Uživatel s deaktivovaným účtem
Reaguji na některé položené dotazy týkající se častého úmrtí sklípkanů především u rodů Avicularia,Theraphosa a Pamphobeteus zakoupených v 1-3 instáru.
Je nesmysl se domnívat,že mládě od těchto druhů,které si pořídíme hned v prvním svleku,je připravené k samostatnému chovu....
Právě evolučně nejstarších forem arachnidů se vytvořil úspěšný systém k zachování druhových společenstev.Právě názorný příklad můžeme studovat u stromového druhu rodu Avicularia.V přírodě opouštějí Avicularie rodné hnízdo obvykle až ve 3-5 svleku. Podobné soužití populačních skupin je patrné u evolučně u nejstarších rodů vyskytujících se v primárním termofytiku (Pamphobeteus, Theraphosa, Megaphobema, Poecilotheria).Význam toto socialního chování je především posílení a zachování genetické čistoty,následně pak pozotivně ovlivňuje počet životaschoných jedinců v koloniich. Už v pralarevním stádiu dochází k odlišné vývojové variabilitě u jednotlivých kusů v četně genetické výbavy a imunity. Hodně zjednodušeně tedy: Tento jev je patrný právě u Avicularii už na první pohled, kdy některá mláďata jsou schopna tvořit pavučinu, zde sledujeme tendence zapředení prostoru, kde se obsah juvenilů nachází. Zvyšuje se tak možnost kolektivního přijímání potravy a to i u ktrerých se doposud nevytvořil snovací aparát. Toto prioritní stádium, které trvá právě v periodách od 1 až 3-5 ekdýse, umožňuje vyrovnání vyvojových stupňů.
Celý článek najdete v v http://sklipkani.cz/,
Uživatel s deaktivovaným účtem
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Reaguji na některé položené dotazy týkající se častého úmrtí sklípkanů především u rodů Avicularia,Theraphosa a Pamphobeteus zakoupených v 1-3 instáru.
Je nesmysl se domnívat,že mládě od těchto druhů,které si pořídíme hned v prvním svleku,je připravené k samostatnému chovu....
Právě evolučně nejstarších forem arachnidů se vytvořil úspěšný systém k zachování druhových společenstev.Právě názorný příklad můžeme studovat u stromového druhu rodu Avicularia.V přírodě opouštějí Avicularie rodné hnízdo obvykle až ve 3-5 svleku. Podobné soužití populačních skupin je patrné u evolučně u nejstarších rodů vyskytujících se v primárním termofytiku (Pamphobeteus, Theraphosa, Megaphobema, Poecilotheria).Význam toto socialního chování je především posílení a zachování genetické čistoty,následně pak pozotivně ovlivňuje počet životaschoných jedinců v koloniich. Už v pralarevním stádiu dochází k odlišné vývojové variabilitě u jednotlivých kusů v četně genetické výbavy a imunity. Hodně zjednodušeně tedy: Tento jev je patrný právě u Avicularii už na první pohled, kdy některá mláďata jsou schopna tvořit pavučinu, zde sledujeme tendence zapředení prostoru, kde se obsah juvenilů nachází. Zvyšuje se tak možnost kolektivního přijímání potravy a to i u ktrerých se doposud nevytvořil snovací aparát. Toto prioritní stádium, které trvá právě v periodách od 1 až 3-5 ekdýse, umožňuje vyrovnání vyvojových stupňů.
Celý článek najdete v v http://sklipkani.cz/,
Pokud by mlaďata v prvním svleku opustila mateřskou noru,šance že by dožila reprodukčního věku je téměř nulová.Pokud se nám podařilo nalezt mláďata,šlo převážně jedince v min.5 svleku(všechny nalezené kolonie rodu Avicularia v Peru,dálepak Pamphobeteus antinous(Puerto Maldonado),Megaphobema velvetosoma(Rio Branco),Megaphobema mesomelas(Monte Verde v Kostarice)Zde se nám také potvrdil fenomen společného soužití více vývojových stádii pohromadě.U druhu Pamphobeteus antinous samice měly oddělenou komoru kde byl vykladlý a roztržený kokon s mláďaty v 1 instáru.V postraních chodbičkách se zdržovalo zhruba kolem 40 jedinců v rozmezí od 3 do 7 svleku.Na lokalitách jsme se zdržovali v průměru týden.Nory byly pozorovány za soumraku a v nočních hodinách.Na povch nory vylézaly pouze dospělé samice.Tento jev jsme zdokumentovaly u všech pozorovaných a popsaných druhů se zaměřením na čeleď Theraphosidae
Uživatel s deaktivovaným účtem
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Pokud by mlaďata v prvním svleku opustila mateřskou noru,šance že by dožila reprodukčního věku je téměř nulová.Pokud se nám podařilo nalezt mláďata,šlo převážně jedince v min.5 svleku(všechny nalezené kolonie rodu Avicularia v Peru,dálepak Pamphobeteus antinous(Puerto Maldonado),Megaphobema velvetosoma(Rio Branco),Megaphobema mesomelas(Monte Verde v Kostarice)Zde se nám také potvrdil fenomen společného soužití více vývojových stádii pohromadě.U druhu Pamphobeteus antinous samice měly oddělenou komoru kde byl vykladlý a roztržený kokon s mláďaty v 1 instáru.V postraních chodbičkách se zdržovalo zhruba kolem 40 jedinců v rozmezí od 3 do 7 svleku.Na lokalitách jsme se zdržovali v průměru týden.Nory byly pozorovány za soumraku a v nočních hodinách.Na povch nory vylézaly pouze dospělé samice.Tento jev jsme zdokumentovaly u všech pozorovaných a popsaných druhů se zaměřením na čeleď Theraphosidae
odebíráním a izolací mláďat u rodů Theraphosa a Avicluaria bych díky zmiňovaným vývojovým projevům započal až v 3-5 instáru.Poukazuji i na další faktor vývinu imunitního systému u těchto mláďat (Evolutionary Biology of arachnids-M.Hedin/Bond2008)Které se vytvářejí v juvenilním stádiu izolované od okolí uvnitř kokonu.Zde si můžeme odpovědět na několik otázek,proč populace,udržovaná v přirozené péči matky má daleko větší předpoklady pro život,než mláďata uměle odebraná a často v nesprávný čas izolovaná od sourozenců a přirozeného vývoje...příklad odchovaných a brzo nabízených mláˇat Avicularii a Theraphos v zajetí...