Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

24.8.2005 13:08
Neregistrovaný uživatel

Ahoj, nejsem pejskař,a zajímala by mě jedna věc. Je pravda že psi vidí pouze "černobíle", nebo rozlišují i barvy. Koně například barvy vidí, ale jen některé a to ještě některé líp a jiné míň a taky prý koně věci kolem sebe vidí a trochu větší než jsou ve skutečnosti, tak by mě zajímalo, jak je to u pesanů, dík L.

Neregistrovaný uživatel

24.8.2005 13:28
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj, nejsem pejskař,a zajímala by mě jedna věc. Je pravda že psi vidí pouze "černobíle", nebo rozlišují i barvy. Koně například barvy vidí, ale jen některé a to ještě některé líp a jiné míň a taky prý koně věci kolem sebe vidí a trochu větší než jsou ve skutečnosti, tak by mě zajímalo, jak je to u pesanů, dík L.

Říká se, že pes vidí jen černobíle, ale v poslední době se zase zjišťuje, že možná vidí i barevně, i když asi ne tak dobře jako lidé.

Neregistrovaný uživatel

24.8.2005 13:40
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Říká se, že pes vidí jen černobíle, ale v poslední době se zase zjišťuje, že možná vidí i barevně, i když asi ne tak dobře jako lidé.

No, poslední výzkumi mluví o tom, že pes vidí v ruzných stupních šedi, ale barvičky ne....

Neregistrovaný uživatel

24.8.2005 13:49
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj, nejsem pejskař,a zajímala by mě jedna věc. Je pravda že psi vidí pouze "černobíle", nebo rozlišují i barvy. Koně například barvy vidí, ale jen některé a to ještě některé líp a jiné míň a taky prý koně věci kolem sebe vidí a trochu větší než jsou ve skutečnosti, tak by mě zajímalo, jak je to u pesanů, dík L.

myslím že se můžeme jen dohadovat, u těch koní to taky není zas tak jistý jak to vlastně je...

Neregistrovaný uživatel

24.8.2005 13:53
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
myslím že se můžeme jen dohadovat, u těch koní to taky není zas tak jistý jak to vlastně je...

Nevím jak je to s tou velikostí předmětů, ale některé barvy rozeznávají, nejlíp prý modrou,zelenou a žlutou, nejhůř bílou a červenou...

Neregistrovaný uživatel

24.8.2005 15:46
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No, poslední výzkumi mluví o tom, že pes vidí v ruzných stupních šedi, ale barvičky ne....

Kdepak, pes rozeznává všechny barvy, jen nevnímá tolik odstínů jako člověk.

Neregistrovaný uživatel

24.8.2005 18:30
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj, nejsem pejskař,a zajímala by mě jedna věc. Je pravda že psi vidí pouze "černobíle", nebo rozlišují i barvy. Koně například barvy vidí, ale jen některé a to ještě některé líp a jiné míň a taky prý koně věci kolem sebe vidí a trochu větší než jsou ve skutečnosti, tak by mě zajímalo, jak je to u pesanů, dík L.

Jsem toho názoru, že pes rozhodně vidí barevně.Ne tak ostře, ale barvy rozlišuje.Sama mám vlastní zkušenost, že jak vytáhnu červené kalhoty, v kterých jsem dřívě jezdila na výstavy, tak psi se mohou zbláznit, štěkají, motají se kolem mně a mysí si, že jedeme na výstavu.Takže černobíle určitě ne.

Neregistrovaný uživatel

24.8.2005 23:10
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jsem toho názoru, že pes rozhodně vidí barevně.Ne tak ostře, ale barvy rozlišuje.Sama mám vlastní zkušenost, že jak vytáhnu červené kalhoty, v kterých jsem dřívě jezdila na výstavy, tak psi se mohou zbláznit, štěkají, motají se kolem mně a mysí si, že jedeme na výstavu.Takže černobíle určitě ne.

Nemyslim si, že by zrovna tohle měl být důkaz. Máš ještě uplně stejný kalhoty v jiné barvě?

Neregistrovaný uživatel

25.8.2005 06:24
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nemyslim si, že by zrovna tohle měl být důkaz. Máš ještě uplně stejný kalhoty v jiné barvě?

Například já mám dvoje stejné kalhoty. Jedny zelené na myslivost a druhé modré. A i když jsou vyprané (tzn. nejde o čich), tak když vytáhnu zelené, psi začnou jančit a radovat se a když vytáhnu modré, tak vědí, že se jde jen na normální procházku a klidně leží na místě do poslední chvíle.

