Lignocel a zlatohlávci

Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
30.11.2005 19:21

Dobrý den,
rád bych přispěl do diskuse o využití Lignocelu v chovu zlatohlávků několika postřehy a zkušenostmi.
Před mnoha lety jsem jako novinku ve Zverimexu zakoupil několik zlatohlávků Pachnoda marginata peregrina. Literatura o chovu nebyla tehdy na trhu žádná, internet ještě nebyl rozšířený, tak jsem se spokojil s radou prodavače chovat brouky dohromady s larvami ve starém akváriu ve vysoké vrstvě Lignocelu a přikrmovat ovocem a zeleninou. Vše fungovalo bezchybně po několik generací, larvy rostly po okurkách, melounech, mrkvi, brouci milovali veškeré přezrálé ovoce.
Před 3 lety jsem na internetu uviděl obrázky zlatohlávků Eudicella smithi bertherandi a rozhodl se jejich chov vyzkoušet. Jako základní literaturu jsem bral knihu P.Čuříka: Živé drahokamy v teráriích. K mému velkému překvapení jak knihy, tak četné internetové stránky popisovaly nutnost speciálního substrátu pro většinu chovaných druhů, jehož výroba mi připomínala spíše alchymii, než chov brouků. Pobíhání po lese, shrabování listí, vybírání trouchnivého dřeva a jeho složitá přeměna v kvalitní substrát se naprosto neshodovala s mou vrozenou leností, nemluvě o reakci rodiny ( „Co to zase taháš do baráku?!“).Rozhodl jsem se vyzkoušet osvědčený Lignocel.
Na burze jsem pořídil 17 larev L3 stadia E.smithi bertherandi, které jsem i s původním substrátem umístil v teráriu s cca.10 litry Lignocelu, přihříval jsem 20W žárovkou. Larvy příjmaly hlavně salátové okurky, v menší míře jablka a červený meloun. Zdárně se zakuklily a ze všech sedmnácti se postupně vylíhla krásná imaga. Velmi jim chutnaly hlavně přezrálé banány, ale i ostatní ovoce neodmítli. Za nějaký čas jsem v substrátu pozoroval první L1 „drobečky“ a posléze i první projevy kanibalismu. Vyhrabal jsem dospělce, který si přilepšoval na již mrtvé L1 larvě, taktéž později jsem opakovaně našel starší larvy likvidující ty mladší. Další zajímavá věc byla mírná, nicméně jasně pozorovatelná spotřeba substrátu larvami. Ve finále bylo 25 zdravých imag. 3. generaci jsem nepřisvěcoval, ostatní podmínky byly shodné. Následně jsem pozoroval celkově menší velikost imag a pouze drobné „růžky“ u samečků.
Další pokusná skupinka v Lignocelu bylo 10 L2 larev Chelorrhina polyphemus confluens. Stejně jako minule jsem larvy umístil do terária s 20 litry Lignocelu včetně jejich původního substrátu, což se tentokrát ukázalo jako velká chyba. Asi po týdnu začalo na povrchu pobíhat stále více blíže neurčených ploštic, jednotlivá likvidace byla bez efektu. Navíc po dalších několika dnech na povrch vylezly 2 larvy zlatohlávků, které do druhého dne uhynuly. Poté jsem zbylé larvy vybral, substrát vyhodil, terárium vyčistil a naplnil čerstvým Lignocelem. Opět jsem přihříval 20W žárovkou, přikrmoval různými druhy zeleniny a ovoce. Larvy jednoznačně preferovaly červený meloun, který konzumovaly ve velkém množství včetně slupky, občas braly i salátové okurky, ananas, salát, čínské zelí, výjimečně i jablka. Spotřeba substrátu byla nulová. Další vývoj byl bez komplikací až do vylíhnutí dobře vyvinutých imag. Ty si pochutnávaly na veškerém přezrálém ovoci a na melounech. Po několika týdnech jsem v substrátu nalezl množství drobných L1 larev. Tyto braly hlavně melouny a salátové okurky. Spotřeba substrátu byla v této generaci již velmi výrazná, kanibalismus imag jsem nepozoroval, jinak opět občas mladší larva padla za oběť některé starší.
Závěrem bych shrnul některé vlastnosti Lignocelu.
Výhody :
1. Neobsahuje žádné makroskopické škůdce
2. Neplesniví
3. Dobře a rovnoměrně drží vlhkost
4. Všude lehce dostupný (nejbližší zahradnictví, zoo-obchod, supermarket)
Nevýhody:
1. Není zadarmo (to je však vzhledem k časové náročnosti přípravy klasického substrátu relativní)
2. Nutnost příkrmu larev
3. Není dostatečně vyzkoušený u všech druhů zlatohlávků
Rád bych vyzval ostatní chovatele k experimentům s Lignocelem, zvláště u těch, kteří nemají možnost (nebo chuť) si obstarat substrát z přírody.
Pokud tento krátký postřeh „ze života hmyzu“ přispěje k dalšímu rozvoji a širší dostupnosti chovu zlatohlávků, pak splnil svůj účel.

