Drůbež
< Zpět
teorie líhnutí nejen pro líhňařské panny a panice
jeduvka
Slibovala jsem, že plácnu něco o líhnutí na moderku. Mám lehké zpoždění, ale slib plním. Fotek konstrukcí líhní je tu dost, jak líheň udělat je návodů také přehršel /jen nebýt líný a proklikat se dozadu/.
Na nemoderce jsou dotazy, kde je chyba, proč atd….
Proto jsem se rozhodla, zahltit začátečníky teorií; ale je to jen krátký výcuc z celkem tlusté knihovny, doplněný o kratičké uklidňující poznámky. Protože jsem nikde nenašla fotku skořápky po vylíhnutí, normálního pupku ještě mokrého kuřete, tak mezi příspěvky vložím svoje a aby bylo víc obrázků, doplním reportáží o narození kuřete. Snad vám nebude vadit, že jsem ji nedávno zveřejnila na jiné diskuzi, ale první letošní budou ve středu……
Přirozené líhnutí.
Kvokající slepice má zvýšenou teplotu. Sezením ne hnízdě vejce ohřívá natolik, že se zárodek může vyvíjet. Teplota v hnízdě kolísá mezi 33,4 a 38,8 °C.
U lehkých nosných plemen byla kvokavost šlechtěním potlačena. Kvokají slepice středně těžkých a těžkých plemen.

Na nemoderce jsou dotazy, kde je chyba, proč atd….
Proto jsem se rozhodla, zahltit začátečníky teorií; ale je to jen krátký výcuc z celkem tlusté knihovny, doplněný o kratičké uklidňující poznámky. Protože jsem nikde nenašla fotku skořápky po vylíhnutí, normálního pupku ještě mokrého kuřete, tak mezi příspěvky vložím svoje a aby bylo víc obrázků, doplním reportáží o narození kuřete. Snad vám nebude vadit, že jsem ji nedávno zveřejnila na jiné diskuzi, ale první letošní budou ve středu……
Přirozené líhnutí.
Kvokající slepice má zvýšenou teplotu. Sezením ne hnízdě vejce ohřívá natolik, že se zárodek může vyvíjet. Teplota v hnízdě kolísá mezi 33,4 a 38,8 °C.
U lehkých nosných plemen byla kvokavost šlechtěním potlačena. Kvokají slepice středně těžkých a těžkých plemen.
jeduvka
Umělé líhnutí.
K líhnutí používáme pouze vejce, která splňují předpoklady, že se z nich vylíhnou životaschopná mláďata. Vejce musí pocházet od zdravých nosnic, musí být oplozená, pravidelného tvaru a musí mít standardní velikost, která je stanovena pro jednotlivé druhy a jednotlivá plemena.
K líhnutí se nehodí vejce kulovitého tvaru, protože mají málo bílku, ani vejce abnormálně velká a protažená, která mají zase obyčejně více žloutků.
Povrch vajec musí být čistý, hladký, bez zjevných i krytých prasklin. Od snesení vejce k jeho nasazení nesmí uplynout více než 15 dnů, bez ohledu na to, že jsou násadová vejce uskladněna v dobrých podmínkách. Dlouhodobé skladování vajec snižuje líhnivost. Celkový výsledek líhnutí, kromě podmínek inkubace, závisí také na kvalitě výživy nosnic produkujících násadová vejce. Chovatelské podmínky se nejvíce projevují při líhnutí těch druhů drůbeže, které mají vysokou snášku.
Při líhnutí se musí dbát na úzkostlivou čistotu, rychlé odstraňování všech zbytků a odpadků, na řádně prováděnou desinfekci před započetím líhnutí, dolíhní po každém dolíhnutí a násadových vajec před jejich vložením do líhní.

Na závěr úvodu si dovolím ocitovat obecné požadavky na jakoukoli líheň z publikace Domácí chov zvířat od autora Havlína a kolektiv:
„Správný průběh umělého líhnutí předpokládá kontrolu a regulaci teploty, vlhkosti, výměny vzduchu, vhodného uložení vajec a jejich obracení. Chod líhně musí být přesný a spolehlivý, líheň musí být dobře čistitelné a manipulace s vejci nesmí být namáhavá. Materiál skříně dobře tepelně izoluje, na vnitřní ploše je odolný proti vlhkosti. Teplo vytvářejí elektrické topná tělesa, která jsou regulována provozním a pojistným termostatem. Teplota se průběžně sleduje kolínkovým teploměrem umístěným na rozvodné desce líhně.
Vlhkosti se dociluje odpařováním vody z plochých táců na dně líhně nebo ponornými topnými tělesy. Zvyšuje se kropením vajec teplou vodou, mlhovkou nebo zavěšením vlhkých textilií. Sleduje se vlhkoměrem.
Větráním se v prostoru líhně zajišťuje rovnoměrná teplota, přívod kyslíku vyvíjejícím se zárodkům a odvod jimi vyprodukovaného kysličníku uhličitého. Potřeba kyslíku a tvorba kysličníku uhličitého se zvyšuje se stářím zárodků. Na 1000 vajec v předlíhni je nutno dodat za hodinu 8 - 9 m3 čerstvého vzduchu, v dolíhni 11 m3. Vyšší koncentrace kysličníku uhličitého snižuje líhnivost. Už při koncentraci 1 % zárodky odumírají nebo se líhnou zrůdy.“
Citát platí pro všechny typy líhní. Je jedno, jestli DomaDělané, nebo firemní. A pro kutily – jen těžko se v líhni obejdete bez elektriky. Nezapomínejte, že kope, probíjí, zkratuje a v líhni je z hlediska E50 prostředí nebezpečné!!!!!! Tak vhodné krytí, izolace a podobné špeky jsou nutností. Vysoká vlhkost, čpavek, kysličník uhličitý

K líhnutí používáme pouze vejce, která splňují předpoklady, že se z nich vylíhnou životaschopná mláďata. Vejce musí pocházet od zdravých nosnic, musí být oplozená, pravidelného tvaru a musí mít standardní velikost, která je stanovena pro jednotlivé druhy a jednotlivá plemena.
Při líhnutí se musí dbát na úzkostlivou čistotu, rychlé odstraňování všech zbytků a odpadků, na řádně prováděnou desinfekci před započetím líhnutí, dolíhní po každém dolíhnutí a násadových vajec před jejich vložením do líhní.
„Správný průběh umělého líhnutí předpokládá kontrolu a regulaci teploty, vlhkosti, výměny vzduchu, vhodného uložení vajec a jejich obracení. Chod líhně musí být přesný a spolehlivý, líheň musí být dobře čistitelné a manipulace s vejci nesmí být namáhavá. Materiál skříně dobře tepelně izoluje, na vnitřní ploše je odolný proti vlhkosti. Teplo vytvářejí elektrické topná tělesa, která jsou regulována provozním a pojistným termostatem. Teplota se průběžně sleduje kolínkovým teploměrem umístěným na rozvodné desce líhně.
Vlhkosti se dociluje odpařováním vody z plochých táců na dně líhně nebo ponornými topnými tělesy. Zvyšuje se kropením vajec teplou vodou, mlhovkou nebo zavěšením vlhkých textilií. Sleduje se vlhkoměrem.
Větráním se v prostoru líhně zajišťuje rovnoměrná teplota, přívod kyslíku vyvíjejícím se zárodkům a odvod jimi vyprodukovaného kysličníku uhličitého. Potřeba kyslíku a tvorba kysličníku uhličitého se zvyšuje se stářím zárodků. Na 1000 vajec v předlíhni je nutno dodat za hodinu 8 - 9 m3 čerstvého vzduchu, v dolíhni 11 m3. Vyšší koncentrace kysličníku uhličitého snižuje líhnivost. Už při koncentraci 1 % zárodky odumírají nebo se líhnou zrůdy.“
Citát platí pro všechny typy líhní. Je jedno, jestli DomaDělané, nebo firemní. A pro kutily – jen těžko se v líhni obejdete bez elektriky. Nezapomínejte, že kope, probíjí, zkratuje a v líhni je z hlediska E50 prostředí nebezpečné!!!!!! Tak vhodné krytí, izolace a podobné špeky jsou nutností. Vysoká vlhkost, čpavek, kysličník uhličitý
jeduvka
Pro líhnutí kuřat v líhních s nuceným prouděním vzduchu je doporučené rozmezí teplot pro inkubaci 37,5 – 38,2°C při vlhkosti prostředí 50 – 65% /to je běžná vlhkost, kterou máte třeba v obýváku po intenzivním vyvětrání/ a minimálně 2x denně otočit vajíčka o 180°. Je jedno jestli ručně, nebo máte automatiku. V případě automatického naklápění vajec je doporučeno častěji. V dolíhňové lísce se již vajíčka neobracejí, je doporučeno snížit tepotu o 0,2°C a zvýšit vlhkost prostředí zvýšit na 70 – 90%. Normálně se to dělá rosením nebo zavěšením mokré tkaniny, nasáklého papírového obrousku….
Při firemně vyráběných líhní se řiďte návodem, při domácí konstrukci si vypozorujte setrvačnost topného tělesa, citlivost termostatu a podle toho nastavte střední teplotu, aby jste se vešli do doporučeného rozmezí. Smrtelná teplota pro zárodky je 42°C.
Líhně s přirozenou ventilací jsou zpravidla konstruovány jako stolové. To jsou ty „remosky – Biosky“, různé doma dělané krabice se žárovkami… Nasazují se jednorázově. Vejce zůstávají v líhni po celou dobu líhnutí. Obracejí se ročně dvakrát denně. Nemají ventilátor, proudění vzduchu je samovolné. Používá se vyšší teplota (39,5 - 41 °C), na počátku líhnutí vyšší, ke konci se snižuje.
