Trnorepi - Uromastyx ornata

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ahoj,
s tímhle druhem trnorepů mám jen zhruba dvouleté zlušenosti,ale co vím o to se můžu podělit s ostatními.Hodně lidí asi překvapí,že už spolu komunikujeme.Co by tě zajímalo konkrétně?

Ahoj Honzo,
dík že jsi se ozval a jsem rád že se spolu zase bavíme, nerad bývám s lidmi rozhádaný, mluvím za sebe. Jsi odborník na trnorepy tady v čechách asi největší. Tak tedy zajímá mě vše podstatné okolo ornát, jelikož se jimi právě zabývám. Co je podstatné? Jaké podmínky chovu pro mláďata, liší se způsob chovu u mláďat a dospělých? Čím krmit a jak často? Čeho se naopak vyvarovat? Jaký je rozdíl v chovu třeba acanthinur a ornát? Ornáty jsou jistě náročnější. Slyšel jsem v okolí, že je problém s těmito trnorepy v období svlékání, můžeš to potvrdit a nebo vyvrátit? Pokud je problém jaký a jak ho řešit? Zatím mě zajímají informace spíše pro mláďata, nebo respektive subadultní jedince.

© acanthos napsal(a):
Ahoj Honzo,
dík že jsi se ozval a jsem rád že se spolu zase bavíme, nerad bývám s lidmi rozhádaný, mluvím za sebe. Jsi odborník na trnorepy tady v čechách asi největší. Tak tedy zajímá mě vše podstatné okolo ornát, jelikož se jimi právě zabývám. Co je podstatné? Jaké podmínky chovu pro mláďata, liší se způsob chovu u mláďat a dospělých? Čím krmit a jak často? Čeho se naopak vyvarovat? Jaký je rozdíl v chovu třeba acanthinur a ornát? Ornáty jsou jistě náročnější. Slyšel jsem v okolí, že je problém s těmito trnorepy v období svlékání, můžeš to potvrdit a nebo vyvrátit? Pokud je problém jaký a jak ho řešit? Zatím mě zajímají informace spíše pro mláďata, nebo respektive subadultní jedince.

Ahoj Pavle,

také jsem raději s lidmi za dobře.Člověk nemusí s druhým souhlasit,ale nemusí to znamenat že si nemohou rozumět ve věcech mimo střet zájmů.
Děkuju za kompliment,ale za největšího odborníka bych se netroufl označit.Každopádně se to hezky čte:- )
Jak jsem již uvedl s tímto druhem moc zkušeností nemám.Z toho co jsem mohl vypozorovat vyplývá,že tito trnorepové mají značně odlišné nároky v porovnání s u nás nejčastěji chovanými U.acanthinura či U.aegyptia.Především teplotní a vlhkostní nároky v období zimování jsou odlišné.Rozdílné nároky na chov -mláďata,dospělci nejsou-obojí žije ve stejných podmínkách.Jen u mláďat je možné používat nižší noční teplotu,protože jejich nory nejsou tak hluboké jako nory dospělců a proto přeci jen v nich může k ránu teplota v sezoně klesnout na cca.28 stupňů.Se svlékáním jsem nikdy problémy neměl,protože používám vyhřívané a zavlhčované nory a také samozřejmě silné zdroje UVB záření.Tohle je aktuální foto samice která je po zimování a doufám,že jde do ovulace-vše tomu nasvědčuje.Především dravost se kterou loví hmyz,kterého si za celou dobu chovu vůbec nevšimla.Snad to dopadne-doufám...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ahoj Pavle,

také jsem raději s lidmi za dobře.Člověk nemusí s druhým souhlasit,ale nemusí to znamenat že si nemohou rozumět ve věcech mimo střet zájmů.
Děkuju za kompliment,ale za největšího odborníka bych se netroufl označit.Každopádně se to hezky čte:- )
Jak jsem již uvedl s tímto druhem moc zkušeností nemám.Z toho co jsem mohl vypozorovat vyplývá,že tito trnorepové mají značně odlišné nároky v porovnání s u nás nejčastěji chovanými U.acanthinura či U.aegyptia.Především teplotní a vlhkostní nároky v období zimování jsou odlišné.Rozdílné nároky na chov -mláďata,dospělci nejsou-obojí žije ve stejných podmínkách.Jen u mláďat je možné používat nižší noční teplotu,protože jejich nory nejsou tak hluboké jako nory dospělců a proto přeci jen v nich může k ránu teplota v sezoně klesnout na cca.28 stupňů.Se svlékáním jsem nikdy problémy neměl,protože používám vyhřívané a zavlhčované nory a také samozřejmě silné zdroje UVB záření.Tohle je aktuální foto samice která je po zimování a doufám,že jde do ovulace-vše tomu nasvědčuje.Především dravost se kterou loví hmyz,kterého si za celou dobu chovu vůbec nevšimla.Snad to dopadne-doufám...

Můžeš být prosím konkrétnější a odpovědět na otázky z dotazu výše? To zimování je také zajímavé téma. Za jakých podmínek a jak dlouho zimuješ? Jaké podáváš vitamíny, minerály a jaké množství?
Silný zdroj UV mám, ty vlhké vytápěné úkryty na noc budu muset vyrobit. Trnorepi baští jak o závod. Mám dojem, že to není dobře, nechat je přežírat, dieta jistě patří k základu chovu. Dáváš tyhle trnorepy v létě ven na slunce? Zajímá mě, jestli jsi měl s něčím negativní zkušenost, jestli jsi vypozoroval něco, co trnorepům evidentně nesvědčí a čeho se vyvarovat. Vím už, že nízká teplota je jedna z věcí a trnorepi odchází. Co dál?

© acanthos napsal(a):
Můžeš být prosím konkrétnější a odpovědět na otázky z dotazu výše? To zimování je také zajímavé téma. Za jakých podmínek a jak dlouho zimuješ? Jaké podáváš vitamíny, minerály a jaké množství?
Silný zdroj UV mám, ty vlhké vytápěné úkryty na noc budu muset vyrobit. Trnorepi baští jak o závod. Mám dojem, že to není dobře, nechat je přežírat, dieta jistě patří k základu chovu. Dáváš tyhle trnorepy v létě ven na slunce? Zajímá mě, jestli jsi měl s něčím negativní zkušenost, jestli jsi vypozoroval něco, co trnorepům evidentně nesvědčí a čeho se vyvarovat. Vím už, že nízká teplota je jedna z věcí a trnorepi odchází. Co dál?

Ahoj Honzo,
také tě prosím o radu, už jsme si psali párkrát na mail. Koukni na toho našeho utrápenečka , prosímtě nejprve ho urči co je to vlastně zač a potom mi pověz, co by ho mohlo vrátit zpět do života. Už jsem ho i na povel našeho Chomutovského Zooparku odčervil, protože to tam mají řádně zaneřáděný prarazitama , ale on stále leží na jednom místě, je vláčnej, nežere a klidně když ho otočíš na záda, tak tak zůstane. Teplotu denní má pod zdrojem kolem 42°C ale leží tam, kde je něco kolem 35°C. Na dně terária má hrubý písek s kameny a úkrytem z korku. Miska s červama a zeleninou je absolutně netknutá, prostě i zvíře je bez pohybu, jediný co přijmá dobře , je pití ze stříkačky + vitamíny. Noční pokles má na pokojovou teplotu. Je divný že nejeví žádný zájem o pohyb , natož o krmení. Nevím co s ním, zda se dá vůbec ještě něco dělat. Zatím se měj a za každou radu díky, Ládin.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

corallus napsal(a):
Ahoj Honzo,
také tě prosím o radu, už jsme si psali párkrát na mail. Koukni na toho našeho utrápenečka , prosímtě nejprve ho urči co je to vlastně zač a potom mi pověz, co by ho mohlo vrátit zpět do života. Už jsem ho i na povel našeho Chomutovského Zooparku odčervil, protože to tam mají řádně zaneřáděný prarazitama , ale on stále leží na jednom místě, je vláčnej, nežere a klidně když ho otočíš na záda, tak tak zůstane. Teplotu denní má pod zdrojem kolem 42°C ale leží tam, kde je něco kolem 35°C. Na dně terária má hrubý písek s kameny a úkrytem z korku. Miska s červama a zeleninou je absolutně netknutá, prostě i zvíře je bez pohybu, jediný co přijmá dobře , je pití ze stříkačky + vitamíny. Noční pokles má na pokojovou teplotu. Je divný že nejeví žádný zájem o pohyb , natož o krmení. Nevím co s ním, zda se dá vůbec ještě něco dělat. Zatím se měj a za každou radu díky, Ládin.

Ještě jedno foto.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

corallus napsal(a):
Ještě jedno foto.

Tak vám tady už asi 2 hodiny odpovídám,ale pokaždé mi mé obsáhlé a tvrdě vyťukané odpovědi zmizí.Nejsem zrovna odborník na PC,ale tohle mě ubíjí-nemám zrovna moc času a tenhle byl naprosto zbytečně ztracený.Pokusím se odpovědět zítra a po malých kouscích,aby mi to zase nemizelo

corallus napsal(a):
Ještě jedno foto.

Ahoj Ládine,
domnívím se, že jde o Uromastyx acanthinura. Ale je to jen můj subjektivní dojem, způsobený tím, že je to u nás nejrozšířenější druh. Bližší rozpoznávací klíč jsem nepoužil.

© acanthos napsal(a):
Ahoj Ládine,
domnívím se, že jde o Uromastyx acanthinura. Ale je to jen můj subjektivní dojem, způsobený tím, že je to u nás nejrozšířenější druh. Bližší rozpoznávací klíč jsem nepoužil.

