Obr pes v malém bytě

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj,
známá uvažuje o pořízení psa - velkého psa (rasu prozatím psát nebudu, ráda bych znala vaše názory a rasy).
Bydlí ale ve 2+kk i s přítelem a čekají přírustek.
Nejde o čas na psa, protože její přítel je každý den v 15:30 doma (pokud ve zvláštních případech nezůstane v práci dýl). Ona sice teď chodí domů okolo 18:00, ale pak by byla na mateřské. Navíc měli malého psa (už bouhužel není) a také se mu věnovali. S tím menším to probíhalo tak, že ráno šli na procházku na cca 15 minut. Po příchodu z práce, okamžitě vyvenčení také na 15 minut. Po vyvenčení se páníček najedl a věnoval se psovi. Když bylo venku fakt hnusně, tak si s ním hrál doma. Když ne, šlo se na procházku cca 1 - 2 hodiny. A o víkendu jsou to procházky tak na půl dne, pak odpočinek venku. Když je na koupání, jedou se koupat i se psem a podobně.
Chodili jsme venčit spolu a i když jedu já k ní (nebo ona ke mě) beru psa s sebou, takže si spolu hrají.
Jde hlavně o to, když si pořídí velkého psa, aby to nebyl nějaký hyperaktivní pes. Vzhledem k tomu, že mají opravdu malinkatý byt (2+kk, ale fakt pidi místnosti). Proto by mělo jít o psa, který je doma v klidu a někde leží. Ale zároveň zvládne skoro celodenní procházky - nijak moc náročné. Žádné lítí u kola, nebo lezení po horách. Opravdu jen procházky, kde se po cestě potkávají různí psi, takže procházka + blbnutí s ostatními psy.
Jakého psa byste pro ní doporučili?
Má předběžně vybráno, ale více plemen a nějak se nemůže rozhodnout, které z nich. Proto by stála o vaše rady a názory

My máme bulmastifa a to je takový povaleč, že by ani ty blbnoucí procházky nemusel! Nechcete ho? :-) Ne, samozřejmě si dělám legraci, nedala bych! Spíš jsem chtěla říct, že pokud nevyberete nějakého hyperaktivního jedince, tak se život s velkým psem v malém bytě dá zvládnout.
Možná jenom by mohl nastat problém s miminem a psími chlupy (ne každá maminka je "splachovací"). Ale to asi má kamarádka promyšlené.
Lucie

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj,
známá uvažuje o pořízení psa - velkého psa (rasu prozatím psát nebudu, ráda bych znala vaše názory a rasy).
Bydlí ale ve 2+kk i s přítelem a čekají přírustek.
Nejde o čas na psa, protože její přítel je každý den v 15:30 doma (pokud ve zvláštních případech nezůstane v práci dýl). Ona sice teď chodí domů okolo 18:00, ale pak by byla na mateřské. Navíc měli malého psa (už bouhužel není) a také se mu věnovali. S tím menším to probíhalo tak, že ráno šli na procházku na cca 15 minut. Po příchodu z práce, okamžitě vyvenčení také na 15 minut. Po vyvenčení se páníček najedl a věnoval se psovi. Když bylo venku fakt hnusně, tak si s ním hrál doma. Když ne, šlo se na procházku cca 1 - 2 hodiny. A o víkendu jsou to procházky tak na půl dne, pak odpočinek venku. Když je na koupání, jedou se koupat i se psem a podobně.
Chodili jsme venčit spolu a i když jedu já k ní (nebo ona ke mě) beru psa s sebou, takže si spolu hrají.
Jde hlavně o to, když si pořídí velkého psa, aby to nebyl nějaký hyperaktivní pes. Vzhledem k tomu, že mají opravdu malinkatý byt (2+kk, ale fakt pidi místnosti). Proto by mělo jít o psa, který je doma v klidu a někde leží. Ale zároveň zvládne skoro celodenní procházky - nijak moc náročné. Žádné lítí u kola, nebo lezení po horách. Opravdu jen procházky, kde se po cestě potkávají různí psi, takže procházka + blbnutí s ostatními psy.
Jakého psa byste pro ní doporučili?
Má předběžně vybráno, ale více plemen a nějak se nemůže rozhodnout, které z nich. Proto by stála o vaše rady a názory

Tak já začnu - doporučuji velkého pudla - bydlíme v 1+1 (2malé místnosti) - založením je to gaučák, a zvládne snad jakoukoliv aktivitu
Nic většího bych asi do takhle malého bytu nebrala - on třeba i jen ten blbej pelech zabere hrozně moc místa....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak já začnu - doporučuji velkého pudla - bydlíme v 1+1 (2malé místnosti) - založením je to gaučák, a zvládne snad jakoukoliv aktivitu
Nic většího bych asi do takhle malého bytu nebrala - on třeba i jen ten blbej pelech zabere hrozně moc místa....

Já bych počkala, ža se to malé narodí a rodina se zaběhne, mimino a štěně, které potřebuje naučit čistotě, to znamená když pes potřebuje, všeho nechat a letět se psem, prostě s čerstvým miminem jaksi nejde.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já bych počkala, ža se to malé narodí a rodina se zaběhne, mimino a štěně, které potřebuje naučit čistotě, to znamená když pes potřebuje, všeho nechat a letět se psem, prostě s čerstvým miminem jaksi nejde.

Tak pod tohle se můžu podepsat, psa bych ROZHODNĚ POŘÍDILA AŽ BUDE MIMI NA SVĚTĚ !!! Obzvlášť, pokud je to první dítě, ženská nikdy předem nemůže vědět, jak to bude zvládat. Pak se dávají štěňata pryč "do dobrých rukou z rodinných důvodů". Jinak malý byt není rozhodně překážkou, my jsme měli několik let v bytě 1+1 mladého irského setra, naprosto bez problémů. Pokud by péče probíhala tak, jak píšete, bylo by to naprosto v pohodě.
Jako první mě napadl výše zmíněný bulmastif, pokud nevadí slintání (já už bych si z tohoto důvodu třeba nepořídila setra, i když jinak jsou úžasní). Veklý pudl taky paráda, pokud nevadí stříhání. Jinak mě napadá třeba cane corso, některý z chrtů - ti jsou doma vyloženě lenošní! Anebo, pokud by netrvali na velkém, borderteriér. Je úžasně skladný, doma skoro pořád spí, zvládne i celodenní výlety absolutně bez problémů a zároveň nedělá vědu z toho, když není moc čas na delší procházku. Pro mně ideál!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj,
známá uvažuje o pořízení psa - velkého psa (rasu prozatím psát nebudu, ráda bych znala vaše názory a rasy).
Bydlí ale ve 2+kk i s přítelem a čekají přírustek.
Nejde o čas na psa, protože její přítel je každý den v 15:30 doma (pokud ve zvláštních případech nezůstane v práci dýl). Ona sice teď chodí domů okolo 18:00, ale pak by byla na mateřské. Navíc měli malého psa (už bouhužel není) a také se mu věnovali. S tím menším to probíhalo tak, že ráno šli na procházku na cca 15 minut. Po příchodu z práce, okamžitě vyvenčení také na 15 minut. Po vyvenčení se páníček najedl a věnoval se psovi. Když bylo venku fakt hnusně, tak si s ním hrál doma. Když ne, šlo se na procházku cca 1 - 2 hodiny. A o víkendu jsou to procházky tak na půl dne, pak odpočinek venku. Když je na koupání, jedou se koupat i se psem a podobně.
Chodili jsme venčit spolu a i když jedu já k ní (nebo ona ke mě) beru psa s sebou, takže si spolu hrají.
Jde hlavně o to, když si pořídí velkého psa, aby to nebyl nějaký hyperaktivní pes. Vzhledem k tomu, že mají opravdu malinkatý byt (2+kk, ale fakt pidi místnosti). Proto by mělo jít o psa, který je doma v klidu a někde leží. Ale zároveň zvládne skoro celodenní procházky - nijak moc náročné. Žádné lítí u kola, nebo lezení po horách. Opravdu jen procházky, kde se po cestě potkávají různí psi, takže procházka + blbnutí s ostatními psy.
Jakého psa byste pro ní doporučili?
Má předběžně vybráno, ale více plemen a nějak se nemůže rozhodnout, které z nich. Proto by stála o vaše rady a názory

Psa do bytu 2+kk a navíc když bude mimi neni vůůůbec dobrý nápad. Když už pes musí být, tak alespon počkejte než se mimi narodí. Navíc si myslím, že mít psa venku jen 1-2 hodiny je opravdu málo. Co ten pes z života má?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Psa do bytu 2+kk a navíc když bude mimi neni vůůůbec dobrý nápad. Když už pes musí být, tak alespon počkejte než se mimi narodí. Navíc si myslím, že mít psa venku jen 1-2 hodiny je opravdu málo. Co ten pes z života má?

Tak s tím že 1-2 hoďky denně jsou málo moc nesouhlasím. Pokud tráví víkendy venku se psem a přes týden má navíc kratší venčicí procházky, tak to stačí. Normálně zaměstnaní lidé si těžko mohou dovolit běhat s psíkem po práci 3-4 hodiny, to by nemohl mít psa skoro nikdo (zaměstnaný). Já měla ve 2+1 k dvěma malým dětem boxera a ovčáka , režim podobný jako píše zadavatelka a psi byli spokojení. Za dvě hoďky se vylítali dostatečně, kratší prochajdy na venčení byly a zbytek dne spokojeně prochrupali v křeslech nebo blbli doma s dětma. Jediná hrůza byla, když se nám rozbil výtah, bydleli jsme v 10. patře a to bych nikomu nepřála - čtyřleté dítě, nákup, dva psi a roční mimčo s fusakem - to bylo docela maso. Vedle ve dvougarsoně měli dva foundláky a paní se narodila dvojčata. Zvládli to v pohodě, nikdy se ani nezmínila, že by psy dali pryč ale základ holt je mít psy zvládnuté. Jinak třeba zrovna boxer je k dětem úžasná volba, kdo ho měl tak jim propadne. Je to klaun, stále dobře naladěný, ale ochrání, děti miluje (ale nesmí mu ubližovat) a je současně velikej gaučák i neúnavný výletník.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Psa do bytu 2+kk a navíc když bude mimi neni vůůůbec dobrý nápad. Když už pes musí být, tak alespon počkejte než se mimi narodí. Navíc si myslím, že mít psa venku jen 1-2 hodiny je opravdu málo. Co ten pes z života má?