24.11.2005 20:18

tomaschladek napsal(a):
Dobrý den,
rád bych přispěl do diskuse o využití Lignocelu v chovu zlatohlávků několika postřehy a zkušenostmi.
Před mnoha lety jsem jako novinku ve Zverimexu zakoupil několik zlatohlávků Pachnoda marginata peregrina. Literatura o chovu nebyla tehdy na trhu žádná, internet ještě nebyl rozšířený, tak jsem se spokojil s radou prodavače chovat brouky dohromady s larvami ve starém akváriu ve vysoké vrstvě Lignocelu a přikrmovat ovocem a zeleninou. Vše fungovalo bezchybně po několik generací, larvy rostly po okurkách, melounech, mrkvi, brouci milovali veškeré přezrálé ovoce.
Před 3 lety jsem na internetu uviděl obrázky zlatohlávků Eudicella smithi bertherandi a rozhodl se jejich chov vyzkoušet. Jako základní literaturu jsem bral knihu P.Čuříka: Živé drahokamy v teráriích. K mému velkému překvapení jak knihy, tak četné internetové stránky popisovaly nutnost speciálního substrátu pro většinu chovaných druhů, jehož výroba mi připomínala spíše alchymii, než chov brouků. Pobíhání po lese, shrabování listí, vybírání trouchnivého dřeva a jeho složitá přeměna v kvalitní substrát se naprosto neshodovala s mou vrozenou leností, nemluvě o reakci rodiny ( „Co to zase taháš do baráku?!“).Rozhodl jsem se vyzkoušet osvědčený Lignocel.
Na burze jsem pořídil 17 larev L3 stadia E.smithi bertherandi, které jsem i s původním substrátem umístil v teráriu s cca.10 litry Lignocelu, přihříval jsem 20W žárovkou. Larvy příjmaly hlavně salátové okurky, v menší míře jablka a červený meloun. Zdárně se zakuklily a ze všech sedmnácti se postupně vylíhla krásná imaga. Velmi jim chutnaly hlavně přezrálé banány, ale i ostatní ovoce neodmítli. Za nějaký čas jsem v substrátu pozoroval první L1 „drobečky“ a posléze i první projevy kanibalismu. Vyhrabal jsem dospělce, který si přilepšoval na již mrtvé L1 larvě, taktéž později jsem opakovaně našel starší larvy likvidující ty mladší. Další zajímavá věc byla mírná, nicméně jasně pozorovatelná spotřeba substrátu larvami. Ve finále bylo 25 zdravých imag. 3. generaci jsem nepřisvěcoval, ostatní podmínky byly shodné. Následně jsem pozoroval celkově menší velikost imag a pouze drobné „růžky“ u samečků.
Další pokusná skupinka v Lignocelu bylo 10 L2 larev Chelorrhina polyphemus confluens. Stejně jako minule jsem larvy umístil do terária s 20 litry Lignocelu včetně jejich původního substrátu, což se tentokrát ukázalo jako velká chyba. Asi po týdnu začalo na povrchu pobíhat stále více blíže neurčených ploštic, jednotlivá likvidace byla bez efektu. Navíc po dalších několika dnech na povrch vylezly 2 larvy zlatohlávků, které do druhého dne uhynuly. Poté jsem zbylé larvy vybral, substrát vyhodil, terárium vyčistil a naplnil čerstvým Lignocelem. Opět jsem přihříval 20W žárovkou, přikrmoval různými druhy zeleniny a ovoce. Larvy jednoznačně preferovaly červený meloun, který konzumovaly ve velkém množství včetně slupky, občas braly i salátové okurky, ananas, salát, čínské zelí, výjimečně i jablka. Spotřeba substrátu byla nulová. Další vývoj byl bez komplikací až do vylíhnutí dobře vyvinutých imag. Ty si pochutnávaly na veškerém přezrálém ovoci a na melounech. Po několika týdnech jsem v substrátu nalezl množství drobných L1 larev. Tyto braly hlavně melouny a salátové okurky. Spotřeba substrátu byla v této generaci již velmi výrazná, kanibalismus imag jsem nepozoroval, jinak opět občas mladší larva padla za oběť některé starší.
Závěrem bych shrnul některé vlastnosti Lignocelu.
Výhody :
1. Neobsahuje žádné makroskopické škůdce
2. Neplesniví
3. Dobře a rovnoměrně drží vlhkost
4. Všude lehce dostupný (nejbližší zahradnictví, zoo-obchod, supermarket)
Nevýhody:
1. Není zadarmo (to je však vzhledem k časové náročnosti přípravy klasického substrátu relativní)
2. Nutnost příkrmu larev
3. Není dostatečně vyzkoušený u všech druhů zlatohlávků
Rád bych vyzval ostatní chovatele k experimentům s Lignocelem, zvláště u těch, kteří nemají možnost (nebo chuť) si obstarat substrát z přírody.
Pokud tento krátký postřeh „ze života hmyzu“ přispěje k dalšímu rozvoji a širší dostupnosti chovu zlatohlávků, pak splnil svůj účel.

