější alergie. Proč? Protože je to levné maso a psům se rve furt dokola.
Alergie je většinou na proteiny. Vše co obsahuje proteiny je potencionální alergen. Čím nižší kvalita proteinů, tím hůře. Pak to stačí zkombinovat s neustálým cpaním jedním dokola (vyvážené granule) a máme základ pro alergii...
PřestaŇte furt mávat lepkem. Ten není alfa a omega. Kuře také neobsahuje lepek. Proteiny, rozumíte? Proteiny! Jejich kvalita plus...jednotvárná strava!
Překlapávám jeden z mnoha článků....

Jako mor se šíří Evropou kukuřice – v různých podobách je již přidávaná skoro do všeho. O něco pomaleji, ale jistě, se šíří také alergie na kukuřici, a to se všemi neblahými důsledky, které potravinová alergie může mít.

Nejrozšířenější je kukuřičná alergie v Anglii, patrně díky oblibě cereálií a kukuřičných lupínků na snídani či přesnídávku a nejspíš i díky tomu, že Anglie jako tradiční koloniální mocnost má ke kukuřici o něco delší přístup než např. střední Evropa. Takže jde o nezáviděníhodný náskok, který se ale začíná vyrovnávat.

Kukuřice představovala v různých zemích po celá desetiletí či staletí trumf v rukách národohospodářů, politiků, zemědělců, výživářů, producentů potravin a obchodníků. V podobě celých zrn či klasů, jako extrudovaná kukuřice (známé pukance), kukuřičná krupice, kukuřičná mouka, kukuřičný škrobový sirup, modifikovaný škrob či jemný škrob známý např. pod obchodní značkou Maizena zažila zejména po pádu komunismu nebývalý boom i na našem trhu a je součástí neuvěřitelného množství a typů potravinářských a dalších výrobků na našem trhu včetně léků. Takže se klidně může stát, že lékař předepíše pacientovi alergickému na kukuřici například lék na spaní obsahující kukuřičný škrob. Mnozí netuší, že jde o časovanou nálož, která nás co nevidět potrápí. Ostatně některé z nás trápí již dnes. Podstata tohoto rizika se nazývá alergie.

Při tom panují značné nejasnosti a mýty o tomto riziku. Nejčastější chybný názor zní, že pokud kukuřice neobsahuje lepek, nemusí se jí alergici bát. Není to ale pravda. Kukuřice začíná lepkové obiloviny dohánět.

Nejčastěji se s kukuřicí setkáváme ve formě škrobu. Maizena a jiné formy kukuřice a kukuřičného škrobu jsou po mnoha stránkách lepší než škrob bramborový. Ze zdravotního hlediska ale kukuřičný škrob představuje riziko zejména pro alergiky. Kukuřice sice neobsahuje lepek jako např. pšenice, ale její bílkovinné složky jsou beztoho podobně "úspěšným" alergenem. Z botanického hlediska je ostatně kukuřice blízkou příbuznou pšenice a zdrojem suroviny je zde stejně jako u pšenice zrno, takže by bylo divné, kdyby kukuřice neměla podobné vlastnosti. Takže fakt, že nějaká surovina je obvyklou součástí tzv. bezlepkové diety, nemusí znamenat, že na ni nemůžeme získat alergii. Speciálně kukuřice, která je pro mne z ne zcela pochopitelných důvodů jakýmsi esem bezlepkové diety, je ve skutečnosti výrazným zástupcem potenciálních rostlinných alergenů a mnoho alergiků na ni už doplatilo. A mnozí z nich dodnes nevědí, proč jim léky ani dieta ne a ne zabrat.

Pokud získáme jistotu, že již na kukuřici alergii máme, je třeba ji logicky ve všech podobách v jídlech eliminovat. Protože je ale dnes kukuřice v různé formě přidávána skoro do všeho, může se ukázat jako prozřetelné se jí u alergiků a např. i u celiakie začít vyhýbat, a to přesto, že se zatím u většiny nemocných alergie na kukuřici neprojevila.

Jestliže alergie na kukuřici je zatím ve střední Evropě výrazně méně častá než alergie na pšenici, taková rýže je ještě podstatně bezpečnější a dokonce již prý byla genetickou manipulací získána hypoalergenní odrůda rýže, tedy bez bílkovin pro člověka kritických. Rozvařená a propasírovaná rýže (rýžová pasta), rýžový škrob nebo rýžová mouka může být tedy použita jako relativně málo alergizující zahušťovadlo škrobovité povahy a vhodná náhražka kukuřice.

Pro alergiky je mnohem bezpečnější než kukuřičný škrob či pšeničná mouka u nás dříve více používaný škrob bramborový. Z dalších pro alergiky mimořádně příznivých možností je třeba uvést ságo, které koupíme v prodejnách zdravé výživy. Ságo nejen není s našimi obilninami příbuzné, ale škrob zde navíc není získáván ze zrna, ale ze stonku. Pokud potřebujeme posílit a revitalizovat, je dobré používat škroby z kořenů - opět pouze ve zdravých výživách: arowroot a především škrob z kuzu.

Na stránkách www.prirodnivyziva.cz čteme poněkud jednostrannou formulaci, že „Zcela nevhodný je škrob bramborový, k zahušťování omáček či výrobě pudinků je mnohem lepší škrob kukuřičný (Maizena) a pokud seženete, tak i pšeničný (Tricena).“ Pšeničný a kukuřičný škrob je v některých ohledech skutečně výhodnější nebo i zdravější, ale ne pro alergiky. Zatímco bramborový škrob pro alergiky neznamená velké riziko, alergie na kukuřici nebo pšenici je dnes velmi častá. Je-li někdo již alergický na kukuřici, je pro něj kukuřičný škrob velmi nezdravou potravinou. A pokud ještě alergik na kukuřici a pšenici alergický není, je značné nebezpečí, že dík časté konzumaci výrobků z pšenice nebo kukuřice se na tyto produkty alergickým stane. Je smutné, že téměř všechny pudingové prášky v obchodě jsou kukuřičné a tradiční „komunistické“ bramborové zcela zmizely.

Ještě smutnější je, že je kukuřice často přidávána do výrobků téměř zbytečně. Takový prášek do pečiva, jehož účinné složky jsou hypoalergenní by jistě bez kukuřičného škrobu nebyl podstatně méně funkční. A přidávat kukuřici zbytečně do výrobků zdravé výživy, jakými je třeba sojový jogurt, to je už skoro zločin. Zbytečným porušováním zásad zdravé výživy je i kombinace více druhů škrobovin v jednom výrobku. Jsem ochoten pochopit kombinaci nealergizujících brambor a pšenice v haluškách nebo chlebu, ale proč má být Zlatý klas kombinací pšenice a kukuřice, když je možné jej vyrobit jen z čistě pšeničných nebo čistě kukuřičných složek, to už nechci chápat.

Alergik dnes musí v supermarketu kličkovat jako zajíc, když chce nakoupit produkty bez kukuřice. Sitace je šílená a také následky jsou a budou šílené. Alergií přibývá a rozhodně za to nemůže jen nečisté životní prostředí, ale i neinformovanost výrobců a široké veřejnosti....
.....atd. je to dlouhé....

...před pármi lety takové články nebyly...proč?

Miloš

Omlouvám se, zablbnul pc a skočila mi tam i předchozí verze, kterou jsem vracel, abych to doplnil. Druhý článek je komplet...Miloš

Ty vado, on mi to tam prásknul třikrát a to jsem jen zmáčkl tlačítko zpět, kvůli doplnění....to je šmejd....Miloš

Abych to doplnil, protože i s tím autorem se dá polemizovat. Problém není kukuřice samotná, ani pšenice, ani soja. Problém je množství a jednostrannost. Vše může být koneckonců problémem. Přejděme u psů na rýži, rvěme ji do nich po tunách a začnou alergie i na ni. Zapřísahání lepkem je nesmysl. Průšvih je jednotvárnost...Miloš

Ono bohužel i šlechtěním se mění vlastnosti rostlin nejen v tom pozitivním, ale i negativním směru.
Takto to vlastně bylo i se pšenicí. Šlechtěním se zvýšilo procento lepku, na které náš organismus nebyl zvyklý. A množství alergiků se zvýšilo.
GMO je strašák, i když se nám to šlechtitelé snaží vyvrátit (kšeft je kšeft).