Nevím proč by to mělo být málo. Ono hlavně záleží na plemeni. Já mám pesana a je to lenoch který je s námi nešťastnější na gauči. Procházkou nepohrdne, ale půlhoďka stačí. Na dlouhé nemusí a ani by to nebylo vhodné kvůli tomu, že je to plemeno náchylné k displazii, samozřejmě když uděláme celodenní tak to hravě zvládne. Pes v malém bytě není problém pokud to bude lenoušek . Nevím jaké mají zkušenosti, ale klidně cane corso, bullmastif, brazilská fila nebo tosa inu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nevím proč by to mělo být málo. Ono hlavně záleží na plemeni. Já mám pesana a je to lenoch který je s námi nešťastnější na gauči. Procházkou nepohrdne, ale půlhoďka stačí. Na dlouhé nemusí a ani by to nebylo vhodné kvůli tomu, že je to plemeno náchylné k displazii, samozřejmě když uděláme celodenní tak to hravě zvládne. Pes v malém bytě není problém pokud to bude lenoušek . Nevím jaké mají zkušenosti, ale klidně cane corso, bullmastif, brazilská fila nebo tosa inu.

Brazilská fila?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nevím proč by to mělo být málo. Ono hlavně záleží na plemeni. Já mám pesana a je to lenoch který je s námi nešťastnější na gauči. Procházkou nepohrdne, ale půlhoďka stačí. Na dlouhé nemusí a ani by to nebylo vhodné kvůli tomu, že je to plemeno náchylné k displazii, samozřejmě když uděláme celodenní tak to hravě zvládne. Pes v malém bytě není problém pokud to bude lenoušek . Nevím jaké mají zkušenosti, ale klidně cane corso, bullmastif, brazilská fila nebo tosa inu.

Musím oponovat, že mít psa dvě hodiny denně venku není málo ani omylem...

Jsou psi, kterým to nevadí...a nepotřebují to, ani kdyby ste je prosily.
Já mám Bordeauxskou dogu, je v bytě 3+1, a přehodně v domě... Pnedlovali sme donedávna mezi třemi byvaky..a taky ok..Pes neštěká nic. Celý den o něm nevím..tam si lehne..tam se zvedne popojde...a zase i lehne..občas má záchat hravosti...ale to ho samotného přejde do 15 minut.

osobně bych psa buď pořídila okamžitě..naučila základům...a nebo až se dítě narodí a rodina se zaběhne..jak tu bylo hodněkrát zmíněno. Neřešila bych prostor...veklý pes, je většinou mírumilovný kliďas...a bude v pohodě...pokud bude mít denně 2 hodiny pohybu...bude vás milovat...a možná taky časem nenávidět....ono v létě být 2 hodiny se psem venku...není optimal..(pokud váží 60kilo) a v zimě to alespoň toho mého taky časem omrzí.... takže tak nějak rozumně.

Ale pokud se řeší to miminko...tak bych volila, A nebo B....ale místo bych neřešila

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Brazilská fila?

No,já bych možná ani CC nedoporučovala..Respektive,všechna velká a střední plemena bych pořídila až po tom,co se paní srovná s miminkem,zjistí,kolik mají času,když se o ně starají a pak ať přemýšlí o pesanovi..Jinak mi to přijde vcelku nezodpovědné..

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Musím oponovat, že mít psa dvě hodiny denně venku není málo ani omylem...

Jsou psi, kterým to nevadí...a nepotřebují to, ani kdyby ste je prosily.
Já mám Bordeauxskou dogu, je v bytě 3+1, a přehodně v domě... Pnedlovali sme donedávna mezi třemi byvaky..a taky ok..Pes neštěká nic. Celý den o něm nevím..tam si lehne..tam se zvedne popojde...a zase i lehne..občas má záchat hravosti...ale to ho samotného přejde do 15 minut.

osobně bych psa buď pořídila okamžitě..naučila základům...a nebo až se dítě narodí a rodina se zaběhne..jak tu bylo hodněkrát zmíněno. Neřešila bych prostor...veklý pes, je většinou mírumilovný kliďas...a bude v pohodě...pokud bude mít denně 2 hodiny pohybu...bude vás milovat...a možná taky časem nenávidět....ono v létě být 2 hodiny se psem venku...není optimal..(pokud váží 60kilo) a v zimě to alespoň toho mého taky časem omrzí.... takže tak nějak rozumně.

Ale pokud se řeší to miminko...tak bych volila, A nebo B....ale místo bych neřešila

Ještě takový dotaz..Mají/budou mít na to,aby takový pes dostal,co potřebuje?Ona to opravdu není nejlevnější záležitost..Možná mají peněz dost,ale první rok života pesa je max náročný finančně a k tomu miminko...Já bych zvážila i tohle..

A s tím prostorem..Pokud bude mít pohyb a budou mít čas na jeho socializaci a výcvik,není problém,si myslím,pokud jim nevadí se mačkat.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ještě takový dotaz..Mají/budou mít na to,aby takový pes dostal,co potřebuje?Ona to opravdu není nejlevnější záležitost..Možná mají peněz dost,ale první rok života pesa je max náročný finančně a k tomu miminko...Já bych zvážila i tohle..

A s tím prostorem..Pokud bude mít pohyb a budou mít čas na jeho socializaci a výcvik,není problém,si myslím,pokud jim nevadí se mačkat.

XOOOOO(::::::::::::::::::::::::::::::::::::>, TAKHLE. Dite po narozeni v prvnich mesicich zivota potrebuje ohromne moc casu. Stene v prvnich mesicich potrebuje ohrome moc casu. Pokud si role rozdeli, why not. Ale vhledem k tomu, ze ze me mluvi zkusenost, na psa bych pockal. No a pokud prece jenom pes zvitezi, hodne sil pratele, budete je potrebovat!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj,
známá uvažuje o pořízení psa - velkého psa (rasu prozatím psát nebudu, ráda bych znala vaše názory a rasy).
Bydlí ale ve 2+kk i s přítelem a čekají přírustek.
Nejde o čas na psa, protože její přítel je každý den v 15:30 doma (pokud ve zvláštních případech nezůstane v práci dýl). Ona sice teď chodí domů okolo 18:00, ale pak by byla na mateřské. Navíc měli malého psa (už bouhužel není) a také se mu věnovali. S tím menším to probíhalo tak, že ráno šli na procházku na cca 15 minut. Po příchodu z práce, okamžitě vyvenčení také na 15 minut. Po vyvenčení se páníček najedl a věnoval se psovi. Když bylo venku fakt hnusně, tak si s ním hrál doma. Když ne, šlo se na procházku cca 1 - 2 hodiny. A o víkendu jsou to procházky tak na půl dne, pak odpočinek venku. Když je na koupání, jedou se koupat i se psem a podobně.
Chodili jsme venčit spolu a i když jedu já k ní (nebo ona ke mě) beru psa s sebou, takže si spolu hrají.
Jde hlavně o to, když si pořídí velkého psa, aby to nebyl nějaký hyperaktivní pes. Vzhledem k tomu, že mají opravdu malinkatý byt (2+kk, ale fakt pidi místnosti). Proto by mělo jít o psa, který je doma v klidu a někde leží. Ale zároveň zvládne skoro celodenní procházky - nijak moc náročné. Žádné lítí u kola, nebo lezení po horách. Opravdu jen procházky, kde se po cestě potkávají různí psi, takže procházka + blbnutí s ostatními psy.
Jakého psa byste pro ní doporučili?
Má předběžně vybráno, ale více plemen a nějak se nemůže rozhodnout, které z nich. Proto by stála o vaše rady a názory

Tak předvýběr je Německá doga, Bulmastiv a Bordeauxská doga.
Jinak já osobně nic proti pudlům nemám, ale fakt to není obr.
S financováním jak pejska, tak mimča by nebyl problém. Na štěstí je kamarádka jedna z rozumějších a tak si to umějí spočítat, zda hafušu uživí nebo ne.
Jinak mě 1-2 hodiny venku také nepřijde málo. Natož u takového psa. Sama mám malého psa, který má přístup na zahradu. Ale na procházky ven chodí tak na hodinové. K tomu tedy v podnělí a ve středu chodí semnou na trénink, takže to když nejde nikam jinam, je semnou venku 2-3 hodiny. A o víkendech chodí na půldenní procházky a nebo jde semnou na turnaj. Ale zrovna teď v sobotu jsme měli trunaj (7:30 - 15:30), kde byla semnou. A hned potom jsem jela ke známým grilovat, čuba jela také. Jak jsme dorazili, začala blbnout s jejich psem. Ale po 20 minutách odpala a už jen chodila o očumovala, co se děje. Okolo sedmé večer si vlezla na židli a usnula. Spala jen okolo půl hoďky a pak zase chodila a čučela, co se děje. Když jsme po desáté večer přijeli domů, lehla a spala jak zabitá. Já taky. Jinak teď jsem doma, takže s ní trávím celý den a jsme obě spokojený. A protože jsem teď doma, můžeme se jít projít dopoledne, když ještě není venku tolik lidí. Takže když jdeme OK, ale když nejdeme taky je to OK a feňule doma chrní.
A co se týká mimča a psa najednou, myslím, že by to nebyl takový problém. Chtějí pořídit psa buď hned (podle jak se rozhodnou a podle jesli seženou nějaké štěndo), aby až se jim to narodí už byl hafan docela poslušný. A nebo až po porodu, až kamarádka zjistí, kolik času jí zabere mimino

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak předvýběr je Německá doga, Bulmastiv a Bordeauxská doga.
Jinak já osobně nic proti pudlům nemám, ale fakt to není obr.
S financováním jak pejska, tak mimča by nebyl problém. Na štěstí je kamarádka jedna z rozumějších a tak si to umějí spočítat, zda hafušu uživí nebo ne.
Jinak mě 1-2 hodiny venku také nepřijde málo. Natož u takového psa. Sama mám malého psa, který má přístup na zahradu. Ale na procházky ven chodí tak na hodinové. K tomu tedy v podnělí a ve středu chodí semnou na trénink, takže to když nejde nikam jinam, je semnou venku 2-3 hodiny. A o víkendech chodí na půldenní procházky a nebo jde semnou na turnaj. Ale zrovna teď v sobotu jsme měli trunaj (7:30 - 15:30), kde byla semnou. A hned potom jsem jela ke známým grilovat, čuba jela také. Jak jsme dorazili, začala blbnout s jejich psem. Ale po 20 minutách odpala a už jen chodila o očumovala, co se děje. Okolo sedmé večer si vlezla na židli a usnula. Spala jen okolo půl hoďky a pak zase chodila a čučela, co se děje. Když jsme po desáté večer přijeli domů, lehla a spala jak zabitá. Já taky. Jinak teď jsem doma, takže s ní trávím celý den a jsme obě spokojený. A protože jsem teď doma, můžeme se jít projít dopoledne, když ještě není venku tolik lidí. Takže když jdeme OK, ale když nejdeme taky je to OK a feňule doma chrní.
A co se týká mimča a psa najednou, myslím, že by to nebyl takový problém. Chtějí pořídit psa buď hned (podle jak se rozhodnou a podle jesli seženou nějaké štěndo), aby až se jim to narodí už byl hafan docela poslušný. A nebo až po porodu, až kamarádka zjistí, kolik času jí zabere mimino

No,já si myslím,že ten čas je v poho,pokud jej budou mít i potom..Já mám CC v bytě a zvlášť ve vedrech je hodina venku až až..ALE.U obřích plemen pes dospívá až ve dvou letech,což znamená,že pubertu mají často skoro do roku a půl,tzn.,že paní už budes miminkem a do toho bude mít puberťáka..Jinak,doufám,že u takového plemene mají v plánu psa s PP...Jak kvůli povahovým vlastnostem,tak zdravotním...Ale hlavně ta povaha!!!No,on takový pesánek pak stojí 3000 měsíčně,ale pokud jim to nedělá problém,tak je to Oká..Snad vyberou dobře a oni i pesan budou spokojení.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No,já si myslím,že ten čas je v poho,pokud jej budou mít i potom..Já mám CC v bytě a zvlášť ve vedrech je hodina venku až až..ALE.U obřích plemen pes dospívá až ve dvou letech,což znamená,že pubertu mají často skoro do roku a půl,tzn.,že paní už budes miminkem a do toho bude mít puberťáka..Jinak,doufám,že u takového plemene mají v plánu psa s PP...Jak kvůli povahovým vlastnostem,tak zdravotním...Ale hlavně ta povaha!!!No,on takový pesánek pak stojí 3000 měsíčně,ale pokud jim to nedělá problém,tak je to Oká..Snad vyberou dobře a oni i pesan budou spokojení.

Oni by byli spokojení i s "kdejakým vořechem". Tím, že ale kámoška viděla "obříka v akci" (byla semnou na týden u kamaráda na chalupě, kde byl i jinej kamarád s ND), zamilovala se do nich a tak ho chce. A šlo by o štěndo s PP. Už jsem ji vysvětlila, že u takového psa raději ano (klouby, srdce)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No,já si myslím,že ten čas je v poho,pokud jej budou mít i potom..Já mám CC v bytě a zvlášť ve vedrech je hodina venku až až..ALE.U obřích plemen pes dospívá až ve dvou letech,což znamená,že pubertu mají často skoro do roku a půl,tzn.,že paní už budes miminkem a do toho bude mít puberťáka..Jinak,doufám,že u takového plemene mají v plánu psa s PP...Jak kvůli povahovým vlastnostem,tak zdravotním...Ale hlavně ta povaha!!!No,on takový pesánek pak stojí 3000 měsíčně,ale pokud jim to nedělá problém,tak je to Oká..Snad vyberou dobře a oni i pesan budou spokojení.

Mám dvě feny CC a jednoho psa...myslím si, že s fenkou by to neměl být v období puberty takový problém a výchovu se dá taky zvládnout, aniž by majitel musel mít milion zkušeností se psy. A klidně si štěndo mohou pořídit hned, než se narodí mimčo, bude loužičkování a to nejhorší pryč, neumím si představit, jak by majitelka co dvě hodiny běhala s mimčem nebo i ročním dítětem venčit...Mám dvě děti, tak vím, o čem mluvím.
Jen proboha ať věnují velkou pozornost při výběru ch.stanice, rodičů štěnda, zdravotnímu stavu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No,já bych možná ani CC nedoporučovala..Respektive,všechna velká a střední plemena bych pořídila až po tom,co se paní srovná s miminkem,zjistí,kolik mají času,když se o ně starají a pak ať přemýšlí o pesanovi..Jinak mi to přijde vcelku nezodpovědné..

Tak já mám svého prvního psa a musím říct že mě všichni strašili jak to bude hrozný mít štěně ale nic takového se nekonalo. Mimino umělo od 11 týdnů vydržet celou noc nečůrat a přes den jsme venčili každé 3-4 hodiny a nevydržel snad jen 3x a to spíš naší vinou. A ani po jiných stránkách se mi to nezdálo náročné. Krmím granulema takže ani vaření. Možná bych řekla že velká plemena jsou tak nějak méně náročná.
Ale s miminem poradit nemůžu neb mě čeká až za pár let, ale že je to makačka je mi jasné.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak předvýběr je Německá doga, Bulmastiv a Bordeauxská doga.
Jinak já osobně nic proti pudlům nemám, ale fakt to není obr.
S financováním jak pejska, tak mimča by nebyl problém. Na štěstí je kamarádka jedna z rozumějších a tak si to umějí spočítat, zda hafušu uživí nebo ne.
Jinak mě 1-2 hodiny venku také nepřijde málo. Natož u takového psa. Sama mám malého psa, který má přístup na zahradu. Ale na procházky ven chodí tak na hodinové. K tomu tedy v podnělí a ve středu chodí semnou na trénink, takže to když nejde nikam jinam, je semnou venku 2-3 hodiny. A o víkendech chodí na půldenní procházky a nebo jde semnou na turnaj. Ale zrovna teď v sobotu jsme měli trunaj (7:30 - 15:30), kde byla semnou. A hned potom jsem jela ke známým grilovat, čuba jela také. Jak jsme dorazili, začala blbnout s jejich psem. Ale po 20 minutách odpala a už jen chodila o očumovala, co se děje. Okolo sedmé večer si vlezla na židli a usnula. Spala jen okolo půl hoďky a pak zase chodila a čučela, co se děje. Když jsme po desáté večer přijeli domů, lehla a spala jak zabitá. Já taky. Jinak teď jsem doma, takže s ní trávím celý den a jsme obě spokojený. A protože jsem teď doma, můžeme se jít projít dopoledne, když ještě není venku tolik lidí. Takže když jdeme OK, ale když nejdeme taky je to OK a feňule doma chrní.
A co se týká mimča a psa najednou, myslím, že by to nebyl takový problém. Chtějí pořídit psa buď hned (podle jak se rozhodnou a podle jesli seženou nějaké štěndo), aby až se jim to narodí už byl hafan docela poslušný. A nebo až po porodu, až kamarádka zjistí, kolik času jí zabere mimino

Tak mi nějak uniklo, že hledá opravdu OBŘÍ plemeno no...
A z vlastní zkušenosti s tím velkým pudlem (62cm v kohoutku) si v bytě 2+kk dost dobře neumím představit nic většího - já už bych tam třeba nedostala ani větší pelech - mě by se tam doga prostě nevešla

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak mi nějak uniklo, že hledá opravdu OBŘÍ plemeno no...
A z vlastní zkušenosti s tím velkým pudlem (62cm v kohoutku) si v bytě 2+kk dost dobře neumím představit nic většího - já už bych tam třeba nedostala ani větší pelech - mě by se tam doga prostě nevešla

No, vyhlidky jsou to pro pejska hezke, urcite se bude mit dobre, otazka ale je, jestli to kamaradce vydrzi, az bude mit dite...
Projdete si inzerci, kolik lidi dava psy pryc, protoze se jim narodil prcek (alergie, nezvladaji, pes si na dite nezvykl atd.). Ja bych zvolila opacne poradi: nejdrive ovladatelne dite, u ktereho mam jistotu, ze neni alergik a ze vi, jak se chovat ke zvitratum, a k nemu (tak tra ve 4-5 letech, aby melo trosku rozumu v hlavince) pak stendo.
Ona totiz spousta psu, kteri vyrustaji jako jedinacci, si pak tezko zvykaji, ze uz nejsou stredem pozornosti.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No, vyhlidky jsou to pro pejska hezke, urcite se bude mit dobre, otazka ale je, jestli to kamaradce vydrzi, az bude mit dite...
Projdete si inzerci, kolik lidi dava psy pryc, protoze se jim narodil prcek (alergie, nezvladaji, pes si na dite nezvykl atd.). Ja bych zvolila opacne poradi: nejdrive ovladatelne dite, u ktereho mam jistotu, ze neni alergik a ze vi, jak se chovat ke zvitratum, a k nemu (tak tra ve 4-5 letech, aby melo trosku rozumu v hlavince) pak stendo.
Ona totiz spousta psu, kteri vyrustaji jako jedinacci, si pak tezko zvykaji, ze uz nejsou stredem pozornosti.

Já bych se toho nebála vůbec. Bydlela jsem v garzonce (0+1).Měla jsem tam jedno dítě, manžela, kocoura,malého křížence a velkého psa.A šlo to. Psi si na malý prostor zvyknou velmi rychle, když mají hodně pohybu venku. Bydleli jsme tam asi dva roky. Pak jsme se přestěhovali do většího bytu. Já otěhotněla a pořídila jsem si boxera. Takže další velké plemeno.V těhotenství jsme vyřešili čůrání doma a základní výcvik.Narodila se dcera a vše bylo v pohodě.Porocházky užasný, pes byl akorát v pubertě, ale šlo to.Chce to pevné nervy a chuť pracovat.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No, vyhlidky jsou to pro pejska hezke, urcite se bude mit dobre, otazka ale je, jestli to kamaradce vydrzi, az bude mit dite...
Projdete si inzerci, kolik lidi dava psy pryc, protoze se jim narodil prcek (alergie, nezvladaji, pes si na dite nezvykl atd.). Ja bych zvolila opacne poradi: nejdrive ovladatelne dite, u ktereho mam jistotu, ze neni alergik a ze vi, jak se chovat ke zvitratum, a k nemu (tak tra ve 4-5 letech, aby melo trosku rozumu v hlavince) pak stendo.
Ona totiz spousta psu, kteri vyrustaji jako jedinacci, si pak tezko zvykaji, ze uz nejsou stredem pozornosti.

Nezlobte se na mě, ale to co jste napsal, je snůška nesmyslů. Naopak nezvládat člověk spíš může když je malé mimčo a musí běhat každou chvilku ven, a čekat další 4-5 let asi paní nechce. Je to neskutečně dlouhá doba. Navíc i dítě, které vyrůstá od narození se psem, si líp zvykne, kor na obříka. A navíc když si zvyká od prenatálního věku, nemusí se vytvořit ani alergie. Při správné výchově by pes neměl mít problém, že nebude středem pozornosti...mimochodem...on by neměl dle mého názoru být ani před narozením dítěte.
Ono totiž je skoro jedno, jestli bude napřed mimčo nebo pes (z hlediska výchovy a zvykání)...budoucí majitelce myslím jde spíš o výběr nejvhodnějšího plemene...A to klidně může být cane corso (které my máme doma tři-vřele doporučuji fenku), který není žádný velký sportovec, ale jako dospělý vpohodě zvládne delší procházky, které nebudou až tak náročné.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nezlobte se na mě, ale to co jste napsal, je snůška nesmyslů. Naopak nezvládat člověk spíš může když je malé mimčo a musí běhat každou chvilku ven, a čekat další 4-5 let asi paní nechce. Je to neskutečně dlouhá doba. Navíc i dítě, které vyrůstá od narození se psem, si líp zvykne, kor na obříka. A navíc když si zvyká od prenatálního věku, nemusí se vytvořit ani alergie. Při správné výchově by pes neměl mít problém, že nebude středem pozornosti...mimochodem...on by neměl dle mého názoru být ani před narozením dítěte.
Ono totiž je skoro jedno, jestli bude napřed mimčo nebo pes (z hlediska výchovy a zvykání)...budoucí majitelce myslím jde spíš o výběr nejvhodnějšího plemene...A to klidně může být cane corso (které my máme doma tři-vřele doporučuji fenku), který není žádný velký sportovec, ale jako dospělý vpohodě zvládne delší procházky, které nebudou až tak náročné.

...jen malé doporučení pro budoucího majitel obřího plemne, nejméně do výšky jednoho metru vymalovat omyvatelnou barvou, jinak máte za pár dní stěny jak bota

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
...jen malé doporučení pro budoucího majitel obřího plemne, nejméně do výšky jednoho metru vymalovat omyvatelnou barvou, jinak máte za pár dní stěny jak bota

S těma stěnama to není pravda.Máme vymalováno světle a stěny jsou stále světlé. Tak nevím.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
...jen malé doporučení pro budoucího majitel obřího plemne, nejméně do výšky jednoho metru vymalovat omyvatelnou barvou, jinak máte za pár dní stěny jak bota

To je fakt...ale jak u kterého psa. Feny mi tolik neslintají, takže to by bylo ok. Zato pes ano...kvůli němu bysme mohli malovat co půl roku. V místě, kde bude pelíšek, doporučuju obložit stěny nebo vyrobit třeba dřevěný či dřevolaminátový roh, na který se pak položí pelíšek, čímž vznikne mobilní roh na pelíšek, který je možno přesouvat podle potřeby. Pokud nebude pelíšek v rohu, tak jen zadní stěna a podlaha. Já takové místo pro pelech vytvořila z porodní bedny odmontováním přední a boční stěny.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To je fakt...ale jak u kterého psa. Feny mi tolik neslintají, takže to by bylo ok. Zato pes ano...kvůli němu bysme mohli malovat co půl roku. V místě, kde bude pelíšek, doporučuju obložit stěny nebo vyrobit třeba dřevěný či dřevolaminátový roh, na který se pak položí pelíšek, čímž vznikne mobilní roh na pelíšek, který je možno přesouvat podle potřeby. Pokud nebude pelíšek v rohu, tak jen zadní stěna a podlaha. Já takové místo pro pelech vytvořila z porodní bedny odmontováním přední a boční stěny.

Už vidím matku s dítětem u prsu letící ven, protože štěně právě potřebuje čůrat a že štěně velkého plemene umí udělat sakra velkou louži. Nebo koupe a štěně přešlapuje u dveří. Doma nikdo. To jsou právě ty situace, kdy má prostě dítě přednost a štěněti nezbyde než "to " udělat v bytě, protože je to taky dítě a nevydrží. Něco jinýho je mimino a dospělý pes.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Už vidím matku s dítětem u prsu letící ven, protože štěně právě potřebuje čůrat a že štěně velkého plemene umí udělat sakra velkou louži. Nebo koupe a štěně přešlapuje u dveří. Doma nikdo. To jsou právě ty situace, kdy má prostě dítě přednost a štěněti nezbyde než "to " udělat v bytě, protože je to taky dítě a nevydrží. Něco jinýho je mimino a dospělý pes.

A nebo situace, kdy dítě začne lézt, poleze všude po tom malém bytečku a kolem něj bude poskakovat pubertální doga.....tak do toho bych nešla. Já si psa (velkého pořídila taky nejdřív (nakrátko - pak jsme se stěhovali do baráku) do paneláku, ale až když dceři byly 2 roky.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Už vidím matku s dítětem u prsu letící ven, protože štěně právě potřebuje čůrat a že štěně velkého plemene umí udělat sakra velkou louži. Nebo koupe a štěně přešlapuje u dveří. Doma nikdo. To jsou právě ty situace, kdy má prostě dítě přednost a štěněti nezbyde než "to " udělat v bytě, protože je to taky dítě a nevydrží. Něco jinýho je mimino a dospělý pes.

Ty asi děti nemáš co?
Ono totiž v prvních třech - čtyřech měsících po marození mimča má mamina tolik času, že by ho mohla prodávat. Dítko totiž jen jí, spí, čůrá a kadí. Nutno podotknou že do plen. Takže když se mimčo vzbudí, mamina ho přebalí, nakrmí a uloží což zabere max. 1/2 hodiny. Pak dítko další 2 až 3 hodiny spí. Problém může mít jen tehdy, když si mamina dítko naučí usínat v náručí. Pak se chce dítko pořád nosit a při položení do postýlky se probudí a začne brečet. Tuhle chybu dělají maminy při prvním dítěti hodně často. Ze samé radosti se sním pořád můchlají a mazlí, a pak další dva roky trpí.
No a když dítko spí, tak mám spoustu času se postarat o štěníka. Nakrmit jej, vyvenčit a pohrát zabere asi tak hodinu, neb štěník taky dlouho nevdrží a spí. A spí poměrně dlouho.Mamina má ještě spoustu času si uvařit kafe, vrazit plíny do pračky, nádobí do myčky a kafe si ještě za tepla vypít. No, a až dítko povyroste do velikosti že už potřebuje více pozornosti, je schopno si hrát se štěrkátky, tak štěník je už naučený na určitý řád a vydrží delší dobu. A pokud si budoucí mamina naplánuje dítko na jaro, tak nemá moc co řešit. Zbalí dítko, štěnisko a jde ven. Tam se stěník za řádné úplaty piškoty nebo masem naučí velice rychle způsobně chodit u kočárku.
Abych to zhrnula. Je v podstatě jedno, kdy si štěníska pořídí, důležité je to, jak si rozvrhnou denní režim. Samozřejmě se musí přidat i hlava rodiny, nehledě na to že chodí do zaměstnání. Tím jeho povinnosti k rodině nekončí. Plemenem bych se přimlouvala za Německou dogu. Ze zkušeností vím, že jsou to velice jemná a starostlivá stvoření. Sice dítě na jedno olíznutí umyjí, ale co, to patří k životu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
...jen malé doporučení pro budoucího majitel obřího plemne, nejméně do výšky jednoho metru vymalovat omyvatelnou barvou, jinak máte za pár dní stěny jak bota

Se stěnami potvrzuji! Nejde ani tak o slinty (i když ty taky), ale naši hoši přijdou do místnosti, opřou se o zeď a v tom "oporu" pokračují v chůzi dalších pár metrů, než se uloží. Takže stěny měly zhruba ve výšce 60 cm tmavý, odřený pruh! (Dneska už je na exponovaných místech obklad.)
Lucie

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Se stěnami potvrzuji! Nejde ani tak o slinty (i když ty taky), ale naši hoši přijdou do místnosti, opřou se o zeď a v tom "oporu" pokračují v chůzi dalších pár metrů, než se uloží. Takže stěny měly zhruba ve výšce 60 cm tmavý, odřený pruh! (Dneska už je na exponovaných místech obklad.)
Lucie

My máme v 1+1 dvě novofundlanďanky a je to v pohodě, velikosti bytu bych se nebála. Poznámka o ušpiněných stěnách je trefná, ideální je omyvatelná barva na stěnách. Chtěla jsem štěně a pořizovala jsem si ho raději nyní, protože bych ráda za 2-3 roky měla dítě a tento časový rozestup mezi psem a dítětem mi připadal ideální, když si vemu kolik času věnuji psům hlavně té naší mladé pubošce, tak si nedovedu představit mít zároveň štěně i mimino.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Se stěnami potvrzuji! Nejde ani tak o slinty (i když ty taky), ale naši hoši přijdou do místnosti, opřou se o zeď a v tom "oporu" pokračují v chůzi dalších pár metrů, než se uloží. Takže stěny měly zhruba ve výšce 60 cm tmavý, odřený pruh! (Dneska už je na exponovaných místech obklad.)
Lucie

já bych teda takovýho slintu jako je německá doga(tu mají mý rodiče) k malýmu miminku asi nebrala....a taky hrozně chlupatí, žije v 3 plus jedna, je to tam všude, natož ještě v menším bytě....já nevim. neříkám, že by doga potřebovala velkej byt, fakt skoro furt leží a spí, je hodně klidná, to jo, ale zase aby se v tom bytě aspoň otočila. já čekala se psem do většího bytu, teď mám boxera ve 2kk, docela velkej byt, když přijde na návštěvu doga, tak je to najednou malej byteček....a pořídit děcko a štěně naráz mi připadá jako blbost....ani dokud je pes v pubertě, taky bych do toho nešla. tak nevim. ale rozhodně lepší obřík než nějakej hyperaktivní bláznivej malej pejsek

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
já bych teda takovýho slintu jako je německá doga(tu mají mý rodiče) k malýmu miminku asi nebrala....a taky hrozně chlupatí, žije v 3 plus jedna, je to tam všude, natož ještě v menším bytě....já nevim. neříkám, že by doga potřebovala velkej byt, fakt skoro furt leží a spí, je hodně klidná, to jo, ale zase aby se v tom bytě aspoň otočila. já čekala se psem do většího bytu, teď mám boxera ve 2kk, docela velkej byt, když přijde na návštěvu doga, tak je to najednou malej byteček....a pořídit děcko a štěně naráz mi připadá jako blbost....ani dokud je pes v pubertě, taky bych do toho nešla. tak nevim. ale rozhodně lepší obřík než nějakej hyperaktivní bláznivej malej pejsek

Já mám obříka a slintu v jednom, ale stěny máme krásně bílé a to dokonce i tam kde má pelech. Fakt mi není jasné jak pes může chodit a opírat se u toho o stěnu? to má něco s nohama? A skoro bych řekla že čím menší byt tím líp. My máme barák a uklízet to je na zabití. Radši bych denně uklidila dvě místnosti než těch našich osm. Ale s tím miminem fakt nevím. Možná bych nejdřív mimi a pak až psa. Já se docela děsím co na to řekne to moje psí mimino až nám jednou přibyde další člen. To mu bude nejmíň šest a nevím jak to ponese když je teď jedináček. Navíc s dětmi nemá možnost se stýkat..

Ja osobně chováme brazilskou filu a muzu říct ze fila je ideální.

tak když chcete dítě na co chcete psa, na něj čas určitě mít nebude ....jinak já mám v 1 plus KK, dva psy, SAO a CC a pohoda :)

Z vlastní tvrdé zkušenosti doporučuju psa buď hned a aby při příchodu mimča byl už vychovaný (venčení, chození na vodítku atd) nebo naopak prvně mimčo a podle toho jak to bude pak třeba za půl roku pořídit psa. Ono ne každý kdo má mimčo tak ho má spací (ano jsou to spíše vyjímky a každý doufá, že taková bude) většina maminek se první půlrok, rok i několik let nevyspí! (kojení nonstop po hodině ve dne v noci udělá z člověka chodící zombie) a dítko může být uřvánek, nebo bolící bříško a bude několik měsíců ve dne v noci plakat, nevyspalá mamina, nevyspalý partner, naštvaný a těch problémů po porodu co může být - třeba zdravotní problémy mimča, nebo maminky (jo taková špatně se hojící poporodní poranění jsou chuťovka, nebo rekovalescence po císaři a starost o mimčo k tomu) a kdo se pak bude starat o psa? Člověk si to většinou maluje, ale když to není ideální tak ani rozumnému nezbyde než psa poslat dál. Taky jsem zvládla velké psy, malý byt a nonstop řvoucí mimčo a nějaké malé zdravotní problémy, ale kdybych si mohla vybrat už bych to podruhé neabsolvovala protože jsem si to vůbec neužila a byl to takový záhul, že se z toho vzpamatovávám už pěkně dlouho. Fyzicky i psychicky je člověk úplně nadně, ale bohužel tyto zkušenosti jsou nepřenositelné....takové už šestou, sedmou hodinu řvoucí mimčo pro veliké bolesti bříška v noci to je zážitek pro celou rodinku a je to den za dnem....nepřejde to hned. Mí psi kolikrát šli ven až v poledne (na ranní venčení) ale prostě nešlo a normální matka prostě vždy upřednostní dítě než psa. Psů mi bylo strašně líto, ale přednost jsem dala uspokojení potřeb dítěte. Takže aby takhle kámoška nedopadla se štěndem, které je rozjívené, rozlítané, skáče kolem kočáru, teď dítko řve, pes se sápe přes kočár na jiného psa s kterým si chce pohrát....a matka nervy v kýblu. Pro většinu žen je mateřství zvlášť v prvním roce velmi, ale velmi náročné a s odstupem času říkají - ano přežili jsme to, ale neužili si to a už bychom to neopakovali. Tak třeba se kámoška poučí z chyb druhých, anebo si to vypije až do dna a bude doufat, že bude mít to dokonalé mimi, které jen spí a jí. Ne to co má většina matek - řvoucí uzlíček, kojící se půl roku non stop po hodině dvě ve dne v noci, nenechající matku ani vyčůrat, o soukromí a času pro sebe ani nemluvě, natož na psa (protože ve chvíli kdy mimčo usne vytuhne i ona vyčerpáním). Lepší by byl v jejich případě malý pes, který přeci jen je skladnější na venčení, chůzi vedle kočárku, loužičky...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Z vlastní tvrdé zkušenosti doporučuju psa buď hned a aby při příchodu mimča byl už vychovaný (venčení, chození na vodítku atd) nebo naopak prvně mimčo a podle toho jak to bude pak třeba za půl roku pořídit psa. Ono ne každý kdo má mimčo tak ho má spací (ano jsou to spíše vyjímky a každý doufá, že taková bude) většina maminek se první půlrok, rok i několik let nevyspí! (kojení nonstop po hodině ve dne v noci udělá z člověka chodící zombie) a dítko může být uřvánek, nebo bolící bříško a bude několik měsíců ve dne v noci plakat, nevyspalá mamina, nevyspalý partner, naštvaný a těch problémů po porodu co může být - třeba zdravotní problémy mimča, nebo maminky (jo taková špatně se hojící poporodní poranění jsou chuťovka, nebo rekovalescence po císaři a starost o mimčo k tomu) a kdo se pak bude starat o psa? Člověk si to většinou maluje, ale když to není ideální tak ani rozumnému nezbyde než psa poslat dál. Taky jsem zvládla velké psy, malý byt a nonstop řvoucí mimčo a nějaké malé zdravotní problémy, ale kdybych si mohla vybrat už bych to podruhé neabsolvovala protože jsem si to vůbec neužila a byl to takový záhul, že se z toho vzpamatovávám už pěkně dlouho. Fyzicky i psychicky je člověk úplně nadně, ale bohužel tyto zkušenosti jsou nepřenositelné....takové už šestou, sedmou hodinu řvoucí mimčo pro veliké bolesti bříška v noci to je zážitek pro celou rodinku a je to den za dnem....nepřejde to hned. Mí psi kolikrát šli ven až v poledne (na ranní venčení) ale prostě nešlo a normální matka prostě vždy upřednostní dítě než psa. Psů mi bylo strašně líto, ale přednost jsem dala uspokojení potřeb dítěte. Takže aby takhle kámoška nedopadla se štěndem, které je rozjívené, rozlítané, skáče kolem kočáru, teď dítko řve, pes se sápe přes kočár na jiného psa s kterým si chce pohrát....a matka nervy v kýblu. Pro většinu žen je mateřství zvlášť v prvním roce velmi, ale velmi náročné a s odstupem času říkají - ano přežili jsme to, ale neužili si to a už bychom to neopakovali. Tak třeba se kámoška poučí z chyb druhých, anebo si to vypije až do dna a bude doufat, že bude mít to dokonalé mimi, které jen spí a jí. Ne to co má většina matek - řvoucí uzlíček, kojící se půl roku non stop po hodině dvě ve dne v noci, nenechající matku ani vyčůrat, o soukromí a času pro sebe ani nemluvě, natož na psa (protože ve chvíli kdy mimčo usne vytuhne i ona vyčerpáním). Lepší by byl v jejich případě malý pes, který přeci jen je skladnější na venčení, chůzi vedle kočárku, loužičky...

Přesně popsané, a to ještě když začne mimi lézt dávat pozor, aby psa neobtěžovalo příliš, aby pes neobtěžoval příliš mimi.....

ahojky, mám dvě děti (3,5 a 0,5 roku), dva velké psy a s přítelem několik koní. mateřskou si se zvířátky vyloženě užívám, podle mě není čeho se bát, ona si ta budoucí maminka s pejsem najdou svůj režim, prostě když se chce všechno jde, za tím si stojím. pejka už měli, takže představu do čeho jdou mají :o) doporučuji šátek na nošení prcka, člověk pak může courat všade a není odkázán na kočárové cesty :oD a plemeno? hlavně ať se líbí novým páníčkům asi by bylo vážně lepší řešit už určité plemeno a zkušenosti s ním. mě třeba první děcko vyrostlo s útulkovým sao, určitě nedoporučená kombinace, a byl ta nejlepší chůva

Tak za mě velký knírač.

Každopádně musí kamarádka počítat, že bude mít v bytě chlupy...a to tak, že všude...do toho se bude batolit dítě....a při návratu z procházky bude kromě skákání kolem mrněte ještě otírat tlapky...a že ty neutřené dosucha jsou lepší než razítka .
My třeba bydlíme ve 2. patře bez výtahu, dcera - má už 16 , se narodila v září....každá procházka znamenala navléct ji doma - volila jsem mezi variantou lítat po bytě upocená už hotová já...nebo nabalit mimino, které řvalo jako pavián (až teď chápu, že je prostě od mala otužilec a bylo jí prostě horko)...pak sejít dolů, nachystat kočár...no, představa, že do toho mám ještě pejsana, kterého vychovávám (segra má půlročního akčního baseta a fakt to třeba není kliďas), tak si jdu dobrovolně hodit mašli .
Kamarádka tedy ať se koukne, kolik je darovacích inzerátů kvůli nestíhání z narození dítěte. Kolegyně má tak zrovinka jednoho "přeposlaného" labradora doma....raději bych tedy situaci nehrotila...je lepší počkat a rozhodnout se nejen na základě chvilkového nadšení. Každý pes je jiný....a aby opravdu za chvíli neřešila situaci, že místo radosti bude spíše otrávená...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Z vlastní tvrdé zkušenosti doporučuju psa buď hned a aby při příchodu mimča byl už vychovaný (venčení, chození na vodítku atd) nebo naopak prvně mimčo a podle toho jak to bude pak třeba za půl roku pořídit psa. Ono ne každý kdo má mimčo tak ho má spací (ano jsou to spíše vyjímky a každý doufá, že taková bude) většina maminek se první půlrok, rok i několik let nevyspí! (kojení nonstop po hodině ve dne v noci udělá z člověka chodící zombie) a dítko může být uřvánek, nebo bolící bříško a bude několik měsíců ve dne v noci plakat, nevyspalá mamina, nevyspalý partner, naštvaný a těch problémů po porodu co může být - třeba zdravotní problémy mimča, nebo maminky (jo taková špatně se hojící poporodní poranění jsou chuťovka, nebo rekovalescence po císaři a starost o mimčo k tomu) a kdo se pak bude starat o psa? Člověk si to většinou maluje, ale když to není ideální tak ani rozumnému nezbyde než psa poslat dál. Taky jsem zvládla velké psy, malý byt a nonstop řvoucí mimčo a nějaké malé zdravotní problémy, ale kdybych si mohla vybrat už bych to podruhé neabsolvovala protože jsem si to vůbec neužila a byl to takový záhul, že se z toho vzpamatovávám už pěkně dlouho. Fyzicky i psychicky je člověk úplně nadně, ale bohužel tyto zkušenosti jsou nepřenositelné....takové už šestou, sedmou hodinu řvoucí mimčo pro veliké bolesti bříška v noci to je zážitek pro celou rodinku a je to den za dnem....nepřejde to hned. Mí psi kolikrát šli ven až v poledne (na ranní venčení) ale prostě nešlo a normální matka prostě vždy upřednostní dítě než psa. Psů mi bylo strašně líto, ale přednost jsem dala uspokojení potřeb dítěte. Takže aby takhle kámoška nedopadla se štěndem, které je rozjívené, rozlítané, skáče kolem kočáru, teď dítko řve, pes se sápe přes kočár na jiného psa s kterým si chce pohrát....a matka nervy v kýblu. Pro většinu žen je mateřství zvlášť v prvním roce velmi, ale velmi náročné a s odstupem času říkají - ano přežili jsme to, ale neužili si to a už bychom to neopakovali. Tak třeba se kámoška poučí z chyb druhých, anebo si to vypije až do dna a bude doufat, že bude mít to dokonalé mimi, které jen spí a jí. Ne to co má většina matek - řvoucí uzlíček, kojící se půl roku non stop po hodině dvě ve dne v noci, nenechající matku ani vyčůrat, o soukromí a času pro sebe ani nemluvě, natož na psa (protože ve chvíli kdy mimčo usne vytuhne i ona vyčerpáním). Lepší by byl v jejich případě malý pes, který přeci jen je skladnější na venčení, chůzi vedle kočárku, loužičky...

Též souhlas!!! A není to nijak vyjímečná realita, kolikové dítě není žádná vzácnost a opravdu pak jste ráda, že obstaráte dítě, občas manžela a párkrát do týdne najdete minutku i na sebe. K tomu psí výrostek = psí problém Protože prostě pes bude ten v nejlepším případě druhý na žebříčku a u štěněte se nedostatek času na 100 % někde projeví .
Já mám obra - leonbergera, byl cca 2 roky před dítětem, pak přišlo mimčo, jak z popsaného přízpěvku. Teď čekám mimčo druhé a plánuji druhého leona, ale jednoznačně jsem rozhodnuta popořadě, najednou by se mi to šeredně vymstilo! A to nemluvím o dopadnu na své "psychické zdraví". Takže až se mimčo narodí, tak cca po půl roce podle situace začnu plánovat mimčo čtyřnohé

Jsem matka dvou dětí, dnes už babička. Se psy žijeme v bytě kam až moje paměť sahá. Mám zkušenosti s různými plemeny v bytě, ale záleží vždy ani ne tak na plemeni, spíše na konkrétním jedinci. Každý pes je jiný a někdo má s plemenem vynikající zkušenost, druhý řekne už nikdy více. Moje dcera vyrůstala s výmarským ohařem dlouhosrstým, to ještě u rodičů. Ten pes byl báječný, dokonalá chůva. Jsem člověk, kterému nevadilo, že dcera spala se psem na pelechu a vrtala se mu v jídle(je to 32 let, tak maso a příloha), je zdravá a žádné alergie nikdy neměla. Pes mil klidný a hodný brouček, ale už 5ti letý, když se narodila. Učila se se psem chodit, vždy se ho chytla za srst na hřbetě a postavila se. Hodně si spolu hráli, pes dceři nosil hračky, balonky, Také byla doma rodina, která se o psa starala. Když bylo dceři 2 roky, odstěhovali jsme se do svého. Já se zhlídla v dalmatinovi a pořídila si vlastní štěně. Neplánovaně manžel musel odjet na montáže a já otěhotněla podruhe. Bylo to super, se štěnětem jsme trávili hodiny venku, bydleli jsme na sídlišti u lesa. Náš dalmatin byl hyperaktivní pes. Díky dlouhé šňuře zvládl i přivolání v lese, to dé doby pohoda. Jenže od 7. měsíce jsem najednou musela ležet, nebo mi hrozil špitál. Rodina daleko, dcera 2,5 roku. Byly to sice jen dva měsíce, ale já ležící, dcera moc hodná a rozumná a pes chtěl lítat. Byl zvyklý i 8hodin denně venku. Nastal problém č. 1, naštěstí hodná sousedka vyvenčila, ale neměla čas vždy, když bylo potřeba, chodila do práce. I s tím je nutné počítat, ani já jsem svůj problém nečekala. Zvládli jsme tohle období a já přinesla domů miminko. Najednou mi začali vadit všudepřítomné, krátké a zapichující se chlupy, které mi do té doby nějak unikaly. Jenže miminko, malá dcera, manžel pryč. Problém č.2, také jsem neměla čas několikrát denně vysávat. . Sice se dnes látkové pleny skoro nepoužívají, tím lépe, ale já ty chlupy měla i v nich. Stačilo aby se pes otočil na balkoně. Nevím, jak to vidí jiní majitelé krátkosrstých psů, ale já už nikdy kraťase do bytu ne. Dalmatinovy chlupy drželi i na tmavé obyvákové stěně.
V současné době má moje dcera německou dogu, jezdí k nám na návštěvu. Malé děti nemáme, byt je na psi uzpůsoben, dokonce psi mají svůj pokoj. U dogy není problém s místem, většinou leží v klidu na místě (letíště v psím pokoji) i když dcery pes je zvyklý na dostatek pohybu, nádherně osvalený dogouš. Problém je s místem na švihání ocasem od radosti. byt máme velký 4+1, ale v paneláku.
Zažila jsem za ta léta co bydlím na sidlišti několik dogoušů, někteří měli ocas vetem krácený. Majitelé mi říkali, že došlo ke zranění švihnutím o hranu skříně, dveří. Těžko se hojící zranění, časem vedlo k amputaci ocasu. Tak nevím. Dcery dogouš má 4 roky a je v pohodě. Po jeho odjezdu jsou zdi samá slina, stačí když se otřepe a je vymalováno, jeho srst je neodstranitelná. Je to harlekýn a bílé chlupy jsou vidět zapíchané všude na čalounění. Vzpomínám, jak se mi těžko odstraňovala srst dalmatina z malých, třeba zrovna ulepených ruček syna lezoucího po zemi, také z kalhot. I na tohle se připravte, v případě psa z krátkou srstí. Já bych opravdu do té srsti s malým dítětem nešla. Děti se válí po zemi a srsti se nevyhnete, kdyby jste pořád vysávala. V bytě pes líná více a dcery dogouš z baráku, kde prý tak nelíná, u nás vždy začne.
Když to shrnu, pes a dítě je báječná kombinace, pokud jde vše hladce tak jak má. Když máte zázemí, může vás ve starosti o štěně někdo zastoupit, klidně si ho pořiďte i před otěhotnění, i těhotná. Pokud ne zvažujte. Může se stát cokoliv, třeba těhotenství kdy ležíte v nemocnici. Nechci malovat čerta na zeď, ale já to zažila a nečekaně.
Podle mě je k dětem nejvhodnější velký pes, s trochu delší srstí, ale ne moc. Típ výmarský ohař dlouhosrstý a nebo velký peruánský naháč. Tam není co řešit Já bych do plemene s krátkou ostrou srstí nešla, ale je otázka, jestli to není jen moje utkvělá představa po mém zážitku s dalmatinem. V současnosti mám psa kudrnatého a nahatky. Vnouče u nás bydlelo s goldenem a naháčem a problém žádný.

Já mám takovou zkušenost že čím větší pes tím míň v bytě překáží.Jsou většinou pohodáři a povaleči.Já měla Irskýho vlkodava ve 2+1.Byla jsem těhotná.Pes doma po 2-3h prochajdě lehl a nepřekážel.Byl naučenej že i když v kuchyni šustilo a vonělo jídlo tak nesomroval.Je fakt že když se mi narodilo mimčo tak to náročný bylo.Jenže jsem psama posedlá,nefňukala jsem že nemám sílu a jsem nevyspalá.Prostě dítě nakrmila,přebalila,dala do kočárku a šlo se na 2h procházku za každýho počasí.Podotýkám že holka se narodila v prosinci a od narození byla venku v zimě v létě.Podle mě je díky tomu zdravá jak řípa.Zadavatelce bych ale taky radila pořídit si psa až po dítěti.Já už měla vlkodava dospělýho a určitě to bylo jednodušší.Můj sen byla taky ND,bohužel obřík stojí opravdu moc peněz (kvalitní žrádlo,doplňky,nedej bože veterinář) jenže na mateřský člověk nemá tolik peněz tak zvítězil zdravej rozum.A v dnešní době miminko stojí taky hodně peněz,známá si spočítala že měsíčně jí vyjde roční dítě na 4000kč (plíny,mlíko...) Takže dobře zvážit i tu finanční stránku.

Ja si myslím,že túžba po veľkom psíkovi sa dá nahradiť aj malým alebo menším. Nemám nič proti veľkým psom sú nádherní ale treba počítať aj s väčšími výdajmi na krmivo a veterinu. Samozrejme,že sa treba pozerať aj na zázemie,kto by vám v prípade nutnosti so psom pomohol.Nie každý je milovník a má odvahu.
A s tými chlpami u krátkosrstých je to tiež pravda zapíchnuté v spodnom prádle alebo v pančuchách,v čiapke a podobne :-)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj,
známá uvažuje o pořízení psa - velkého psa (rasu prozatím psát nebudu, ráda bych znala vaše názory a rasy).
Bydlí ale ve 2+kk i s přítelem a čekají přírustek.
Nejde o čas na psa, protože její přítel je každý den v 15:30 doma (pokud ve zvláštních případech nezůstane v práci dýl). Ona sice teď chodí domů okolo 18:00, ale pak by byla na mateřské. Navíc měli malého psa (už bouhužel není) a také se mu věnovali. S tím menším to probíhalo tak, že ráno šli na procházku na cca 15 minut. Po příchodu z práce, okamžitě vyvenčení také na 15 minut. Po vyvenčení se páníček najedl a věnoval se psovi. Když bylo venku fakt hnusně, tak si s ním hrál doma. Když ne, šlo se na procházku cca 1 - 2 hodiny. A o víkendu jsou to procházky tak na půl dne, pak odpočinek venku. Když je na koupání, jedou se koupat i se psem a podobně.
Chodili jsme venčit spolu a i když jedu já k ní (nebo ona ke mě) beru psa s sebou, takže si spolu hrají.
Jde hlavně o to, když si pořídí velkého psa, aby to nebyl nějaký hyperaktivní pes. Vzhledem k tomu, že mají opravdu malinkatý byt (2+kk, ale fakt pidi místnosti). Proto by mělo jít o psa, který je doma v klidu a někde leží. Ale zároveň zvládne skoro celodenní procházky - nijak moc náročné. Žádné lítí u kola, nebo lezení po horách. Opravdu jen procházky, kde se po cestě potkávají různí psi, takže procházka + blbnutí s ostatními psy.
Jakého psa byste pro ní doporučili?
Má předběžně vybráno, ale více plemen a nějak se nemůže rozhodnout, které z nich. Proto by stála o vaše rady a názory

myslím, že vaše kamarádka si štěně s klidem může pořídit... Jsou snad dva, ne? a dva rozumný lidi si přece mezi sebe starosti o miminko i štěně dokážou inteligentně rozdělit... Můžu uvést příklad z vlastní zkušenosti - otěhotněla jsem, bydlíme v přízemním 1plus kk se zahrádkou, máme hyperaktivní pracovní ovčandu - roční puberťačku a dvě maličké agiliťačky a mainského mývalího kocoura...
Přítel dělá na směny - ranní, odpolední, noční a když jsem moc unavená - respektive teď ten poslední měsíc musím ležet, neb mi hrozí předčasný porod - tak se prostě stará přítel... já ráno nakrmím, pustím psy na zahrádku vyvenčit - když je hezky, holky zůstávají na zahrádce a hrají si nebo se vyhřívají třeba půl dne... když přijde přítel, vezme je na procházku - hodinku, dvě podle počasí.
dvakrát týdně se jede na cvičák - přítel začal s malýma holkama dokonce agilitit, aby se nemusely ochudit o zábavu, zatímco jsem těhu a běhat nemůžu, poslušnost a stopy si s ovčandou dělám sama a obrany zase přítel...
až bude náš maličkej na světě, bude to fungovat stejně... i když se samozřejmě těším, až se budu moci o naše zlatíčka starat zase naplno sama ...
K plemeni - německá doga je skvělá volba - sama jsem s nima vyrostla - moje maminka je chovala a chová do dneška - už nějakých skoro třicet let... vyrostla jsem mezi 2-5 dogami a nedokážu si představit lepší plemeno k dítěti. Sama bych si ji pořídila, ale chytla mě služebka a ta se s doginou moc dělat nedá... prvního dogouška jsem si dovedla z ZVV2, ale ovčák je ovčák :)
takže hodně zdaru...

Ještě jsem si vzpoměla na můj poslední i když lehce řešitelný problém s vnoučetem a psem.
Dítě chce jít na pískoviště za dětma, ale u nás na sídlišti se to nesmí, ( v době mých dětí to nebylo). I když jsem měla psa vyvenčeného a po dlouhé procházce jsme zašli s vnukem chvíli na pískoviště, pes rodičům vadil. I když byl uvázaný, s náhubkem a ležel u lavičky, kde byl beton, chtěli okamžitě volat policii. Aby si vnouče pohrálo, aspoň chvíli na písku, musela jsem psa uvázat u stromu kus od pískoviště a to se taky nesmí. Do psího výběhu, který je u nás rozlehlý, travnatý a plný stromů, se taky moc nehodí chodit s dítětem, které už není na kočáru. Někdy na rychlé, večerní vyvenčení to jinak nejde. Takže my, pokud je čas, chodíme na okraj sídliště, k lesu. Vnouček musí oželet pískoviště s dětmi, zato má u babičky plno zážitků se psy.

Nevím, co si představit pod pojmem obr pes (pro mého tátu jsou to moji flati,pro mě Fila, atd) Téměř každý pes, pokud má zajištěný pohyb a "zaměstnání", může být v bytě.
Mám zvířáky v bytě taky, k tomu dvě děti, a je to v pohodě. Ale. Píšete, že kamarádka čekají mimině, měli by přemýšlet o tom, že velká plemena psů obecně dospívají později, a pak může být docela nářez zvládnout jak lidské, tak psí mimino zaráz. Zvládnout se to dá, ale jsou situace, kdy to může vyčerpávat.
Jen příklad:
Mimino celou noc prořve (kolika, zuby, cokoliv), manžel ráno zmizí do práce, doma zůstane vyčerpaná mamina s uječeným miminem a nevydivočeným štěnětem.
Nechci děsit, ani zrazovat, jen ukázat, že mince má dvě strany. Dítko začne lozit, stavět se, štěně bude hravý vykuk, dítko nechtěně porazí- to se samozřejmě asi stane i u staršího psa, ale rodiče to může vyděsit, dítko ožužlá psa, pes dítko, to se stává.

Ale zase na druhou stranu je krásné pozorovat, jak dítě postupem času přestává psa vnímat jako obrovskou hračku, a samo mu přinese svůj oběd, vezme si mámin kartáč na vlasy a psa češe........

Možná je "ujeté", co teď napíšu, ale myslím si, že díky psům, naše starší dítko přijalo sourozence bez problémů a bez žárlení. Nikdy nebyla doma jen dcerka, vždy tu byli i psi, takže když bylo potřeba něco se psama (krmit, česat, koupat...), tak dcera věděla, že i když ji miluju, tak teď se prostě musí zabavit sama. A šlo to. Když pak přišlo mimino,tak neměla pocit, že je odsunutá.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ty asi děti nemáš co?
Ono totiž v prvních třech - čtyřech měsících po marození mimča má mamina tolik času, že by ho mohla prodávat. Dítko totiž jen jí, spí, čůrá a kadí. Nutno podotknou že do plen. Takže když se mimčo vzbudí, mamina ho přebalí, nakrmí a uloží což zabere max. 1/2 hodiny. Pak dítko další 2 až 3 hodiny spí. Problém může mít jen tehdy, když si mamina dítko naučí usínat v náručí. Pak se chce dítko pořád nosit a při položení do postýlky se probudí a začne brečet. Tuhle chybu dělají maminy při prvním dítěti hodně často. Ze samé radosti se sním pořád můchlají a mazlí, a pak další dva roky trpí.
No a když dítko spí, tak mám spoustu času se postarat o štěníka. Nakrmit jej, vyvenčit a pohrát zabere asi tak hodinu, neb štěník taky dlouho nevdrží a spí. A spí poměrně dlouho.Mamina má ještě spoustu času si uvařit kafe, vrazit plíny do pračky, nádobí do myčky a kafe si ještě za tepla vypít. No, a až dítko povyroste do velikosti že už potřebuje více pozornosti, je schopno si hrát se štěrkátky, tak štěník je už naučený na určitý řád a vydrží delší dobu. A pokud si budoucí mamina naplánuje dítko na jaro, tak nemá moc co řešit. Zbalí dítko, štěnisko a jde ven. Tam se stěník za řádné úplaty piškoty nebo masem naučí velice rychle způsobně chodit u kočárku.
Abych to zhrnula. Je v podstatě jedno, kdy si štěníska pořídí, důležité je to, jak si rozvrhnou denní režim. Samozřejmě se musí přidat i hlava rodiny, nehledě na to že chodí do zaměstnání. Tím jeho povinnosti k rodině nekončí. Plemenem bych se přimlouvala za Německou dogu. Ze zkušeností vím, že jsou to velice jemná a starostlivá stvoření. Sice dítě na jedno olíznutí umyjí, ale co, to patří k životu.

No, číst tohle, když jsem měla první miminko, souhlasila bych. Druhé mi ukázalo i jiný směr. U prvního jsem měla času na rozdávání, zlaté miminko, imr vére spala, dokonce se ani nebudila v noci.
Mladší dcera spala v kuse nejdýl dvě hodiny, a to jen v noci, před den si dala dva půlhodinové šlofíky a hotovo. A během té krátké chvilky klidu bych na štěně sílu neměla.