¨zdravim,i já mám dobrou zkušenost s lignocelem,jednou jsem nechal omylem v teráriu 3 larvy (L1) Smaragdesthes africana africana v teráriu do kterého jsem pak dal A. metallica.Bohužel sklípkan zemřel a při čištení terária jsem larvy objevil a nechal je bez příkrmu v lignocelu.Vylíhli se normální životaschopní brouci kteří se zapojili do reprodukce

27.11.2005 09:32

fenri napsal(a):
¨zdravim,i já mám dobrou zkušenost s lignocelem,jednou jsem nechal omylem v teráriu 3 larvy (L1) Smaragdesthes africana africana v teráriu do kterého jsem pak dal A. metallica.Bohužel sklípkan zemřel a při čištení terária jsem larvy objevil a nechal je bez příkrmu v lignocelu.Vylíhli se normální životaschopní brouci kteří se zapojili do reprodukce

S dovolením bych se zapojil do diskuze i když nemám se zlatohlávkama nic společného
Lignocel-kokosová drť je substrát z kokosových vláken. Ale v poslední době se v něm dají najít nejrůznější odpadky. Kolega terarista při líhnut¨í vajec gekonů, dokonce zjistil, že se mu z lignocelu nalíhli "červi" kteří se do vajec prokousali a tím je znehodonotili. Taky s tím plesnivěním nemám nejlepší zkušenosti. V teráriu u sklípkana Psalmopoeus cambridgei, kde je potřebná vyšší vzdušná vlhkost, mi lignocel několikrát po sobě začal plesnivět.Neříkám, že to nemohlo být způsobeno zbytky potravy, ale těmito zbytky si můžete infikovat substrát i vy-chovatelé zlatohlávků.
Redsnake

