Leguán zelený

(Iguana iguana) Třída: plazi (Reptilia) Řád: šupinatí (Sguamati) Podřád: ještěři (Sauria) Čeleď: leguanovití (Iguanidae) Leguán zelený...

(Iguana iguana)

Třída: plazi (Reptilia)
Řád: šupinatí (Sguamati)
Podřád: ještěři (Sauria)
Čeleď: leguanovití (Iguanidae)

Leguán zelený pochází z Jižní a Střední Ameriky, kde žije v deštných lesích poblíž řek. Leguán dokáže výborně šplhat po stromech a také plavat. V přírodě leguán většinou odpočívá na nějaké vodorovné větvi a v případě ohrožení se zachrání skokem do vody. A to i z výšky několika metrů. V přírodě se živí různými listy stromů a měkkým ovocem.

Leguán zelený je u nás velice často chovaný a prodávány plaz. V případě, že ho chceme chovat, měli bychom si předem vyřídit povolení chovu nebezpečných druhů zvířat, mezi které tento neškodný býložravec bohužel patří. Ve vyhlášce 75/1996 sb., která uvádí seznam nebezpečných druhů zvířat, jsou totiž uvedeni všichni ještěři, kteří v dospělosti dosahují délky jeden metr a více. Takže leguán, který vyjímečně dosáhne velikosti přes dva metry, do této skupiny patří. Povolení se vyřizuje na krajské veterinární správě a poplatek činil v roce 2006 1000 Kč za každé zvíře. Má platnost tři roky a pak jej lze podáním písemné žádosti již bezplatně prodloužit na další tři roky. Toto povolení si musíme vyřídit již na mladé zvíře. Chov bez povolení se považuje za přestupek. Na Leguána zeleného se nevztahuje ochrana Cites, takže není třeba jej registrovat.

Leguána zeleného chováme v přiměřeně velkém teráriu, které vybavíme hlavně vodorovnými větvemi na šplhání o průměru minimálně 50 mm. Ideální jsou větve, které mají hrbolatější kůru, například silnější větve dubu, švestky a podobně, po kterých se leguánovi dobře šplhá. Pozor však například na akát, který má ideální kůru, ale je jedovatý. Na dno terária dáme třeba ručník apod. nebo rašelinu s pískem, lignocel a podobně. Nepoužíváme štěrk, neboť mladí leguáni někdy mají tendenci polykat kameny. U mladého leguána je dobré také sledovat, jestli nepožívá také rašelinu. Živé rostliny v teráriu nelze používat. Leguán je dokáže velice rychle zkonzumovat. Měl jsem kdysi v teráriu dva metry vysokou rostlinu (Narančilu), která má půlmetrové listy s velkými ostny. Leguán dokázal tak velkou rostlinu zlikvidovat během 14 dnů. Terárium by mělo být vybaveno i větší miskou s vodou. Leguáni se rádi koupou. Dále je terárium nutno vybavit teploměrem a vyhřívací žárovkou. Vše podle velikosti leguána. Mladému zvířeti stačí 25–40 W. Leguán by měl mít možnost se vyhřát pod žárovkou, kde je teplota 35 °C. Terárium by mělo být vybaveno také UV žárovkou nebo zářivkou a je dobré mít v teráriu i vyhřívací kámen. Teplotu v teráriu udržujeme během dne mezi 25 až 30 °C, v noci pak 20–22 °C. Vyhřívací UV žárovky i zářivky je ideální spínat pomocí spínacích hodin, které jsou běžně k dostání. Ideální délka dne kdy terárium vyhříváme je 12 hodin. Terárium rosíme 2× denně, hlavně večer a pokud se leguán svléká je dobré i častěji. Viděl jsem chov leguána volně v bytě. Při takovém chovu však musí mít leguán možnost se během dne vyhřát, stejně jako v teráriu. Chov více leguánu zelených v jednom teráriu může být někdy problém, protože samci si většinou hájí svoje teritorium. Zkoušel jsem chovat dva samce v teráriu 2×3 m a 4 m vysokém, ale i v tak velkém prostoru se to nepodařilo a musel jsem je rozdělit. Jinak jsou leguáni většinou velice čistotní a naučí se v teráriu chodit na jedno místo, takže by to neměl být problém ani při volném chovu v bytě. Pozor však na jedovaté rostliny, kterých se pěstuje spousta, například: Diffenbachia, Ardisia, Hoya, Euphorbia. Je jich asi 1000 druhů a patří sem i vánoční hvězda, Hedera, Calanchoe, Croton, Oleandr, Pachypodium, Bougainvillea a podobně.

