Selhání ledvin

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, moje fena trpí akutním selhání ledvin a chci se zeptat, jestli jste někdo se svým psem tuto nemoc prodělali a hlavně jestli se z toho dostal.Prosím podělte se o své zkušenosti, i ty špatné.
<br>
Děkuji Tereza S.

ahoj, nastesti nam se to nestalo ale kamaradce ano. jeji pes tuto nemoc mel, jedna se o dedicne onemocneni a zivot mu veterinar dokazal prodlouzit akorat o par mesicu.
a copak to mas za rasu?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ahoj, nastesti nam se to nestalo ale kamaradce ano. jeji pes tuto nemoc mel, jedna se o dedicne onemocneni a zivot mu veterinar dokazal prodlouzit akorat o par mesicu.
a copak to mas za rasu?

Mě na tohle onemocnění uhynulo štěně Kinga,které jsem si koupila.Mělo to rychlý průběh,ani při té nejlepší péči se vetovi nepodařilo ho zachránit.Ketty.Kim

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ahoj, nastesti nam se to nestalo ale kamaradce ano. jeji pes tuto nemoc mel, jedna se o dedicne onemocneni a zivot mu veterinar dokazal prodlouzit akorat o par mesicu.
a copak to mas za rasu?

Mam 3 letou rotvajlerku a je naprosto bajecna.Teda asi uz byla.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ahoj, nastesti nam se to nestalo ale kamaradce ano. jeji pes tuto nemoc mel, jedna se o dedicne onemocneni a zivot mu veterinar dokazal prodlouzit akorat o par mesicu.
a copak to mas za rasu?

Mě taky veterinář říkal že je to dědičné. Moje fenka byla bez PP, tak už asi vím proč její matka nebyla chovná.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mam 3 letou rotvajlerku a je naprosto bajecna.Teda asi uz byla.

Dej vědět jak jste dopadli!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mě taky veterinář říkal že je to dědičné. Moje fenka byla bez PP, tak už asi vím proč její matka nebyla chovná.

My jsme taky přišli o fenku zl. retrívra, prý to také měla asi od mala, museli jsme jí nechat utratit ve 3 letech. Prodlužování už nemělo smysl. Byla s PP, takže v tom to asi nebude.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, moje fena trpí akutním selhání ledvin a chci se zeptat, jestli jste někdo se svým psem tuto nemoc prodělali a hlavně jestli se z toho dostal.Prosím podělte se o své zkušenosti, i ty špatné.
<br>
Děkuji Tereza S.