28.11.2005 15:31

tomaschladek napsal(a):
Dobrý den,
rád bych přispěl do diskuse o využití Lignocelu v chovu zlatohlávků několika postřehy a zkušenostmi.
Před mnoha lety jsem jako novinku ve Zverimexu zakoupil několik zlatohlávků Pachnoda marginata peregrina. Literatura o chovu nebyla tehdy na trhu žádná, internet ještě nebyl rozšířený, tak jsem se spokojil s radou prodavače chovat brouky dohromady s larvami ve starém akváriu ve vysoké vrstvě Lignocelu a přikrmovat ovocem a zeleninou. Vše fungovalo bezchybně po několik generací, larvy rostly po okurkách, melounech, mrkvi, brouci milovali veškeré přezrálé ovoce.
Před 3 lety jsem na internetu uviděl obrázky zlatohlávků Eudicella smithi bertherandi a rozhodl se jejich chov vyzkoušet. Jako základní literaturu jsem bral knihu P.Čuříka: Živé drahokamy v teráriích. K mému velkému překvapení jak knihy, tak četné internetové stránky popisovaly nutnost speciálního substrátu pro většinu chovaných druhů, jehož výroba mi připomínala spíše alchymii, než chov brouků. Pobíhání po lese, shrabování listí, vybírání trouchnivého dřeva a jeho složitá přeměna v kvalitní substrát se naprosto neshodovala s mou vrozenou leností, nemluvě o reakci rodiny ( „Co to zase taháš do baráku?!“).Rozhodl jsem se vyzkoušet osvědčený Lignocel.
Na burze jsem pořídil 17 larev L3 stadia E.smithi bertherandi, které jsem i s původním substrátem umístil v teráriu s cca.10 litry Lignocelu, přihříval jsem 20W žárovkou. Larvy příjmaly hlavně salátové okurky, v menší míře jablka a červený meloun. Zdárně se zakuklily a ze všech sedmnácti se postupně vylíhla krásná imaga. Velmi jim chutnaly hlavně přezrálé banány, ale i ostatní ovoce neodmítli. Za nějaký čas jsem v substrátu pozoroval první L1 „drobečky“ a posléze i první projevy kanibalismu. Vyhrabal jsem dospělce, který si přilepšoval na již mrtvé L1 larvě, taktéž později jsem opakovaně našel starší larvy likvidující ty mladší. Další zajímavá věc byla mírná, nicméně jasně pozorovatelná spotřeba substrátu larvami. Ve finále bylo 25 zdravých imag. 3. generaci jsem nepřisvěcoval, ostatní podmínky byly shodné. Následně jsem pozoroval celkově menší velikost imag a pouze drobné „růžky“ u samečků.
Další pokusná skupinka v Lignocelu bylo 10 L2 larev Chelorrhina polyphemus confluens. Stejně jako minule jsem larvy umístil do terária s 20 litry Lignocelu včetně jejich původního substrátu, což se tentokrát ukázalo jako velká chyba. Asi po týdnu začalo na povrchu pobíhat stále více blíže neurčených ploštic, jednotlivá likvidace byla bez efektu. Navíc po dalších několika dnech na povrch vylezly 2 larvy zlatohlávků, které do druhého dne uhynuly. Poté jsem zbylé larvy vybral, substrát vyhodil, terárium vyčistil a naplnil čerstvým Lignocelem. Opět jsem přihříval 20W žárovkou, přikrmoval různými druhy zeleniny a ovoce. Larvy jednoznačně preferovaly červený meloun, který konzumovaly ve velkém množství včetně slupky, občas braly i salátové okurky, ananas, salát, čínské zelí, výjimečně i jablka. Spotřeba substrátu byla nulová. Další vývoj byl bez komplikací až do vylíhnutí dobře vyvinutých imag. Ty si pochutnávaly na veškerém přezrálém ovoci a na melounech. Po několika týdnech jsem v substrátu nalezl množství drobných L1 larev. Tyto braly hlavně melouny a salátové okurky. Spotřeba substrátu byla v této generaci již velmi výrazná, kanibalismus imag jsem nepozoroval, jinak opět občas mladší larva padla za oběť některé starší.
Závěrem bych shrnul některé vlastnosti Lignocelu.
Výhody :
1. Neobsahuje žádné makroskopické škůdce
2. Neplesniví
3. Dobře a rovnoměrně drží vlhkost
4. Všude lehce dostupný (nejbližší zahradnictví, zoo-obchod, supermarket)
Nevýhody:
1. Není zadarmo (to je však vzhledem k časové náročnosti přípravy klasického substrátu relativní)
2. Nutnost příkrmu larev
3. Není dostatečně vyzkoušený u všech druhů zlatohlávků
Rád bych vyzval ostatní chovatele k experimentům s Lignocelem, zvláště u těch, kteří nemají možnost (nebo chuť) si obstarat substrát z přírody.
Pokud tento krátký postřeh „ze života hmyzu“ přispěje k dalšímu rozvoji a širší dostupnosti chovu zlatohlávků, pak splnil svůj účel.