Při žárovkových líhní si uvědomte, že topíte systémem světlo – tma. Žárovky mají životnost počítanou na počet rozsvícení, cca 1000krát. Příliš jim nedůvěřuji, protože vždy hrozí nebezpečí přepálení vlákna, zpravidla v době, kdy nikdo není doma nebo všichni tvrdě spí.

Při firemně vyráběných líhní se řiďte návodem, při domácí konstrukci si vypozorujte setrvačnost topného tělesa, citlivost termostatu a podle toho nastavte střední teplotu, aby jste se vešli do doporučeného rozmezí. Smrtelná teplota pro zárodky je 42°C.
Líhně s přirozenou ventilací jsou zpravidla konstruovány jako stolové. To jsou ty „remosky – Biosky“, různé doma dělané krabice se žárovkami… Nasazují se jednorázově. Vejce zůstávají v líhni po celou dobu líhnutí. Obracejí se ročně dvakrát denně. Nemají ventilátor, proudění vzduchu je samovolné. Používá se vyšší teplota (39,5 - 41 °C), na počátku líhnutí vyšší, ke konci se snižuje.
Při žárovkových líhní si uvědomte, že topíte systémem světlo – tma. Žárovky mají životnost počítanou na počet rozsvícení, cca 1000krát. Příliš jim nedůvěřuji, protože vždy hrozí nebezpečí přepálení vlákna, zpravidla v době, kdy nikdo není doma nebo všichni tvrdě spí.
jeduvka
Líheň máme vydesinfikovanou, seřízenou zahřátou, tak hurá nasadíme první vsádku.
Líhnutí kuřat.
Do lísek líhní s přirozenou výměnou vzduchu /dále jen stolové/ nebo předlíhně líhní s nucenou ventilací vkládáme vejce, která odpovídají požadavkům kladeným na násadová vejce. Vejce se musí od okamžiku vložení do líhně až do 19. dne každé dvě hodiny obracet o 180°. Jako pomůcku při obracení si můžeme vejce označit na jedné straně obyčejnou měkkou tužkou. Teplota v líhni se má pohybovat od 37,6 do 37,8 °C. Do 19, dne musí být relativní vlhkost při líhnutí 60 – 75 %, po přeložení do dolíhně se zvyšuje na 75 – 80 %. V dolíhni se vejce již neobracejí.
Takto striktně nařízenou teplotu nejsme doma schopni zajistit. Proto používejte mozek v režimu selský rozum, podívejte se na teplotu pod kvočnou v úvodu příspěvku a zde uvedenou berte jako ideální střed.
Aby se vyvíjející zárodek nepřehřál a abychom zajistili lepší výměnu plynů mezi vejcem a prostředím, vejce chladíme. Ona i slepice na hnízdě občas stojí a občas se jde vykálet, najíst, napít….. Vejce se ochlazují při prosvětlování 6. a 14. den, ale i při překládání do dolíhně. Kromě toho je chladíme krátkodobě 1x denně – u stolových líhní otevřením horního víka, u skříňových líhní pootevřením dveří asi na 5 minut. U některých stolových líhní, kde není zajištěna požadovaná relativní vlhkost se vejce 3x denně ručním rozprašovačem.
Vejce se poprvé prosvětlují 5. – 6. den od vložené do líhně – zjišťuje se tím oplozenost; podruhé 18. – 19. den od vložení do líhně – tímto prosvícením zjistíme odumřelé zárodky. Kuřata se začínají klubat 20. den a líhnout 21. den od vložení vajec do líhně. Z dolíhně se kuřata odeberou až po osušení, přičemž se současně odstraní skořápky z vajec.
Krůťata.
Vývoj krůťat ve vejci trvá 28 dnů. Krůtí vejce se musí obracet až do 26. dne. Ve skříňových líhních se v této době překládají do dolíhně, ve stolových líhních je nutno v této době relativní vlhkost, podobně jako při líhnutí kuřat vlhčením vajec až třikrát denně. Krůťata se začínají klubat 27. den. Požadavky na teplotu, ochlazování a relativní vlhkost jsou při líhnutí krůťat podobné jako při líhnutí kuřat.
Perličata.
Líhnutí perličat má v porovnání s líhnutím kuřat několik zvláštností. vývoj perličat ve vejci trvá 26 dnů. Vejce se začínají ochlazovat už 6. dne – perliččí vejce mají silnější skořápku a méně pórů. Od 6. dne do 23. dne inkubace se musí chladit dvakrát denně 10 minut a obracet každou hodinu. Po přeložení do dolíhně, nebo od 23. dne inkubace, se musí chladit kropením vodou třikrát denně, čímž se současně zvyšuje relativní vlhkost prostředí potřebná pro dobrý průběh klubání. Relativní vlhkost v předlíhni má být 60 %, v dolíhni 80 %. Teplota v předlíhni i dolíhni má být 38 °C. Po přeložení do dolíhně se vejce přestávají obracet.
Bažantí kuřata.
Vývoj bažantích kuřat ve vejci je různý podle druhu; u většiny druhů trvá 23 – 25 dnů. Líhnutí bažantích kuřat má tyto zvláštnosti: teplota v prvních třech dnech má být 37,7 °C a relativní vlhkost prostředí 60 – 65 %. Čtvrtého dne se teplota upraví na 37,5 °C a relativní vlhkost na 55 –60 %. V malých stolových líhních je třeba v prvních třech dnech větrací otvory uzavřít, čtvrtý den pootevřít a pátý den nastavit do polohy určené pro normální líhnutí.
Při líhnutí kuřat, jejichž inkubace trvá 23 – 24 dnů, se ponechá teplota 37,5 °C do 16. dne líhnutí, u kuřat s delší dobou inkubace se působení teploty 37,5 °C prodlužuje o počet dnů, převyšujících 24. V této době až do přeložení do dolíhně se teplota upravuje na 37,3 °C.
Bažantí vejce se v líhni obracejí dvakrát denně a chladí se jedou denně větráním po dobu 15 minut. Po přeložení do dolíhně se přestávají obracet. Při klubání se kropí vodou. Při klubání je potřebná teplota 37,4 °C a relativní vlhkost 70 – 75 %.
Vejce se prosvěcují poprvé 6. – 7,. den po vložení do líhně , podruhé před začátkem klubání. Po vylíhnutí se nechávají kuřata v líhni 24 hodin dosušit.
Bažanty jsem prachsprostě opsala z návodu, ale osobně jsem je líhla jako kuřata. Z 50 vajec bylo 45 bažantíků. Inkubace 25 dní. Druh nevím, byl to zkušební provoz pro kamarády myslivce.
Křepelky.
Inkubace mláďat křepelky japonské a jejích rázů trvá 17 dnů, čínské 16 dnů a kalifornské 22 – 23 dnů. Teplota potřebná pro inkubaci je 37,5 °C, relativní vlhkost od 1. do 15. dne inkubace 60 %; 16. den 60 – 70 % a od začátku klubání až po líhnutí 80 – 90 %. U vajec křepelek kalifornských se relativní vlhkost začíná zvyšovat až 19. dne.
Vejce křepelek se až do začátku klubání obracejí dvakrát denně. Poprvé se prosvěcují 6. – 7. den, kdy se vyřadí všechna neoplozená vejce, podruhé 14. den kdy se vyřazují vejce s odumřelými zárodky. 15. den se vejce dvakrát kropí. Mláďata čínských křepelek se líhnou 16. den japonských 17. den a kalifornských 22. – 23. den.
Kachňata.
Kachňata pižmovky se líhnou 35 dnů, kachňata ostatních plemen 28 dnů. Teplota potřebná pro líhnutí kachňat je až do 24. dne (pižmovky 30. dne) 37,7 °C, relativní vlhkost je v této době 70 %, po 24. dnu se teplota sníží na 37,3 °C a relativní vlhkost se zvýší na 85 %. Kachní vejce se od 12. dne inkubace chladí jednou denně vzduchem a od 13. dne se třikrát denně kropí vlažnou vodou. V dolíhni se vejce po 24. dnu kropí šestkrát denně a nesmí se už obracet. Do 24. dne se vejce obracejí automaticky každé dvě hodiny a ručně minimálně jednou denně. Prosvěcují se 6. a 24. den. Při prvním prosvícení se vyřadí neoplozená vejce, při druhém prosvícení vejce s odumřelým zárodkem. Vylíhnutá kachňata se nechají v dolíhni 24 hodin usušit.
Housata.
Líheň musí být 24 hodin před vložením husích vajec vyhřátá na teplotu 37,7 – 37,8 °C s nastavenou relativní vlhkostí 60 %. Vejce se obracejí o 180° každé dvě hodiny, nebo při ručním otáčení třikrát denně. Ochlazovat se začínají 8. den po dobu pěti minut; každý další den se ochlazování prodlužuje o 1,5 – 2 minuty až do 14. dne, kdy ochlazování trvá 45 minut. Vejce se během ochlazování vyjmou z líhně o pokropí vodou 35 °C teplou. Poprvé se prosvěcují 10. den, podruhé 27. den, kdy se přestávají obracet. Teplota se 27. den sníží na 37,5 °C a relativní vlhkost zvýší na 70 – 75 %. Líhnutí nastává 30. den od vložení vajec do líhně.
Znovu opakuji, zde uvedené teploty berte jako ideální střed.

Do lísek líhní s přirozenou výměnou vzduchu /dále jen stolové/ nebo předlíhně líhní s nucenou ventilací vkládáme vejce, která odpovídají požadavkům kladeným na násadová vejce. Vejce se musí od okamžiku vložení do líhně až do 19. dne každé dvě hodiny obracet o 180°. Jako pomůcku při obracení si můžeme vejce označit na jedné straně obyčejnou měkkou tužkou. Teplota v líhni se má pohybovat od 37,6 do 37,8 °C. Do 19, dne musí být relativní vlhkost při líhnutí 60 – 75 %, po přeložení do dolíhně se zvyšuje na 75 – 80 %. V dolíhni se vejce již neobracejí.