Onemocnění ledvin je velmi častým údělem masožravců, psa nevyjímaje. Patologové se setkávají s různými poškozeními při pitvách u poloviny psů starších 5 let a u 3/4 psů starších 8 let! Přirozeně, ne vše končí zjevným onemocněním. K tomu dochází přibližně u 15 - 20 % z výše uvedených počtů. I to však stačí, aby tento problém denně zaměstnával praktické veterinární lékaře. A je třeba přiznat, že to není úkol nejvděčnější. Když už se poškození ledvin projeví celkovým onemocněním, jsou možnosti léčebného ovlivnění již značně omezené. Navíc onemocnění ledvin, jako jednoho ze životně nejdůležitějších orgánů, přináší újmu celému organismu. Ledviny mají v těle řadu nenahraditelných funkcí. Jejich základními úkoly jsou především odstraňování "odpadových" látek z těla a zahušťování moče. Porucha těchto dvou funkcí se také projeví na zdravotním stavu psa nejdříve. Vedle toho však hrají hlavní roli v hospodaření se solí, v hormonální rovnováze a dokonce i ve tvorbě červených krvinek. Tedy úkoly obdobné jako u člověka. Zaměříme-li se jen na první dvě základní funkce, tj. vylučování a zahušťování moči, jsou výpadky obou ve svém finále neslučitelné se životem.
Důsledkem poruchy vylučování je hromadění močových látek v těle a jeho pozvolná "otrava". Nedostatečné zahušťování moči vede pak k velkým ztrátám tekutin častým močením s následnou žíznivostí.
Ledviny tedy fungují jako "filtr čistící krev" od nejrůznějších škodlivin, které pronikly do těla. Buď jsou to látky drážidivé až jedovaté nebo například bakterie a viry. Tyto škodliviny ledviny skrytě a pozvolna poškozují nebo jen prostě "zanášejí". Podobné následky mají přirozeně i záněty ledvin vzniklé prochladnutím beder a břicha zvláště u krátkosrstých plemen, onemocnění močového měchýře nebo i celková infekční onemocnění. S těmito nejrůznějšími škodlivými vlivy se pes může setkávat během svého života i při nejlepší péči majitele. Přirozeně při špatné péči je těch příležitostí mnohonásobně více. Zátěže ledvin se tak postupně sčítají a následkem je pozvolné skryté ubývání zdravé tkáně ledvin. Ledviny mají naštěstí i ke smůle obrovskou rezervní funkční kapacitu, kterou zapojují do činnosti náhradou za vyřazené části. Proto zjevné prvotní potíže nastanou se značným zpožděním teprve po vyřazení 50-70% tkáně ledvin z provozu. V tom je právě ta smůla, protože se o nemocných ledvinách dovídáme vesměs pozdě pro zásadní léčebný zákrok. Proto se také "onemocnění" psa objevuje zdánlivě "náhle", avšak ve skutečnosti i po měsících či letech skrytého plíživého zánětu. O něco dříve než dojde k zřetelnému onemocnění, může probíhající poškození ledvin odhalit laboratorní vyšetření krve. Tehdy bývá ještě značná šance proces na ledvinách alespoň zpomalit. Proto je laboratorní kontrola ledvin i běžnou součástí preventivní zdravotní kontroly (tzv. "genrického profilového testu") psů starší 6 - 7 let, kteří jsou nejčastěji postiženou věkovou kategorií. Je tedy rozhodné Iepší nečekat až pes začne chořet, chřadnot, zvracet, stále močit a pít. V časnějším stadiu vleklého zánětu ledvin Ize ještě využít pomoci úpravy diety, životního režimu eventuálně také antibiotik a pomocnych léků k přibrzdění procesu a tím i prodložení přijatelného života. Jiná pomoc jako např. použití "umělé ledviny" či dokonce transplantace ledvin jako u člověka, není pochopitelně dostupná. Ale pokud by se podařilo získat majitele starších psů pro občasnou laboratorní kontrolu funkcí ledvin,. byl by i to velmi významný pokrok v péči o naše nejvěrnější přátele. Zaskočit by nás potom mohly jen prvotní prudké záněty ledvin, které jsou však v praxi mnohem vzácnější,než popsané vleklé záněty.
Prudký (akutní) zánět ledvin se hlásí výrazným celkovým onemocněním od začátku. Pes je skleslý, pohybuje se opatrně s nahrbeným hřbetem, který bývá i bolestivý, má horečku přes 39 °C, odmítá potravu, nemočí. Může dojít i k rychlému selhání ledvin se špatným koncem. Proto je třeba ihned zahájit razantní léčbu nejen k záchraně života, ale i k zamezení přechodu akutního zánětu v chronický s výše popsanými následky. V tomto okamžiku je i mimořádně důležitý průběh rekonvalescence. To je velký problém i z hlediska přístupu majitele psa - jakmile se pes dostane z největších potíží a začne přijímat potravu, bývá považován za vyléčeného a zařazen do normálního režimu včetně třeba i výcviku, práce apod. Rekonvalescence po prudkém zánětu ledvin však běžně trvá řadu týdnů a má probíhat alespoň pod občasnou laboratorní kontrolou krve a moči. Do normálního životního režimu se má pes zapojovat pozvolna. To jsou předpoklady, že se prudký zánět ledvin plně vyhojí a nebude recidivovat či nepřejde do vleklého stavu. I v průběhu vleklého zánětu mohou nastat epizody prudkého zjitření. Příznaky bývají téměř stejně výrazné jako u prvotního prudkého zánětu. Rozdíl je jen v tom, že zde šance na úplné vyhojení není. Navíc často po takovém zjitření dochází ke skokovému zhoršení původního vleklého zánětu a přiblížiení okamžiku nástupu ledvinové nedostatečnosti. Příčina takových epizod bývá někdy zřejmá - prochladnutí, nadměrná tyzická zátž, prodělaná celková infekce aj., někdy bývá nevyzpytatelná. Proto je dobře předem vědět, že pes již nemá ledviny zcela v pořádku, abychom jej vyvarovali alespoň těch známých škodlivých zátěží.