Neregistrovaný uživatel

25.8.2005 07:47
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Například já mám dvoje stejné kalhoty. Jedny zelené na myslivost a druhé modré. A i když jsou vyprané (tzn. nejde o čich), tak když vytáhnu zelené, psi začnou jančit a radovat se a když vytáhnu modré, tak vědí, že se jde jen na normální procházku a klidně leží na místě do poslední chvíle.

Podle vyzkumu nerozeznavaji barvy, ale barvy prevadeji do mnohem vice odstinu sede, takze oni ty kalhoty detekuji podle typu sede, ktere vidi a podle zapachu. Muzes to vyzkouset, ze na prochazku zacnes nosit taky zelene kalhoty a uvidis, ze spolehlive rozeznaji totozne zelene kalhoty,ktere nosis na myslivost od kalhot stejnych, ve kterych chodis na jine prochajdu. Vsadim se s tebou o 1000,- :-) kazdopadne jsou to koumaci a maj nas ocihle.
Jirina

Neregistrovaný uživatel

25.8.2005 08:29
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Podle vyzkumu nerozeznavaji barvy, ale barvy prevadeji do mnohem vice odstinu sede, takze oni ty kalhoty detekuji podle typu sede, ktere vidi a podle zapachu. Muzes to vyzkouset, ze na prochazku zacnes nosit taky zelene kalhoty a uvidis, ze spolehlive rozeznaji totozne zelene kalhoty,ktere nosis na myslivost od kalhot stejnych, ve kterych chodis na jine prochajdu. Vsadim se s tebou o 1000,- :-) kazdopadne jsou to koumaci a maj nas ocihle.
Jirina

Já vím, že to poznají, to mám ozkoušené. Ale myslím, že barvy rozeznávají o trochu víc, než si myslíme. Stejně na to žáný důkaz nemáme. Já spíš četla, že barvy rozeznávají (možná trochu méně než lidé, ale ano), ale protože pro ně je důležitější silueta, tak to vypadá, že barvy nerozeznají.

Neregistrovaný uživatel

25.8.2005 08:55
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Například já mám dvoje stejné kalhoty. Jedny zelené na myslivost a druhé modré. A i když jsou vyprané (tzn. nejde o čich), tak když vytáhnu zelené, psi začnou jančit a radovat se a když vytáhnu modré, tak vědí, že se jde jen na normální procházku a klidně leží na místě do poslední chvíle.

A i když jsou vyprané (tzn. nejde o čich),

Tohle mě docela zaujalo. Myslim, že o čich jít může, prtože z kalhot se nemusí vyprat všechno... Pokud drogoví psi jsou schopní po čichu najít drogy i místo kávou, tak nevěřim tomu, že po vyprání něčeho tu věc po čichu nepoznaj...

Neregistrovaný uživatel

25.8.2005 09:03
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj, nejsem pejskař,a zajímala by mě jedna věc. Je pravda že psi vidí pouze "černobíle", nebo rozlišují i barvy. Koně například barvy vidí, ale jen některé a to ještě některé líp a jiné míň a taky prý koně věci kolem sebe vidí a trochu větší než jsou ve skutečnosti, tak by mě zajímalo, jak je to u pesanů, dík L.

Docela zajímavý článek:

Psi mají ve srovnání s lidmi horší schopnost zaostřit na blízko na detail a také méně přesně vnímají světelné kontrasty. Některé rozdíly jsou jen nepatrné, jiné ale velké natolik, že nutně musejí znamenat výrazný posun ve vnímání reality ve srovnání s vnímáním člověka. Nejvýznamnější vlastností oka je schopnost akomodace, přizpůsobení vzdálenosti a světelným podmínkám. V klidovém stavu je oční čočka co do šíře a zakřivení nastavena tak, aby se paprsky přicházející z větší vzdálenosti (na fotoaparátu značka "nekonečno") sbíhaly přesně na sítnici, citlivé vrstvě v zadní části oka. Kdyby neexistovala schopnost akomodace, tj. změn zakřivení čočky, sbíhaly by se paprsky z okrajů bližších předmětů někde za sítnicí: výsledkem by byl rozmazaný, silně neostrý obraz. Nitrooční svaly ovládající čočku, které nejsou ovládány vůlí, jsou schopny zakřivení čočky změnit, zvětšit, takže se obrázek, který by jinak dopadl za sítnici, promítne přímo na ni. Čím bližší předmět, tím větší zakřivení čočky. U dětí a mladistvých je čočka schopna změnit objem a zakřivení v rozsahu až čtrnácti dioptrií (dioptrie je optická jednotka, udávající sílu čočky). Představuje to ostrost vidění od "nekonečno" až po asi deset centimetrů od oka.