Takto striktně nařízenou teplotu nejsme doma schopni zajistit. Proto používejte mozek v režimu selský rozum, podívejte se na teplotu pod kvočnou v úvodu příspěvku a zde uvedenou berte jako ideální střed.
Aby se vyvíjející zárodek nepřehřál a abychom zajistili lepší výměnu plynů mezi vejcem a prostředím, vejce chladíme. Ona i slepice na hnízdě občas stojí a občas se jde vykálet, najíst, napít….. Vejce se ochlazují při prosvětlování 6. a 14. den, ale i při překládání do dolíhně. Kromě toho je chladíme krátkodobě 1x denně – u stolových líhní otevřením horního víka, u skříňových líhní pootevřením dveří asi na 5 minut. U některých stolových líhní, kde není zajištěna požadovaná relativní vlhkost se vejce 3x denně ručním rozprašovačem.
Vejce se poprvé prosvětlují 5. – 6. den od vložené do líhně – zjišťuje se tím oplozenost; podruhé 18. – 19. den od vložení do líhně – tímto prosvícením zjistíme odumřelé zárodky. Kuřata se začínají klubat 20. den a líhnout 21. den od vložení vajec do líhně. Z dolíhně se kuřata odeberou až po osušení, přičemž se současně odstraní skořápky z vajec.
Vývoj krůťat ve vejci trvá 28 dnů. Krůtí vejce se musí obracet až do 26. dne. Ve skříňových líhních se v této době překládají do dolíhně, ve stolových líhních je nutno v této době relativní vlhkost, podobně jako při líhnutí kuřat vlhčením vajec až třikrát denně. Krůťata se začínají klubat 27. den. Požadavky na teplotu, ochlazování a relativní vlhkost jsou při líhnutí krůťat podobné jako při líhnutí kuřat.
Líhnutí perličat má v porovnání s líhnutím kuřat několik zvláštností. vývoj perličat ve vejci trvá 26 dnů. Vejce se začínají ochlazovat už 6. dne – perliččí vejce mají silnější skořápku a méně pórů. Od 6. dne do 23. dne inkubace se musí chladit dvakrát denně 10 minut a obracet každou hodinu. Po přeložení do dolíhně, nebo od 23. dne inkubace, se musí chladit kropením vodou třikrát denně, čímž se současně zvyšuje relativní vlhkost prostředí potřebná pro dobrý průběh klubání. Relativní vlhkost v předlíhni má být 60 %, v dolíhni 80 %. Teplota v předlíhni i dolíhni má být 38 °C. Po přeložení do dolíhně se vejce přestávají obracet.
Vývoj bažantích kuřat ve vejci je různý podle druhu; u většiny druhů trvá 23 – 25 dnů. Líhnutí bažantích kuřat má tyto zvláštnosti: teplota v prvních třech dnech má být 37,7 °C a relativní vlhkost prostředí 60 – 65 %. Čtvrtého dne se teplota upraví na 37,5 °C a relativní vlhkost na 55 –60 %. V malých stolových líhních je třeba v prvních třech dnech větrací otvory uzavřít, čtvrtý den pootevřít a pátý den nastavit do polohy určené pro normální líhnutí.
Při líhnutí kuřat, jejichž inkubace trvá 23 – 24 dnů, se ponechá teplota 37,5 °C do 16. dne líhnutí, u kuřat s delší dobou inkubace se působení teploty 37,5 °C prodlužuje o počet dnů, převyšujících 24. V této době až do přeložení do dolíhně se teplota upravuje na 37,3 °C.
Bažantí vejce se v líhni obracejí dvakrát denně a chladí se jedou denně větráním po dobu 15 minut. Po přeložení do dolíhně se přestávají obracet. Při klubání se kropí vodou. Při klubání je potřebná teplota 37,4 °C a relativní vlhkost 70 – 75 %.
Vejce se prosvěcují poprvé 6. – 7,. den po vložení do líhně , podruhé před začátkem klubání. Po vylíhnutí se nechávají kuřata v líhni 24 hodin dosušit.
Inkubace mláďat křepelky japonské a jejích rázů trvá 17 dnů, čínské 16 dnů a kalifornské 22 – 23 dnů. Teplota potřebná pro inkubaci je 37,5 °C, relativní vlhkost od 1. do 15. dne inkubace 60 %; 16. den 60 – 70 % a od začátku klubání až po líhnutí 80 – 90 %. U vajec křepelek kalifornských se relativní vlhkost začíná zvyšovat až 19. dne.
Vejce křepelek se až do začátku klubání obracejí dvakrát denně. Poprvé se prosvěcují 6. – 7. den, kdy se vyřadí všechna neoplozená vejce, podruhé 14. den kdy se vyřazují vejce s odumřelými zárodky. 15. den se vejce dvakrát kropí. Mláďata čínských křepelek se líhnou 16. den japonských 17. den a kalifornských 22. – 23. den.
Kachňata pižmovky se líhnou 35 dnů, kachňata ostatních plemen 28 dnů. Teplota potřebná pro líhnutí kachňat je až do 24. dne (pižmovky 30. dne) 37,7 °C, relativní vlhkost je v této době 70 %, po 24. dnu se teplota sníží na 37,3 °C a relativní vlhkost se zvýší na 85 %. Kachní vejce se od 12. dne inkubace chladí jednou denně vzduchem a od 13. dne se třikrát denně kropí vlažnou vodou. V dolíhni se vejce po 24. dnu kropí šestkrát denně a nesmí se už obracet. Do 24. dne se vejce obracejí automaticky každé dvě hodiny a ručně minimálně jednou denně. Prosvěcují se 6. a 24. den. Při prvním prosvícení se vyřadí neoplozená vejce, při druhém prosvícení vejce s odumřelým zárodkem. Vylíhnutá kachňata se nechají v dolíhni 24 hodin usušit.
Líheň musí být 24 hodin před vložením husích vajec vyhřátá na teplotu 37,7 – 37,8 °C s nastavenou relativní vlhkostí 60 %. Vejce se obracejí o 180° každé dvě hodiny, nebo při ručním otáčení třikrát denně. Ochlazovat se začínají 8. den po dobu pěti minut; každý další den se ochlazování prodlužuje o 1,5 – 2 minuty až do 14. dne, kdy ochlazování trvá 45 minut. Vejce se během ochlazování vyjmou z líhně o pokropí vodou 35 °C teplou. Poprvé se prosvěcují 10. den, podruhé 27. den, kdy se přestávají obracet. Teplota se 27. den sníží na 37,5 °C a relativní vlhkost zvýší na 70 – 75 %. Líhnutí nastává 30. den od vložení vajec do líhně.
jeduvka

Protože není každý den posvícení, tak i skoro měsíční tanec kolem vajec v líhni může být korunován nezdarem.
A to z příčin
fyzikálních – líheň má mizernou izolaci stěn a citlivě reaguje na změny teploty okolí – pokles teploty v noci, prudké ochlazení při větrání místnosti otevřením okna….. „uvaření“ vajec díky slunečním paprskům dopadajícím na líheň, sabotáž energetiků když neoznámeně a neplánovaně vypnou proud na celý pracovní den…
A nebo z
důvodu nákazy. Nejběžněji se setkáte se zaplísněním
Aspergillou fumigatus. Tato potvůrka je nejběžněji rozšířenou plísní a vyskytuje se na vlhkých organických materiálech rostlinného i živočišného původu. K růstu potřebuje vlhko a teplo, takže dýchací cesty drůbeže jí poskytují ideální podmínky stejně jako umělé líhně. Plíseň vytváří mikroskopické spory (konidie) v milionových množstvích. Spory jsou velmi odolné v zevním prostředí a přežívají řadu měsíců i let. Snadno se šíří, hlavně zvířeným prachem z podestýlky, prašným zaplísněným krmivem a rozvířeným vzduchem v líhni. Protože líhneme, tak při zamoření líhní prorůstají plísně z povrchu skořápky jejími póry dovnitř (tmavé skvrny) a usmrcují zárodek.
Spory plísní ničí teprve 30 minutový var nebo 2% roztok formalínu.
Formalín je karcinogenní, ale na trhu je již dost jiných vhodných desinfekčních prostředků.
I když čistě mezi námi, formaldehydové páry ……

A to z příčin
A nebo z
Spory plísní ničí teprve 30 minutový var nebo 2% roztok formalínu.
jeduvka
Pak nám ještě může zkazit radost z vylíhnutých kuřátek rodičovské hejno. Spíš naše chyby v péči o něj. 

Zde trochu ospravedlňuji svoji občasnou nepříjemnost a protivnost z nemoderky, když se dohadujeme o tom, jestli sypat granule, když pšenka přece stačí…..
Nedostatek vitamínu A.
Nedostatek vitamínu A je poměrně častý u slepic, krůt a kachen. Při nepřístupu k zelenému krmivu se může projevit i v létě.
Ptáci ztrácejí čilost a zájem o potravu, hubnou, výrazně klesá snáška a oplodněnost vajec, ve kterých jsou krevní skvrny. Dochází k odumírání zárodků nebo k hynutí mláďat brzo po vylíhnutí. Přidružují se zejména parazitární onemocnění (kokcidióza) v důsledku snížené odolnosti sliznic.
Tak nezapomínejme na přístup drůbeže k čerstvému krmivu, ke krouhané mrkvi nebo, k té pšence, podáním třeba Combinalu A jednou za 6 – 8 týdnů. Tělo si vytváří zásoby. Poslední věta o vitamínu A patří Haně, pokud si čte i u slepičářů: Předávkování vitamínu A vede u mladé drůbeže k předčasnému kostnatění chrupavek a tím k poruchám vývinu kostry, u dospělé drůbeže k těžkému poškození ledvin. Tak všeho s mírou.
Dál nás může potrápit nedostatek vitamínu B2 (riboflavinu). Je důležitý pro líhnivost, životnost a růst mláďat.
U dospělé drůbeže se nedostatek projevuje poklesem snášky, zdrsnělou, skvrnitou skořápkou a ztekuceným bílkem. Zárodky ve vejci hynou ve druhé polovině líhnutí, jsou zakrslé, mají zkadeřený puch a otoky těla.
Ale protože naše pipky dostávají sem tam mléčné výrobky, k sušeným kvasnicím se tu a tam taky dostanou, tak je B vitamín pro nás bezproblémový.
Nedostatek vitamínu E je už jiná, protože ten si v rodičovském hejnu můžeme přivodit celkem snadno, v dobré víře, že pipkám přilepšujeme...
Příčinou může být nejen nedostatek vitamínu E v potravě, ale i nadměrný přísun živočišných tuků (nad 2%) a zvláště zkažených tuků. U dospělé drůbeže nedostatek vitamínu E negativně ovlivňuje především sexuální funkce (oplozenost vajec, odumírání zárodků).
Při odchovu masných, rychle rostoucích hybridů je dobré trvale přidávat zdroje vitamínu E (Combinal e, Konvit Neo, klíčkový olej), protože ptáci mají relativně vyšší spotřebu než savci. Zelené krmivo a naklíčené zrno jsou současně i zdrojem vitamínu A, jehož nedostatek často komplikuje nedostatek vitamínu E.
Zase, všeho s mírou.
Pokud zjistíte sníženou líhnivost vajec v důsledku hynutí zárodků v posledních dnech inkubace a u zárodků objevíte zkrácený „papouščí“ zobák s vyklenutou hlavou a otoky a zkrácené končetiny, tak máte v hejnu jiný průšvih, jmenuje se
peróza a vzniká z nedostatku manganu a zinku, cholinu (vitamín B), vitamínu H, popř. vitamínu E. Sklon k onemocnění způsobuje nadměrný přídavek vápníku a fosforu, které konkurují manganu při vstřebávání ve střevě. Také jednostranná výživa, např. kukuřicí s nízkým obsahem manganu, vitamínu E a H, zejména při uzavřeném odchovu bez přístupu k půdě. Citlivější jsou masná plemena. Nosnice jsou náročnější na přísun manganu až ve druhém roce snášky.
Tak když budete mít pocit, že musíte pipkám přidat vápník, kvůli tenkým skořápkám, nezapomínejte na mangan. Všestranně pestrá krmná dávka zajistí přísun těchto stopových prvků. Z přípravků je vhodný Konvit Neo a Plastin.
Doufám že jsem vás nevyděsila, ale to že krmíme málo, nebo to zase naopak s vitamíny a stopovými prvky přeháníme, poznáme bohužel až když brečíme nad neproklovanými kuřaty, nebo brzo po vylíhnutí zdechlými.
I to je důvod, proč doporučuji krmné směsky plus pastva, občasně nepovedený oběd…..

Nedostatek vitamínu A je poměrně častý u slepic, krůt a kachen. Při nepřístupu k zelenému krmivu se může projevit i v létě.
Ptáci ztrácejí čilost a zájem o potravu, hubnou, výrazně klesá snáška a oplodněnost vajec, ve kterých jsou krevní skvrny. Dochází k odumírání zárodků nebo k hynutí mláďat brzo po vylíhnutí. Přidružují se zejména parazitární onemocnění (kokcidióza) v důsledku snížené odolnosti sliznic.
Tak nezapomínejme na přístup drůbeže k čerstvému krmivu, ke krouhané mrkvi nebo, k té pšence, podáním třeba Combinalu A jednou za 6 – 8 týdnů. Tělo si vytváří zásoby. Poslední věta o vitamínu A patří Haně, pokud si čte i u slepičářů: Předávkování vitamínu A vede u mladé drůbeže k předčasnému kostnatění chrupavek a tím k poruchám vývinu kostry, u dospělé drůbeže k těžkému poškození ledvin. Tak všeho s mírou.
U dospělé drůbeže se nedostatek projevuje poklesem snášky, zdrsnělou, skvrnitou skořápkou a ztekuceným bílkem. Zárodky ve vejci hynou ve druhé polovině líhnutí, jsou zakrslé, mají zkadeřený puch a otoky těla.
Ale protože naše pipky dostávají sem tam mléčné výrobky, k sušeným kvasnicím se tu a tam taky dostanou, tak je B vitamín pro nás bezproblémový.
Příčinou může být nejen nedostatek vitamínu E v potravě, ale i nadměrný přísun živočišných tuků (nad 2%) a zvláště zkažených tuků. U dospělé drůbeže nedostatek vitamínu E negativně ovlivňuje především sexuální funkce (oplozenost vajec, odumírání zárodků).
Při odchovu masných, rychle rostoucích hybridů je dobré trvale přidávat zdroje vitamínu E (Combinal e, Konvit Neo, klíčkový olej), protože ptáci mají relativně vyšší spotřebu než savci. Zelené krmivo a naklíčené zrno jsou současně i zdrojem vitamínu A, jehož nedostatek často komplikuje nedostatek vitamínu E.
Zase, všeho s mírou.
Tak když budete mít pocit, že musíte pipkám přidat vápník, kvůli tenkým skořápkám, nezapomínejte na mangan. Všestranně pestrá krmná dávka zajistí přísun těchto stopových prvků. Z přípravků je vhodný Konvit Neo a Plastin.
jeduvka
A na závěr přidávám popis a možnou příčinu poruch líhnutí:
Při dobrém líhnutí nepřesahuje počet neoplozených vajec 4 – 5 %, vajec s krvavými prsteny 2 %, odumřelých zárodků 2 – 3 %, udušených zárodků 6 – 7 %. Zvýšení některé z těchto skupin ukazuje na závadu v kvalitě vajec nebo ve způsobu líhnutí.
Protože tabulka se zase rozhodila, tak po řádcích a mezi smajlíky
Vylíhlá kuřata
Příčina
Vleklé líhnutí, slabá kuřata
Avitaminóza D
Kadeřavé opeření, lepkavost, ochrnutí krku a nohou
Avitaminóza B2
Opožděné klování, slabá kuřata se špatnou pigmentací
Avitaminóza A
Opožděné vylíhnutí, slabá kuřata, slepené oči, špatná pigmentace
Avitaminóza A
Brzké, ale vleklé líhnutí, kuřata malá se slepeným puchem, pupek špatně uzavřený
Dlouhodobé přehřátí
Líhnutí opožděné, vleklé, kuřata slabá, špatně stojí na nohou
Nedohřátí
Líhnutí opožděné, kuřata špinavá, puch špatně pigmentovaný
Nadměrná vlhkost
Naklování ztížené, líhnutí uspíšené, kuřata a skořápky suché Nedostatečná vlhkost
Naklování skořápky na špičatém konci vejce, lepkavost
Nedostatečná výměna vzduchu
Opožděné líhnutí, kuřata slabá
Dlouhodobé skladování vajec
Uspíšené líhnutí
Přehřátí vajec



Co dodat? Už jen přání samých úspěchů

Při dobrém líhnutí nepřesahuje počet neoplozených vajec 4 – 5 %, vajec s krvavými prsteny 2 %, odumřelých zárodků 2 – 3 %, udušených zárodků 6 – 7 %. Zvýšení některé z těchto skupin ukazuje na závadu v kvalitě vajec nebo ve způsobu líhnutí.
Naklování ztížené, líhnutí uspíšené, kuřata a skořápky suché Nedostatečná vlhkost
krenda
Ahoj Martino, popsání všeho k líhnutí je super, ale mám z toho trochu hlavu v p...... Koupila jsem nakonec Biosku Mono 03 a nasadila vejce od ruánky, jsem už na 12-tém dni. Všechny jsou plné. Držím se návodu a vypínací teplotu mám 38,6 C (vypíná opravdu přesně ), ale teplota mi doleze až skoro na 39 C a pak pomalu klesá, otáčím dvakrát denně a od 8 dne chladím spolu s otáčením také dvakrát denně, zarazilo mě, že už jsem ještě v nějakém příspěvku četla, že se kachňata chladí jen jednou denně. Tak jak?? Snad to nedělám blbě??? Díky Petra
jeduvka
Ahoj Petro, držte se návodu výrobce. Pokud jsem někde psala, že se kachní vejce chladí jednou denně tak to byl překlep, nebo jsem nebyla zcela při smyslech. Vejce se chladí už jen tím, že je vyndáme z líhně k otočení. ALe chlazení jednou denně se provádí u velkolíhní (to nám doma nehrozí) a dělá se otevřením dveří na provozní technologií stanovenou dobu. Hodně textů je publikováno bezhlavým opisem skript, která popisují stav megadrůbežáren.
Čím častšji líheň otevíráte, tím větší máte překmity teploty nahoru dolů.
Finta na správně ochlazené vejce je, že si je přiložíte špičkou nebo delší stranou na oční víčko. Nehřeje, ale ani nechladí. Asi jako když zkoušíte loktem teplotu vody pro miminko
Koukala jsem do jednoho textu a myslela si, že mě šálí smysly, když jsem četla, že se husí vejce ke konci inkubace chladí až 45 minut. Teď se koukám, jak se mi trajdá husa po zahradě a kašle na vajíčka..... a vylíhne každoročně s větší úspěšností než já....
Přeji úspěch při líhnutí
Martina
Čím častšji líheň otevíráte, tím větší máte překmity teploty nahoru dolů.