Zbývá zmínit ještě dvě aktuálnější příčiny poškození ledvin, které může přinášet psovi život s člověkem. Ta první přichází z nadměrné péče, ta druhá z nedbalosti. Nékteří majitelé štěňat, zvláště rychle rostoucích plemen, v upřímné snaze zajistit dobrý vývin kostry předávkují štěně "lidskými" tabletami s vitaminem D nebo vápníkem. Brzy se ke své lítosti přesvědčí, že přece jen není tak docela pravda, že "co je dobré pro člověka, musí být dobré i pro psa". Masožravci jsou totiž mimořádné citliví na předávkování vitaminem D a také nadbytek minerálií jim nesvědčí. Sám vitamin D způsobí zaplavení téla vápníkem uvolněným z kostí. V těchto situacích jsou opět ledviny nejvíce postiženým orgánem. Přebytečný vápník se vysráží v jejich kanálcích a doslova je ucpe svými usazeninami. Následky vyřazení ledvin z funkce již trochu známe. Nedlouho po takovém "převitaminování" šténě ztrácí chuť k jídlu i k životu, zvrací, mívá zácpu, případné i nadměrně močí a pije. Nápadným příznakem předávkování vitaminem D jsou často porcelánově bílé oční spojivky i jiné sliznice v důsledku těžké chudokrevnosti. Její příčinou je zástava tvorby červených krvinek v kostní dřeni kvůli chybění hormonu erytropoetinu, který produkují zdravé ledviny. Tedy pozor - ani u vitaminů neplatí "čím více, tím lépe"! Druhým neštěstím pro ledviny psa může být i přímo lidská nedbalost. Jestli jste si někdy náhodné olízli prst při plnění chladiče auta nemrznoucí směsí, jistě víte, že je to tekutina sladká. Pokud se pes dostane ke kaluži vyteklé nebo dokonce nedbale vypuštěné nemrznoucí směsi z auta a vylíže ji, je to jeho jistá smrt. Etylénglykol je přímo "ledvinový" jed, který je zničí během několika minut či hodin. Tak rychle také nastupují přiznaky otravy: únava, slinění, zvracení, průjem, potácivý pohyb až záchvaty křečí a rychlé zhoršování celkového stavu. Ledviny jsou v tomto případě ucpány pro zménu šťavelanem vápenatým. I když protijedem je obyčejný alkohol, zachránce, i když to ví, si málokdy stihne být úspěšný. Takže druhý vykřičník: nepustit psa ke chladicí kapalině!

Co tedy učinit pro zdravé psí ledviny?
1) Rozumně otužovat psa, aby se zchoulostivělý nedostal do zátěžových situací prochladnutím,
2) nezkrmovat zbytky kořeněných jídel a uzeniny, ani čokoláda není to nejlepší,
3) nepřekrmovat psa, zvláště dospělého, bílkovinnou potravou (maso, vejce, mléčné výrobky), která zatěžuje ledviny,
4) každé onemocnění s výraznéjším narušením celkového zdravotního stavu a odmítáním potravy důkladné i laboratorné došetřit s kontrolou stavu ledvin,
5) každé onemocnění, zvláště infekční, včas a důsledně léčit a doléčit,
6) staršímu psovi namísto pamlsků dopřát alespoň 1x za rok laboratorní kontrolu stavu ledvin.

MVC.Kovářová

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
My jsme taky přišli o fenku zl. retrívra, prý to také měla asi od mala, museli jsme jí nechat utratit ve 3 letech. Prodlužování už nemělo smysl. Byla s PP, takže v tom to asi nebude.

Ten King co mi uhynul bylo 3 měsíční štěně a také s PP.