Psí oko takovou schopnost akomodace nemá, představuje jenom dvě až tři dioptrie, což znamená, že pes vidí dobře jen do vzdálenosti třicet až šedesát centimetrů od oka. Každý bližší předmět vidí rozmazaně. To vysvětluje, proč se psi s předměty v bezprostřední blízkosti obeznamují raději čichem a hmatem než zrakem, prostě na menší vzdálenost špatně vidí.

Optická měření prokázala překvapivě častý výskyt krátkozrakosti u některých psích plemen. Studie, uskutečněná na stovkách psů Christopherem J. Murphym a kol., zjistila refrakční vady jen nepatrné, blížící se normálu, v rozsahu si čtvrt dioptrie (rozdíl, jaký by nikoho nenutil nosit brýle). Příslušníci některých pracovních plemen jako Chesapeake Bay retrívr, zlatý retrívr, kokršpaněl či špringršpaněl vykazovali v průměru mírnou dalekozrakost. Ale u dvou třetin zkoumaných rotvajlerů a poloviny německých ovčáků a malých kníračů byla zjištěna výrazná krátkozrakost větší než půldruhé dioptrie. U lidí platí, že pokud krátkozrakost přesahuje tři čtvrtiny dioptrie, potřebují postižení brýle nebo kontaktní čočky.

Všichni psi, zkoumaní v této studii, byli chovaní doma. Když však Murphyho skupina zkoumala chovance Výcvikového centra pro slepecké psy v San Rafaelu v Kalifornii, byla u nich zjištěna prakticky normální zraková ostrost, s krátkozrakostí do půl dioptrie u pouhé třetiny z nich. Psi zařazování do výcviku nebyli psi testováni na zrakovou ostrost, ale ti, kteří si v něm nevedli dobře, byli vyřazeni. Zřejmě se u nich jednalo o vyšší stupeň krátkozrakosti, a to je pro tuto práci diskvalifikovalo.

Dalekozrakost pracovních plemen naznačuje, že u nich proběhla podobná selekce: jistý stupeň dalekozrakosti je totiž pro loveckého či pasteveckého psa výhodou. Krátkozrakost byla zaznamenána v některých rodových liniích, což svědčí pro významný podíl dědičnosti. U plemen, od kterých se neočekává nic víc než polehávání na koberci, chození na vodítku, popřípadě umění najít misku se žrádlem, jistě žádná selekce co do ostrosti zraku neproběhla, takže se krátkozrakost časem mohla vloudit do jejich genetické výbavy.

Prokazatelné rozdíly mezi plemeny ale existují v periferním vidění a velikosti zrakového pole. Obě lidské oči hledí rovnoběžně vpřed, zrakové pole člověka obsáhne přibližně sto osmdesát stupňů a zraková pole levého a pravého oka se částečně překrývají, což v tomto úseku umožňuje binokulární prostorové vidění. Pes má oči uloženy více do stran, což mu umožňuje vidět částečně i dozadu a rozsah jeho zrakového pole je větší, ovšem za cenu menšího rozsahu prostorového vidění, jelikož se zraková pole obou očí tolik nepřekrývají. Plemena s krátkým čenichem mívají oči uloženy víc bočně a větší schopnost vidět do stran, plemena s prodlouženým čenichem mají zrakové pole orientováno více dopředu. Čenich ale brání překrývání zrakových polí, dokonce zrakové pole zužuje. Psům s delším čenichem činí potíže zrakem sledovat předmět, pohybující se pod rovinou pohledu.

Psi se s omezeným trojrozměrným viděním vyrovnávají dobře. Ostré vidění potřebují jen při sledování konkrétního objektu v pohybu (králíka, hračky apod.), a ten se prakticky u každého plemene nachází v oblasti binokulárního vidění. Výzkum u štěňat dokázal, že i s jedním okem zakrytým správně odhadovala vzdálenost předmětu podle "hloubky" obrazu. Orientovala se podle délky stínu, změn relativní velikosti během pohybu - což jsou informace, které psí mozek dokáže zpracovat a vyvodit z nich správné závěry i bez binokulárního vidění.

Schopnost rozeznat na dálku detail závisí jak na ostrosti vidění a schopnosti rychlé akomodace, tak na hustotě světelných senzorů v sítnici. Obecně platí, že čím hustší nakupení citlivých buněk v sítnici, tím větší schopnost rozlišit detaily. Záleží i na nervovém propojení těchto buněk. Psi jsou nadáni výborným nočním viděním za cenu toho, že na jednu nervovou buňku, ganglion, zpracovávající podněty, je napojeno vždy několik buněk vnímajících světlo. U masožravců, k nimž patří také psi, bývají na jednu přenášející nervovou buňku napojeny zpravidla čtyři buňky senzorické. Absolutní množství a hustota na světlo citlivých senzorických buněk v sítnici psa je výrazně nižší než u člověka. Celkový součet nervových spojů vedoucích od oka do mozku činí u psa něco kolem 17 000, zatímco u člověka je to 1 200 000.