Ahoj , díky za určení , ale dnes mi uhynul. Koupil jsem ho z jené zoologické zahrady a veterinářka mi řekla, že jim uhynuli i ostatní kusy, prý byli hodně napadeni vnitřnímy parazity. Ten můj bojoval dlouho, ale je zajímavé, že když jsem s ním na veterině byl, veterinářka mi řekla, že na něm nevidí nic divného. To že se nehýbe a vůbec nežere brala jako následky zimování. Dnes bohužel uhynul. Prý mi vrátěj peníze, ale to víš, já hlava dubová si nemůžu vzpomenout, kde mám účet. Cites od nich mám, to jim ale nestačí :o( . Tak zatím ahoj a hold si raději ze Zoologických zahrad už nikdy nic nekoupím, pro syna seženu jiného z něčího chovu, který normálně baští a chová se zdravě. Ládin.

corallus napsal(a):
Ahoj , díky za určení , ale dnes mi uhynul. Koupil jsem ho z jené zoologické zahrady a veterinářka mi řekla, že jim uhynuli i ostatní kusy, prý byli hodně napadeni vnitřnímy parazity. Ten můj bojoval dlouho, ale je zajímavé, že když jsem s ním na veterině byl, veterinářka mi řekla, že na něm nevidí nic divného. To že se nehýbe a vůbec nežere brala jako následky zimování. Dnes bohužel uhynul. Prý mi vrátěj peníze, ale to víš, já hlava dubová si nemůžu vzpomenout, kde mám účet. Cites od nich mám, to jim ale nestačí :o( . Tak zatím ahoj a hold si raději ze Zoologických zahrad už nikdy nic nekoupím, pro syna seženu jiného z něčího chovu, který normálně baští a chová se zdravě. Ládin.

Ládine,
to je mi líto. Vnitřní parazité jsou prevít. Po nějakou dobu může být vše v pohodě a stačí menší oslabení zvířete a parazité začnou vraždit. Například po zimování. Ze zkušenosti raději hned vše preventivně odčervuju a přeléčuju i když by mohl někdo namítat, že to také není dobře, mě se to osvědčilo.

© acanthos napsal(a):
Ládine,
to je mi líto. Vnitřní parazité jsou prevít. Po nějakou dobu může být vše v pohodě a stačí menší oslabení zvířete a parazité začnou vraždit. Například po zimování. Ze zkušenosti raději hned vše preventivně odčervuju a přeléčuju i když by mohl někdo namítat, že to také není dobře, mě se to osvědčilo.

Tak už jsem zase na chvíli tady.Pokusím se odpovědět na každou otázku zvlášť.
Co se zelené potravy týče,trnorepové by se neměli vůbec omezovat,protože v lokalitách výskytu mají dastatek vegetace i v nejsušších měsících.Také toho hojně využívají.Pokud jde o hmyz,mláďata ho loví často a rádi,vždy by se ale měl předkládat teprve po nasycení rostlinnou potravou a nikoliv denně.Dospělci se hmyzu mimo rozmnožovací období spíše vyhýbají a jak je tomu v době páření mám snad možnost sledovat poprvé,proto nemohu dělat závěry.Zatím to vypadá,že se samice chovají stejně jako samice jiných druhů trnorepů to znamená že se cpou hmyzem jak posedlé a jsou schopny se v honbě za ním snad i zabít.Je to nejspolehlivější příznak toho,že vše je na správné cestě a že samice vytváří vejce.Vlastní páření nastává až po tomhle žravém období.Poznámky týkající se vhodnosti krmení hmyzem nejsou na místě,protože na lokalitách je ho v jarním období velké množství a před neuvěřitelnou dravostí samic se nemá šanci skrýt.Posílám foto lokality v jarním období

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak už jsem zase na chvíli tady.Pokusím se odpovědět na každou otázku zvlášť.
Co se zelené potravy týče,trnorepové by se neměli vůbec omezovat,protože v lokalitách výskytu mají dastatek vegetace i v nejsušších měsících.Také toho hojně využívají.Pokud jde o hmyz,mláďata ho loví často a rádi,vždy by se ale měl předkládat teprve po nasycení rostlinnou potravou a nikoliv denně.Dospělci se hmyzu mimo rozmnožovací období spíše vyhýbají a jak je tomu v době páření mám snad možnost sledovat poprvé,proto nemohu dělat závěry.Zatím to vypadá,že se samice chovají stejně jako samice jiných druhů trnorepů to znamená že se cpou hmyzem jak posedlé a jsou schopny se v honbě za ním snad i zabít.Je to nejspolehlivější příznak toho,že vše je na správné cestě a že samice vytváří vejce.Vlastní páření nastává až po tomhle žravém období.Poznámky týkající se vhodnosti krmení hmyzem nejsou na místě,protože na lokalitách je ho v jarním období velké množství a před neuvěřitelnou dravostí samic se nemá šanci skrýt.Posílám foto lokality v jarním období

Teď něco o venkovním chovu-v podstatě jej vůbec u trnorepů nedoporučuji.Největším úskalím jsou naše teplotní podmínky,ale především studený podklad,který se ve slunných letních dnech sice jakš takš vyhřeje,ale jen na pár hodin a ne tak jak by měl.Dalším problémem při experimentech s venkovním chovem je stres který vyvolává u zvířat změna prostředí.Venku zvířata zdivočí,zalezou někam do kouta a díky tomu že jsou v nevhodné teplotě,většinou již nevylezou.Kdo by chtěl trnorepy chovat venku,pak doporučuji pouze druhy U.acanthinura a U.aegyptia,ale pouze za toho předpokladu,že budou mít možnost vyhřívaného úkrytu .

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Teď něco o venkovním chovu-v podstatě jej vůbec u trnorepů nedoporučuji.Největším úskalím jsou naše teplotní podmínky,ale především studený podklad,který se ve slunných letních dnech sice jakš takš vyhřeje,ale jen na pár hodin a ne tak jak by měl.Dalším problémem při experimentech s venkovním chovem je stres který vyvolává u zvířat změna prostředí.Venku zvířata zdivočí,zalezou někam do kouta a díky tomu že jsou v nevhodné teplotě,většinou již nevylezou.Kdo by chtěl trnorepy chovat venku,pak doporučuji pouze druhy U.acanthinura a U.aegyptia,ale pouze za toho předpokladu,že budou mít možnost vyhřívaného úkrytu .

Ahoj Láďo,
teď jsem se snažil napsat něco pro Tebe,ale zase mi to zmizlo-jsem počítačový analfabet...Nevíš jak mám zprávu uložit a znovu jí tam po přihlášení vložit?Nebo Pavle-poraď,jistě to znáš.
Každopádně něco napíšu zase nejdřív zítra-děsně práce...Zatím Vás zdravím
Honza.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ahoj Láďo,
teď jsem se snažil napsat něco pro Tebe,ale zase mi to zmizlo-jsem počítačový analfabet...Nevíš jak mám zprávu uložit a znovu jí tam po přihlášení vložit?Nebo Pavle-poraď,jistě to znáš.
Každopádně něco napíšu zase nejdřív zítra-děsně práce...Zatím Vás zdravím
Honza.

tak si to napiš třeba ve wordu,nebo v klidně jen v notepadu a pak to jednoduše zkopíruj a vlož sem...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ahoj Láďo,
teď jsem se snažil napsat něco pro Tebe,ale zase mi to zmizlo-jsem počítačový analfabet...Nevíš jak mám zprávu uložit a znovu jí tam po přihlášení vložit?Nebo Pavle-poraď,jistě to znáš.
Každopádně něco napíšu zase nejdřív zítra-děsně práce...Zatím Vás zdravím
Honza.

Honzo,
stací si text ulozit do schránky. Jak píses do okýnka tady v diskuzi, tak text pred vlozením pretáhni (podrzením levého tlacítka a tahem pres celý text), pak klikni na pravé tlacítko mysi a dej kopírovat. Pro vlození stací jen opet kliknout na pravé tlacítko a dát vlozit. Tot vse.

© acanthos napsal(a):
Honzo,
stací si text ulozit do schránky. Jak píses do okýnka tady v diskuzi, tak text pred vlozením pretáhni (podrzením levého tlacítka a tahem pres celý text), pak klikni na pravé tlacítko mysi a dej kopírovat. Pro vlození stací jen opet kliknout na pravé tlacítko a dát vlozit. Tot vse.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Trnorepi - Uromastyx ornata
Děkuji oběma za rady-pokusím se to již zvládnout.
Láďo toho tvého chudinky je mi líto.Škoda že sis v září přeci jen nepřijel vybrat ke mě.Teď už nemám ani ocásek-minulý rok se po mláďatech jen zaprášilo a dokonce se o ně v Holešovicích cizinci málem poprali.
Poznat podle Tvé fotografie ke kterému druhu zvíře patřilo je v podstatě nemožné a tak mohu jen hádat stejně jako Pavel,že jde o u nás nejběžněji chovaný druh U.acanthinura.Na Tvém zvířeti jsou jasně patrné chorobné změny tělesných proporcí,dost pravděpodobně zapříčiněné nevhodnou aplikací farmaceutických prostředků,nedostatkem jodu(zbytnělá štítná žláza),nebo kombinace obojího.Do tajů metabolismu plazů začínají vědci jen velice zvolna pronikat,ale zatím jsou pouze v naprostých začátcích.Je to neuvěřitelné,ale je to tak.Pro mne je každé zvíře-i"obyčejná"gutáta neuvěřitelně složitým a křehkým"zařízením"do jehož"mechaniky"je trestuhodné jakkoliv zasahovat.Dnes můžeme jen hádat jaké vztahy panují mezi plazi a jejich "parazity".Podle posledních informací které mám se zdá,že plazi žijí minimálně s některými tzv.parazity v symbiose a teprve stres v důsledku nesprávného chovu,nebo právě aplikace různých farmak poruší rovnováhu v těle zvířete často s fatálními důsledky.Jisté je,že např.antibiotika jsou pro plazy vysoce toxická-především pro játra a ledviny.Z rozhovoru s naším patologem jsem se dozvěděl,že většina úhynů které dostane na stůl jsou právě zvířata"léčená"antibiotiky,která následně po několika měsících,ale i po delší době hynou na selhání jater či ledvin.Chovatel si po tak dlouhé době často ani nedá úhyn do souvislosti s použitím antibiotik.Samozřejmě že zdaleka né všechna zvířata musí po podání farmak uhynout,ale i u těch které přežijí si nikdo nemůže být jist co bude dál a jak jejich narušený metabolismus bude fungovat.Podobná situace je i s vitamínovými preparáty od jejichž aplikace také začínám ustupovat-také na radu patologa.Používám pouze minerální přípravky a vit.preparáty používám max.jednou v měsíci.
Tak tohle je odpověď na otázku jaké doplňky výživy používám a jaký je můj postoj k narušování rovnováhy v těle plazů.Ale o ornátech jsem toho moc nenapsal.Jestli vás ještě někoho něco zajímá co se mého chovu a tohoto tématu týče,ptejte se-pokusím se odpovědět.Také bych byl rád,kdyby tady své zkušenosti zveřejnili i další chovatelé,nebo i jen ti,kdo se s těmito zvířaty jen letmo setkali a mají něco zajímavého k zveřejnění.



Autor: Nepřihlášený () Datum: 03.04.2006 20:39:14

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Trnorepi - Uromastyx ornata
Děkuji oběma za rady-pokusím se to již zvládnout.
Láďo toho tvého chudinky je mi líto.Škoda že sis v září přeci jen nepřijel vybrat ke mě.Teď už nemám ani ocásek-minulý rok se po mláďatech jen zaprášilo a dokonce se o ně v Holešovicích cizinci málem poprali.
Poznat podle Tvé fotografie ke kterému druhu zvíře patřilo je v podstatě nemožné a tak mohu jen hádat stejně jako Pavel,že jde o u nás nejběžněji chovaný druh U.acanthinura.Na Tvém zvířeti jsou jasně patrné chorobné změny tělesných proporcí,dost pravděpodobně zapříčiněné nevhodnou aplikací farmaceutických prostředků,nedostatkem jodu(zbytnělá štítná žláza),nebo kombinace obojího.Do tajů metabolismu plazů začínají vědci jen velice zvolna pronikat,ale zatím jsou pouze v naprostých začátcích.Je to neuvěřitelné,ale je to tak.Pro mne je každé zvíře-i"obyčejná"gutáta neuvěřitelně složitým a křehkým"zařízením"do jehož"mechaniky"je trestuhodné jakkoliv zasahovat.Dnes můžeme jen hádat jaké vztahy panují mezi plazi a jejich "parazity".Podle posledních informací které mám se zdá,že plazi žijí minimálně s některými tzv.parazity v symbiose a teprve stres v důsledku nesprávného chovu,nebo právě aplikace různých farmak poruší rovnováhu v těle zvířete často s fatálními důsledky.Jisté je,že např.antibiotika jsou pro plazy vysoce toxická-především pro játra a ledviny.Z rozhovoru s naším patologem jsem se dozvěděl,že většina úhynů které dostane na stůl jsou právě zvířata"léčená"antibiotiky,která následně po několika měsících,ale i po delší době hynou na selhání jater či ledvin.Chovatel si po tak dlouhé době často ani nedá úhyn do souvislosti s použitím antibiotik.Samozřejmě že zdaleka né všechna zvířata musí po podání farmak uhynout,ale i u těch které přežijí si nikdo nemůže být jist co bude dál a jak jejich narušený metabolismus bude fungovat.Podobná situace je i s vitamínovými preparáty od jejichž aplikace také začínám ustupovat-také na radu patologa.Používám pouze minerální přípravky a vit.preparáty používám max.jednou v měsíci.
Tak tohle je odpověď na otázku jaké doplňky výživy používám a jaký je můj postoj k narušování rovnováhy v těle plazů.Ale o ornátech jsem toho moc nenapsal.Jestli vás ještě někoho něco zajímá co se mého chovu a tohoto tématu týče,ptejte se-pokusím se odpovědět.Také bych byl rád,kdyby tady své zkušenosti zveřejnili i další chovatelé,nebo i jen ti,kdo se s těmito zvířaty jen letmo setkali a mají něco zajímavého k zveřejnění.



Autor: Nepřihlášený () Datum: 03.04.2006 20:39:14

Já ti strašně moc děkuji za rozsáhlý a velmi odborný výklad o mém bývalém trnorepovi. Bylo mi už když jsem ho koupil divné to zbytnění krku, kamarád v práci také říkal, že je to určitě štítná žláza a že bych s ním měl zajít k veterináři. Měl i oteklé končetiny a jak říkám, když lezl, víceméně se šoural po břiše a ani nebyl schopný se nějak končetinama nadzvednout a jít normálně. Zašel jsem na veterinu, ale bohužel konečný verdikt naší veterinářky byl, že trnorep je v pořádku a to , že neleze je zaviněné tím zimováním, kterým prošel v Zooparku. Koupil jsem si i vitamíny a ty jsem mu dával s vodou inj. stříkačkou do tlamy. Bylo to ovšem horší a horší , no a včera mi uhynul. Mrzí mě že jsem si ho raději nevzal od tebe, dnes už to vím taky a jestli se někde naskytne nějaký kousek z odchovu, koupím si ho, protože trnorep byl u mého syna v pokojíku a ten mu celou dobu držel palce a věřil, že to zvládne. Co se týče tvého vysvětlení o soužití plazů s různými parazity a podáváním ATB , tak je to velmi pěkně podané a výstižné. Tak že se měj moc fajn a ještě jednou díky za odpověď. Ládin.
Mrkni na můj nový web. www.rotschwanzboa.estranky.cz

corallus napsal(a):
Já ti strašně moc děkuji za rozsáhlý a velmi odborný výklad o mém bývalém trnorepovi. Bylo mi už když jsem ho koupil divné to zbytnění krku, kamarád v práci také říkal, že je to určitě štítná žláza a že bych s ním měl zajít k veterináři. Měl i oteklé končetiny a jak říkám, když lezl, víceméně se šoural po břiše a ani nebyl schopný se nějak končetinama nadzvednout a jít normálně. Zašel jsem na veterinu, ale bohužel konečný verdikt naší veterinářky byl, že trnorep je v pořádku a to , že neleze je zaviněné tím zimováním, kterým prošel v Zooparku. Koupil jsem si i vitamíny a ty jsem mu dával s vodou inj. stříkačkou do tlamy. Bylo to ovšem horší a horší , no a včera mi uhynul. Mrzí mě že jsem si ho raději nevzal od tebe, dnes už to vím taky a jestli se někde naskytne nějaký kousek z odchovu, koupím si ho, protože trnorep byl u mého syna v pokojíku a ten mu celou dobu držel palce a věřil, že to zvládne. Co se týče tvého vysvětlení o soužití plazů s různými parazity a podáváním ATB , tak je to velmi pěkně podané a výstižné. Tak že se měj moc fajn a ještě jednou díky za odpověď. Ládin.
Mrkni na můj nový web. www.rotschwanzboa.estranky.cz

Prohlédl jsem si Tvé stránky Láďo a mám chuť znovu začít s hady:- ) Jsou to opravdu nádherná zvířata.Je pravda,že v době kdy jsem hady ještě choval jsem byl zaměřen spíše na zmije,ale hroznýši u mě také vedli-jen ta velikost a tím i prostorové nároky jsou pro mne nepřekonatelnou překážkou.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Prohlédl jsem si Tvé stránky Láďo a mám chuť znovu začít s hady:- ) Jsou to opravdu nádherná zvířata.Je pravda,že v době kdy jsem hady ještě choval jsem byl zaměřen spíše na zmije,ale hroznýši u mě také vedli-jen ta velikost a tím i prostorové nároky jsou pro mne nepřekonatelnou překážkou.

Díky nedorozumění na nemoder. diskusi týkající se UV záření a použití lamp Ultra vitalux vkládám fotografie ukazující způsob používání těchto lamp v mém chovu.Vzdálenost od zvířat je u těchto 300W lapm cca.30 cm.Je to léty odzkoušená(nejen mnou) vzdálenost a lampy jsou zapnuté v případě trnorepů v sezoně i několik hodin denně.Jeden ze zázraků anatomie plazů je jejich kůže:propustí právě jen to množství a to spektrum světla,které dané zvíře právě potřebuje a vůči dalšímu již přebytečnému se dokáže téměř dokonale uzevřít.Některé složky ze spektra lamp velmi rychle se zvětšující se vzdáleností od zdroje mizí a proto je třeba ozařovat z této vzdálenosti.Navíc starší lampy jsou mnohem"slabší"co se UVB záření týče.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Díky nedorozumění na nemoder. diskusi týkající se UV záření a použití lamp Ultra vitalux vkládám fotografie ukazující způsob používání těchto lamp v mém chovu.Vzdálenost od zvířat je u těchto 300W lapm cca.30 cm.Je to léty odzkoušená(nejen mnou) vzdálenost a lampy jsou zapnuté v případě trnorepů v sezoně i několik hodin denně.Jeden ze zázraků anatomie plazů je jejich kůže:propustí právě jen to množství a to spektrum světla,které dané zvíře právě potřebuje a vůči dalšímu již přebytečnému se dokáže téměř dokonale uzevřít.Některé složky ze spektra lamp velmi rychle se zvětšující se vzdáleností od zdroje mizí a proto je třeba ozařovat z této vzdálenosti.Navíc starší lampy jsou mnohem"slabší"co se UVB záření týče.

CHci se zeptat jak mas velke terarium a diky 300w zarovce jakou tam mas teplotu?Ja chovam UROMASTYX ACANTHINURA a teplotu mam 34stupnu.Kolik hodin mas zapnutou tu 300w?Ja ji ted nema protoze mi praskla hlavne jsem mel jenom 160w.Ja mam parek a mam je v terariu 120/60/50cm.Pokud muzes odpoved mi posli na meil JESTER11@seznam.cz a nebo to posli odpoved jsem na moderovanou.Dik

spido1 napsal(a):
CHci se zeptat jak mas velke terarium a diky 300w zarovce jakou tam mas teplotu?Ja chovam UROMASTYX ACANTHINURA a teplotu mam 34stupnu.Kolik hodin mas zapnutou tu 300w?Ja ji ted nema protoze mi praskla hlavne jsem mel jenom 160w.Ja mam parek a mam je v terariu 120/60/50cm.Pokud muzes odpoved mi posli na meil JESTER11@seznam.cz a nebo to posli odpoved jsem na moderovanou.Dik

Terária mám velká 120d80š75v.V současné době stavím terária pro samostatný chov 55d80š65v,protože pro trnorepy je to takto vhodnější.Nezáleží příliš na velikosti,ale na správně řešených ventilačních plochách.Ozařuji občas Osramkou i v teráriích velikosti 60d40š60v a terárium se nepřehřeje.V teráriích s trnorepy je teplota pod zdrojem kolem 50 stupňů,ale na opačném konci terária 28.V létě jsou teploty pod zdrojem kolem 60 stupňů,ale v nejchladnějším místě stále kolem 30.V době kdy nesvítí Osramky vyhřívají terária 150W halogeny a osvětlují vždy 2 36W zářivkové trubice účinnosti A s reflektory.Zářivky jsou kombinovány tak(barva světla),aby se jejich sečtené světlo co nejvíce blížilo dennímu světlu.V současné době ale přecházím na osvětlení pomocí HQI výbojek-je to nejdokonalejší zdroj světla.
Také ses ptal jak dlouho mám zapnutou osramku-jak kdy,někdy i 6 hodin,někdy 2 hodiny a mimo sezonu třeba i jen 2 krát do týdne.
Trnorepy Uromastyx acanthinura chovám také.Posílám aktuální foto chovného samce Hasana-mám jej v chovu již 9 let.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Terária mám velká 120d80š75v.V současné době stavím terária pro samostatný chov 55d80š65v,protože pro trnorepy je to takto vhodnější.Nezáleží příliš na velikosti,ale na správně řešených ventilačních plochách.Ozařuji občas Osramkou i v teráriích velikosti 60d40š60v a terárium se nepřehřeje.V teráriích s trnorepy je teplota pod zdrojem kolem 50 stupňů,ale na opačném konci terária 28.V létě jsou teploty pod zdrojem kolem 60 stupňů,ale v nejchladnějším místě stále kolem 30.V době kdy nesvítí Osramky vyhřívají terária 150W halogeny a osvětlují vždy 2 36W zářivkové trubice účinnosti A s reflektory.Zářivky jsou kombinovány tak(barva světla),aby se jejich sečtené světlo co nejvíce blížilo dennímu světlu.V současné době ale přecházím na osvětlení pomocí HQI výbojek-je to nejdokonalejší zdroj světla.
Také ses ptal jak dlouho mám zapnutou osramku-jak kdy,někdy i 6 hodin,někdy 2 hodiny a mimo sezonu třeba i jen 2 krát do týdne.
Trnorepy Uromastyx acanthinura chovám také.Posílám aktuální foto chovného samce Hasana-mám jej v chovu již 9 let.

Také bych měl napsat něco ohledně umělých nor,které při chovu trnorepů a jiných ještěrů používám.Trnorepové jsou celou svou anatomií přizpůsobeni pro nory které obývají.Nalézají v nich stálou,poměrně vysokou teplotu,poměrně vysokou vlhkost i v nejsušším období roku,kterou dokáží výtečně absorbovat povrchem tela a v neposlední řadě v norách nalézají bezpečí před téměř všemi predátory.V přírodě hrabou trnorepové nory do hloubky 1-2m dlouhé 2-5m i více(U.aegyptia).V prostředí terária tito ještěři nepotřebují nory těchto parametrů.Nejde jim o délku a hloubku nory,ale o teplotu a vlhkost v noře.Jednoduše řečeno,kdyby na optimální teplotu a vlhkost narazili při hrabání nory 50 cm pod povrchem,bude jejich nora končit právě tam.Do současné doby jsem v teráriích používal nory s odklápěcím stropem ve kterém byl zalit topný kabel.Teplotu v norách řídí termostaty jejichž čidla jsou umístněna přímo v komoře nory.Vlhkost v noře jsem udržoval jednoduše zalitím zadní části nor vodou,která prosakovala dovnitř.Nory totiž neměly dno a na jejich podlaze byl jemný písek,který vlhkost dobře rozváděl. V současné době stavím nové dvou a tří komorové nory vytápěné ze všech stran-tak jako v přírodě.Vlhkost v nich zajišťuje"klimatizační jednotka"vyrobená z plastové nádoby,která je zabetonovaná u nory a tvoří tak její součást.Nádoba je naplněna mokrou směsí rašeliny a jemného písku a ve své spodní části přiléhá ke konci komor.V místě spojení je nádoba provrtána a tím přímo spojena s komorami ve kterých udržuje to správné klima.Prozatím mám jen jeden prototyp umístněný v teráriu s Xenagamami-funguje skvěle a proto jsem se již pustil do výroby nor i pro trnorepy.Posílám foto prototypu.V přední části jsou vidět ústí tří komor(dvě z nich opatřená"špuntíky":- )z ocásků) a v zadní,větší části je vidět klimatizační jednotka s otevíratelným víkem nahoře.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Také bych měl napsat něco ohledně umělých nor,které při chovu trnorepů a jiných ještěrů používám.Trnorepové jsou celou svou anatomií přizpůsobeni pro nory které obývají.Nalézají v nich stálou,poměrně vysokou teplotu,poměrně vysokou vlhkost i v nejsušším období roku,kterou dokáží výtečně absorbovat povrchem tela a v neposlední řadě v norách nalézají bezpečí před téměř všemi predátory.V přírodě hrabou trnorepové nory do hloubky 1-2m dlouhé 2-5m i více(U.aegyptia).V prostředí terária tito ještěři nepotřebují nory těchto parametrů.Nejde jim o délku a hloubku nory,ale o teplotu a vlhkost v noře.Jednoduše řečeno,kdyby na optimální teplotu a vlhkost narazili při hrabání nory 50 cm pod povrchem,bude jejich nora končit právě tam.Do současné doby jsem v teráriích používal nory s odklápěcím stropem ve kterém byl zalit topný kabel.Teplotu v norách řídí termostaty jejichž čidla jsou umístněna přímo v komoře nory.Vlhkost v noře jsem udržoval jednoduše zalitím zadní části nor vodou,která prosakovala dovnitř.Nory totiž neměly dno a na jejich podlaze byl jemný písek,který vlhkost dobře rozváděl. V současné době stavím nové dvou a tří komorové nory vytápěné ze všech stran-tak jako v přírodě.Vlhkost v nich zajišťuje"klimatizační jednotka"vyrobená z plastové nádoby,která je zabetonovaná u nory a tvoří tak její součást.Nádoba je naplněna mokrou směsí rašeliny a jemného písku a ve své spodní části přiléhá ke konci komor.V místě spojení je nádoba provrtána a tím přímo spojena s komorami ve kterých udržuje to správné klima.Prozatím mám jen jeden prototyp umístněný v teráriu s Xenagamami-funguje skvěle a proto jsem se již pustil do výroby nor i pro trnorepy.Posílám foto prototypu.V přední části jsou vidět ústí tří komor(dvě z nich opatřená"špuntíky":- )z ocásků) a v zadní,větší části je vidět klimatizační jednotka s otevíratelným víkem nahoře.

Diky za odezvu chci se zeptat na kolik vyjde zhotoveni takove nory spis se zeptam jinak bylo by mozne te poprosit o zhotoveni teto nory a jeste jedna velika prozba nasvteva by byla u tebe mozna byl bych moc rad kdyby to bylo realne protoze bych se urcite vyvaroval vsech chyb ktere mozna delam.Rad bych se totiz pokusil o rozmnozeni.Kdyz tak mi napis na tebe tel.cislo a ja bych se s tebou urcite spojil.Jester11@seznam.cz diky.Myslis ze rozmery meho teraria jsou dostacujici pro chov mych trnorepu 120/60/40cmNoru mam zhotovenou z brilice ruzne posladanou na sebe a ze spoda mam mam topny kamen.Mimochodem jsem z Liberce

spido1 napsal(a):
Diky za odezvu chci se zeptat na kolik vyjde zhotoveni takove nory spis se zeptam jinak bylo by mozne te poprosit o zhotoveni teto nory a jeste jedna velika prozba nasvteva by byla u tebe mozna byl bych moc rad kdyby to bylo realne protoze bych se urcite vyvaroval vsech chyb ktere mozna delam.Rad bych se totiz pokusil o rozmnozeni.Kdyz tak mi napis na tebe tel.cislo a ja bych se s tebou urcite spojil.Jester11@seznam.cz diky.Myslis ze rozmery meho teraria jsou dostacujici pro chov mych trnorepu 120/60/40cmNoru mam zhotovenou z brilice ruzne posladanou na sebe a ze spoda mam mam topny kamen.Mimochodem jsem z Liberce

Bohužel noru vyrobit nemůžu.V současné době jsem na tom tak,že stavím 2 navá tarária pro ornáty,2 dvou a další 2 tříkomorové nory,novou cvrčkárnu,novou skříň i klece na saranče,šváby a zophobasy,betonuji vyhřívanou koji ve výběhu pro želvy a měl jsem v úmyslu stavět skleníček pro severoafrické mlazy-to už ale fakt musí počkat.Do toho ještě ta největší"množící"sezona v roce-prostě to nezvládam.Můžu pouze poradit a návštěva je samozřejmě možná,ale až v nějakém méně hektickém období.Tvé terárium je rozměrově dostačující pro jeden pár.Více zvířat tahoto druhu chovat nelze-pokud mají zvířata to co potřebují,jsou k sobě velice agresivní(samice mezi sebou a samozřejmě samci mezi sebou) a po vykladení napadá samice ve snaze chránit vejce i samce a vše co se hne krom chovatele.Proto je tak těžké chovat větší skupiny zvířat.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Bohužel noru vyrobit nemůžu.V současné době jsem na tom tak,že stavím 2 navá tarária pro ornáty,2 dvou a další 2 tříkomorové nory,novou cvrčkárnu,novou skříň i klece na saranče,šváby a zophobasy,betonuji vyhřívanou koji ve výběhu pro želvy a měl jsem v úmyslu stavět skleníček pro severoafrické mlazy-to už ale fakt musí počkat.Do toho ještě ta největší"množící"sezona v roce-prostě to nezvládam.Můžu pouze poradit a návštěva je samozřejmě možná,ale až v nějakém méně hektickém období.Tvé terárium je rozměrově dostačující pro jeden pár.Více zvířat tahoto druhu chovat nelze-pokud mají zvířata to co potřebují,jsou k sobě velice agresivní(samice mezi sebou a samozřejmě samci mezi sebou) a po vykladení napadá samice ve snaze chránit vejce i samce a vše co se hne krom chovatele.Proto je tak těžké chovat větší skupiny zvířat.