Ráda bych se podělila o zkušenost s tímto onemocněním u mé 2 roční fenky amerického staforda, jménem Roxy.Doufám, že bude můj příspěvek povzbuzující pro všechny,komu byla tahle diagnóza sdělena a vyhledává po internetu možnosti léčby.
Začalo to žlutým zvracením a průjmem. Mysleli jsme, že něco sežrala, po dvou dnech jsme šli k veterináři a dostala antibiotika,infuzi na hydrataci. Nežrala a nechtěla pít.
Další den odebrali krev a veterinář mi ihned volal ať přijedeme, že její hodnoty (kreatinin a urea) jsou tak vysoké, že jsou téměř neslučitelné se životem. ihned jí nasadili nonstop infúzní terapii (6l denně) po dvou dnech nebylo (z krve) viditelné zlepšení a bylo nám řečeno, že pes umře.
S tím jsem se nemohla smířit a pátrala jsem, serfovala po internetu a mluvila s kamarádkou, která mi doporučila kliniku Jaggy v Brně. Ihned jsem jí tam odvezla (už to bylo 5den o počátečních symptomů).
Na klinice byla hospitalizovaná 10dní, prognóza byla velmi špatná, neustálá infůzní terapie, podporována léky, transfůze krve a ledvinovou dietou. Hodnoty se snížili, ale objevila se tekutina v břiše, kterou odebrali a ve které se objevila bílkovina. bílkovina byla nalezena i v moči.
Po tomto nálezu byli nasazeny kortikoidy ve vysokých dávkách a již do druhého dne od užívání byl vidět značný pokrok.
po celkových 14ti dnech byl její stav stabilizovaný, byla veselá,žrala s chutí a my si jí odvezli s kliniky. Byla hubená, její váha klesla o celých deset kilo. Propustili nás do domácího ošetřování s dietou a léky.
Po týdnu od propuštění se její ledvinové hodnoty dostaly do normálu, jen bílkovina zůstala nepatrně vyšší.
Dnes je to měsíc od propuštění a snížení dávek léků, je veselá,hravá a plná života. Má sice ledvinovou dietu, ale je vidina, že bude žrát zase její oblíbené granule. léky bude brát asi pořád, ale prognóza je optimistická na hodně let dopředu. Bude žít normálním, plnohodnotným životem.

Nebýt ale kliniky Jaggy, už by naše Roxy nebyla. Tímto bych jim chtěla poděkovat za jejich profesionální péči a vlídný a upřímný přístup.
Ráda bych vzkázala všem, co řeší aktuální problém, aby nezoufali a pokusili se situaci řešit.

Hodně štěstí a trpělivosti,
Kamila

Velmi hezké, gratuluji, že se fena uzdravila, ale ne každý si může dovolit 14 denní hospitalizaci na Jaggy. Bohužel.

Naše fenka trpěla na ledviny dlouho. Měla speciální dietu snad 8let. Letos se jí udělalo opravdu špatně. Byla na dialýze, týden bojovala. Bylo jí 15let...

Je to již rok a půl,přesto na téma selhání ledvin mám oči plné slz.Naše necelé 3 roky stará psí kamarádka odešla na ledviny.3 měsíce boje s touto nemocí jsme nakonec prohrály. V naší rodině se chovají pejsci již od 50 let,ale toto jsem zažila poprvé.U akutního máte šanci při okamžité léčbě k prodloužení života,u chronického je to bohužel konec.Bohužel některá plemena jsou tím známá.

Pro povzbuzení - matka mého psa (velké plemeno) prodělala akutní selhání ledvin ve cca v 11 letech. Po asi týdenním boji o život se podařilo její stav stabilizovat a další tři roky žila bez obtíží. Uhynula letos na jaře ve 14 letech.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ráda bych se podělila o zkušenost s tímto onemocněním u mé 2 roční fenky amerického staforda, jménem Roxy.Doufám, že bude můj příspěvek povzbuzující pro všechny,komu byla tahle diagnóza sdělena a vyhledává po internetu možnosti léčby.
Začalo to žlutým zvracením a průjmem. Mysleli jsme, že něco sežrala, po dvou dnech jsme šli k veterináři a dostala antibiotika,infuzi na hydrataci. Nežrala a nechtěla pít.
Další den odebrali krev a veterinář mi ihned volal ať přijedeme, že její hodnoty (kreatinin a urea) jsou tak vysoké, že jsou téměř neslučitelné se životem. ihned jí nasadili nonstop infúzní terapii (6l denně) po dvou dnech nebylo (z krve) viditelné zlepšení a bylo nám řečeno, že pes umře.
S tím jsem se nemohla smířit a pátrala jsem, serfovala po internetu a mluvila s kamarádkou, která mi doporučila kliniku Jaggy v Brně. Ihned jsem jí tam odvezla (už to bylo 5den o počátečních symptomů).
Na klinice byla hospitalizovaná 10dní, prognóza byla velmi špatná, neustálá infůzní terapie, podporována léky, transfůze krve a ledvinovou dietou. Hodnoty se snížili, ale objevila se tekutina v břiše, kterou odebrali a ve které se objevila bílkovina. bílkovina byla nalezena i v moči.
Po tomto nálezu byli nasazeny kortikoidy ve vysokých dávkách a již do druhého dne od užívání byl vidět značný pokrok.
po celkových 14ti dnech byl její stav stabilizovaný, byla veselá,žrala s chutí a my si jí odvezli s kliniky. Byla hubená, její váha klesla o celých deset kilo. Propustili nás do domácího ošetřování s dietou a léky.
Po týdnu od propuštění se její ledvinové hodnoty dostaly do normálu, jen bílkovina zůstala nepatrně vyšší.
Dnes je to měsíc od propuštění a snížení dávek léků, je veselá,hravá a plná života. Má sice ledvinovou dietu, ale je vidina, že bude žrát zase její oblíbené granule. léky bude brát asi pořád, ale prognóza je optimistická na hodně let dopředu. Bude žít normálním, plnohodnotným životem.