V minulém příspěvku mi šlo jen o terminus technikus Lépe by bylo nazývat kukuřici jako tu v potravinářské a krmné kvalitě (tedy spíše nekvalitě).

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Abych to doplnil, protože i s tím autorem se dá polemizovat. Problém není kukuřice samotná, ani pšenice, ani soja. Problém je množství a jednostrannost. Vše může být koneckonců problémem. Přejděme u psů na rýži, rvěme ji do nich po tunách a začnou alergie i na ni. Zapřísahání lepkem je nesmysl. Průšvih je jednotvárnost...Miloš

Ono to není tak úplně jednoduché, toto vaše prohlášení. Zrovna celiakie je geneticky podmíněná (i když je to taky složitější), už existují genetické testy, dělají se screeningy rodin, díky nimž bylo toto prokázáno.
Tímto vaším příspěvkem by si někdo mohl říct, že když bude jíst jen pšeničné pečivo, bude z něho za pár let celiak, tak to určitě není

I když zas celiakie není alergie v tom pravém smyslu... i když se tak často prezentuje.

Pro každou alergii musí mít organismus určitou dispozici. A nelze napsat, že spuštěč je jen to a to, je to neskutečně složitý proces.

Ale souhlasím, že každá jednostrannost je špatná pro celkovou odolnost organismu.
A pes jako masožravec by se neměl ládovat obilninami, ať už jsou to jakékoli.
Stejně jako jedním druhem masa nebo granulí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ono to není tak úplně jednoduché, toto vaše prohlášení. Zrovna celiakie je geneticky podmíněná (i když je to taky složitější), už existují genetické testy, dělají se screeningy rodin, díky nimž bylo toto prokázáno.
Tímto vaším příspěvkem by si někdo mohl říct, že když bude jíst jen pšeničné pečivo, bude z něho za pár let celiak, tak to určitě není

I když zas celiakie není alergie v tom pravém smyslu... i když se tak často prezentuje.

Pro každou alergii musí mít organismus určitou dispozici. A nelze napsat, že spuštěč je jen to a to, je to neskutečně složitý proces.

Ale souhlasím, že každá jednostrannost je špatná pro celkovou odolnost organismu.
A pes jako masožravec by se neměl ládovat obilninami, ať už jsou to jakékoli.
Stejně jako jedním druhem masa nebo granulí.

Na tu celiakii ho lidé upozornili, proto jsem napsal, že se s tím dá polemizovat a dal svůj dodatek. Bohužel nejsem z tohoto oboru (mimochodem váš komentář sleduji pečlivě právě z tohoto důvodu). Já osobně mám s kukuřicí spíše problém kvůli její nutriční prázdnotě (skoro jako cpát psa polysterenem posypaném cukrem). Většina obilnin je v tomto na tom lépe.
Pro mě osobně kvůli tomu platí. Čerstvá strava, nebo granule...ale ne tak jednotvárně stavěné a střídat....Miloš

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ono bohužel i šlechtěním se mění vlastnosti rostlin nejen v tom pozitivním, ale i negativním směru.
Takto to vlastně bylo i se pšenicí. Šlechtěním se zvýšilo procento lepku, na které náš organismus nebyl zvyklý. A množství alergiků se zvýšilo.
GMO je strašák, i když se nám to šlechtitelé snaží vyvrátit (kšeft je kšeft).

V minulém příspěvku mi šlo jen o terminus technikus Lépe by bylo nazývat kukuřici jako tu v potravinářské a krmné kvalitě (tedy spíše nekvalitě).

Dobrý nápad....ten terminus technicus je rozumný (já to převzal od jiných recenzentů). Miloš

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ty vado, on mi to tam prásknul třikrát a to jsem jen zmáčkl tlačítko zpět, kvůli doplnění....to je šmejd....Miloš

To nevadí, je to velice poučné čtení, děkuji za něj, tak klidně i třikrát Ilona

mám řešení pro vaše problémy. nekupujte si psa a nebudete muset řešit takové hovadiny.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
mám řešení pro vaše problémy. nekupujte si psa a nebudete muset řešit takové hovadiny.