V kompenzaci za horší vidění ve dne jsou psi a vlci nadáni významnou schopností vidět v noci. Oko nočních živočichů, k nimž se pes i vlk počítají, je vybaveno na sítnici buněčnou vrstvou označovanou jako tapetum lucidum, (Tapetum je to, co na nás svítí z očí psů, koček, jelenů, koní a dalších zvířat, když na ně v noci padne světlo reflektorů či baterky). Tyto buňky fungují jako zrcadlo - světlo vstupující do oka odrážejí a nechávají je znovu procházet senzorickými buňkami sítnice, aby byl spolehlivě zachycen každý foton. Takto získaný obraz je ovšem neostrý, zejména v šeru. Takzvané červené oko, postrach profesionálních fotografů, je rudý odlesk, který se někdy objevuje na lidských portrétech pořízených s bleskem - je to odraz světla od krevních cév na očním pozadí. Existuje podezření, že tapetum neslouží jen k odrazu, ale že obsahuje chemické látky, které reagují se světlem a jsou schopny měnit barevnost viděného. Tak kupříkladu modré světlo je absorbováno molekulami riboflavinu, přítomnými v tapetu, a vysíláno do senzorických buněk v modifikovaném tónu, bližším středu spektra. Tyto reemitované barevné tóny jsou přednostně vysílány na vlnové délce, na niž jsou tyčinky, senzorické buňky vnímající černobíle, nastaveny. Protože je modré světlo v oku psa transformováno, posunuto směrem k červené či žluté, jeví se psu obloha v noci mnohem světlejší než nám, a objekty, odrážející se proti ní, jsou pro něj lépe rozeznatelné.

Jakým mechanismem je získaný vjem zpracováván na vyšší úrovni v mozku, nebylo dosud pokusně objasněno. Když byli psi testováni na schopnost rozeznat změny tvaru, naučili se rychle odlišit čáry horizontální od vertikálních, ale náročnější úkoly, jako např. rozlišit trojúhelník stojící špičkou nahoru či dolů jim činilo potíže. Naopak byla zjištěna významná citlivost na pohyb: objekt, který byl v klidu, pes "neviděl" na vzdálenost 400 metrů, ale když se pohnul, zaznamenal ho na 800 metrů.

BARVOSLEPÝ PES

Původně se soudilo, že většina savců včetně psů a s výjimkou primátů vůbec nemá barevné vidění. Dodnes je to mezi chovateli psů rozšířený blud. Různé studie dokázaly, že psi vidí barevně, ale omezeně, asi jako barvoslepý člověk.

Člověk dokáže rozlišit všechny barvy spektra, protože jeho oko je vybaveno třemi druhy barevných receptorů, z nichž každý je citlivý na světlo o jiné vlnové délce. Psi mají v sítnici pouze dva druhy čípků, které jsou citlivé na vlnovou délku odpovídající žlutozelené a fialové. Pes vnímá kombinaci červená - oranžová - žlutá - zelená jako jednu barvu kombinaci modrá - fialová - jako druhou barvu a obojí dovede odlišit od černobílého obrazu, ale jednotlivé barvy uvnitř těchto skupin nerozlišuje: nerozezná červenou od žluté a zelené ani fialovou od modré. Stručně řečeno, pes vidí svět dvoubarevně, na rozdíl od člověka, který umí rozlišit stovky barevných odstínů.

Psí a vlčí oko dokáže rozlišit víc tónů šedé než oko lidské. Dvoubarevné vidění přispívá k odhalení ochranného zbarvení kořisti, což by při vidění výhradně černobílém bylo obtížnější. (Mimikry v černobílé lze odhalit jen porovnáním s celkovou jasností pozadí). Stručně shrnuto: Vlci (a také psi) postrádají barevné vidění mimo jiné proto, že je k tomu, aby byli plnohodnotnými vlky, nepotřebují.


Pravda o psech - Stehen Budiansky

Neregistrovaný uživatel

25.8.2005 14:18
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A i když jsou vyprané (tzn. nejde o čich),

Tohle mě docela zaujalo. Myslim, že o čich jít může, prtože z kalhot se nemusí vyprat všechno... Pokud drogoví psi jsou schopní po čichu najít drogy i místo kávou, tak nevěřim tomu, že po vyprání něčeho tu věc po čichu nepoznaj...

nas pes ma 2 stejne balony jeden oranzovi a jeden modry!mame je pojmenovane kdys reknem at donese manu tak donese vzdycky oranzovi a kdyz reknem pepu tak donese ten modry!takze urcite nevidi cernobile!

Přidejte reakci

Přidat smajlík