Nebýt ale kliniky Jaggy, už by naše Roxy nebyla. Tímto bych jim chtěla poděkovat za jejich profesionální péči a vlídný a upřímný přístup.
Ráda bych vzkázala všem, co řeší aktuální problém, aby nezoufali a pokusili se situaci řešit.

Hodně štěstí a trpělivosti,
Kamila

Onemocnění ledvin je zákeřné a umírají na něj i lidi, nejen psi....
Není to proto, že by to majitel vzdal, ale prostě to nevyšlo. Nám loni zemřela fena, bylo jí 6 let. Průběh byl tak rychlý, že bychom ji nikam ani nestačili převézt. Jeden den ráno přestala močit, hned jsme letěli na veterinu, dostala infuze, léky, a v noci byla mrtvá.
Stejně tak moje teta. Selhaly jí ledviny, byla na operaci a po operaci zemřela.
Vy jste prostě měli štěstí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Onemocnění ledvin je velmi častým údělem masožravců, psa nevyjímaje. Patologové se setkávají s různými poškozeními při pitvách u poloviny psů starších 5 let a u 3/4 psů starších 8 let! Přirozeně, ne vše končí zjevným onemocněním. K tomu dochází přibližně u 15 - 20 % z výše uvedených počtů. I to však stačí, aby tento problém denně zaměstnával praktické veterinární lékaře. A je třeba přiznat, že to není úkol nejvděčnější. Když už se poškození ledvin projeví celkovým onemocněním, jsou možnosti léčebného ovlivnění již značně omezené. Navíc onemocnění ledvin, jako jednoho ze životně nejdůležitějších orgánů, přináší újmu celému organismu. Ledviny mají v těle řadu nenahraditelných funkcí. Jejich základními úkoly jsou především odstraňování "odpadových" látek z těla a zahušťování moče. Porucha těchto dvou funkcí se také projeví na zdravotním stavu psa nejdříve. Vedle toho však hrají hlavní roli v hospodaření se solí, v hormonální rovnováze a dokonce i ve tvorbě červených krvinek. Tedy úkoly obdobné jako u člověka. Zaměříme-li se jen na první dvě základní funkce, tj. vylučování a zahušťování moči, jsou výpadky obou ve svém finále neslučitelné se životem.
Důsledkem poruchy vylučování je hromadění močových látek v těle a jeho pozvolná "otrava". Nedostatečné zahušťování moči vede pak k velkým ztrátám tekutin častým močením s následnou žíznivostí.
Ledviny tedy fungují jako "filtr čistící krev" od nejrůznějších škodlivin, které pronikly do těla. Buď jsou to látky drážidivé až jedovaté nebo například bakterie a viry. Tyto škodliviny ledviny skrytě a pozvolna poškozují nebo jen prostě "zanášejí". Podobné následky mají přirozeně i záněty ledvin vzniklé prochladnutím beder a břicha zvláště u krátkosrstých plemen, onemocnění močového měchýře nebo i celková infekční onemocnění. S těmito nejrůznějšími škodlivými vlivy se pes může setkávat během svého života i při nejlepší péči majitele. Přirozeně při špatné péči je těch příležitostí mnohonásobně více. Zátěže ledvin se tak postupně sčítají a následkem je pozvolné skryté ubývání zdravé tkáně ledvin. Ledviny mají naštěstí i ke smůle obrovskou rezervní funkční kapacitu, kterou zapojují do činnosti náhradou za vyřazené části. Proto zjevné prvotní potíže nastanou se značným zpožděním