Spáchejte sebevraždu, odbudou problémy s placením nájmu...Miloš

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Spáchejte sebevraždu, odbudou problémy s placením nájmu...Miloš

vy řešte celozrnou a krmnou kukuřici. nezapomeňte na google. v realu jste to nikdy neviděl a pak tu plácáte takové nesmysly. věnujte se rozborum pytlovejch nálepek. blázni co stavěj psa na úroveň člověka, vám ty keci žřát budou.lidem u kterých je pes jen pes,je z toho na zvracení.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
vy řešte celozrnou a krmnou kukuřici. nezapomeňte na google. v realu jste to nikdy neviděl a pak tu plácáte takové nesmysly. věnujte se rozborum pytlovejch nálepek. blázni co stavěj psa na úroveň člověka, vám ty keci žřát budou.lidem u kterých je pes jen pes,je z toho na zvracení.

A vás někdo nutí to číst? Drží vám někdo pistoli u hlavy? Když vás to nezajímá, tak to nečtěte.

A budete se divit, ale jsou lidi, kterým hodně záleží na tom, co jedí oni sami, co jí jejich rodina a kupodivu i co žere jejich pes. A to i přesto, že pes je jen pes.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A vás někdo nutí to číst? Drží vám někdo pistoli u hlavy? Když vás to nezajímá, tak to nečtěte.

A budete se divit, ale jsou lidi, kterým hodně záleží na tom, co jedí oni sami, co jí jejich rodina a kupodivu i co žere jejich pes. A to i přesto, že pes je jen pes.

Naprosto souhlasím, mám alergika na kukuřici / a ještě spousty dalších alergii / a tak mě to
zajímá , ale není mi jasná jedna věc . Když byla fenka na granulích NUTRAM WEICHT KONTROL
na zhubnutí / r. 2012 - v té době jsem ještě nevěděla , že je alergická na kukuřici / , tak
v těchto granulích je kukuřice, ale i kukuřičný lepek ! Když kukuřice nemá lepky , tak
co to tedy je ?.....

" Dnes " se absolutně všem obilovinám vyhýbám , používám vařené brambory a občas rýži / jiná
obilovina / a vař. maso pro lidskou spotřebu- hlavně krůtí , trochu kuřecí , libové vepřové a myslím,
že se fenka zlepšila, škoda , že jsem toto nevěděla dřív a nehledala informace , mohla jsem krmit
daleko lépe - granule bez obilovin a možná , že by se potravinová alergie nerozjela.

Děkuji Milošovi za článek o obilovinách , člověk pořád nemá dost informací a znalostí,
pro mou alergickou fenku je sice pozdě , ale pro ostatní pejsky třeba ne ......... Hanka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Naprosto souhlasím, mám alergika na kukuřici / a ještě spousty dalších alergii / a tak mě to
zajímá , ale není mi jasná jedna věc . Když byla fenka na granulích NUTRAM WEICHT KONTROL
na zhubnutí / r. 2012 - v té době jsem ještě nevěděla , že je alergická na kukuřici / , tak
v těchto granulích je kukuřice, ale i kukuřičný lepek ! Když kukuřice nemá lepky , tak
co to tedy je ?.....

" Dnes " se absolutně všem obilovinám vyhýbám , používám vařené brambory a občas rýži / jiná
obilovina / a vař. maso pro lidskou spotřebu- hlavně krůtí , trochu kuřecí , libové vepřové a myslím,
že se fenka zlepšila, škoda , že jsem toto nevěděla dřív a nehledala informace , mohla jsem krmit
daleko lépe - granule bez obilovin a možná , že by se potravinová alergie nerozjela.

Děkuji Milošovi za článek o obilovinách , člověk pořád nemá dost informací a znalostí,
pro mou alergickou fenku je sice pozdě , ale pro ostatní pejsky třeba ne ......... Hanka

To je spíš název pro extrahované proteiny z kukuřice. Lepek jako pšenice úplně nemá. Vám to může být jedno. Je alergická na kukuřičný protein, takže jde vlastně jen o slovíčka...Miloš

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To je spíš název pro extrahované proteiny z kukuřice. Lepek jako pšenice úplně nemá. Vám to může být jedno. Je alergická na kukuřičný protein, takže jde vlastně jen o slovíčka...Miloš

Miloši , je mi to jedno , ale stejně mě to pořád trápí a už pořád asi bude .... Hanka

P.S. Děkuji za vysvětlení.