To je teda skoda ze mi tu noru nemuzes postavit dost by mi to pomohlo ale jestli te muzu poprosit napis mi presny postup stavby nory co se tyce materialu a pod. budu ti za to vdecny pokusim si to postavit sam.Diky moc za ochotu

© acanthos napsal(a):
Ahoj,
máte nekdo s temito trnorepi zkusenost. Jsou to nádherná zvírata. Budu vdecný za jakoukoliv radu a otevírám tímto diskuzi.

Díky za odpovědi Honzo,
mám další otázky. Například ohledně toho zimování. Jak dlouho a za jakých podmínek zimuješ, jaký je substrát pro zimování? Ohledně té umělé nory, můžeš sem dát ještě fotku dovnitř nory, jak vypadá komůrka? Napiš taky něco o krmení. Děláš nějaké krmné směsky? Neodpověděl jsi, jestli máš s něčím vyloženě negativní zkušenost a na co si dát pozor.

© acanthos napsal(a):
Díky za odpovědi Honzo,
mám další otázky. Například ohledně toho zimování. Jak dlouho a za jakých podmínek zimuješ, jaký je substrát pro zimování? Ohledně té umělé nory, můžeš sem dát ještě fotku dovnitř nory, jak vypadá komůrka? Napiš taky něco o krmení. Děláš nějaké krmné směsky? Neodpověděl jsi, jestli máš s něčím vyloženě negativní zkušenost a na co si dát pozor.

Ahoj Honzo prosim te mohl by si mi napsat podrobny popis na stavbu nory pro acanthinury byl bych ti moc zavazan.Predem dik

© acanthos napsal(a):
Díky za odpovědi Honzo,
mám další otázky. Například ohledně toho zimování. Jak dlouho a za jakých podmínek zimuješ, jaký je substrát pro zimování? Ohledně té umělé nory, můžeš sem dát ještě fotku dovnitř nory, jak vypadá komůrka? Napiš taky něco o krmení. Děláš nějaké krmné směsky? Neodpověděl jsi, jestli máš s něčím vyloženě negativní zkušenost a na co si dát pozor.

Není za co děkovat.Průběh teplot a vlhkosti během zimování jsem si vypočítal podle průměrných teplot na Sinaji a podle měření které jsem provedl na lokalitě.Později se ukázalo,že mé výpočty nebyly správné a musel jsem zvýšit zimovací teplotu.Původně jsem zimoval při denní teplotě 30 stupňů pod zdrojem,ale zvířata se začala chovat nepřirozeně.Stále ležela pod lampou a ani v noci nezalézala do nor a právě to je naprosto nepřirozené.Zvýšil jsem proto teplotu pod zdrojem na 35 a teplotu v norách na 24 stupně a vše už bylo v pořádku.Krmnou dávku skládám podle momentální nabídky.V zimě čínské zelí,červenou čekanku a kapustu a v létě podle ročního období-základ naše teraristické zlato-smetánku lékařskou list i květ dále různé druhy bylin jejichž jména ani neznám,ale vybírám je podle chuti-čím je rostlina více hořká,tím trnorepům chutná více.Přidávám také list a květ akátu a např listí trnky,květ kopretiny atd.Do každého krmení míchám směs minerálů-většinou Plastin.Komůrky v norách by měly být dlouhé jako délka zvířete a široké jako cca.1,5 šířka zvířete.I v takto těsné komůrce se zvířata dokážou otočit.A negativní zkušenosti?Asi hlavně s nízkou teplotou při zimování a také mezidruhové páření-to už jsme si psali.Posílám foto teploměru s teplotou v noře.Měření bylo provedeno v jednom z nejchladnějších období-druhá půle listopadu.Prosinec,leden a únor jsou o něco chladnější.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

spido1 napsal(a):
Ahoj Honzo prosim te mohl by si mi napsat podrobny popis na stavbu nory pro acanthinury byl bych ti moc zavazan.Predem dik

Spido,myslím že ani Tvé řešení není nejhorší.Kde jsi přišel na to,že úkryt trnorepů se musí vyhřívat?Většinou se v literatuře opisuje že tato zvířata potřebují noční poklesy,ale to je zásadní chyba.Takových mýtů je v naší teraristice bohužel celá řada a doplácí na to zvířata.Topnou desku kterou máš v úkrytu bych raději umístnil na strop a na dno mírně vlhký čistý jemný písek.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Není za co děkovat.Průběh teplot a vlhkosti během zimování jsem si vypočítal podle průměrných teplot na Sinaji a podle měření které jsem provedl na lokalitě.Později se ukázalo,že mé výpočty nebyly správné a musel jsem zvýšit zimovací teplotu.Původně jsem zimoval při denní teplotě 30 stupňů pod zdrojem,ale zvířata se začala chovat nepřirozeně.Stále ležela pod lampou a ani v noci nezalézala do nor a právě to je naprosto nepřirozené.Zvýšil jsem proto teplotu pod zdrojem na 35 a teplotu v norách na 24 stupně a vše už bylo v pořádku.Krmnou dávku skládám podle momentální nabídky.V zimě čínské zelí,červenou čekanku a kapustu a v létě podle ročního období-základ naše teraristické zlato-smetánku lékařskou list i květ dále různé druhy bylin jejichž jména ani neznám,ale vybírám je podle chuti-čím je rostlina více hořká,tím trnorepům chutná více.Přidávám také list a květ akátu a např listí trnky,květ kopretiny atd.Do každého krmení míchám směs minerálů-většinou Plastin.Komůrky v norách by měly být dlouhé jako délka zvířete a široké jako cca.1,5 šířka zvířete.I v takto těsné komůrce se zvířata dokážou otočit.A negativní zkušenosti?Asi hlavně s nízkou teplotou při zimování a také mezidruhové páření-to už jsme si psali.Posílám foto teploměru s teplotou v noře.Měření bylo provedeno v jednom z nejchladnějších období-druhá půle listopadu.Prosinec,leden a únor jsou o něco chladnější.

Ahojky chci se zeptat mam totiz velike dilema chci svym trnorepum postavit noru a potrebuju vedet s jakeho materialu ji mam vyrobyt muzes mi poradit?Myslel jsem ze bych mohl ji postavit z polyestyrenu a vnitrni steny natrit lepidlem a posipat piskem aby je pri hrabani nerozdrolili.Jak jsi na tom s casem mohl bych prijed k tobe na navstevu potreboval bych si ovsem popovidat.Vim ze jsi mi minule psal ze casove nezvladas ale ocenil bych kdy by sis cas udelal.Dik za odpoved Spido

spido1 napsal(a):
Ahojky chci se zeptat mam totiz velike dilema chci svym trnorepum postavit noru a potrebuju vedet s jakeho materialu ji mam vyrobyt muzes mi poradit?Myslel jsem ze bych mohl ji postavit z polyestyrenu a vnitrni steny natrit lepidlem a posipat piskem aby je pri hrabani nerozdrolili.Jak jsi na tom s casem mohl bych prijed k tobe na navstevu potreboval bych si ovsem popovidat.Vim ze jsi mi minule psal ze casove nezvladas ale ocenil bych kdy by sis cas udelal.Dik za odpoved Spido

Spido přijet samozřejmě můžeš,ale jestli přijedeš teď v tomhle jarním šílenství,budu na Tebe mít jen pár minut.Lepší by bylo přijet až koncem května-to už snad bude času víc.Na nory s polystyrenu rozhodně zapoměň,protože trnorepové se je čas od času snaží prodloužit a jejich silným předním končetinám odolává těžko i beton ze kterého je vyrábím.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Spido přijet samozřejmě můžeš,ale jestli přijedeš teď v tomhle jarním šílenství,budu na Tebe mít jen pár minut.Lepší by bylo přijet až koncem května-to už snad bude času víc.Na nory s polystyrenu rozhodně zapoměň,protože trnorepové se je čas od času snaží prodloužit a jejich silným předním končetinám odolává těžko i beton ze kterého je vyrábím.

Dobra tak tu navstevu nechame az na konec kvetna ted budu rozsirovat terarium z puvodnich rozmeru 112*56*50cm na 112/70*70cm doufam ze budou dostacujici pro dospeli parek Jinak pokud muzes posli mi na sebe nejakz kontak vis co abychom se mohli domluvit na tu navstevu.Muj tel.605 505 160

spido1 napsal(a):
Dobra tak tu navstevu nechame az na konec kvetna ted budu rozsirovat terarium z puvodnich rozmeru 112*56*50cm na 112/70*70cm doufam ze budou dostacujici pro dospeli parek Jinak pokud muzes posli mi na sebe nejakz kontak vis co abychom se mohli domluvit na tu navstevu.Muj tel.605 505 160

Ahoj Honzo chci se zeptat jak to s tebou vypada respektyve jestli uz mas trochu casu a jestli bych mohl k tobe prijed na navstevu uhledne spravneho chovu UROMASTYX ACANTHINURA a podivat se na tva terarka jak maji zpravne byt zarizena. Mam porad plno otazek ke spravnemu chovu techto jesteru.Prosim te ozvi se mi jestli by sis udelal na mne trochu cas.Predem dik Spido 605 505 160 zatim ahoj

spido1 napsal(a):
Ahoj Honzo chci se zeptat jak to s tebou vypada respektyve jestli uz mas trochu casu a jestli bych mohl k tobe prijed na navstevu uhledne spravneho chovu UROMASTYX ACANTHINURA a podivat se na tva terarka jak maji zpravne byt zarizena. Mam porad plno otazek ke spravnemu chovu techto jesteru.Prosim te ozvi se mi jestli by sis udelal na mne trochu cas.Predem dik Spido 605 505 160 zatim ahoj

Ahoj Spido,

poslal jsem Ti E-mail s podrobnostmi ohledně termínu navštěvy.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ahoj Spido,

poslal jsem Ti E-mail s podrobnostmi ohledně termínu navštěvy.

Ahoj Honzo zadnou zpravu po E-IMALU jsem od tebe neobdrzel prosim posli mi to znovu na jester11@seznam.cz tedy terminy navstevy u tebe dik Spido

spido1 napsal(a):
Ahoj Honzo zadnou zpravu po E-IMALU jsem od tebe neobdrzel prosim posli mi to znovu na jester11@seznam.cz tedy terminy navstevy u tebe dik Spido

Teď už tomu rozumím-posílal jsem Ti poštu na adresu kterou máš tady na ifauně.Už jsem to snad napravil..

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ahoj,
s tímhle druhem trnorepů mám jen zhruba dvouleté zlušenosti,ale co vím o to se můžu podělit s ostatními.Hodně lidí asi překvapí,že už spolu komunikujeme.Co by tě zajímalo konkrétně?

Musim pochvalit obsah teto diskuze,skutecne se zde shromazdilo mnoho uzitecnych informaci a zkusenosti mnohych skvelych chovatelu.
Ja bych se trosicku zapojil,ackoliv trnorepy nechovam. Chtel jsem se zeptat Honzi, chovas urom.ornata ornata nebo u.o.ocellata? Nevim urcite jak se to deli, jen me to tak napadlo.. Diky za odpoved

vitticeps napsal(a):
Musim pochvalit obsah teto diskuze,skutecne se zde shromazdilo mnoho uzitecnych informaci a zkusenosti mnohych skvelych chovatelu.
Ja bych se trosicku zapojil,ackoliv trnorepy nechovam. Chtel jsem se zeptat Honzi, chovas urom.ornata ornata nebo u.o.ocellata? Nevim urcite jak se to deli, jen me to tak napadlo.. Diky za odpoved

Oprava - na netu je to ruzne. Ted nachazim i U.ocellatus ornata. Tak mi to prosim te trochu upresni.

vitticeps napsal(a):
Musim pochvalit obsah teto diskuze,skutecne se zde shromazdilo mnoho uzitecnych informaci a zkusenosti mnohych skvelych chovatelu.
Ja bych se trosicku zapojil,ackoliv trnorepy nechovam. Chtel jsem se zeptat Honzi, chovas urom.ornata ornata nebo u.o.ocellata? Nevim urcite jak se to deli, jen me to tak napadlo.. Diky za odpoved

oba dřívější poddruhy jsou již povýšeny na samostatné druhy-tedy U.ornata a U.ocelata.Já mám v chovu Uromastyx ornata.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
oba dřívější poddruhy jsou již povýšeny na samostatné druhy-tedy U.ornata a U.ocelata.Já mám v chovu Uromastyx ornata.

dobrý den,
taky mám radost z této diskuse, chtěl jsem se vás zeptat nevíte prosím někdo jak se jmenuje kniha o trnorepech, přeložená do češtiny, od nějakého němce. Popisuje v ní chov a všechny druhy. Nemoho ji na netu nikde najít dík Marek
p.s. snad byla jmenována v některém starším výtisku ,,teraristika,, ale nevím přesně

slanina napsal(a):
dobrý den,
taky mám radost z této diskuse, chtěl jsem se vás zeptat nevíte prosím někdo jak se jmenuje kniha o trnorepech, přeložená do češtiny, od nějakého němce. Popisuje v ní chov a všechny druhy. Nemoho ji na netu nikde najít dík Marek
p.s. snad byla jmenována v některém starším výtisku ,,teraristika,, ale nevím přesně

Mám doma český překlad nějaké knihy o trnorepech. Autor je Thomas Wilms, ale není to už nejnovější, mám to asi 8 let. Systematika tam ještě není úplně současná. Nevím originální název, česky se to jmenuje TRNOREPOVÉ, tak to v němčíně bude asi Dornschwanzagame.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
oba dřívější poddruhy jsou již povýšeny na samostatné druhy-tedy U.ornata a U.ocelata.Já mám v chovu Uromastyx ornata.

A jak je to s dostupností u.occelata? Mám tím na mysli,jestli víš o chovatelích v ČR a blízkém okolí. Nechystám se je pořizovat, ale jde spíš o zvědavost. Všiml jsem si fotek tvých pogon na terarista.com, vypadají moc dobře :)

vitticeps napsal(a):
A jak je to s dostupností u.occelata? Mám tím na mysli,jestli víš o chovatelích v ČR a blízkém okolí. Nechystám se je pořizovat, ale jde spíš o zvědavost. Všiml jsem si fotek tvých pogon na terarista.com, vypadají moc dobře :)

Díky za pochvalu-také již delší dobu sleduji Váš kvalitní chov pogon.Trnorepy Uromastyx ocelata má v nabídce p.Bednář za velice přijatelnou cenu.Tuším že už pouze samce.Jedno zvíře jsem také viděl na burze...myslím,že u p.Václavíka.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Díky za pochvalu-také již delší dobu sleduji Váš kvalitní chov pogon.Trnorepy Uromastyx ocelata má v nabídce p.Bednář za velice přijatelnou cenu.Tuším že už pouze samce.Jedno zvíře jsem také viděl na burze...myslím,že u p.Václavíka.

ahoj Jane, mohu se ještě jednou vrátit k popisu tvého zimování. Nezlob se prosím ale ty teploty se mě zdají pro zimování příliš vysoké. Dalo by se zimovat při prům 15 °C co ty na to. Sám nevím. Ale praktikuji to tak u korovců a klape to super. Oni jsou to zvířata z podobných lokalit. (samozřejmě pouze klimatických) A ještě na http://www.wunderground.com jsou podrobně vypsány teploty a vlhkosti nejen každý den v roce ale i každou hodinu den po dni a to na celém světě. Mrkněte na to je to pro teraristu super. A tam jsou právě nyní (prosinec) teploty lehce nad nulou a prům. je právě 15°C. Tak jsem myslel..... ale to už by si měl reagovat ty.
Dík za odpovědi a ať se daří. Marek
p.s. co se týká délky zimování tak asi s prům. teplotou 18°C tedy nástupem a koncem během roku to je asi listopad až březen. (samozřejmě dle lokalit) dík za reakci Marek

slanina napsal(a):
ahoj Jane, mohu se ještě jednou vrátit k popisu tvého zimování. Nezlob se prosím ale ty teploty se mě zdají pro zimování příliš vysoké. Dalo by se zimovat při prům 15 °C co ty na to. Sám nevím. Ale praktikuji to tak u korovců a klape to super. Oni jsou to zvířata z podobných lokalit. (samozřejmě pouze klimatických) A ještě na http://www.wunderground.com jsou podrobně vypsány teploty a vlhkosti nejen každý den v roce ale i každou hodinu den po dni a to na celém světě. Mrkněte na to je to pro teraristu super. A tam jsou právě nyní (prosinec) teploty lehce nad nulou a prům. je právě 15°C. Tak jsem myslel..... ale to už by si měl reagovat ty.
Dík za odpovědi a ať se daří. Marek
p.s. co se týká délky zimování tak asi s prům. teplotou 18°C tedy nástupem a koncem během roku to je asi listopad až březen. (samozřejmě dle lokalit) dík za reakci Marek

četl jste všechny příspěvky pozorně?Samozřejmě,že jsem pracoval při výpočtech zimních teplot i s informacemi z netu,ale základ jsou vlastní měření na lokalitách.Nemůžete zimovat ornáty stejně jako acanthinury.Respektive pár lidí to již udělalo,ale teď už nemají co zimovat.Prohlédnete-li si diskusi pozorně uvidíte přímo fotografii hodnot na teploměru+vlhkoměru-teplota je zaznamenaná v hodnotě cca.28 stupňů a během noci v noře nekolísala ani o desetinu stupně.Fotografie je z druhé poloviny listopadu.Co se Vám zdá divné na tom,že v nejchladnějším období roku-tedy zhruba měsíc po mém měření je o 4°C nižší?Ujišťuji Vás,že na jižním Sinaji Vás slunce spálí během jediného dne i v lednu.Je fakt,že když fouká vítr,teplota se nezdá být tak vysoká,ale zvířata dokáží nabírat jen tepelnou energii-jako kolektory a tak i v případě foukajícího větru můžete chytit zvíře velmi vyhřáté.Nemůžete strčit všechna zvířata do jednoho pytle,protože jsou ze stejné rovnoběžky.Amerika je něco zcela jiného než Afrika.To samé lze napsat o nadmořské výšce(heloderma-ornáta).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Díky za pochvalu-také již delší dobu sleduji Váš kvalitní chov pogon.Trnorepy Uromastyx ocelata má v nabídce p.Bednář za velice přijatelnou cenu.Tuším že už pouze samce.Jedno zvíře jsem také viděl na burze...myslím,že u p.Václavíka.

Také děkuji za pochvalu.. Na nabídku p.Bednáře jsem se jiz dival,skutecne nabizi pouze samce. Ovsem pokud bych se nekdy k jejich chovu rozhodl bylo by to nejdrive v unoru,jelikoz bude opet spousta prace s odchovy pogon. Pokusim se podivat po nejakych informacich o tomto druhu a porozhlednu se po volnem prostoru na terarium No a kdo vi, treba s jejich chovem skutecne zacnu, preci jen od pogon k trnorepum neni daleko..

vitticeps napsal(a):
Také děkuji za pochvalu.. Na nabídku p.Bednáře jsem se jiz dival,skutecne nabizi pouze samce. Ovsem pokud bych se nekdy k jejich chovu rozhodl bylo by to nejdrive v unoru,jelikoz bude opet spousta prace s odchovy pogon. Pokusim se podivat po nejakych informacich o tomto druhu a porozhlednu se po volnem prostoru na terarium No a kdo vi, treba s jejich chovem skutecne zacnu, preci jen od pogon k trnorepum neni daleko..

nezbývá než popřát mnoho štěstí při chovu a radosti ze zvířat-pokud se k jejich chovu rozhodnete.U.ocelata patří k druhům u nás nikdy nerozmnoženým stejně jako U.ornata.Letos se mi sice pářila normálně všechna zvířata,ale snesená vejce postupně vlivem odumírání zárodků odcházela.Doufám,že jsem na důvod problému již přišel a rozhodně na jaře nenechám nic náhodě-snad se konečně zadaří.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
nezbývá než popřát mnoho štěstí při chovu a radosti ze zvířat-pokud se k jejich chovu rozhodnete.U.ocelata patří k druhům u nás nikdy nerozmnoženým stejně jako U.ornata.Letos se mi sice pářila normálně všechna zvířata,ale snesená vejce postupně vlivem odumírání zárodků odcházela.Doufám,že jsem na důvod problému již přišel a rozhodně na jaře nenechám nic náhodě-snad se konečně zadaří.

Tak to je zvlastni, ted jsem sam zvedavy zda se u Vas konecne zadari a povede se Vam prvni odchov. Budu urcite drzet palce a kdyby se Vam to snad povedlo, tak se urcite nezapomente pochlubit zde na ifaune

vitticeps napsal(a):
Tak to je zvlastni, ted jsem sam zvedavy zda se u Vas konecne zadari a povede se Vam prvni odchov. Budu urcite drzet palce a kdyby se Vam to snad povedlo, tak se urcite nezapomente pochlubit zde na ifaune

Zvláštní to pro zasvěcené není-bohužel je to spíše běžné.Každopádně sem dám fotografie jak v případě že se zadaří,tak v případě,že k odchovu nedojde-alespoň vajec,páření atd..Tohle téma jsme založili s Pavlem v podstatě proto,aby zde nacházeli chovatelé co možná nejvíce informací o chovu trnorepů proto by zde mělo být popsáno vše včetně nezdařených odchovů.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Zvláštní to pro zasvěcené není-bohužel je to spíše běžné.Každopádně sem dám fotografie jak v případě že se zadaří,tak v případě,že k odchovu nedojde-alespoň vajec,páření atd..Tohle téma jsme založili s Pavlem v podstatě proto,aby zde nacházeli chovatelé co možná nejvíce informací o chovu trnorepů proto by zde mělo být popsáno vše včetně nezdařených odchovů.

To je jiste pravda. Na fotky uz se tesim, ale stale doufam, ze prijdou spolecne s odchovy. Snad alespon tyto informace napomohou budoucim chovatelum tohoto nadherneho trnorepa.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
nezbývá než popřát mnoho štěstí při chovu a radosti ze zvířat-pokud se k jejich chovu rozhodnete.U.ocelata patří k druhům u nás nikdy nerozmnoženým stejně jako U.ornata.Letos se mi sice pářila normálně všechna zvířata,ale snesená vejce postupně vlivem odumírání zárodků odcházela.Doufám,že jsem na důvod problému již přišel a rozhodně na jaře nenechám nic náhodě-snad se konečně zadaří.

dobrý den, jen na momentík se vrátím k naší včerejší didkusi, příspěvky jsem si pozorně četl samozřejmě. Nicméně jsem tě asi trošku naštval a to jsem určitě nechtěl, jen jsem se díval na počasí na netu a trošku ho porovnával s tvím údajem nic víc v tom není věř mě. Nebudu se tedy k tomu dál vyjadřovat, neboj. Chci se ale zeptat, je-li to otevřená diskuse, v čem je problém odumírání zárodků při inkubaci ? Píšeš zde, že už jsi na to přišel. Dík moc
a už se nezlob Marek

slanina napsal(a):
dobrý den, jen na momentík se vrátím k naší včerejší didkusi, příspěvky jsem si pozorně četl samozřejmě. Nicméně jsem tě asi trošku naštval a to jsem určitě nechtěl, jen jsem se díval na počasí na netu a trošku ho porovnával s tvím údajem nic víc v tom není věř mě. Nebudu se tedy k tomu dál vyjadřovat, neboj. Chci se ale zeptat, je-li to otevřená diskuse, v čem je problém odumírání zárodků při inkubaci ? Píšeš zde, že už jsi na to přišel. Dík moc
a už se nezlob Marek

Dobrý den.Z čeho usuzujete,že jsem"naštvaný"? Jestli je to proto,že Vám netykám,nehledejte v tom nic osobního.Tykám vždy jen těm se kterými se znám osobně a to z několika důvodů.Především bych rád udržel určitou úroveň diskuse.Snad zase někdy dojde ke srazu účastníků diskuse a seznámíme se i osobně.Zajímá mne kde jste na netu došel k Vámi uvedeným teplotám.Jste si jistý,že jste se nepřehlédl a místo na jižní Sinaj jste se nedíval na teplotní podmínky hor severního Sinaje?Abych názorněji vysvětlil klima na jižním Sinaji,mohl bych jeho klima v lednu srovnat s klimatem jižního Špaňělska a Řecka asi tak v květnu.Například moře má v lednu kolem 21°C a probíhá koupání.I z teploty moře se do jisté míry dají odvodit teploty v norách ornát s tím,že se musí přidat vždy cca.2 °C tzn.že se stačí podívat na průběh teplot v Rudém moři na jižním Sinaji a lze si podle nich odvodit průběh teplot v norách po celý rok.Pokud jde o rozmnožování trnorepů,nebudu příliš otevřený.Jsem vždycky připraven poradit s chovem každému chovateli který o to bude stát ale jen tak,aby jeho zvířata dobře prosperovala a nic jim pokud možno nescházelo.Rozmnožit kterýkoliv druh trnorepů není vůbec jednoduché a například k plné líhnivosti u acanthinur jsem se dopracoval až po osmi letech pokusů.S ornátami je to ještě složitější.Vím kde je chyba,ale nejsem si jistý jestli nové postupy které po zimování budu praktikovat povedou k jejímu úplnému odstranění.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den.Z čeho usuzujete,že jsem"naštvaný"? Jestli je to proto,že Vám netykám,nehledejte v tom nic osobního.Tykám vždy jen těm se kterými se znám osobně a to z několika důvodů.Především bych rád udržel určitou úroveň diskuse.Snad zase někdy dojde ke srazu účastníků diskuse a seznámíme se i osobně.Zajímá mne kde jste na netu došel k Vámi uvedeným teplotám.Jste si jistý,že jste se nepřehlédl a místo na jižní Sinaj jste se nedíval na teplotní podmínky hor severního Sinaje?Abych názorněji vysvětlil klima na jižním Sinaji,mohl bych jeho klima v lednu srovnat s klimatem jižního Špaňělska a Řecka asi tak v květnu.Například moře má v lednu kolem 21°C a probíhá koupání.I z teploty moře se do jisté míry dají odvodit teploty v norách ornát s tím,že se musí přidat vždy cca.2 °C tzn.že se stačí podívat na průběh teplot v Rudém moři na jižním Sinaji a lze si podle nich odvodit průběh teplot v norách po celý rok.Pokud jde o rozmnožování trnorepů,nebudu příliš otevřený.Jsem vždycky připraven poradit s chovem každému chovateli který o to bude stát ale jen tak,aby jeho zvířata dobře prosperovala a nic jim pokud možno nescházelo.Rozmnožit kterýkoliv druh trnorepů není vůbec jednoduché a například k plné líhnivosti u acanthinur jsem se dopracoval až po osmi letech pokusů.S ornátami je to ještě složitější.Vím kde je chyba,ale nejsem si jistý jestli nové postupy které po zimování budu praktikovat povedou k jejímu úplnému odstranění.

Mohu jen souhlasit. Teploty moře byli v prosinci minimálně 21, asi i víc. Já když jdu do vody, tak to musí být kafe a tam bylo. Nory jsem bohužel neměřil, ale v metrový hloubce budou už stálé teploty podobné těm mořským. Přes noc pravda venku bylo pod dvacet, k ránu i méně, ale v těch norách se to moc měnit nebude. Přes den sice fičelo a tak to mohlo vypadat, že zas takový vedro není, ale v závětří to pěkně peklo. Ve stínu možná 26 až 30 st., na slunci to muselo být ještš víc a stínu tam moc nebylo.

krokodyl napsal(a):
Mohu jen souhlasit. Teploty moře byli v prosinci minimálně 21, asi i víc. Já když jdu do vody, tak to musí být kafe a tam bylo. Nory jsem bohužel neměřil, ale v metrový hloubce budou už stálé teploty podobné těm mořským. Přes noc pravda venku bylo pod dvacet, k ránu i méně, ale v těch norách se to moc měnit nebude. Přes den sice fičelo a tak to mohlo vypadat, že zas takový vedro není, ale v závětří to pěkně peklo. Ve stínu možná 26 až 30 st., na slunci to muselo být ještš víc a stínu tam moc nebylo.

pod tohle se mohu podepsat-jen bych dodal,že teploty v norách během dne i během noci nekolísají-ani o desetinu stupně ne.Pouze pomalu rostou z cca.24 v lednu na cca.32 v srpnu a poté zase pomalu klesají.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Teď už tomu rozumím-posílal jsem Ti poštu na adresu kterou máš tady na ifauně.Už jsem to snad napravil..

foto mladého samečka červené formy U.ornata-fáze přebarvování do adultního zbarvení

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
foto mladého samečka červené formy U.ornata-fáze přebarvování do adultního zbarvení

stejně starý sameček U.acanthinura-také ve fázi přebarvování v tomto případě do červenooranžové barvy.Zvláštností je,že na stejné lokalitě U.acanthinura žijí zvířata všech barevných variací,kdežto na lokalitách U.ornata vždy pouze jedna barevná forma.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
stejně starý sameček U.acanthinura-také ve fázi přebarvování v tomto případě do červenooranžové barvy.Zvláštností je,že na stejné lokalitě U.acanthinura žijí zvířata všech barevných variací,kdežto na lokalitách U.ornata vždy pouze jedna barevná forma.

sourozenec předchozího samečka-také samec,ale tenhle se břebarvuje do žluté...
Měl-li by někdo zájem o výměnu tohoto samce za samici,případně za samce U.aegyptia velmi bych to uvítal

