Zakládáme akvárium – část III.
První věcí, kterou musíte před pořízením rybek učinit je, že pro své budoucí chovance připravíte podmínky vhodné pro jejich život. To znamená napustit nádrž surovou vodou a přeměnit ji na tzv. „propracovanou“ či „starší akvarijní“. Jen pro připomenutí: Nyní už akvárium stojí na vhodném stanovišti, vnitřně zařízené včetně rostlin a veškeré technické zařízení funguje a je připraveno k použití. Připravte si kbelík s hadicí a přelijte vodu do nádrže. Abyste si příliš neponičili terén a nerozvířili dno, pouštějte vodu z hadice do skleničky postavené v nádrži. Tlak vody se v ní rozloží a voda bude pomalu vytékat ven. Až bude akvárium plné, můžete uvést do provozu filtr, osvětlení a topítko (máte-li ho). Takto krátce zařízené akvárium bude vypadat poněkud syrově. Voda bude kalná (mléčného či kávového zabarvení), na stěnách akvária budou ulpívat jemné bublinky plynů obsažené v neodstáté vodovodní vodě a na vodní hladině bude povlak nečistot. Nic se ovšem neděje! Toto je normální stav nového akvária. Voda se za několik dní vyčistí pomocí filtru, bublinky vyprchají a je-li hladina v pohybu, zmizí i povlak. Chcete-li tomuto procesu pomoci, tak můžete pomocí savého papírového kapesníku povlak z hladiny stáhnout a bublinky magnetickou stěrkou sundat. Jelikož je voda v této fázi silně zakalená, můžete filtr denně prát (nejdéle však za týden). Po týdnu už by měla být voda čistá - vyfiltrovaná. Od této doby už musíte respektovat přirozené biochemické procesy a koloběhy miniekosystému. Toto prostředí ale ještě není připravené pro příjem akvarijních rybek. Nyní se vyplatí pouze čekat. Nechte nové prostředí zaběhnout a ustálit. Po přibližně třech až čtyřech týdnech je voda stabilizovaná a vhodná pro osídlení. Ještě před koupí rybek je vhodné vodu poprvé částečně vyměnit (postačí pouze 10 %) a vyprat vložky filtru ve vypuštěné akvarijní vodě.
Příprava prostředí pro rybí obyvatele
Výběr a koupě ryb
Toto je již finální fáze zařizování akvária a jistě se mnou budou všichni souhlasit, ta nejpříjemnější. Vydejte se tedy do nejbližšího obchodu s akvarijními rybami. Již na cestě tam by jste měli mít jasno, jaké druhy ryb chcete a pro jaké jste současné akvárium zařizovali. V obchodě se Vás zajisté ujme přívětivý prodavač a začne Vám ve výběru radit a pomáhat. Tady Vám radím, nenechte se opít rohlíkem. Mnohdy začínajícímu akvaristovi nutí drahé a náročné ryby, jen aby po několika týdnech přišel se špatnou náladou z úhynu všech jedinců, pro ryby nové. Stůjte si za svým přáním a odolejte atraktivnímu vzhledu vzácných druhů. Pro začátek a pro otestování stávajícího vodního prostředí u vás doma, si pořiďte pouze několik nejodolnějších jedinců. Možná to zní trochu morbidně, ale mezi takové „pokusné“ ryby se nejlépe hodí například Živorodka duhová (Poecilia reticulata – „Paví očko“), Mečovka mexická (Xiphophorus helleri) či jiné nenáročné druhy. Postačí opravdu jen několik rybek (dvě od každého druhu). Rybu vybírejte se vší opatrností a všímejte si detailů. Nekupujte ryby, které plavou v nádrži nekoordinovaně a spíše chaoticky, mají povrch těla pokryt plísní nebo jinými organismy, stojí u dna nádrže a těžce dýchají žábrami, jsou zraněny od ostatních ryb, mají neidentifikovatelné změny na šupinách či různé novotvary, neznáte je nebo nejsou označené a ryby, které jsou věkově staré. Transport je pro každou rybu velkým úskalím a stresem. Musíme to respektovat a převoz vykonat co nejrychleji. V prodejně Vám rybky dají do plastikového sáčku a naplní vzduchem, který vystačí na několik hodin. Jste-li vzdáleni od domova více jak hodinu cesty, raději se poraďte s odborným pracovníkem obchodu. Nevsázejte na to, že to rybky tu chvilku přežijí…
Doma ihned sáček otevřete, ponořte ho do akvária a připevněte kolíčkem ke stěně, aby voda nenatekla dovnitř. Tím se zatím plynule vyrovnají rozdílené teploty, aby nedošlo k prvotnímu šoku ryb. Mezitím můžete překontrolovat stav akvária (teplotu, pH, tvrdost, atd.). Pro ještě šetrnější přechod do nového prostředí přilijte do sáčku trochu vody z akvária. Tak si ryby pomalu zvyknou na rozdílnou vodu. Poté už můžete své první obyvatele do akvária vypustit! Nyní už jen bedlivě sledujte jejich chování a kochejte se ichtyofaunou ve vaší nádrži. Když aklimatizace proběhne v pořádku (bez úhynů a výskytu nemocí), můžete po dvou až čtyřech týdnech nádrž obohatit o další jedince. Ani zde ještě nekupujte plný stav rybí osádky. Toto opatření je z důvodu zachování stability miniekosystému, který se při náhlém osazení velkým počtem ryb stane velmi labilním (velké množství detritu › amoniaku › dusitanů › dusičnanů, výkyvy v obsahu kyslíku a oxidu uhličitého › změna pH). Pomalu zatěžovaná nádrž toto ustojí. Maximální počet ryb si stanovíte snadno. Vezměte objem vody v akváriu (nikoli objem nádrže!) a na 1 litr pak připadá 1 cm rybí délky. Rybí délku ale posuzujte dle adultní velikosti, kterou se dozvíte z odborných publikací. Rozdělte si konečný stav chovanců na polovinu, jednu pořiďte po aklimatizaci a druhou zase za další měsíc. Možná si leckdo říká, že je to zdlouhavé a pracné, ale zdraví ryb je přednější. Je lepší raději větší opatrnosti, než pak truchlit nad prázdně zejícím akváriem.