Pro zakladatele Tomáše.
Když jsem četl Váš příspěvek, myslel jsem si, že jsem napsal něco, co jsem záhy zapoměl. Mám totiž tu samou zkušenost.
Před cca 10 lety v roce asi 95-96 nevím přesně, jsem choval Pachnoda marginata peregrina nejprve na rašelině s pískem, posléze na LIGNOCELU a to velice úspěšně. Choval jsem tyto zlatohlávky za účelem následného zkrmování pro jiná terarijní zvířata.
Mohu tedy potvrdit, že tyto zlatohlávky (jiné jsem nikdy neměl) lze úspěšně chovat tímto způsobem.
Dokonce uvažuji, že se k tomu vrátím proto jsem zabrouzdal i na toto téma, přeztože jsem chovatelem naopak hmyzožroutů.
S přáním mnoho zdaru v chovech Ludva.

30.11.2005 19:21

tomaschladek napsal(a):
Dobrý den,
rád bych přispěl do diskuse o využití Lignocelu v chovu zlatohlávků několika postřehy a zkušenostmi.
Před mnoha lety jsem jako novinku ve Zverimexu zakoupil několik zlatohlávků Pachnoda marginata peregrina. Literatura o chovu nebyla tehdy na trhu žádná, internet ještě nebyl rozšířený, tak jsem se spokojil s radou prodavače chovat brouky dohromady s larvami ve starém akváriu ve vysoké vrstvě Lignocelu a přikrmovat ovocem a zeleninou. Vše fungovalo bezchybně po několik generací, larvy rostly po okurkách, melounech, mrkvi, brouci milovali veškeré přezrálé ovoce.
Před 3 lety jsem na internetu uviděl obrázky zlatohlávků Eudicella smithi bertherandi a rozhodl se jejich chov vyzkoušet. Jako základní literaturu jsem bral knihu P.Čuříka: Živé drahokamy v teráriích. K mému velkému překvapení jak knihy, tak četné internetové stránky popisovaly nutnost speciálního substrátu pro většinu chovaných druhů, jehož výroba mi připomínala spíše alchymii, než chov brouků. Pobíhání po lese, shrabování listí, vybírání trouchnivého dřeva a jeho složitá přeměna v kvalitní substrát se naprosto neshodovala s mou vrozenou leností, nemluvě o reakci rodiny ( „Co to zase taháš do baráku?!“).Rozhodl jsem se vyzkoušet osvědčený Lignocel.
Na burze jsem pořídil 17 larev L3 stadia E.smithi bertherandi, které jsem i s původním substrátem umístil v teráriu s cca.10 litry Lignocelu, přihříval jsem 20W žárovkou. Larvy příjmaly hlavně salátové okurky, v menší míře jablka a červený meloun. Zdárně se zakuklily a ze všech sedmnácti se postupně vylíhla krásná imaga. Velmi jim chutnaly hlavně přezrálé banány, ale i ostatní ovoce neodmítli. Za nějaký čas jsem v substrátu pozoroval první L1 „drobečky“ a posléze i první projevy kanibalismu. Vyhrabal jsem dospělce, který si přilepšoval na již mrtvé L1 larvě, taktéž později jsem opakovaně našel starší larvy likvidující ty mladší. Další zajímavá věc byla mírná, nicméně jasně pozorovatelná spotřeba substrátu larvami. Ve finále bylo 25 zdravých imag. 3. generaci jsem nepřisvěcoval, ostatní podmínky byly shodné. Následně jsem pozoroval celkově menší velikost imag a pouze drobné „růžky“ u samečků.
Další pokusná skupinka v Lignocelu bylo 10 L2 larev Chelorrhina polyphemus confluens. Stejně jako minule jsem larvy umístil do terária s 20 litry Lignocelu včetně jejich původního substrátu, což se tentokrát ukázalo jako velká chyba. Asi po týdnu začalo na povrchu pobíhat stále více blíže neurčených ploštic, jednotlivá likvidace byla bez efektu. Navíc po dalších několika dnech na povrch vylezly 2 larvy zlatohlávků, které do druhého dne uhynuly. Poté jsem zbylé larvy vybral, substrát vyhodil, terárium vyčistil a naplnil čerstvým Lignocelem. Opět jsem přihříval 20W žárovkou, přikrmoval různými druhy zeleniny a ovoce. Larvy jednoznačně preferovaly červený meloun, který konzumovaly ve velkém množství včetně slupky, občas braly i salátové okurky, ananas, salát, čínské zelí, výjimečně i jablka. Spotřeba substrátu byla nulová. Další vývoj byl bez komplikací až do vylíhnutí dobře vyvinutých imag. Ty si pochutnávaly na veškerém přezrálém ovoci a na melounech. Po několika týdnech jsem v substrátu nalezl množství drobných L1 larev. Tyto braly hlavně melouny a salátové okurky. Spotřeba substrátu byla v této generaci již velmi výrazná, kanibalismus imag jsem nepozoroval, jinak opět občas mladší larva padla za oběť některé starší.
Závěrem bych shrnul některé vlastnosti Lignocelu.
Výhody :
1. Neobsahuje žádné makroskopické škůdce
2. Neplesniví
3. Dobře a rovnoměrně drží vlhkost
4. Všude lehce dostupný (nejbližší zahradnictví, zoo-obchod, supermarket)
Nevýhody:
1. Není zadarmo (to je však vzhledem k časové náročnosti přípravy klasického substrátu relativní)
2. Nutnost příkrmu larev
3. Není dostatečně vyzkoušený u všech druhů zlatohlávků
Rád bych vyzval ostatní chovatele k experimentům s Lignocelem, zvláště u těch, kteří nemají možnost (nebo chuť) si obstarat substrát z přírody.
Pokud tento krátký postřeh „ze života hmyzu“ přispěje k dalšímu rozvoji a širší dostupnosti chovu zlatohlávků, pak splnil svůj účel.

Dobrý den
Je pravda, že na lignocelu jsem zlatohlávky odchovat nezkoušel. Mohu se podělit pouze o postřehy s chovným suibstrátem. Jednou jsem několik larev nechal ve starém spotřebovaném substrátu a ony uhynuly. Závěr z toho je ten, že pokud budou mít dostatek příkrmu nemusí k životu bezpodmíněčne potřebovat substrát. Otázkou však zůstává jaká je potom velikost brouků? Samozřejmě asi bude docházet ke ztrátám u kanibalistických a mírně kanibalistických druhů. Píšete, že u druhu E.s. bertherandi jste měl ze 17 imag jen 25 larev. To jasně svědčí o silném kanibalismu. Když je larva v prostředí, kterým se živí bude docházet k daleko menším ztrátám než u larev, které se perou o kousek příkrmu na povrchu a dostávají se do těsnějšího kontaktu. Př. V mém chovu se ze 100 vybraných E. S. bertherandi L1 dostalo do L3 98ks. Při chovu v substrátu.
Záleží na každém jaký substrát zvolí.- Lignocel je sice všude k dostání, ale substrát je občas nabízen na burzách nebo v inzerci. Cena je většinou 10kč/l.

1.2.2011 13:30
kamasakl

XXX.XXX.165.114

Zdravím,

zlatohlávky jsem chovával před pár lety jako nadšený "mladý a nadšený biolog", nyní bych se k tomuto hobby chtěl vrátit, avšak trochu vážneji, k tomu bych měl pár dotazů:

je možné v jedné nádobě (kouli o průměru 55cm, do půli zasypanou substrátem) chovat více druhů? Např samce a dvě-tři samice. Dohromady dv mozna tri takoveto "rodinky". (např: Megalorrhina Harrisi Harrisy, a Eduicella Gralli Mechowi, či snad Dicronoffhia Oberthuri )Myslíte že by se snesly? Nemůže nastávat mezidruhové křížení? Co souboje samečků dvou druhů a následné rušení páření, případný kanibalismus larev? Máte s tím někdo jakékoliv zkušenosti?


Za každý tip a radu budu vděčný.

1.2.2011 19:00
aukrox

XXX.XXX.186.169

Zdravím,
mladý a nadšený biolog by měl vědět, když už né název druhu zvířat které chce pěstovat, alespoň kdy se používá malé a velké písmeno v latinských názvechsmajlík.
Ty druhy by klidně mohli být dohromady, ale těžko říct jestli by se rozmnožily. Každopádně bys nevěděl, která larva je od kterého brouka, o vajíčkách ani nemluvím, a někteří brouci když cítí jiné larvy v substrátu, tak ani nekladou. A jestli je chceš chovat na lignocelu tak to bych už vůbec nedoporučoval. I na kladení je potřeba kvalitní substrát.
Ale jestli chceš mít jen tak na podívání několik druhů pohromadě tak proč ne...

2.2.2011 09:29
jarda59

XXX.XXX.3.63

Dobrý den
Lignocel bych pro chov zlatohlávkú rozhodně nedoporučoval, není to přirozená strava pro larvy i při vydatném přikrmování se rodí menší jedinci. Společný chov zlatohlávků mohu doporučit u druhů, kterří se v chovu nekříží.Já bez problémů chovám již poněkolik generací společne Chlorocala afr.africacana a Eudicella schultzeorum. Dokáži rozpoznat i druhy , od 2 instaru mají larvy Eudicella schultzeorum hnědorůžové prdelky. Dále chovám Pachnoda thoracica a Dicronohina derbyana layardi,
Dicronorhiny mají chlupaté larvy. Protaetia himalayana chovám bez problémů zase s menším druhem mnohonožek.smajlík