Finta na správně ochlazené vejce je, že si je přiložíte špičkou nebo delší stranou na oční víčko. Nehřeje, ale ani nechladí. Asi jako když zkoušíte loktem teplotu vody pro miminko
Koukala jsem do jednoho textu a myslela si, že mě šálí smysly, když jsem četla, že se husí vejce ke konci inkubace chladí až 45 minut. Teď se koukám, jak se mi trajdá husa po zahradě a kašle na vajíčka..... a vylíhne každoročně s větší úspěšností než já....
Přeji úspěch při líhnutí
Martina
krenda
Díky Martino, líhla jsem minulý rok v Biosce kuřata a všechno v pohodě, obracení, chlazení na tepl. očního víčka už mám vymakanou i když mě u toho minulý rok pozoroval manžel, klepal si cosi prstama na čelo
. Jen ty kachny mám prvním rokem a na ty prcky se moc těším. Pokud Vás mohu ještě otravovat otázečkou. Jak už jsem zde psala mám pár vajíček ruánky pod Hedvábničkou, měli by se líhnout společně s vajíčkami z líhně. Mám pak vylíhnutá kachňata dát do odchovny nebo pokud je Hedvábnice přijme, můžu jí je přidat????? A pokud je dám do odchovny po jak dlouhé době je budu asi moci dát ven???? K velké kachňe je asi dávat nebudu když nechce ani zasednout ani nejeví zájem o to být matkou!! Díky moc Petra
dorm
v líhní je teplotní rozdíl, který se projevuje řádově v 2 cm. Tzn. Jestliže teplota teploměru je například 38,6 °C pak pokud ho zanoříme o 0,5cm hlouběji do líhně pak bude již jen 38 °C . Takže pokud budeme líhnout vejce slepic, budeme muset nastavit teplotu těsně nad vejcem okolo 40 °C aby teplota na opačném konci byla okolo 36-35 °C . Přesný návod nám poskytne dokumentace přiložená výrobcem. V případně vlastní výroby, je nutno zkoušet a testovat.
jeduvka
Dále, v textu není uvedeno, že se vejce po 27.dni nechladí, ale že se neotáčí. Chlazení je důležité i nadále, je dobré vejce i rosit. Zase - s rozumem, abyste je nezachladil.
Abych nemnožila vlákna: vejce z hnízda, pokud jsou již rozsezena (náhodně objevené hnízdo), tak jen fofrem vydesinfikovat a šup do líhně, aby se nezachladila, pokud sbíráte denně, tak vejce lze skladovat. Jak, to zde již bylo několikrát uvedeno.
Tý jo, to jsem potěšena, že toto moje věkovité nezapadlo :-)
Dneska jsem nasazovala vlašky........
lachtan napsal(a):
Prečo má byť pred liahnutím húsat 24h. zohriata? Chladiť len do 27 dňa?
Dikes
Protože za těch 24 hodin vyladíte teplotu a líheň dostatečně prohřejete. Husí vejce mají celkem velký objem, po jejich vložení se líheň hodně ochladí. Prečo má byť pred liahnutím húsat 24h. zohriata? Chladiť len do 27 dňa?
Dikes
Dále, v textu není uvedeno, že se vejce po 27.dni nechladí, ale že se neotáčí. Chlazení je důležité i nadále, je dobré vejce i rosit. Zase - s rozumem, abyste je nezachladil.
Abych nemnožila vlákna: vejce z hnízda, pokud jsou již rozsezena (náhodně objevené hnízdo), tak jen fofrem vydesinfikovat a šup do líhně, aby se nezachladila, pokud sbíráte denně, tak vejce lze skladovat. Jak, to zde již bylo několikrát uvedeno.
Tý jo, to jsem potěšena, že toto moje věkovité nezapadlo :-)
Dneska jsem nasazovala vlašky........
joginger
. A ještě dodatečně žádám o povolení, děti mají dneska ve škole alternativní výuku - ptáci. Tak synek vybral slepice a rozebíral i líhnutí, tak si drze vypůjčil jeden z obrázků nahoře uvedených do jeho školní práce (tuším to bylo ta naprasklé vajíčko). Může, viď? Je to teprv třeťáček. Zbytek už měl svoje fotky, loni poctivě fotil. Bude to pro městské děti exotika
Jo a ještě k těm vajíčkům. Pokud je pravidelně sbírám z hnízda, je lepší je nechat den "ustát" nebo je tam šoupnout rovnou?
Moc dík, Jana
jeduvka napsal(a):
Protože za těch 24 hodin vyladíte teplotu a líheň dostatečně prohřejete. Husí vejce mají celkem velký objem, po jejich vložení se líheň hodně ochladí.
Dále, v textu není uvedeno, že se vejce po 27.dni nechladí, ale že se neotáčí. Chlazení je důležité i nadále, je dobré vejce i rosit. Zase - s rozumem, abyste je nezachladil.
Abych nemnožila vlákna: vejce z hnízda, pokud jsou již rozsezena (náhodně objevené hnízdo), tak jen fofrem vydesinfikovat a šup do líhně, aby se nezachladila, pokud sbíráte denně, tak vejce lze skladovat. Jak, to zde již bylo několikrát uvedeno.
Tý jo, to jsem potěšena, že toto moje věkovité nezapadlo :-)
Dneska jsem nasazovala vlašky........
To si piš, že nezapadlo, loni jsem začátek uměla zpaměti, líhla jsem prvně tak to bylo něco jako mantraProtože za těch 24 hodin vyladíte teplotu a líheň dostatečně prohřejete. Husí vejce mají celkem velký objem, po jejich vložení se líheň hodně ochladí.
Dále, v textu není uvedeno, že se vejce po 27.dni nechladí, ale že se neotáčí. Chlazení je důležité i nadále, je dobré vejce i rosit. Zase - s rozumem, abyste je nezachladil.
Abych nemnožila vlákna: vejce z hnízda, pokud jsou již rozsezena (náhodně objevené hnízdo), tak jen fofrem vydesinfikovat a šup do líhně, aby se nezachladila, pokud sbíráte denně, tak vejce lze skladovat. Jak, to zde již bylo několikrát uvedeno.
Tý jo, to jsem potěšena, že toto moje věkovité nezapadlo :-)
Dneska jsem nasazovala vlašky........
Jo a ještě k těm vajíčkům. Pokud je pravidelně sbírám z hnízda, je lepší je nechat den "ustát" nebo je tam šoupnout rovnou?
Moc dík, Jana
Konopka
Prosím poradí mi někdo?
Kamarád, který má velmi dobré zkušenosti s líhnutím (v líhni) kuřat, kačen a dokonce i papoušků, nám líhne housata.
Bohužel se již několikrát stalo, že jsou housátka ve vejcích slyšet ještě 28.den, ale 30.den jsou ve vejci mrtvá. Nemají ve vajíčku vůbec žádné místo, jakoby chyběla vzduchová bublina a pupek ještě není zcela uzavřen.
Co s tím? Již jsme takto vyhodili asi 15 uhynulých housátek a je nám to moc líto.
Poraďte prosím.
Kamarád, který má velmi dobré zkušenosti s líhnutím (v líhni) kuřat, kačen a dokonce i papoušků, nám líhne housata.
Bohužel se již několikrát stalo, že jsou housátka ve vejcích slyšet ještě 28.den, ale 30.den jsou ve vejci mrtvá. Nemají ve vajíčku vůbec žádné místo, jakoby chyběla vzduchová bublina a pupek ještě není zcela uzavřen.
Co s tím? Již jsme takto vyhodili asi 15 uhynulých housátek a je nám to moc líto.

Poraďte prosím.
ovecka
Podle mých zkušeností příliš akorátní podmínky, málo výkyvů a změn. V automatické líhni se mi housata líhnou velice špatně a od stejných husí v Pivarči stolové, vše ruční - perfektní výsledky. Teplota lítá od 37,2 do 39, voda je dole v misce, celou dobu se odvětrává špatný vzduch, od 10 dne rosím, až teče voda po vejcích, občas zapomenu vejce obrátit, jindy obracím večer dvakrát, někdy chladím 10 minut jindy zapomenu a chladím hodinu. Při klubání lezu neustále do líhně a hlídám, jak to jde a najednou jsou všechna vejce prázdná a líheň se hemží housátky. Tak jak je to možné? Dana
hajnej.
prosím o radu. Již mnoho let chovám husi labutí a líhnu v líhni mono 09. V začátcích jsem odchovával housata bez nějakých problémů. Čím více zkušeností za ta léta, tak se mi zdá že to je horší. Housata se vylíhnou v rozmezí 1-3 dní,
dám do bedny vyhřívané infra žárovkou. Housata přijímají dobře potravu krouhané kopřivy se šrotem(ječný nebo kukuřičný) vařená vajíčka, rýže a krupky. Od 4 do 10 dne dne začnou hynout, to co přežije 10 den už vydrží. Několik roků do zadu jsem navštívil veterináře, který leta jezdil po drubežárnách. Čerstvě uhynulé house rozřízl a zjistil můj poznatek...jatra hnědá jak plnotučná horčice a konstatoval avitaminozu. Tak jsem začal přidávat na radu veter. E,AD kombinal dle návodu. Úspěchy jsou sporadycké a už nevím, kde dělám chyby? Ještě jeden poznatek většinou hynou ty housata vylíhlá 31 - 32 den, kterých v líhnutí většina. Líhnutí provádím dle návodu výrobce. Děkuji za všechny rady. MP
dám do bedny vyhřívané infra žárovkou. Housata přijímají dobře potravu krouhané kopřivy se šrotem(ječný nebo kukuřičný) vařená vajíčka, rýže a krupky. Od 4 do 10 dne dne začnou hynout, to co přežije 10 den už vydrží. Několik roků do zadu jsem navštívil veterináře, který leta jezdil po drubežárnách. Čerstvě uhynulé house rozřízl a zjistil můj poznatek...jatra hnědá jak plnotučná horčice a konstatoval avitaminozu. Tak jsem začal přidávat na radu veter. E,AD kombinal dle návodu. Úspěchy jsou sporadycké a už nevím, kde dělám chyby? Ještě jeden poznatek většinou hynou ty housata vylíhlá 31 - 32 den, kterých v líhnutí většina. Líhnutí provádím dle návodu výrobce. Děkuji za všechny rady. MP
konopka
Dobrý den,
měli jsme také problémy s úhynem housátek vylíhnutých v líhni(viz moje příspěvky Konopka).
Po vylíhnutí jsme také dávali pod lampu a pokud bylo hezky, tak do ohrádky na sluníčko. Housata, která byla na slunci přežila, která byla ve stáji, tak tam byl větší úhyn. Zní to jako pitomost, ale sluníčko=vit.D, jinak to neumím vysvětlit.
Přeji mnoho úspěchů.
Iva
měli jsme také problémy s úhynem housátek vylíhnutých v líhni(viz moje příspěvky Konopka).
Po vylíhnutí jsme také dávali pod lampu a pokud bylo hezky, tak do ohrádky na sluníčko. Housata, která byla na slunci přežila, která byla ve stáji, tak tam byl větší úhyn. Zní to jako pitomost, ale sluníčko=vit.D, jinak to neumím vysvětlit.
Přeji mnoho úspěchů.
Iva
jeroným
Já můžu říct,že co jsem líhnul housata,tak 30 den je mezník. Co nebylo tento den proklovlé,tak bylo špatné. Musíme si ale položit otázku,zda nehraje roli příliš tvrdá skořápka??
Co jsem letos líhnul a nešlo po proklovnutí do 24 hodin ven,tak jsem vyloupl. House,když je tam dél,tak spotřebovává energii na počátek svého života a pak je to v pr....
Pokud se ani neproklovne a uhyne do 29dne,tak bych hledal tu chybu v rodičovském hejnu,ať už genetiku,tak krmení...
Co jsem letos líhnul a nešlo po proklovnutí do 24 hodin ven,tak jsem vyloupl. House,když je tam dél,tak spotřebovává energii na počátek svého života a pak je to v pr....Pokud se ani neproklovne a uhyne do 29dne,tak bych hledal tu chybu v rodičovském hejnu,ať už genetiku,tak krmení...
kitty87
Dobrý den, ráda bych se teptala ohledně líhnutí kuřat. Máme postavenou líheň z lednice, takže není problém v ní udržet teplotu na desetinu stupně a ani vlhkost není problém. Obracení je automatické. Ráda bych si nyní dala do líhně vajíčka. Jen jsem měla dotaz k teplotě, uvádíte,. že teplota by měla být od 37,6 - 37,8 °C. Je to po celou dobu co jsou vejce v líhni - od vložení až po líhnutí nebo se třeba v průběhu těch tří týdnů má teplota postupně zvedat? V některých článcích a návodech na líhnutí je třeba teplota první tři dny 37,8 a poté od 4 - 16 dne 39,4 a poslední 4 dny až 39,8? Nemám v tom dost jasno a nechtěla bych něco zanedbat, tak bych se chtěla zeptat, jelikož usuzuji, že máte již nějaké zkušenosti s líhnutím.
Předem děkuji za odpověď
Předem děkuji za odpověď
bernaček
jeduvka napsal(a):
Líheň máme vydesinfikovanou, seřízenou zahřátou, tak hurá nasadíme první vsádku.
Líhnutí kuřat.
Do lísek líhní s přirozenou výměnou vzduchu /dále jen stolové/ nebo předlíhně líhní s nucenou ventilací vkládáme vejce, která odpovídají požadavkům kladeným na násadová vejce. Vejce se musí od okamžiku vložení do líhně až do 19. dne každé dvě hodiny obracet o 180°. Jako pomůcku při obracení si můžeme vejce označit na jedné straně obyčejnou měkkou tužkou. Teplota v líhni se má pohybovat od 37,6 do 37,8 °C. Do 19, dne musí být relativní vlhkost při líhnutí 60 – 75 %, po přeložení do dolíhně se zvyšuje na 75 – 80 %. V dolíhni se vejce již neobracejí.
Takto striktně nařízenou teplotu nejsme doma schopni zajistit. Proto používejte mozek v režimu selský rozum, podívejte se na teplotu pod kvočnou v úvodu příspěvku a zde uvedenou berte jako ideální střed.
Aby se vyvíjející zárodek nepřehřál a abychom zajistili lepší výměnu plynů mezi vejcem a prostředím, vejce chladíme. Ona i slepice na hnízdě občas stojí a občas se jde vykálet, najíst, napít….. Vejce se ochlazují při prosvětlování 6. a 14. den, ale i při překládání do dolíhně. Kromě toho je chladíme krátkodobě 1x denně – u stolových líhní otevřením horního víka, u skříňových líhní pootevřením dveří asi na 5 minut. U některých stolových líhní, kde není zajištěna požadovaná relativní vlhkost se vejce 3x denně ručním rozprašovačem.
Vejce se poprvé prosvětlují 5. – 6. den od vložené do líhně – zjišťuje se tím oplozenost; podruhé 18. – 19. den od vložení do líhně – tímto prosvícením zjistíme odumřelé zárodky. Kuřata se začínají klubat 20. den a líhnout 21. den od vložení vajec do líhně. Z dolíhně se kuřata odeberou až po osušení, přičemž se současně odstraní skořápky z vajec.
Krůťata.
Vývoj krůťat ve vejci trvá 28 dnů. Krůtí vejce se musí obracet až do 26. dne. Ve skříňových líhních se v této době překládají do dolíhně, ve stolových líhních je nutno v této době relativní vlhkost, podobně jako při líhnutí kuřat vlhčením vajec až třikrát denně. Krůťata se začínají klubat 27. den. Požadavky na teplotu, ochlazování a relativní vlhkost jsou při líhnutí krůťat podobné jako při líhnutí kuřat.
Perličata.
Líhnutí perličat má v porovnání s líhnutím kuřat několik zvláštností. vývoj perličat ve vejci trvá 26 dnů. Vejce se začínají ochlazovat už 6. dne – perliččí vejce mají silnější skořápku a méně pórů. Od 6. dne do 23. dne inkubace se musí chladit dvakrát denně 10 minut a obracet každou hodinu. Po přeložení do dolíhně, nebo od 23. dne inkubace, se musí chladit kropením vodou třikrát denně, čímž se současně zvyšuje relativní vlhkost prostředí potřebná pro dobrý průběh klubání. Relativní vlhkost v předlíhni má být 60 %, v dolíhni 80 %. Teplota v předlíhni i dolíhni má být 38 °C. Po přeložení do dolíhně se vejce přestávají obracet.
Bažantí kuřata.
Vývoj bažantích kuřat ve vejci je různý podle druhu; u většiny druhů trvá 23 – 25 dnů. Líhnutí bažantích kuřat má tyto zvláštnosti: teplota v prvních třech dnech má být 37,7 °C a relativní vlhkost prostředí 60 – 65 %. Čtvrtého dne se teplota upraví na 37,5 °C a relativní vlhkost na 55 –60 %. V malých stolových líhních je třeba v prvních třech dnech větrací otvory uzavřít, čtvrtý den pootevřít a pátý den nastavit do polohy určené pro normální líhnutí.
Při líhnutí kuřat, jejichž inkubace trvá 23 – 24 dnů, se ponechá teplota 37,5 °C do 16. dne líhnutí, u kuřat s delší dobou inkubace se působení teploty 37,5 °C prodlužuje o počet dnů, převyšujících 24. V této době až do přeložení do dolíhně se teplota upravuje na 37,3 °C.
Bažantí vejce se v líhni obracejí dvakrát denně a chladí se jedou denně větráním po dobu 15 minut. Po přeložení do dolíhně se přestávají obracet. Při klubání se kropí vodou. Při klubání je potřebná teplota 37,4 °C a relativní vlhkost 70 – 75 %.
Vejce se prosvěcují poprvé 6. – 7,. den po vložení do líhně , podruhé před začátkem klubání. Po vylíhnutí se nechávají kuřata v líhni 24 hodin dosušit.
Bažanty jsem prachsprostě opsala z návodu, ale osobně jsem je líhla jako kuřata. Z 50 vajec bylo 45 bažantíků. Inkubace 25 dní. Druh nevím, byl to zkušební provoz pro kamarády myslivce.
Křepelky.
Inkubace mláďat křepelky japonské a jejích rázů trvá 17 dnů, čínské 16 dnů a kalifornské 22 – 23 dnů. Teplota potřebná pro inkubaci je 37,5 °C, relativní vlhkost od 1. do 15. dne inkubace 60 %; 16. den 60 – 70 % a od začátku klubání až po líhnutí 80 – 90 %. U vajec křepelek kalifornských se relativní vlhkost začíná zvyšovat až 19. dne.
Vejce křepelek se až do začátku klubání obracejí dvakrát denně. Poprvé se prosvěcují 6. – 7. den, kdy se vyřadí všechna neoplozená vejce, podruhé 14. den kdy se vyřazují vejce s odumřelými zárodky. 15. den se vejce dvakrát kropí. Mláďata čínských křepelek se líhnou 16. den japonských 17. den a kalifornských 22. – 23. den.
Kachňata.
Kachňata pižmovky se líhnou 35 dnů, kachňata ostatních plemen 28 dnů. Teplota potřebná pro líhnutí kachňat je až do 24. dne (pižmovky 30. dne) 37,7 °C, relativní vlhkost je v této době 70 %, po 24. dnu se teplota sníží na 37,3 °C a relativní vlhkost se zvýší na 85 %. Kachní vejce se od 12. dne inkubace chladí jednou denně vzduchem a od 13. dne se třikrát denně kropí vlažnou vodou. V dolíhni se vejce po 24. dnu kropí šestkrát denně a nesmí se už obracet. Do 24. dne se vejce obracejí automaticky každé dvě hodiny a ručně minimálně jednou denně. Prosvěcují se 6. a 24. den. Při prvním prosvícení se vyřadí neoplozená vejce, při druhém prosvícení vejce s odumřelým zárodkem. Vylíhnutá kachňata se nechají v dolíhni 24 hodin usušit.