Knírače jsou to úžasní psi doma o nich nevíte a venku zvládnou bez problému větší zátěž.

hlavně ať si neppořizuje psa před porodem zvládat štěně a dítě najednou není sranda ony si prvorodičky často myslí že miminko celý den prospí a mají čas ale to tak není paní bude po porodu unavená a bude ráda že bude ráda natož utírat loužičky ještě po psovi a mimi může být náročnější a pak se teprve z toho osype raději ať počká aspoň do dvou tří let my to tak udělali a jsme spokojení dítě má parťáka na hry a my máme víc času na oba

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
hlavně ať si neppořizuje psa před porodem zvládat štěně a dítě najednou není sranda ony si prvorodičky často myslí že miminko celý den prospí a mají čas ale to tak není paní bude po porodu unavená a bude ráda že bude ráda natož utírat loužičky ještě po psovi a mimi může být náročnější a pak se teprve z toho osype raději ať počká aspoň do dvou tří let my to tak udělali a jsme spokojení dítě má parťáka na hry a my máme víc času na oba

Proboha, nedělejte z mateřství tragédii, by mě fakt zajímalo, co byste dělaly, kdybyste neměly všechny ty polotovary, jednorázový pleny a podobně. Ale ono je tak moderní na všechno kňučet.

a jé zase jeden tupej rejpal já polotovary nepoužívám ale vím jak to některé prvničky přeceňují já nekňučím a le zadavatelčina kamoška by mohla a odnesl by to pes.

tak u nás na proti bydlí zrovna mladí co si pořídili ND,protoře paní nemohla otehotnet no a hned do toho vlítla.holky jsou super dvojka ,ale pravda že mala na stendo čas než se narodilo mimčo

aby až se jim to narodí už byl hafan docela poslušný.

Tak to je podle mě nesplnitelná idea. I kdyby štěně pořídili hned zítra, tak ho nevychovají.... Jestli je paní už těhotná (jakože asi jo), tak to by byl pesan akorát v pubertě, když by mimčo přišlo na svět. Taky mi to nepřijde jako ideální nápad.
Co se týče plemene znám jednu bordeauxskou dogu, taky bydlí v paneláku - rodina s menšíma dětma - a pes je ok, akorát na psy je ostřejší. Na to taky docela bacha - aby se vším tímhle počítali.
Jinak jedna až dvě hoďky procházka ve všední den mi taky nepřijde špatné. Já kolikrát obcházím se psem odpoledne celej les a zjistím, že ačkoliv jsme ušli kus, tak že teprv ubyly ty dvě hodinky - a to ještě blbneme, aportujeme a cvičíme na louce. V tom by problém nebyl. Spíš mám ale pocit, že ono s tím mimčem a velkým psem to nepůjde rozhodně tak snadno skloubit. Ano, někdo měl štěstí a třeba mu mimčo první měsíce prospí a neřve, ale ono je to dost náročné... Je to případ od případu, ale zase i maminka nebude chtít nechávat děcko samotný a bude se s ním chtít radovat a bejt u něj. To je přirozené. Tak aby pak pes hnedle nezůstal bez zájmu a vyžití.
Hlavně ať to promyslejí. Asi to jde zvládnout, ale musejí vědět, že to bude hodně! náročné.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj,
známá uvažuje o pořízení psa - velkého psa (rasu prozatím psát nebudu, ráda bych znala vaše názory a rasy).
Bydlí ale ve 2+kk i s přítelem a čekají přírustek.
Nejde o čas na psa, protože její přítel je každý den v 15:30 doma (pokud ve zvláštních případech nezůstane v práci dýl). Ona sice teď chodí domů okolo 18:00, ale pak by byla na mateřské. Navíc měli malého psa (už bouhužel není) a také se mu věnovali. S tím menším to probíhalo tak, že ráno šli na procházku na cca 15 minut. Po příchodu z práce, okamžitě vyvenčení také na 15 minut. Po vyvenčení se páníček najedl a věnoval se psovi. Když bylo venku fakt hnusně, tak si s ním hrál doma. Když ne, šlo se na procházku cca 1 - 2 hodiny. A o víkendu jsou to procházky tak na půl dne, pak odpočinek venku. Když je na koupání, jedou se koupat i se psem a podobně.
Chodili jsme venčit spolu a i když jedu já k ní (nebo ona ke mě) beru psa s sebou, takže si spolu hrají.
Jde hlavně o to, když si pořídí velkého psa, aby to nebyl nějaký hyperaktivní pes. Vzhledem k tomu, že mají opravdu malinkatý byt (2+kk, ale fakt pidi místnosti). Proto by mělo jít o psa, který je doma v klidu a někde leží. Ale zároveň zvládne skoro celodenní procházky - nijak moc náročné. Žádné lítí u kola, nebo lezení po horách. Opravdu jen procházky, kde se po cestě potkávají různí psi, takže procházka + blbnutí s ostatními psy.
Jakého psa byste pro ní doporučili?
Má předběžně vybráno, ale více plemen a nějak se nemůže rozhodnout, které z nich. Proto by stála o vaše rady a názory

můj názor malého maximálně středního psa , velký pes se do tak malého prostoru prostě nehodí.

Keď sa tu píše v tejto téme o deťoch a psovi tak by som sa aj ja chcela opýtať mamičky ako ste riešili venčenie psíkov(bývajúcich v byte),ktorý potrebujú byť vonku dve-tri hodinky a to záťažovej prechádzky a diaťatko.

Zbytečné rady na starý příspěvek,dítě nejspíš už s nějakým pejskem běhá.

Máte pravdu bolo sú tomu už skoro dva roky :-)

Měli jsem fenu cane corso a můžu říct, že slinty jsme měli až na stropě. Slintacího psa do bytu k miminku rozhodně nedoporučuju

Neregistrovaný uživatel napsal(a):

Keď sa tu píše v tejto téme o deťoch a psovi tak by som sa aj ja chcela opýtať mamičky ako ste riešili venčenie psíkov(bývajúcich v byte),ktorý potrebujú byť vonku dve-tri hodinky a to záťažovej prechádzky a diaťatko.

normálne,prcka do kočaru a hurá ven,kámoska ma dva dobrmany a NO a každy den se ráno v 8 srazí s ostatníma pejskařema a jde se ,bud na 40 minut nebo 1 a pul,hazejí se jim balonky,a když přijde manžel domu,nekdy dost pozde ,bere psy jeste cvičit.postupne,je to mazec,je skvela ,chtela mít psy,tak holt maká

Tak se taky přidám,
mám doma fenečku Irského Vlkodava a lepší chůvu by člověk nenašel. Je to velice klidné plemeno, k dětem vhodné..

Myslím, že hodně záleží na přístupu. Patřím dnes už bohužel k té starší generaci. Psy mám celý život. Jako dítě jsem vyrůstala vedle psa. Učila jsem se chodit držíc se hafana za obojek. Moje úplně první vzpomínka, kterou si umím vybavit. je matka a pes. Já sama měla dva NO, když se mi narodil první syn. Dalo se to zvládnout. Prostě jsem všude chodila s kočárem a dvěma psy. Když malý spal, cvičila jsem hafy, když se probudil, tak jsem je prostě uvázala a věnovala se dítěti.
Samozřejmostí byla úzkostlivá hygiena. Neustále jsem si myla ruce, nosila jsem všude sebou mýdlo, ručník, lahev s vodou. Doma se uklízelo několikrát denně. Když na to dnes vzpomínám, byla jsem otrok psů a dítěte. Ale byla to moje volba. Postupně přišlo další dítě, a i psi odcházeli a přicházeli.
Takže ano, zvládnout se to dá. Je ale třeba si zodpovědně odpovědět na zásadní otázky. Občas někde najdu chlup, přežiju to? I pes může onemocnět, zvládnu péči o nemocné dítě a současně o nemocného psa? Vydržím s nervy, když mi pes trpící průjmem opakovaně po..... byt?Jjsem ochotna dodržovat hygienu tak 100x vyšší než je běžné, nebo jsem ochotna riskovat nějakou infekci přenosnou ze psa na dítě? Oželím kvůli psovi dovolenou nebo jej budu všude brát sebou, tudíž já i moje rodina oželíme návštěvy míst kam psi nesmí( např. zmiňované dětské hřiště apod...?) Vydržím kritiku okolí, která zákonitě přijde? A hlavně - SOUHLASÍ S TÍM VŠÍM MŮJ PARTNER???
Pokud na všechno můžete s čistým svědomím odpovědět ANO , není co řešit.
Pokud ne, tak .......hooodně uvažujte

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Myslím, že hodně záleží na přístupu. Patřím dnes už bohužel k té starší generaci. Psy mám celý život. Jako dítě jsem vyrůstala vedle psa. Učila jsem se chodit držíc se hafana za obojek. Moje úplně první vzpomínka, kterou si umím vybavit. je matka a pes. Já sama měla dva NO, když se mi narodil první syn. Dalo se to zvládnout. Prostě jsem všude chodila s kočárem a dvěma psy. Když malý spal, cvičila jsem hafy, když se probudil, tak jsem je prostě uvázala a věnovala se dítěti.
Samozřejmostí byla úzkostlivá hygiena. Neustále jsem si myla ruce, nosila jsem všude sebou mýdlo, ručník, lahev s vodou. Doma se uklízelo několikrát denně. Když na to dnes vzpomínám, byla jsem otrok psů a dítěte. Ale byla to moje volba. Postupně přišlo další dítě, a i psi odcházeli a přicházeli.
Takže ano, zvládnout se to dá. Je ale třeba si zodpovědně odpovědět na zásadní otázky. Občas někde najdu chlup, přežiju to? I pes může onemocnět, zvládnu péči o nemocné dítě a současně o nemocného psa? Vydržím s nervy, když mi pes trpící průjmem opakovaně po..... byt?Jjsem ochotna dodržovat hygienu tak 100x vyšší než je běžné, nebo jsem ochotna riskovat nějakou infekci přenosnou ze psa na dítě? Oželím kvůli psovi dovolenou nebo jej budu všude brát sebou, tudíž já i moje rodina oželíme návštěvy míst kam psi nesmí( např. zmiňované dětské hřiště apod...?) Vydržím kritiku okolí, která zákonitě přijde? A hlavně - SOUHLASÍ S TÍM VŠÍM MŮJ PARTNER???
Pokud na všechno můžete s čistým svědomím odpovědět ANO , není co řešit.
Pokud ne, tak .......hooodně uvažujte

Moc hezky napsané