teprve po vyřazení 50-70% tkáně ledvin z provozu. V tom je právě ta smůla, protože se o nemocných ledvinách dovídáme vesměs pozdě pro zásadní léčebný zákrok. Proto se také "onemocnění" psa objevuje zdánlivě "náhle", avšak ve skutečnosti i po měsících či letech skrytého plíživého zánětu. O něco dříve než dojde k zřetelnému onemocnění, může probíhající poškození ledvin odhalit laboratorní vyšetření krve. Tehdy bývá ještě značná šance proces na ledvinách alespoň zpomalit. Proto je laboratorní kontrola ledvin i běžnou součástí preventivní zdravotní kontroly (tzv. "genrického profilového testu") psů starší 6 - 7 let, kteří jsou nejčastěji postiženou věkovou kategorií. Je tedy rozhodné Iepší nečekat až pes začne chořet, chřadnot, zvracet, stále močit a pít. V časnějším stadiu vleklého zánětu ledvin Ize ještě využít pomoci úpravy diety, životního režimu eventuálně také antibiotik a pomocnych léků k přibrzdění procesu a tím i prodložení přijatelného života. Jiná pomoc jako např. použití "umělé ledviny" či dokonce transplantace ledvin jako u člověka, není pochopitelně dostupná. Ale pokud by se podařilo získat majitele starších psů pro občasnou laboratorní kontrolu funkcí ledvin,. byl by i to velmi významný pokrok v péči o naše nejvěrnější přátele. Zaskočit by nás potom mohly jen prvotní prudké záněty ledvin, které jsou však v praxi mnohem vzácnější,než popsané vleklé záněty.
Prudký (akutní) zánět ledvin se hlásí výrazným celkovým onemocněním od začátku. Pes je skleslý, pohybuje se opatrně s nahrbeným hřbetem, který bývá i bolestivý, má horečku přes 39 °C, odmítá potravu, nemočí. Může dojít i k rychlému selhání ledvin se špatným koncem. Proto je třeba ihned zahájit razantní léčbu nejen k záchraně života, ale i k zamezení přechodu akutního zánětu v chronický s výše popsanými následky. V tomto okamžiku je i mimořádně důležitý průběh rekonvalescence. To je velký problém i z hlediska přístupu majitele psa - jakmile se pes dostane z největších potíží a začne přijímat potravu, bývá považován za vyléčeného a zařazen do normálního režimu včetně třeba i výcviku, práce apod. Rekonvalescence po prudkém zánětu ledvin však běžně trvá řadu týdnů a má probíhat alespoň pod občasnou laboratorní kontrolou krve a moči. Do normálního životního režimu se má pes zapojovat pozvolna. To jsou předpoklady, že se prudký zánět ledvin plně vyhojí a nebude recidivovat či nepřejde do vleklého stavu. I v průběhu vleklého zánětu mohou nastat epizody prudkého zjitření. Příznaky bývají téměř stejně výrazné jako u prvotního prudkého zánětu. Rozdíl je jen v tom, že zde šance na úplné vyhojení není. Navíc často po takovém zjitření dochází ke skokovému zhoršení původního vleklého zánětu a přiblížiení okamžiku nástupu ledvinové nedostatečnosti. Příčina takových epizod bývá někdy zřejmá - prochladnutí, nadměrná tyzická zátž, prodělaná celková infekce aj., někdy bývá nevyzpytatelná. Proto je dobře předem vědět, že pes již nemá ledviny zcela v pořádku, abychom jej vyvarovali alespoň těch známých škodlivých zátěží.