Údržba a provoz akvária i pro nejlenivější
Pro někoho je možná údržba nádrže právě tou překážkou, pro kterou se rozhodne akvárium nezařizovat. Dělá ovšem velikou chybu! Akvaristika je koníčkem na čas nenáročným a rozhodně převládá potěšené oko pozorovatele, nežli jeho unavené ruce. S klidným svědomím mohu říci, že týdně si tato záliba vyžádá něco kolem hodiny čistého času. Vše záleží na okolnostech. Jestliže je nádrž přerybněná, potřebuje frekventovanější zásahy v údržbě. Je-li objem filtrační hmoty malý, filtr vyžaduje častější uvedení do původního stavu. A tak dále. Mnohé faktory závisí na tom, kolik času budete později akváriu věnovat. Avšak některé úkony budete muset provádět bezpodmínečně. Jedná se především o částečnou výměnu vody. V přirozených podmínkách se tak děje pomocí přítoků a odtoků jezera či rybníku a pohybem vody. V našem zmenšeném biotopu musíme tuto činnost nahradit. Každý jeden až tři týdny pomocí kbelíku a odkalovacího zvonu vodu měníme. Odkalovací zvon je jednoduché zařízení k odsávání detritu ze dna nádrže. Je u konce rozšířený (jako trychtýř), tudíž je jeho plocha účinnější než u samotné trubice či hadice. Množství vypuštěné vody se má rovnat dvaceti až čtyřiceti procentům veškeré vody v nádrži. Větší nárazové výměny vody zpravidla špatně snášejí ryby. Nová voda musí být odstátá (odplyněná a zbavená přebytečného chlóru), ohřátá na přibližně stejnou hodnotu teploty vody v nádrži a případně chemicky upravená (pH, tvrdost). Tuto vodu můžeme přelít s klidem do akvária. Reakce na výměnu vody můžeme také pozorovat přímo na rybách. Mnohdy jsou příjemně překvapené a hrají si v proudu nové vody.
Nejdůležitější z celé pravidelné údržby je čištění filtru. Kvůli zanedbaným povinnostem k tomuto zařízení vznikají náhlé hromadné úhyny. Silně znečištěný filtr je zdrojem škodlivých látek a zdraví ryb pak rapidně klesá. Nejprve lehce properte filtrační náplně v akvarijní vodě, kterou jste při částečné výměně vysáli. V případě, že náplň přenesete vyprat pod kohoutek chlorované vodovodní vody, zničíte kolonie „užitečných bakterií“, které přeměňují dusíkaté látky ve vodě na méně škodlivé. Samotné tělo filtru a jeho součásti udržujeme v čistotě taktéž.
Další činností, která je prováděná spíše kvůli nám - pozorovatelům je čištění čelního skla od řas. Není nic horšího než neprůhledná čelní stěna, za kterou je matně vidět jakýsi pohyb živých tvorů. V obchodě s akvaristickými potřebami si zakupte magnetickou stěrku, kterou nánosy řas lehce odstraníte. Pro tyto účely existují ještě různé škrabky. Ty se hodí právě u silně zarostlých skel, kde už síla magnetu nestačí a musí nastoupit žiletka.
Mezi denní činnosti patří sledování teploty, kontrola stavu ryb (počet, zdraví, chuť k jídlu), kontrola stavu technických zařízení a celková pozorování biotopu. Chce-li se někdo do akvaristiky opravdu, jak se říká, „ponořit“, může si vést pro svou kontrolu a zpětné dohledání faktů deník. Jednoduché zápisky neobvyklých poznatků a dějů, záznamy posledních čištění a změn v chodu akvária, nehody, úhyny a havárie. V případě úhynu ryb se dá dohledat, kde se patrně chyba stala a v příštích počínáních se jí vyvarovat. Zřídit si deník není nic potupného nebo dětinského, ale spíše rozumná investice do budoucna.
Mezi dlouhodobější aktivity ohledně akvaristické údržby patří výměna svítidel a filtračních vložek. Běžné zářivky ztrácejí po půl roce užívání až padesát procent své svítivosti. To je ta správná doba, kdy zářivkovou trubici obměnit. Filtrační vložka z molitanu také nevydrží ve vodě dlouho a musí se obnovovat. V případě, že užíváte biomolitany (bioakvacit), se doba substituce prodlužuje, protože tento materiál je vůči vodě velmi odolný.
Závěrem
Doufám, že tento článek pomohl začínajícím akvaristům a třeba i těm zkušenějším. Důležité je, aby Vás práce, spojená se zakládáním nádrže, bavila a výsledek se rovnal Vaší představě krásného akvária. Přeji všem akvaristům mnoho chovatelských úspěchů.
Použitá literatura:
Dick Mills, Vaše akvárium, vydaly Euromedia Group, k. s., Knižní klub a Media Klub, s. r. o. (1999)
Hans. J. Mayland, Sladkovodní akvárium, vydal Knižní klub (1998, Praha)
Celkové hodnocení (0x):