Housata.
Líheň musí být 24 hodin před vložením husích vajec vyhřátá na teplotu 37,7 – 37,8 °C s nastavenou relativní vlhkostí 60 %. Vejce se obracejí o 180° každé dvě hodiny, nebo při ručním otáčení třikrát denně. Ochlazovat se začínají 8. den po dobu pěti minut; každý další den se ochlazování prodlužuje o 1,5 – 2 minuty až do 14. dne, kdy ochlazování trvá 45 minut. Vejce se během ochlazování vyjmou z líhně o pokropí vodou 35 °C teplou. Poprvé se prosvěcují 10. den, podruhé 27. den, kdy se přestávají obracet. Teplota se 27. den sníží na 37,5 °C a relativní vlhkost zvýší na 70 – 75 %. Líhnutí nastává 30. den od vložení vajec do líhně.
Znovu opakuji, zde uvedené teploty berte jako ideální střed.
ctěl bychse zeptat vy v jednom z hornich přispěvku pišete že vajička se maji otačet 2x deně o 180° a pak pišete že se maji otačet každe 2hodiny o 180° muže te to upřesnit Líheň máme vydesinfikovanou, seřízenou zahřátou, tak hurá nasadíme první vsádku.
Do lísek líhní s přirozenou výměnou vzduchu /dále jen stolové/ nebo předlíhně líhní s nucenou ventilací vkládáme vejce, která odpovídají požadavkům kladeným na násadová vejce. Vejce se musí od okamžiku vložení do líhně až do 19. dne každé dvě hodiny obracet o 180°. Jako pomůcku při obracení si můžeme vejce označit na jedné straně obyčejnou měkkou tužkou. Teplota v líhni se má pohybovat od 37,6 do 37,8 °C. Do 19, dne musí být relativní vlhkost při líhnutí 60 – 75 %, po přeložení do dolíhně se zvyšuje na 75 – 80 %. V dolíhni se vejce již neobracejí.
Takto striktně nařízenou teplotu nejsme doma schopni zajistit. Proto používejte mozek v režimu selský rozum, podívejte se na teplotu pod kvočnou v úvodu příspěvku a zde uvedenou berte jako ideální střed.
Aby se vyvíjející zárodek nepřehřál a abychom zajistili lepší výměnu plynů mezi vejcem a prostředím, vejce chladíme. Ona i slepice na hnízdě občas stojí a občas se jde vykálet, najíst, napít….. Vejce se ochlazují při prosvětlování 6. a 14. den, ale i při překládání do dolíhně. Kromě toho je chladíme krátkodobě 1x denně – u stolových líhní otevřením horního víka, u skříňových líhní pootevřením dveří asi na 5 minut. U některých stolových líhní, kde není zajištěna požadovaná relativní vlhkost se vejce 3x denně ručním rozprašovačem.
Vejce se poprvé prosvětlují 5. – 6. den od vložené do líhně – zjišťuje se tím oplozenost; podruhé 18. – 19. den od vložení do líhně – tímto prosvícením zjistíme odumřelé zárodky. Kuřata se začínají klubat 20. den a líhnout 21. den od vložení vajec do líhně. Z dolíhně se kuřata odeberou až po osušení, přičemž se současně odstraní skořápky z vajec.
Vývoj krůťat ve vejci trvá 28 dnů. Krůtí vejce se musí obracet až do 26. dne. Ve skříňových líhních se v této době překládají do dolíhně, ve stolových líhních je nutno v této době relativní vlhkost, podobně jako při líhnutí kuřat vlhčením vajec až třikrát denně. Krůťata se začínají klubat 27. den. Požadavky na teplotu, ochlazování a relativní vlhkost jsou při líhnutí krůťat podobné jako při líhnutí kuřat.
Líhnutí perličat má v porovnání s líhnutím kuřat několik zvláštností. vývoj perličat ve vejci trvá 26 dnů. Vejce se začínají ochlazovat už 6. dne – perliččí vejce mají silnější skořápku a méně pórů. Od 6. dne do 23. dne inkubace se musí chladit dvakrát denně 10 minut a obracet každou hodinu. Po přeložení do dolíhně, nebo od 23. dne inkubace, se musí chladit kropením vodou třikrát denně, čímž se současně zvyšuje relativní vlhkost prostředí potřebná pro dobrý průběh klubání. Relativní vlhkost v předlíhni má být 60 %, v dolíhni 80 %. Teplota v předlíhni i dolíhni má být 38 °C. Po přeložení do dolíhně se vejce přestávají obracet.
Vývoj bažantích kuřat ve vejci je různý podle druhu; u většiny druhů trvá 23 – 25 dnů. Líhnutí bažantích kuřat má tyto zvláštnosti: teplota v prvních třech dnech má být 37,7 °C a relativní vlhkost prostředí 60 – 65 %. Čtvrtého dne se teplota upraví na 37,5 °C a relativní vlhkost na 55 –60 %. V malých stolových líhních je třeba v prvních třech dnech větrací otvory uzavřít, čtvrtý den pootevřít a pátý den nastavit do polohy určené pro normální líhnutí.
Při líhnutí kuřat, jejichž inkubace trvá 23 – 24 dnů, se ponechá teplota 37,5 °C do 16. dne líhnutí, u kuřat s delší dobou inkubace se působení teploty 37,5 °C prodlužuje o počet dnů, převyšujících 24. V této době až do přeložení do dolíhně se teplota upravuje na 37,3 °C.
Bažantí vejce se v líhni obracejí dvakrát denně a chladí se jedou denně větráním po dobu 15 minut. Po přeložení do dolíhně se přestávají obracet. Při klubání se kropí vodou. Při klubání je potřebná teplota 37,4 °C a relativní vlhkost 70 – 75 %.
Vejce se prosvěcují poprvé 6. – 7,. den po vložení do líhně , podruhé před začátkem klubání. Po vylíhnutí se nechávají kuřata v líhni 24 hodin dosušit.
Inkubace mláďat křepelky japonské a jejích rázů trvá 17 dnů, čínské 16 dnů a kalifornské 22 – 23 dnů. Teplota potřebná pro inkubaci je 37,5 °C, relativní vlhkost od 1. do 15. dne inkubace 60 %; 16. den 60 – 70 % a od začátku klubání až po líhnutí 80 – 90 %. U vajec křepelek kalifornských se relativní vlhkost začíná zvyšovat až 19. dne.
Vejce křepelek se až do začátku klubání obracejí dvakrát denně. Poprvé se prosvěcují 6. – 7. den, kdy se vyřadí všechna neoplozená vejce, podruhé 14. den kdy se vyřazují vejce s odumřelými zárodky. 15. den se vejce dvakrát kropí. Mláďata čínských křepelek se líhnou 16. den japonských 17. den a kalifornských 22. – 23. den.
Kachňata pižmovky se líhnou 35 dnů, kachňata ostatních plemen 28 dnů. Teplota potřebná pro líhnutí kachňat je až do 24. dne (pižmovky 30. dne) 37,7 °C, relativní vlhkost je v této době 70 %, po 24. dnu se teplota sníží na 37,3 °C a relativní vlhkost se zvýší na 85 %. Kachní vejce se od 12. dne inkubace chladí jednou denně vzduchem a od 13. dne se třikrát denně kropí vlažnou vodou. V dolíhni se vejce po 24. dnu kropí šestkrát denně a nesmí se už obracet. Do 24. dne se vejce obracejí automaticky každé dvě hodiny a ručně minimálně jednou denně. Prosvěcují se 6. a 24. den. Při prvním prosvícení se vyřadí neoplozená vejce, při druhém prosvícení vejce s odumřelým zárodkem. Vylíhnutá kachňata se nechají v dolíhni 24 hodin usušit.
Líheň musí být 24 hodin před vložením husích vajec vyhřátá na teplotu 37,7 – 37,8 °C s nastavenou relativní vlhkostí 60 %. Vejce se obracejí o 180° každé dvě hodiny, nebo při ručním otáčení třikrát denně. Ochlazovat se začínají 8. den po dobu pěti minut; každý další den se ochlazování prodlužuje o 1,5 – 2 minuty až do 14. dne, kdy ochlazování trvá 45 minut. Vejce se během ochlazování vyjmou z líhně o pokropí vodou 35 °C teplou. Poprvé se prosvěcují 10. den, podruhé 27. den, kdy se přestávají obracet. Teplota se 27. den sníží na 37,5 °C a relativní vlhkost zvýší na 70 – 75 %. Líhnutí nastává 30. den od vložení vajec do líhně.
jeduvka
Pomíchalo se mi minimum při ručním otáčení - to je dvakrát denně o 180° při stabilně vodorovné poloze lísek a optimum pro líhně s automatickým naklápěním - co dvě hodiny změna polohy lísek a tím i v nich nasazených vajec.
Omlouvám se za nepřesnost v textu.
bernaček napsal(a):
ctěl bychse zeptat vy v jednom z hornich přispěvku pišete že vajička se maji otačet 2x deně o 180° a pak pišete že se maji otačet každe 2hodiny o 180° muže te to upřesnit
ctěl bychse zeptat vy v jednom z hornich přispěvku pišete že vajička se maji otačet 2x deně o 180° a pak pišete že se maji otačet každe 2hodiny o 180° muže te to upřesnit
Omlouvám se za nepřesnost v textu.
beginner
Otáčením vajec zajistíme stejnoměrné prohřívání a postupné prorůstání zárodku do celého objemu. Pokud by cévní síť nevyplnila celý objem vajíčka, došlo by k nedostatečnému vývoji embrya a to by v další fázi vývoje odumřelo. Bez otáčení by také hrozilo, že zárodek v některém místě přiroste ke stěně vajíčka.