25.2.2011 15:10
samson

XXX.XXX.158.95

tomaschladek napsal(a):
Dobrý den,
rád bych přispěl do diskuse o využití Lignocelu v chovu zlatohlávků několika postřehy a zkušenostmi.
Před mnoha lety jsem jako novinku ve Zverimexu zakoupil několik zlatohlávků Pachnoda marginata peregrina. Literatura o chovu nebyla tehdy na trhu žádná, internet ještě nebyl rozšířený, tak jsem se spokojil s radou prodavače chovat brouky dohromady s larvami ve starém akváriu ve vysoké vrstvě Lignocelu a přikrmovat ovocem a zeleninou. Vše fungovalo bezchybně po několik generací, larvy rostly po okurkách, melounech, mrkvi, brouci milovali veškeré přezrálé ovoce.
Před 3 lety jsem na internetu uviděl obrázky zlatohlávků Eudicella smithi bertherandi a rozhodl se jejich chov vyzkoušet. Jako základní literaturu jsem bral knihu P.Čuříka: Živé drahokamy v teráriích. K mému velkému překvapení jak knihy, tak četné internetové stránky popisovaly nutnost speciálního substrátu pro většinu chovaných druhů, jehož výroba mi připomínala spíše alchymii, než chov brouků. Pobíhání po lese, shrabování listí, vybírání trouchnivého dřeva a jeho složitá přeměna v kvalitní substrát se naprosto neshodovala s mou vrozenou leností, nemluvě o reakci rodiny ( „Co to zase taháš do baráku?!“).Rozhodl jsem se vyzkoušet osvědčený Lignocel.
Na burze jsem pořídil 17 larev L3 stadia E.smithi bertherandi, které jsem i s původním substrátem umístil v teráriu s cca.10 litry Lignocelu, přihříval jsem 20W žárovkou. Larvy příjmaly hlavně salátové okurky, v menší míře jablka a červený meloun. Zdárně se zakuklily a ze všech sedmnácti se postupně vylíhla krásná imaga. Velmi jim chutnaly hlavně přezrálé banány, ale i ostatní ovoce neodmítli. Za nějaký čas jsem v substrátu pozoroval první L1 „drobečky“ a posléze i první projevy kanibalismu. Vyhrabal jsem dospělce, který si přilepšoval na již mrtvé L1 larvě, taktéž později jsem opakovaně našel starší larvy likvidující ty mladší. Další zajímavá věc byla mírná, nicméně jasně pozorovatelná spotřeba substrátu larvami. Ve finále bylo 25 zdravých imag. 3. generaci jsem nepřisvěcoval, ostatní podmínky byly shodné. Následně jsem pozoroval celkově menší velikost imag a pouze drobné „růžky“ u samečků.
Další pokusná skupinka v Lignocelu bylo 10 L2 larev Chelorrhina polyphemus confluens. Stejně jako minule jsem larvy umístil do terária s 20 litry Lignocelu včetně jejich původního substrátu, což se tentokrát ukázalo jako velká chyba. Asi po týdnu začalo na povrchu pobíhat stále více blíže neurčených ploštic, jednotlivá likvidace byla bez efektu. Navíc po dalších několika dnech na povrch vylezly 2 larvy zlatohlávků, které do druhého dne uhynuly. Poté jsem zbylé larvy vybral, substrát vyhodil, terárium vyčistil a naplnil čerstvým Lignocelem. Opět jsem přihříval 20W žárovkou, přikrmoval různými druhy zeleniny a ovoce. Larvy jednoznačně preferovaly červený meloun, který konzumovaly ve velkém množství včetně slupky, občas braly i salátové okurky, ananas, salát, čínské zelí, výjimečně i jablka. Spotřeba substrátu byla nulová. Další vývoj byl bez komplikací až do vylíhnutí dobře vyvinutých imag. Ty si pochutnávaly na veškerém přezrálém ovoci a na melounech. Po několika týdnech jsem v substrátu nalezl množství drobných L1 larev. Tyto braly hlavně melouny a salátové okurky. Spotřeba substrátu byla v této generaci již velmi výrazná, kanibalismus imag jsem nepozoroval, jinak opět občas mladší larva padla za oběť některé starší.
Závěrem bych shrnul některé vlastnosti Lignocelu.
Výhody :
1. Neobsahuje žádné makroskopické škůdce
2. Neplesniví
3. Dobře a rovnoměrně drží vlhkost
4. Všude lehce dostupný (nejbližší zahradnictví, zoo-obchod, supermarket)
Nevýhody:
1. Není zadarmo (to je však vzhledem k časové náročnosti přípravy klasického substrátu relativní)
2. Nutnost příkrmu larev
3. Není dostatečně vyzkoušený u všech druhů zlatohlávků
Rád bych vyzval ostatní chovatele k experimentům s Lignocelem, zvláště u těch, kteří nemají možnost (nebo chuť) si obstarat substrát z přírody.
Pokud tento krátký postřeh „ze života hmyzu“ přispěje k dalšímu rozvoji a širší dostupnosti chovu zlatohlávků, pak splnil svůj účel.

konečně jsem se něco dozvěděl diky

Přidejte reakci

Přidat smajlík