Povahově bývají Leguáni zelení velice mírní. Je to velice zvídavé a inteligentní zvíře, které se většinou podaří úplně ochočit. Před lety jsem koupil na teraristické burze Leguána zeleného, kterého prodávající odchytil v brněnském parku. Byl to zřejmě leguán, který někomu utekl. Tento leguán, který byl velký asi 80 cm, byl velice útočný a nedůvěřivý. Po několika měsících však úplně zkrotl. Leguáni se většinou brání tak, že se vás snaží zasáhnout ocasem. Pokud takového leguána chytíte do ruky, tak vás většinou při pokusu o útěk poškrábe. Leguána nikdy nechytáme za ocas, neboť jej může v případě ohrožení uvolnit. Ocas sice většinou naroste znovu, ale trvá to dost dlouho a ne vždy naroste do původní délky. Pokud má leguán přerostlé drápy je třeba mu je zastřihnout. Stejně jako například u papoušků. Zastřihujeme vždy jenom kousek, tak abychom neporanili cévky. Nikdy se mě žádný leguán nepokusil kousnout. Chce to mít, tak jako u všech zvířat, trochu trpělivosti.

Hodně důležité v chovu Leguána zeleného je pestré a kvalitní krmivo, což se často podceňuje. Pokud leguána krmíme jednostranně, například jenom salátem, žije většinou takové zvíře jen několik let. Je třeba do krmení dodávat i vitamíny pro plazy, dají se koupit i vitamíny určené přímo pro Leguána zeleného. Správné krmení a přísun vitamínů je ještě důležitější pro mladá zvířata, jimž se vyvíjí kostra a potřebují mimo jiné dostatečný přísun vápníku. Krmíme salátem, čínským zelím, pampeliškami, jetelem, vojtěškou (dá se koupit i sušená granulovaná vojtěška), ptačincem žabincem, řapíkatým celerem, listy maliníku a ostružiníku (zbavené trnů), listy moruše, listy okurky, listy cukety, nať mrkve … Při sběru venkovních rostlin pozor na jedovaté rostliny, kterých je v naší přírodě spousta – například vlaštovičník, rulík, lýkovec, konvalinky, sasanka, blín, bolehlav, náprstník, oměj, aron, řepčík, bledule, sněženka, pryšec, koniklec, bolševník, psí víno, hlaváček, atd. Ovoce a zeleninu musíme leguánovi nastrouhat nebo nakrájet na malé kousky, aby se jimi neudusil. Z ovoce a zeleniny podáváme vařené brambory, sladkou papriku, mrkev, okurky, cukety, celer, jablka, hrušky, banány, meruňky, broskve, švestky, hroznové víno, jahody, maliny, ostružiny, kiwi, drobnoplodé kiwi, ananas, mango, papáju, datle, fíky. Leguánům nikdy nepodáváme rebarboru, špenát a šťovík, neboť způsobují odbourávání vápníku z organismu. Dále pak je skupina potravin, kterou nepodáváme pravidelně a podáváme ji v malém množství, které by nemělo přesáhnout 10–20 % denní dávky. Patří sem zelí červené i bílé, kapusta, květák, mangold, červená řepa a citrusové plody – grepy, mandarinky, pomeranče, vše opět nastrouhané nebo nakrájené na malé kousky. Krmit bychom měli ráno nebo nejpozději v poledne, protože leguán potřebuje na trávení teplotu kolem 30 °C.
Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (1x):

1
2
3
4
5

Autor textu Stanislav Rek
Autor fotografií Lenka Reková

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře