Uživatel s deaktivovaným účtem

Omlouvám se, ale nestíhám všem odepisovat na otázky, týkající se etologie černých vdov rodu Latrodectus. Proto jsem si zde dovolil uvézt pár základních informací včetně poznatků k chovu.
Celý rod Latrodectus představuje klinicky významné skupiny pavouků s celosvětovým šířením. Některé subspecie se dobře adaptovaly na antropogení vlivy se synatropním výskytem (Forster, 1984,1985, Forest & Forest, 1996). Doposud bylo popsáno celkem 31 druhů. Tento stav se však neustále mění. Bohužel zatím nemáme spolehlivě vypracovaný klíč k determinacím jednotlivých specií. Značná variabilita v geografických výskytech i na úrovni samotného druhu Latrodectus geometricus je zatím předmětem dalšího bádání.. Velkým problémem jsou i neuplné sbírky holotypů, kde schází často kompletní pohlaví. Genitálie představují zatím nejpřesnější determinační ukazatel pro jednotlivé subspecie obou základních typových druhů...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Jak už jsem v úvodu naznačil, celý rod je po morfologické stránce velice komplikovaný. Pro zjednodušení systematiky vycházíme prozatím ze dvou základních štěpných větví druhů Latrodectus mactans a Latrodectus geometricus.
Přesnější členění - http://arachnos.eu/cs/araneomorphae/theridiidae/latrodectus/item/38-latrodectus-geometricus
Family - Theridiidae (Sundevall, 1833)
Latrodectus - (Walckenaer, 1805)
Latrodectus antheratus (Badcock, 1932)
Latrodectus apicalis (Butler, 1877)
Latrodectus bishopi (Kaston, 1938)
Latrodectus cinctus (Blackwall, 1865)
Latrodectus corallinus (Abalos, 1980)
Latrodectus curacaviensis (Müller, 1776)
Latrodectus dahli (Levi, 1959)
Latrodectus diaguita (Carcavallo, 1960)
Latrodectus elegans (Thorell, 1898)
Latrodectus erythromelas (Schmidt & Klaas, 1991)
Latrodectus geometricus (C.L. Koch, 1841) - snovačka hnědá
Latrodectus hasselti (Thorell, 1870) - snovačka Hasseltova
Latrodectus hasseltii (Thorell, 1870)
Latrodectus hesperus (Chamberlin & Ivie, 1935)
Latrodectus hystrix (Simon, 1890)
Latrodectus indistinctus (O. P.-Cambridge, 1904)
Latrodectus karrooensis (Smithers, 1944)
Latrodectus katipo (Powell, 1871)
Latrodectus lilianae (Melic, 2000)
Latrodectus mactans (Fabricius, 1775) - snovačka kalichová
Latrodectus menavodi (Vinson, 1863)
Latrodectus mirabilis (Holmberg, 1876)
Latrodectus obscurior (Dahl, 1902)
Latrodectus pallidus (O. P.-Cambridge, 1872)
Latrodectus quartus (Abalos, 1980)
Latrodectus renivulvatus (Dahl, 1902) - snovačka africká
Latrodectus revivensis (Shulov, 1948)
Latrodectus rhodesiensis Mackay, 1972
Latrodectus tredecimguttatus (Rossi, 1790) - snovačka jedovatá
Latrodectus variegatus (Nicolet, 1849)
Latrodectus variolus (Walckenaer, 1837)
Uživatel s deaktivovaným účtem

Velikost dospělých samic se pohybuje od 1 až 1,8 cm, v rozpětí končetin 4 - 5,5 cm. Samci jsou o poznání menší.
Rozmanitost vybarvení často spojujeme s biotopem, kde se druh vyskytuje.
Jsou to pavouci s aktivním nočním životem. Díky pevné lapací síti a účinnému jedu jsou schopni udolat i větší potravu, až do velikosti středně vzrostlého zedního gekona nebo malých ještěrek. Přirozenou potravou však zůstává nejrozmanitější hmyz a pavoukovci. U mláďat pak mravenci a drobné nymfy švábů.