Vejce se pokládají do líhně buď naležato a překulují se nebo nastojato a naklánějí se. Pokud je obracíte, dělejte to vždy přes špičku, ne přes tupou stranu kde je vzduchová bublina.
Do líhní, které se naklánějí, dávejte vždy vejce tupou stranou, ve které je vzduchová bublina, nahoru. Špička musí být vždy dole.
U slepičích vajec se doporučuje naklánět nebo překulovat o 90°-180°.
Pro začátečníka je matoucí, proč je u jedné líhně s ventilátorem doporučeno otáčení každou hodinu, u jiné s ventilátorem ráno a večer nebo 2x-7x.
Pokud nemáte automatické otáčení vajec, otočte vejce minimálně 2x denně, když je otočíte vícekrát, tím lépe.
U líhní bez ventilátoru vejce ještě pravidelně přemisťujte z okraje líhně do středu, aby měla všechna vejce optimální podmínky při inkubaci.
První dny se snažte, aby otáčení proběhlo rychle a vejce neprochladla, později můžete jedno otáčení denně prodloužit a tím zároveň chladit.
Přehled o otáčení ulehčuje označení strany vajec, třeba R a V. Na označení vajec použijte obyčejnou měkkou tužkou nebo razítko s barvou na značení vajec, nevhodné jsou fixy a podobné.
Metody otáčení vajec se u různých chovatelů liší, někteří mají dobré zkušenosti s tím, když první 1-3 dny vejce nechávají v klidu, další dny otáčejí 2x až 7x denně a 4 dny před koncem inkubace opět přestanou otáčet.
U líhní s automatickým otáčením (nakláněním) ponechte interval 1x za hodinu nebo 1x za 2 hodiny.
Všeobecně se slepičí vejce přestávají otáčet 18. den, aby se kuře stabilizovalo a připravilo ke klubání.
Vejce se pokládají do líhně buď naležato a překulují se nebo nastojato a naklánějí se. Pokud je obracíte, dělejte to vždy přes špičku, ne přes tupou stranu kde je vzduchová bublina.
Do líhní, které se naklánějí, dávejte vždy vejce tupou stranou, ve které je vzduchová bublina, nahoru. Špička musí být vždy dole.
U slepičích vajec se doporučuje naklánět nebo překulovat o 90°-180°.
Pro začátečníka je matoucí, proč je u jedné líhně s ventilátorem doporučeno otáčení každou hodinu, u jiné s ventilátorem ráno a večer nebo 2x-7x.
Pokud nemáte automatické otáčení vajec, otočte vejce minimálně 2x denně, když je otočíte vícekrát, tím lépe.
U líhní bez ventilátoru vejce ještě pravidelně přemisťujte z okraje líhně do středu, aby měla všechna vejce optimální podmínky při inkubaci.
První dny se snažte, aby otáčení proběhlo rychle a vejce neprochladla, později můžete jedno otáčení denně prodloužit a tím zároveň chladit.
Přehled o otáčení ulehčuje označení strany vajec, třeba R a V. Na označení vajec použijte obyčejnou měkkou tužkou nebo razítko s barvou na značení vajec, nevhodné jsou fixy a podobné.
Metody otáčení vajec se u různých chovatelů liší, někteří mají dobré zkušenosti s tím, když první 1-3 dny vejce nechávají v klidu, další dny otáčejí 2x až 7x denně a 4 dny před koncem inkubace opět přestanou otáčet.
U líhní s automatickým otáčením (nakláněním) ponechte interval 1x za hodinu nebo 1x za 2 hodiny.
Všeobecně se slepičí vejce přestávají otáčet 18. den, aby se kuře stabilizovalo a připravilo ke klubání.
beginner
našla jsem hodně informací a snažila se je spojit do jednoho článku tak, aby tam začátečník v líhnutí našel odpovědi na všechny případné otázky
lenuna napsal(a):
Jak dlouho prosím trvá líhnutí.Myslím od naklubnutí vajíčka až po samé vylíhnutí.Děkuji
Koukněte se ke mě: http://www.evik6363.wz.cz/lihnuti%20kurat.htmlJak dlouho prosím trvá líhnutí.Myslím od naklubnutí vajíčka až po samé vylíhnutí.Děkuji
našla jsem hodně informací a snažila se je spojit do jednoho článku tak, aby tam začátečník v líhnutí našel odpovědi na všechny případné otázky
beginner
Také neznám odpověď, jestli se některá kuřátka nevylíhnou proto, že je vylíhlá otočí. Zatím jsem nic nenašla, ale budu pátrat
lenuna napsal(a):
Tedy úžasně popsané
,celých 20 dní sbírame veškeré iformace.Dnes se začala kolem 15hod.klubat kuřátka.Ještě k tomu rosení.když už se klubou tak stále rosit?Jak často?A ještě mám strach,že kuřátka co se vyklubou dřív,tak otočí vajíčka na roštu a ty se již hůře budou klubat,pokud vůbec.
Po vylíhnutí prvního kuřete vroste v líhni prudce vlhkost a tak už se rosit nemusí.Tedy úžasně popsané
Také neznám odpověď, jestli se některá kuřátka nevylíhnou proto, že je vylíhlá otočí. Zatím jsem nic nenašla, ale budu pátrat
bernaček
chtěl bych se prosim jak v lihni co nejlepe zvýšit vlhkostno dnedka sem dal do provozu lihen 6 vajec na tydeni skoušku jestli jde včechno dobře,a problem ja takový mam na spodku misku s pod květinače tam je asi 1litr vody potom mam po stranach male dvě mističky a v každe je asi 150ml vody a lihni mam 35 procent vlkost poradtě poradte prosim
kody
bernaček napsal(a):
chtěl bych se prosim jak v lihni co nejlepe zvýšit vlhkostno dnedka sem dal do provozu lihen 6 vajec na tydeni skoušku jestli jde včechno dobře,a problem ja takový mam na spodku misku s pod květinače tam je asi 1litr vody potom mam po stranach male dvě mističky a v každe je asi 150ml vody a lihni mam 35 procent vlkost poradtě poradte prosim
Vůbec nezáleží kolik tam máte vody, ale jakou plochu ty misky s vodou zabírají. chtěl bych se prosim jak v lihni co nejlepe zvýšit vlhkostno dnedka sem dal do provozu lihen 6 vajec na tydeni skoušku jestli jde včechno dobře,a problem ja takový mam na spodku misku s pod květinače tam je asi 1litr vody potom mam po stranach male dvě mističky a v každe je asi 150ml vody a lihni mam 35 procent vlkost poradtě poradte prosim
beginner
Také, pokud nemáte větrák, tak se vlhkost vrství a není po celé líhni stejná.
bernaček napsal(a):
chtěl bych se prosim jak v lihni co nejlepe zvýšit vlhkostno dnedka sem dal do provozu lihen 6 vajec na tydeni skoušku jestli jde včechno dobře,a problem ja takový mam na spodku misku s pod květinače tam je asi 1litr vody potom mam po stranach male dvě mističky a v každe je asi 150ml vody a lihni mam 35 procent vlkost poradtě poradte prosim
Mám líheň (s pomalým větrákem), kde v návodu píší, doplňovat vlažnou vodu a pokud voda v nádržce neklesá (nevypařuje se) je teplota na úrovni misek příliš studená a je nutná dostatečná izolace dna nádržky.chtěl bych se prosim jak v lihni co nejlepe zvýšit vlhkostno dnedka sem dal do provozu lihen 6 vajec na tydeni skoušku jestli jde včechno dobře,a problem ja takový mam na spodku misku s pod květinače tam je asi 1litr vody potom mam po stranach male dvě mističky a v každe je asi 150ml vody a lihni mam 35 procent vlkost poradtě poradte prosim
Také, pokud nemáte větrák, tak se vlhkost vrství a není po celé líhni stejná.
bernaček
hejna napsal(a):
Dobry den,pokud si koupim lihem s cirkulaci vzduchu je nutne vejce nadale chladit?pokud bych za celou dobu lihnuti nechladil prehreji se a zarodky uhynou?
ja ma tedka doma dělanou lihen a chdim je stejnako otačet a tim se to zachladi celkem dost a jich tam 6 na skouškový režim jestli všechno jde dneska sem škoušel po třech dnech rychle prosvětlit a ono to jde celkem pěkně už tam jdou vidět zarodečeky krevniho oběhuDobry den,pokud si koupim lihem s cirkulaci vzduchu je nutne vejce nadale chladit?pokud bych za celou dobu lihnuti nechladil prehreji se a zarodky uhynou?
venca21
< Zpět
Postavil jsem si líheň ze staré malé skříňky a mám v ní nyní 20 vajíček slepičích na vy skoušení.Teplotu držím na 40ceti stupních a vlhko mám z vaničky pod vajíčkama.Větrání mám řešeno dírkami a to tak,že na jedné straně jsou dole a na protější nahoře.Topím dvěma žárovkama a termostat jsem koupil http://www.lihne.cz/91-thermotronic.html
Je to stolní líheň bez ventilátoru.Vajíčka obracím 4krát denně a tím i vyvětrám.
Nyní se ptám: vadí,že je neotáčím v noci a to znamená že nejsou otáčená i 10 hodin?
Je to stolní líheň bez ventilátoru.Vajíčka obracím 4krát denně a tím i vyvětrám.
Nyní se ptám: vadí,že je neotáčím v noci a to znamená že nejsou otáčená i 10 hodin?






