Výcvik loveckého psa: přemýšlíte, kde začít?

Výcvik loveckého psa představuje možnost, jak vašemu čtyřnohému příteli zajistit dostatek pohybu a zároveň zaměstnat jeho hlavu. Plemena, která byla po staletí šlechtěna pro účast na lovu a práci v honitbách, se dnes často chovají jako psí společníci, přesto si zachovávají potřebné lovecké vlohy, které můžete rozvíjet. Výcvik a výchova loveckého psa zahrnují nezbytnou základní poslušnost a pak celou řadu speciálních dovedností, jejichž zvládnutí můžete nakonec prokázat i při účasti na loveckých zkouškách.

Dobrý lovecký pes se vychovává od štěněte

Základní výchova štěňat loveckých psů by měla začít už u chovatele, a to hlavně důkladnou socializací. Ta je u psů pro využití v myslivosti nesmírně důležitá, jelikož budou často přicházet do styku s cizími psy i lidmi, a nesmí se tedy projevovat agresivně nebo bázlivě. Už od velmi útlého věku je také vhodné štěně postupně zvykat na zvuk střelby a chodit s ním co nejčastěji do lesů a polí, aby se připravilo na pohyb v revíru.

Výchova štěněte loveckého psa se jinak příliš neliší od správné výchovy jiných plemen psů. Štěně je třeba naučit na jméno a upevnit opravdu spolehlivé přivolání, abyste se vyhnuli útěkům za zvěří a pronásledování menších zvířat. Dále by mělo co nejdřív zvládat pohyb na vodítku, který je základem pro naučení chůze u nohy. Velmi brzy se dá začít i s přípravou na aportování, a to prostřednictvím hry, při které ve štěněti vzbudíte zájem o hračku a o její přinášení.

Začátek výcviku loveckého psa

Zkušený psovod (v myslivosti nazývaný vůdce) dobře pozná, kdy začít s výcvikem loveckého psa. Vhodná doba pro zahájení skutečného loveckého výcviku se liší u jednotlivých plemen a zároveň je velmi individuální. Poměrně brzy dospívají jezevčíci, u ohařů se uvádí dospělost kolem druhého roku života a barváři se považují za psychicky dospělé mnohdy až ve čtyřech letech. 

Lovecký pes musí pracovat z velké části samostatně, takže nestačí ho jen naučit všechny povely, ale potřebuje ve výcviku hlavně pozitivní motivaci a podporu správného chování.

Základní povely pro lovecké psy

Výcvik loveckého psa obnáší v první řadě zvládnutí několika základních povelů, ke kterým se později přidávají speciální dovednosti, jako je hledání a vystavování zvěře, sledování stopy nebo odvaha na škodnou. Pokyny psovi dává vůdce slovy a gesty, ale existují také pískané povely pro lovecké psy.

Prvním cvikem, který učíme už od štěněte, je přivolání jménem a povelem ke mně“. Slovní povel se může nahradit také krátkým dvojitým písknutím, u honičů pak troubením na roh.
Povel „sedni“  i odložení psa na místě povelem „zůstaň“ jsou stejné jako u ostatních plemen psů, velmi důležité je ale takzvané daunování, tedy rychlé zalehnutí s hlavou položenou mezi předními packami. Pokynem vůdce je dlouhé písknutí klesajícím tónem, zvednutá paže, slovní povel „daun!“, „lehni!“ nebo „k zemi!“ a také zvuk výstřelu.
Dalším praktickým cvikem, který se lovecký pes učí, je šoulání. V principu je podobné chůzi u nohy, ale s tím rozdílem, že pes jde těsně za vůdcem. Nejčastěji se používá slovní povel „za paty“ nebo „dozadu“.

Další povely už jsou specifické podle toho, jestli pes pracuje na stopě, aportuje, nebo třeba noruje.

Příprava na lovecké zkoušky

Abyste se mohli se psem zúčastnit loveckých zkoušek, nemusíte být nutně myslivec. Je ale vhodné se obrátit na místní myslivecký spolek, kde se vám dostane cenných rad, svolení k výcviku psa v honitbě a nakonec třeba i pozvání na dosledy zvěře a podzimní naháňky.