Zbývá zmínit ještě dvě aktuálnější příčiny poškození ledvin, které může přinášet psovi život s člověkem. Ta první přichází z nadměrné péče, ta druhá z nedbalosti. Nékteří majitelé štěňat, zvláště rychle rostoucích plemen, v upřímné snaze zajistit dobrý vývin kostry předávkují štěně "lidskými" tabletami s vitaminem D nebo vápníkem. Brzy se ke své lítosti přesvědčí, že přece jen není tak docela pravda, že "co je dobré pro člověka, musí být dobré i pro psa". Masožravci jsou totiž mimořádné citliví na předávkování vitaminem D a také nadbytek minerálií jim nesvědčí. Sám vitamin D způsobí zaplavení téla vápníkem uvolněným z kostí. V těchto situacích jsou opět ledviny nejvíce postiženým orgánem. Přebytečný vápník se vysráží v jejich kanálcích a doslova je ucpe svými usazeninami. Následky vyřazení ledvin z funkce již trochu známe. Nedlouho po takovém "převitaminování" šténě ztrácí chuť k jídlu i k životu, zvrací, mívá zácpu, případné i nadměrně močí a pije. Nápadným příznakem předávkování vitaminem D jsou často porcelánově bílé oční spojivky i jiné sliznice v důsledku těžké chudokrevnosti. Její příčinou je zástava tvorby červených krvinek v kostní dřeni kvůli chybění hormonu erytropoetinu, který produkují zdravé ledviny. Tedy pozor - ani u vitaminů neplatí "čím více, tím lépe"! Druhým neštěstím pro ledviny psa může být i přímo lidská nedbalost. Jestli jste si někdy náhodné olízli prst při plnění chladiče auta nemrznoucí směsí, jistě víte, že je to tekutina sladká. Pokud se pes dostane ke kaluži vyteklé nebo dokonce nedbale vypuštěné nemrznoucí směsi z auta a vylíže ji, je to jeho jistá smrt. Etylénglykol je přímo "ledvinový" jed, který je zničí během několika minut či hodin. Tak rychle také nastupují přiznaky otravy: únava, slinění, zvracení, průjem, potácivý pohyb až záchvaty křečí a rychlé zhoršování celkového stavu. Ledviny jsou v tomto případě ucpány pro zménu šťavelanem vápenatým. I když protijedem je obyčejný alkohol, zachránce, i když to ví, si málokdy stihne být úspěšný. Takže druhý vykřičník: nepustit psa ke chladicí kapalině!

Co tedy učinit pro zdravé psí ledviny?
1) Rozumně otužovat psa, aby se zchoulostivělý nedostal do zátěžových situací prochladnutím,
2) nezkrmovat zbytky kořeněných jídel a uzeniny, ani čokoláda není to nejlepší,
3) nepřekrmovat psa, zvláště dospělého, bílkovinnou potravou (maso, vejce, mléčné výrobky), která zatěžuje ledviny,
4) každé onemocnění s výraznéjším narušením celkového zdravotního stavu a odmítáním potravy důkladné i laboratorné došetřit s kontrolou stavu ledvin,
5) každé onemocnění, zvláště infekční, včas a důsledně léčit a doléčit,
6) staršímu psovi namísto pamlsků dopřát alespoň 1x za rok laboratorní kontrolu stavu ledvin.

MVC.Kovářová

Co transplantace jedné Ledviny , druho poškozenou odstranit , latsky obe nemocné necháte 1 transplantujete zdravou a tu nemocno odstraníte pes bude na 1 funční ledvině ? Pročištění krve ? posílit imunitní systém

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Co transplantace jedné Ledviny , druho poškozenou odstranit , latsky obe nemocné necháte 1 transplantujete zdravou a tu nemocno odstraníte pes bude na 1 funční ledvině ? Pročištění krve ? posílit imunitní systém

kmenové bunky?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Co transplantace jedné Ledviny , druho poškozenou odstranit , latsky obe nemocné necháte 1 transplantujete zdravou a tu nemocno odstraníte pes bude na 1 funční ledvině ? Pročištění krve ? posílit imunitní systém

I o tom jsem před rokem v zoufalství uvažovala,ale když mi řekl vet.cenu a ještě nejisté ?Nevím jestli s tím má někdo již zkušenost.Není to opravdu levná záležitost.

