Uživatel s deaktivovaným účtem

Ahoj, moje kamarádka má fenku jack russela teriéra, a jsou jí asi dva a půl roku. Já s ní chodím na procházky a protože byla naučná jen na vodítko, chci ji naučít na volno. Problém je že jednou na procházce uviděla v křoví bažantky, a byla z nich úplně paf. Mále by mě za nima stáhla. Tak se ji bojím pouštět na volno. Poradíte mi prosím?
Zdravím, chci se zeptat, jestli je přivolání mého psa přiměřené jeho věku. Podotýkám, je to můj první, kterého cvičím. Věk 7 měsíců, molosoidní plemeno. Na vycházkách chodí na volno. když dám povel, přiběhne, někdy mu to trochu trvá, ale nakonec dojde. Dneska, byl na volno a před lesem proběhla kočka. On hned vyrazil za ní. Nejprve jsem dala povel ke mě, nereagoval, tak pak mívám v záloze takový slovní obrat, řeknu vždy, tak ahoj" a rozutíkám se jinam.On hned otočil a za mnou. Nebo pak viděl na poli racky a zase za nimi, na povel ke mě hned nezareagoval, při tom, tak ahoj", hned otočil a utíkal ke mě. Příjde mi, že když se jen začmuchá a udrží ke mě pozornost, tak mu stačí povel, ke mě", když se rozvášní a rozběhne, musím použít i to ahoj. Můžete mi poradit, jak to vylepšít? Je jeho přivolání k jeho věku přiměřené? Asi tak rychle nedocílím, aby se v běhu zastavil a hned otočil, myslím, že je v tomto ohledu šikovný, protože dá vesměs vždy přednost mě, než třeba kočce, lidem, pachu. Často si pomáhám stopovačkou, ale dneska jí zrovna neměl.
Jinak se nás celkově drží při vycházkách, pořád si nás hlídá...Prostě mě zajímá, jestli se ubíráme správným směrem...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Jakuka, chybí ti tam důslednost. Musí platit, že pokud z pusy vypustíš povel, tak musíš být schopna psa přimět, aby ho splnil!
Tedy :
"Dneska, byl na volno a před lesem proběhla kočka. On hned vyrazil za ní. Nejprve jsem dala povel ke mě, nereagoval, tak pak mívám v záloze takový slovní obrat, řeknu vždy, tak ahoj" a rozutíkám se jinam.On hned otočil a za mnou"
Vzhledem k tomu, že nemáš přivolání dotaženo do konce, bych to povelování v takovémto případě obrátila (pokud nemáš psa na stopovačce a nemůžeš ho "přijít") - nejdřív oslovení psa jménem (já bych zahalekala HÉÉÉJ) - potom to tvoje "tak ahoj" s úprkem od psa a teprve až k tobě pes poběží tak radostné "KE MNĚ" + ODMĚNA, hra...
"Asi tak rychle nedocílím, aby se v běhu zastavil a hned otočil, myslím, že je v tomto ohledu šikovný, protože dá vesměs vždy přednost mě, než třeba kočce, lidem, pachu."
To je fajn, že dá přednost tobě, ale je mu teprve 7 měsíců, takže bude hůř. A proto bych to přivolání pilovala a pilovala - v řízeném prostředí, bez rušivých vlivů a budovala cíleně reflex na povel. A pomocí stopovačky, protože nelze omlouvat molose, že je molos a čekat 5 minut, než se mu uráčí - povel "ke mně" - počkat tak 2 vteřiny, pokud nereaguje sám-stopkou dát impuls, motivovat k příletu (záměrně nepíšu příchodu, je dobré ho naučit opravdu přiběhnout), odměna odměna odměna...
"Často si pomáhám stopovačkou, ale dneska jí zrovna neměl."
Stopovačku by měl mít pořád, nebo se ti naučí rozlišovat mám x nemám...mamka na mě může x nemůže, na to bacha...
