Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

27.5.2000 18:52
Neregistrovaný uživatel

Vazeni,
jelikoz nemam zadne zkusenosti s papousky ani jejich chovem obracim se na Vas s prosbou. Muzete mi doporucit druh vhodny pro zacatecnika, ktery by se naucil mluvit?

Neregistrovaný uživatel

30.5.2000 17:45
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vazeni,
jelikoz nemam zadne zkusenosti s papousky ani jejich chovem obracim se na Vas s prosbou. Muzete mi doporucit druh vhodny pro zacatecnika, ktery by se naucil mluvit?

Klasikou je ANDULKA, která je asi zároveň nejlevnější a nejodolnější. Pokud vám ale je andulka málo, je tu KORELA; ta je už o něco dražší (200-500Kč), a naučí se trochu méně mluvit, je však pořád ještě velmi vhodná pro začátečníky. Ani andulka ani korela navíc moc hlasitě neřvou, a neničí nábytek. Třetí v ceně, AGAPORNIS, řve tedy ohlušujícně, ale pokud ho někdo nevyděsí, tak tolik slyšet není,a je velice přítulný. Na mluvení rekordman není (to spíš andulka), ale melodie zvládne dobře.Má ovšem velice destruktivní zobák, takže bidýlka z měkčího dřeva si u něj vcelku moc dlouho nepobudou. Dále ROSELA PESTRÁ - moc hezky vybarvená, patří už do těch větších papoušků. Vybraná z hnízda je hrozně milá, ani tolik neřve, také nenáročná, stojí kolem 500, a destruktivní tolik není. Potřebuje však trochu větší klec. Vyšší cenu zaplatíte za její příbuzné - ROSELU ŽLUTOHLAVOU, ŽLUTOBŘICHOU, ČERVENOLICI, a i jiné. Ty všechny jsou přibližně stejně velké s r. pestrou, a nároky mají podobné. Možná mají větší sklon k pískání než k mluvení.ROSELA PENNANTOVA (36 cm) už potřebuje velkou klec, a má i destruktivnější zobák, jinak pro ni ovšem patí to co pro ostatní rosely.
To jsou ti nejčastější papoušci; ale mluvit se mohou naučit za dobrých podmínek všichni (záleží ovšem na jedinci, některá andulka po pěti letech práce ani necekne, a některý agapornis už bude plynule nadávat v 7 jazycích světa.) Nejlepším imitátorem je ovšem PAPOUŠEK ŽAKO. Nutno ale přiznat, že potřebuje hodně každodenní péče, aby se z něj nestal náladový křikloun, a má sklon k trhání peří a k tloustnutí. Také jeho zobák hravě pokoří např. šíleně drahou starožitnost ze 17, století, nebo 3metrovou palmu. A potom samozřejmě strašně drazí velcí papoušci. Je to sice krásné, když je vám oddán skoro metrový pták s obrovským zobanem, ale jsou to převážně velcí individualisté, takže zatímco jeden ohromí návštěvu vtipnými větami a důvěřivostí, druhý jí napřed ukousne prst a prodrápe kabát. Také je důležité vědět něco o CITES- ochraně druhů, a o nárocích na čas u jednotlivých papoušků, a na to je pak nejlepší odborná kniha.

Přidejte reakci

Přidat smajlík