Všechy formy vykazují různé stupně sexuálního dimorfismu (Anava a Lubin, 1993; Andrade, 1996, 1998).
Na přirozených biotopech dosahují samci i samice pohlavní dospělosti v průměru od 3 do 6 měsíců, přičemž samci zpravidla s měsíčním předstihem. V zajetí se vývojové intervaly zkracují na polovinu.
Během roku tak mohou dospět téměř 3 generace.
Samice se páří jen jednou za život a sperma si tak uchovávají pro všechna svá pokolení. Od konce dubna až do října kladou samice několik kokonů v časových intervalech v rozmezí 14-20 dnů. Počet kokonů úzce souvisí se stářím jedince a přijmem potravy.
Počet mláďat z jednoho kokonu zpravidla čítá kolem stovky. Za celou sezónu samice vyprodukuje až 5000 mláďat. Mezi sourozenci dochází ke značnému kanibalismu. Proto hnízdo opouští z celkového velkého počtu sotva 10-20 mláďat, která jsou už zcela samostatná. Do okolí se šíří pomocí větru. Zakládají vlastní hnízda, kde během své ontogeneze rozšiřují vlastní lovné teritorium.
Domníváme se, že při opětovném páření v laboratorních podmínkách dochází k postkopulační sterilitě. Je to zapříčiněno četností pohlavního spojení, který má posléze za důsledek poškození reprodukční soustavy samice. V přírodě tento jev nebyl pozorován, neboť samci se v přírodě páří s více samicemi.
Uživatel s deaktivovaným účtem

K lovu kořisti využívají pavouci své důmyslné lapací sítě, které dělíme do tří částí:
- detekční - lovná
- manévrovací zóna
- primarní - úkryt trychtýřovitého tvaru.
Základním stanovištěm kolonií jsou přírodní ekotony. Pavouci využívají k výstavbě úkrytu často přízemní nepřístupná místa, jako jsou spodní patra keřů s úkrytem v kořenovém porostu, štěrbiny ve zdech, pod balvany nebo kůrou stromů. Černé vdovy umí mistrně manévrovat ve svém teritoriu, ovšem mimo něj jsou zcela bezbranné.
Při vyrušení se uchylují do druhé části pavučinové sítě, odkud se dají jen velmi těžko ohrozit. Pokud se to narušiteli podaří, pavouk úkryt rychle opustí nebo mistrně předstírá uhynulý exemplář s charakteristickou strnulostí.
V obydlených oblastech jsme je často nacházeli ve stinných zákoutích venkovních parapetů, rozích zahradního nábytku a na pláži snad pod každým lehátkem. Zde zároveň přicházejí časteji do kontaktu s člověkem.
Díky obdivuhodným predačním schopnostem mají snovačky v celosvětovém ekosystému veliký hospodářský význam. Podobně, jako ostatní zástupci pavoučí říše, udržují hmyzí populace v přirozené rovnováze. Význam pro člověka je proto téměř nenahraditelný. Jsou vydatným a nepostradatelným pomocníkem v boji proti škudcům a často mnohem nebezpečnějšího hmyzu než samy představují.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Chov v zajetí není náročný, postačí malá průhledná nádoba nebo malé terarium, které vysteleme pískem nebo štěrkem. Prostor osázíme větvičky, aby se mohl pavouk co nejdříve aklimatizovat a vybudovat lovné teritorium. Potravu předkládáme živou, Krmíme rozmanitým hmyzem jednou za 14 dní až týdně podle vývoje jedince. Mláďata v prvních týdnech vývoje krmím čerstvě zabitými mravenci nebo octomilky. Náročnost na vlhkost je druhově individualní. Osobně boxy jednou za týden mírně rosím. Terarium můžeme ozdobit vhodnou rostlinou, nenáročnou na vlhkost.