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
sourozenec předchozího samečka-také samec,ale tenhle se břebarvuje do žluté...
Měl-li by někdo zájem o výměnu tohoto samce za samici,případně za samce U.aegyptia velmi bych to uvítal

samička U.aegyptia

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
samička U.aegyptia

Uromastyx ornata ornata "red" 26.4.2009

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Uromastyx ornata ornata "red" 26.4.2009

ahoj chtel bych e zeptat dovezl jsem ssi tri dny zpatky domu dva trnorepy z prazske zoo maji asi dva a pul roku a jeste se mi nedotkkli jidla maji tri druhy salatu ovoce i zeleninu teplotu v terariu okolo 35 stupnu a pod zrojem okolo '50 stupnu maji tam i UVB zarivku ale nevim cim to je ze nezerou nemuze to byt jeste tim ze se aklimatizuji?nebom mam zvysit nebo snizit teplotu??uz jsem skousel se i hrabat pd snehem a athat jim cerstsve pampeliskove listi ale vubec je to nezajima lezi porad zalezli v ukrytu nebo samie je zalezla a samec venku a nebo naopak ale spolu se jim tam byt nechce muze mi prosim nekdo poradit??at nahodou neco nezameskam nebo nepodcenim!ja si myslim ze to bude asi tim stresem z cesty a z noveho prostredi dekuju za vsechny rady! zde posilam i foto samce jestli by poznal jestli mu neco schazi a jestli by nekdo poznal co je to presne za druh i kdyz vim ze z fotky to skoro vubec poznat nejde ale dekuju za vsechny rady

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

petrrzidky napsal(a):
ahoj chtel bych e zeptat dovezl jsem ssi tri dny zpatky domu dva trnorepy z prazske zoo maji asi dva a pul roku a jeste se mi nedotkkli jidla maji tri druhy salatu ovoce i zeleninu teplotu v terariu okolo 35 stupnu a pod zrojem okolo '50 stupnu maji tam i UVB zarivku ale nevim cim to je ze nezerou nemuze to byt jeste tim ze se aklimatizuji?nebom mam zvysit nebo snizit teplotu??uz jsem skousel se i hrabat pd snehem a athat jim cerstsve pampeliskove listi ale vubec je to nezajima lezi porad zalezli v ukrytu nebo samie je zalezla a samec venku a nebo naopak ale spolu se jim tam byt nechce muze mi prosim nekdo poradit??at nahodou neco nezameskam nebo nepodcenim!ja si myslim ze to bude asi tim stresem z cesty a z noveho prostredi dekuju za vsechny rady! zde posilam i foto samce jestli by poznal jestli mu neco schazi a jestli by nekdo poznal co je to presne za druh i kdyz vim ze z fotky to skoro vubec poznat nejde ale dekuju za vsechny rady

Zdravím! Moji skalní trndíci z pražské zoo jsou na tom stejně. Vyzvedávala jsem si je den před vámi. Je pravda, že transport byl neplánovaně chladnější a tedy pro zvířata velmi náročný. Přikládala jsem to za vinu jemu, ale když tak čtu váš příspěvek, poznávám chování i těch mých tří....

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

petrrzidky napsal(a):
ahoj chtel bych e zeptat dovezl jsem ssi tri dny zpatky domu dva trnorepy z prazske zoo maji asi dva a pul roku a jeste se mi nedotkkli jidla maji tri druhy salatu ovoce i zeleninu teplotu v terariu okolo 35 stupnu a pod zrojem okolo '50 stupnu maji tam i UVB zarivku ale nevim cim to je ze nezerou nemuze to byt jeste tim ze se aklimatizuji?nebom mam zvysit nebo snizit teplotu??uz jsem skousel se i hrabat pd snehem a athat jim cerstsve pampeliskove listi ale vubec je to nezajima lezi porad zalezli v ukrytu nebo samie je zalezla a samec venku a nebo naopak ale spolu se jim tam byt nechce muze mi prosim nekdo poradit??at nahodou neco nezameskam nebo nepodcenim!ja si myslim ze to bude asi tim stresem z cesty a z noveho prostredi dekuju za vsechny rady! zde posilam i foto samce jestli by poznal jestli mu neco schazi a jestli by nekdo poznal co je to presne za druh i kdyz vim ze z fotky to skoro vubec poznat nejde ale dekuju za vsechny rady

naši dva mlaďasové ornát-
sameček

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

samyasa napsal(a):
naši dva mlaďasové ornát-
sameček

a samička

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

samyasa napsal(a):
a samička

zdravicko tak dneska uz se konecne trosku rozhybali zvysil jsem dobu svitivosti asi na 14 hodin a zvysil vlhkost v norach na 90% a v terarku tak na 40% a teplota se pohy bovala v terariu oko 40 stupnu a pod zrojem na 65 stupnu a dneska uz rozhrabali misku a i neco sezrali a i se krasne vyprazdnili tak jsem rad ze uz neco spapali tak stuste uelat to same a uvidite co udelaji!!a jsou i podstatne cilejsi

corallus napsal(a):
Já ti strašně moc děkuji za rozsáhlý a velmi odborný výklad o mém bývalém trnorepovi. Bylo mi už když jsem ho koupil divné to zbytnění krku, kamarád v práci také říkal, že je to určitě štítná žláza a že bych s ním měl zajít k veterináři. Měl i oteklé končetiny a jak říkám, když lezl, víceméně se šoural po břiše a ani nebyl schopný se nějak končetinama nadzvednout a jít normálně. Zašel jsem na veterinu, ale bohužel konečný verdikt naší veterinářky byl, že trnorep je v pořádku a to , že neleze je zaviněné tím zimováním, kterým prošel v Zooparku. Koupil jsem si i vitamíny a ty jsem mu dával s vodou inj. stříkačkou do tlamy. Bylo to ovšem horší a horší , no a včera mi uhynul. Mrzí mě že jsem si ho raději nevzal od tebe, dnes už to vím taky a jestli se někde naskytne nějaký kousek z odchovu, koupím si ho, protože trnorep byl u mého syna v pokojíku a ten mu celou dobu držel palce a věřil, že to zvládne. Co se týče tvého vysvětlení o soužití plazů s různými parazity a podáváním ATB , tak je to velmi pěkně podané a výstižné. Tak že se měj moc fajn a ještě jednou díky za odpověď. Ládin.
Mrkni na můj nový web. www.rotschwanzboa.estranky.cz

Dobrý den
Mám trnorepi z pražské zoo můžete mi někdo poradit bezpečný postup na odstranění parazitů jak u trnoušů tak všeobecně, náš veterinář o tom neví zhola nic.
A ted jim zařizuju nové terárko můžete mi poradit jak nejlépe udělat noru.
děkuji za rady
Samuel

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Bohužel noru vyrobit nemůžu.V současné době jsem na tom tak,že stavím 2 navá tarária pro ornáty,2 dvou a další 2 tříkomorové nory,novou cvrčkárnu,novou skříň i klece na saranče,šváby a zophobasy,betonuji vyhřívanou koji ve výběhu pro želvy a měl jsem v úmyslu stavět skleníček pro severoafrické mlazy-to už ale fakt musí počkat.Do toho ještě ta největší"množící"sezona v roce-prostě to nezvládam.Můžu pouze poradit a návštěva je samozřejmě možná,ale až v nějakém méně hektickém období.Tvé terárium je rozměrově dostačující pro jeden pár.Více zvířat tahoto druhu chovat nelze-pokud mají zvířata to co potřebují,jsou k sobě velice agresivní(samice mezi sebou a samozřejmě samci mezi sebou) a po vykladení napadá samice ve snaze chránit vejce i samce a vše co se hne krom chovatele.Proto je tak těžké chovat větší skupiny zvířat.

Dobrý den
Mohl bych poprosit o radu ohledně výroby nory, chci si vyrobyt noru z betu mám zhruba představu ale hodil by se mi tip jak tomu dát ten správný tvar, rozměr, jak umístit vlhkoměr udělat kontrolní otvor atd. myslím že by to všem moc pomohlo vzhledem k tomu že trnouši věe rozhrabou, podhrabou atd.
děkuji za jakoukoli odpověd.

mozkomor napsal(a):
Dobrý den
Mohl bych poprosit o radu ohledně výroby nory, chci si vyrobyt noru z betu mám zhruba představu ale hodil by se mi tip jak tomu dát ten správný tvar, rozměr, jak umístit vlhkoměr udělat kontrolní otvor atd. myslím že by to všem moc pomohlo vzhledem k tomu že trnouši věe rozhrabou, podhrabou atd.
děkuji za jakoukoli odpověd.

Dobrý den,omlouvám se za pozdní reakci-nesleduji pravidelně diskusi.Moc rád vidím,že noví opatrovníci zabavených zvířat se pro ně snaží vytvořit optimální podmínky.Pro nové majitele trnorepů jsem sepsal jakousi stupnici zásad vedoucích k bezproblémovému chovu trnorepů.Vše by mělo být zveřejněno ve zpravodaji TSP a poté článeček umístním ne některé ze stránek s teraristickou tématikou,aby k němu mělo přístup pokud možno co nejvíce chovatelů.Vše ale závisí na vyjádření Petra Kodyma pro kterého jsem článek psal.Jestliže spěcháte a máte se zvířaty potíže,mohu Vám článek zaslat dříve,ale nejdříve koncem tohoto týdne,nebo začátkem příštího.Momentálně jsem mimo domov a až na tuto vyjimku nemám přístup k internetu.Jen musím varovat před"preventivním"odčervením herbivorních ještěrů.V zažívacím traktu rostlinožravých ještěrů žije celá škála mikroorganismů napomáhajících trávení a vstřbávání živin z jinak vemi těžko využitelných rostlin.Tyto mikroorganismy mohou být použitím farmak velmi snadno nenávratně zničeny.Nelze to brát na lehkou váhu,protože mám několik informcí o úhynech trnorepů po aplikaci farmak.V žádném případě by se žádná odčervovadla,ani ATB neměla aplikovat preventivně.Přeji mnoho radosti ze zdravých a čilých trnorepů.