S tou odměnou máme zkušenost - naše psice by za piškot udělala stoj na hlavě. Ale jakmile 3x přinese aport a neodměníme, normálně se na nás počtvrté vybodne .
Bohužel je "zajímavé", že po dobrém to zvíře poslechne jak kdy, ale jeden z příbuzných ji drží zkrátka, odměny neuznává, a přitom se jen podívá a pes už leze ke zdi a nedovolí si nic.
Což mě mrzí, protože já taky hlasuji pro tu "dobrotu", ale málo platné, asi zvíře musí cítit drsného a nesmlouvavého vůdce smečky. Příroda je silnější než vymyšlená "demokracie".
RomčaJelča
napsal(a):
S tou odměnou máme zkušenost - naše psice by za piškot udělala stoj na hlavě. Ale jakmile 3x přinese aport a neodměníme, normálně se na nás počtvrté vybodne .
Bohužel je "zajímavé", že po dobrém to zvíře poslechne jak kdy, ale jeden z příbuzných ji drží zkrátka, odměny neuznává, a přitom se jen podívá a pes už leze ke zdi a nedovolí si nic.
Což mě mrzí, protože já taky hlasuji pro tu "dobrotu", ale málo platné, asi zvíře musí cítit drsného a nesmlouvavého vůdce smečky. Příroda je silnější než vymyšlená "demokracie".
To nemá s přírodou nic společného, to není respekt, ale strach, když leze ke zdi a není na tom nic hodného obdivu.
RomčaJelča
napsal(a):
S tou odměnou máme zkušenost - naše psice by za piškot udělala stoj na hlavě. Ale jakmile 3x přinese aport a neodměníme, normálně se na nás počtvrté vybodne .
Bohužel je "zajímavé", že po dobrém to zvíře poslechne jak kdy, ale jeden z příbuzných ji drží zkrátka, odměny neuznává, a přitom se jen podívá a pes už leze ke zdi a nedovolí si nic.
Což mě mrzí, protože já taky hlasuji pro tu "dobrotu", ale málo platné, asi zvíře musí cítit drsného a nesmlouvavého vůdce smečky. Příroda je silnější než vymyšlená "demokracie".
Víte to je o špatném odbourávání odměn a taky o špatném načasování odměn. Lidi často dělají chyby v tom, že odměňují špatně - nemá to být lákadlo, ale skutečná odměna. Také neumí odměny odbourat a pak mají problém, že pes bez odměny nefunguje. Odměňujte střídavě nepravidelně. Jednou hned po prvním přinesení, pak za 3, pak se vraťte zase k odměně po prvním, pak odměňte až za druhé, čtvrté, ne stereotypně. Je to jako když se řetězí sada cviků, Taky zpočátku odměňujete za každý krok a postupně to odbouráváte.
scylla
napsal(a):
To nemá s přírodou nic společného, to není respekt, ale strach, když leze ke zdi a není na tom nic hodného obdivu.
No možná je to "leze po zdi" myšleno v pozitivním slova smyslu, že je pes z toho člověka tak nadšený. Může to být jedinec, který má pro psa přirozenou autoritu, respektuje ho a zbožňuje.
scylla
napsal(a):
To nemá s přírodou nic společného, to není respekt, ale strach, když leze ke zdi a není na tom nic hodného obdivu.
Ale ne, to jsem myslela obrazně. U nás v bytě ani v podstatě není žádná zeď volná
. Prostě si nedovolí to, co se mnou. Je třeba divoká a jakmile se tento člen domácnosti přiblíží ke dveřím, hned lehne nebo sedne a jen čeká na povel.
Mně málem skáče na záda
. Je to zvědavka a kamkoliv se hrne, ovšem jakmile je tento člověk doma, dovolí si stoupnout maximálně mezi futra a čeká, až je milostivě přivolána. Ten člověk jí nikdy pamlsek nedal.
Neřekla jsem nic o obdivu. Jenom že na více případech vidím, že to tak chodí - hierarchie silnějšího prostě platí. Bez nějakého učení.