No, my jsme chtěli naše zlato zachránit za každou cenu,tzn. i za cenu toho,že jsme byli o suchým rohlíku a těstovinách s kečupem celý měsíc.
Pořídili jsme si psa, to znamená, že s výdaji musíme počítat a brát za něj zodpovědnost.
Kamila

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No, my jsme chtěli naše zlato zachránit za každou cenu,tzn. i za cenu toho,že jsme byli o suchým rohlíku a těstovinách s kečupem celý měsíc.
Pořídili jsme si psa, to znamená, že s výdaji musíme počítat a brát za něj zodpovědnost.
Kamila

ne každý si to může dovolit...to je jak nepořid si dítě, když nemáš na jeho zabezpečení...!

můj labrador zemřel na selhání ledvin 2.., tohohle roku. bojovali jsme rok . rok do docela šlo pes na dietě a lécích , hodnoty v krvi sice pomalu stoupaly ale pes byl relativně čilý, přijímal potravu ,hrál si, v prosinci začal být línější , nechtělo se mu ven , hodně mu smrdělo z tlamy dělaly se mu boláky v krku a na očních víčkách , začal se nimrat ve žrádle, poté začal svoje žrádlo odmítat ,nechali jsme teda dietu být a začali krmit tím co bral, ovšem poslední týden už nechtěl vzít nic , poslední dva dny se už neudržel na nohou potácel se a zvracel ,prakticky jen bez hnutí ležel a spal, poté jsme ho nechali utratit aby se netrápil. ono to vždycky není o penězích ,dala bych cokoliv za to aby žil , ale když to nejde tak to prostě nejde.

Tez mi fena zemrela na selhavani ledvin. Ale byla stara, bylo ji 13 let a zacaly ji selhavat organy celkove. V podstate to slo ze dne na den a neslo s tim nic delat. Jen ukoncit jeji trapeni...

Prodam nacaty pytel Royal Canin Renal pro psy, je tam vice nez 13 kg. pokud mate zajem ozvete se: meil: artemisterra@seznam.cz

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Prodam nacaty pytel Royal Canin Renal pro psy, je tam vice nez 13 kg. pokud mate zajem ozvete se: meil: artemisterra@seznam.cz

v útulcích je plno nemocných psů ,jistě si ho od vás rádi vezmou ,sama jsemese 12 kg pytlem diety hils k/D co mi zbyla po psovi naložila stejně ,přijali to rádi i se zbylými léky ,snad to některému chudákovi trošku pomohlo.

Vážení, po mé zkušenosti. Jakmile fena nemočí déle jak 12 hodin, OKAMŽITĚ na veterinu. U mladších veterinářů trvejte na rentgenu! My jsme málem přišli o fenu díky tomu, že jsme ji nechali více, než 12 hodin. Na sonu nebyly kameny v měchýři vůbec videt. Nyní budeme čekat, zda je močový měchýř v pořádku a funkční. Pokud ne, tak o ní přijdeme. Proto pamatujte.12 hodin a pak okamžitě na kompletní vyšetření a hlavně rentgen.

Zzzipp napsal(a):
Vážení, po mé zkušenosti. Jakmile fena nemočí déle jak 12 hodin, OKAMŽITĚ na veterinu. U mladších veterinářů trvejte na rentgenu! My jsme málem přišli o fenu díky tomu, že jsme ji nechali více, než 12 hodin. Na sonu nebyly kameny v měchýři vůbec videt. Nyní budeme čekat, zda je močový měchýř v pořádku a funkční. Pokud ne, tak o ní přijdeme. Proto pamatujte.12 hodin a pak okamžitě na kompletní vyšetření a hlavně rentgen.

Tak takhle bych to fakt nebrala rekord mojí feny je 28 hodin bez močení, jako mladá měla stavy, kdy se odmítala vyčůrat v neznámém prostředí, takže jakékoliv výcvikové tábory nebo vícedenní výstavy začínaly naprostým bojkotem močení. Močák musela mít až v krku, už jsem z toho byla vždycky na prášky, ale pak už to prostě nemohla vydržet a vyčůrala se a další dny už v pohodě. Naštěstí z týhle zapíračky už vyrostla.

že pes nemůže močit nepoznáte podle budíku, ale prostě sledováním psa. prostě vidíte, že chce močit - a nemočí. a v té chvíli fakt není na co čekat s tím, že do 12 hodin je to nějak v pohodě. Není. Prostě když pes chce močit a nemočí, tak veterina hned. Když jen delší dobu nečůral a nechtěl čůrat, netřeba plašit bez dalších příznaků nemoci.