Zástupci rodu Latrodectus nejsou útoční pavouci a ani jinak nemají tendence k ofenzivnímu chování. Je však důležité, aby byl vždy přehled, kde se chovanec nahází. Nikdy pavouky neberte do holých dlaní!
V zajetí se dožívají v průměru od 2 do 4 let.
Dobrý den,
Zajímaví pavouci a zajímavý článek. Myslím, že jej napsal Standa Macík. Konečně něco, co se zde dá číst .
Skoro rok doma chovám několik druhů - Steatoda grossa, Latrodectus Geometricus a Latrodectus hasselti. Měl jsem zpočátku strach, ale moji chovanci nevykazují žádné známky agresivity i v případě mé dotěrné zvědavosti.. Rád bych svůj chov rozšířil i o jiné druhy a poradil se s jinými chovateli.. Zajímalo by mne několik otázek:
1. jak dlouho trvá mláďatům opuštění kokonu?
2. je zapotřebí nějaká vlhkost aby vaječný vak neproschl?
3. jak dlouho můžou být mláďata spolu?
4. Pokud utečou, mohou v našich podmínkách přežít?
Dobrý den, pokusím se vám odpovědět na vaše dotazy.
1. Opouštění kokonu.
U většiny Latrodectu je to zhruba jeden měsíc po upředení kokonu. Pokud je kokon u samice, tak by ho samice měla prokousnou a mláďata pak posléze vylezou. Pokud máme kokon mimo samici třeba v samostatné krabičce nebo samice už nežije. Musíme ho roztrhnout aby mláďata mohla vylézt. Pokud kokon roztrhneme dříve než tam budou mláďata ale třeba pouze larvy, nevadí zanedlouho se posvlékají a budou z nich malý pavoučci
2. Vlhkost.
Já osobně mám zkušenosti pouze s druhy které nežijí ve vlhkých oblastech např. L. geometricus, hasellti, dahlli apod. U těhto pavouků se mě osvědčilo nevlhčit a to vůbec! Ani kokon. Potřebnou vlhkost si vezmou pavouci s potravy. Dříve jsem kapnul dvě kapky týdně na pavučinu a bylo to zbytečné, jednou jsem takhle usmrtil samici L. hasellti kapnulj jsem jí na pavučinku kapku vody, ona se chvíli potom napila a do rána bylo po ní. Jak říkám u těchto druhů nevlhčím a pavouci nádherně prosperují. V podstatě si to ani nedovedu představit vlhčit mladým pavoučkům, kteří nejsou velcí ani jako špendlíková hlavička, vždyť by se utopili.
3. Jak dlouho můžou být mláďata spolu.
V podstatě dokud se nezačnou napadat a požírat. Asi vám neřeknu jak dlouhá doba to je. Jak se mě začnou požírat tak se trochu upraví jejich počet, nejsou jich pak stovky. Potom je po jednom rozdělím do malých zkumavek, čím menší zkumavky jsou tím lepší, pavoučci jsou fakt malinkatí
4. Pokud utečou, mohou v našich podmínkách přežít?
Osobně si myslím že by v našich podmínkách přežít opravdu nemohli, mají zde docela dost predátorů, pokoutníci, třesavky atd.... Naši pavouci je podle mě v pohodě zlikvidují. Ale i tak bych si na to dal pozor Bude to klidnější pro vás, nebo pro vaše spolubydlící
Snovačky jsou podle mě bezvadní chovanci, nenároční jak na prostor tak na potravu. Agresivitu jsem u nich nepozoroval spíš používají rychlí úprk, nebo hrají že jsou mrtvé. Např. L. geometricus umí hrát bezvadně mrtvé. Chovu zdar pokud by jste chtěl ještě s něčím poradit tak zde je můj email: borecky7@seznam.cz
PS: Standa M. sem asi moc nechodí
Foto: č.1 Mláďata Latrodectus geometricus těsně po otevření kokonu.
valnych

XXX.XXX.37.121
nemate nekdo na prodej snovacky?