Zdravím všechny chovatele ,
snažil jsem se najít informace ohledně chovu našich druhů střevlíků, ale našel jsem pouze nic neříkající diskusi na teraporadně, která odkazovala na takřka nic neříkající vlákno zde na iFauně. Chtěl jsem se zeptat, jestli někdo nemá s chovem našich (či cizokrajných) druhů zkušenost. Moje představa je jako substrát použít listovou hrabanku, kterou používám pro chov zlatohlávků - je to takové přirozené podloží. Do insektária bych umístil nějaké ztrouchnivělé větve, které bych zčásti zahrabal do substrátu. Výška substrátu by byla podle mých představ 10 - 15cm. Potrava - no, prostě nějaké naše menší druhy bezobratlých, žížaly, zemivky, šneky, slimáky atd. Jenomže tohle by asi logickou cestou napadlo každého, kdo alespoň trochu o broucích ví, ale přesto jsem četl, že se nepodařilo udržet je naživu třeba ani půl roku a o rozmnožování nemůže být řeč. Jinak vím, že naše lesy a luka jsou jich plné, takže to není nic vzácného, ale prostě bych je rád zkusil odchovat. Za jakékoli postřehy jsem vděčný.
S pozdravem
Michal Siegel
P.S. Pro vyšší pravděpodobnost odpovědi jsem stejný příspěvek napsal i do anonymního fora.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Dobrý den,
jeden rok jsem zkusil odchovávat střevlíky fialové, Ullrichovy a zlatolesklé. Ten rok jich bylo nápadně hodně, Ullricháče jsem nacházel většinou i na zahradě. Místy se objevil i střevlík kožitý. Umístil jsem je do plastového boxu se zeminou (dle mé zkušenosti postačí hlína a trochu listí na povrchu), na vrch pár trsů mechu pro udržení stálé vlhkosti a hodně úkrytů. Imaga jsem krmil salámem a musím říci, že prosperovali, larvy pak mletým masem nebo nejemno nakrájenými žížalami. Pak jsem ale larvy pustil do přírody, takže stadia kukly jsem se nedočkal.
Takže chovu zdar,
Oto Petřík
Zdravím,
děkuji za postřehy, ještě se zeptám, imaga byla dohromady, nebo po jednom? Předpokládám, že si navzájem nemohou ublížit, ale mohli by box pořádně zašplíchat . Jinak tady se pro změnu hojně vyskytuje střevlík vrásčitý Chaetocarabus intricatus a semtam střevlík fialový a kožitý. V lese je hodně měděných.
S pozdravem
MIchal Siegel
Uživatel s deaktivovaným účtem

michal.siegel
napsal(a):
Zdravím,
děkuji za postřehy, ještě se zeptám, imaga byla dohromady, nebo po jednom? Předpokládám, že si navzájem nemohou ublížit, ale mohli by box pořádně zašplíchat . Jinak tady se pro změnu hojně vyskytuje střevlík vrásčitý Chaetocarabus intricatus a semtam střevlík fialový a kožitý. V lese je hodně měděných.
S pozdravem
MIchal Siegel
Imaga byla pohromadě, navzájem si nevadila. Na střevlíka vrásčitého narazím poměrně vzácně, nejvíce je tu střevlíků zahradních (v lesích) a Ullrichových (u nás na zahradě ). V posledních letech jsem také zaznamenal výrazný nárůst populace střevlíka kožitého.
S pozdravem Oto Petřík
Ahoj
já jsem zkoušel c. granulatus - náš nejčastější střevlajs dle mě spolu se scheidleri.... zvířata jsem vzal brzo na jaře abych měl jistotu, že samice bude nespářená! což je dle mě duležité
tak jsem hodil pohromadě chovnou skupinu 2M 3F, a dával jsem jim ad libitum (jako tolik kolik chtěj) červů potepníků, semtam žížalu.... viděl jsem dokonce i kopulaci, a cca po 14 dnech nebo tak se tam objevili vajíčka velikosti cca rýže. ty jsem pak přendal do krabičky s rašeliníkem (kvůli vlhkosti a aby je adulti nesežrali) ale cirka po 3 týdnech (nepamatuju si přesně) chytli pliseň a vše jsem vyhodil!
nadruhou stranu třeba c. clathratus se mi povedlo udržet na živu relativně dlouho několik měsicu a pak mi chciply tak že se utopily ve vodě na pití.
toť moje zkušenosti, ačkoliv jsem četl na netu že je to bez problému mě se to nepovedlo.
ale kdyby náhodou se to někomu z Vás povedlo kontaktujte mě prosím na mejl přes ifaunu, chtěl bych na entomologickém ustavě na nich zkusit nějaké pokusy
díky vk
Ahoj,
tak já jsem imaga nachytal v červenci, mám pocit, že v tomto období se již odchovu nedočkám, i když neznám přesný životní harmonogram střevlíků. Každopádně pokud jsi je chytal zjara, aby byly nepářené, tak v červenci je zcela jistě pozdě. Každopádně můj první cíl byl zjistit, jak bude chov probíhat a udržet jedince naživu. To se podařilo, takže teprve je čas myslet na odchov, o který se pokusím příští rok. Taky jsem si říkal, že bych zkusil Calosoma sycophanta, ale nakonec jsem dospěl k závěru, že larvy a imaga udělají daleko užitečnější práci v lese požíráním kvant housenek bekyně, než by udělali v mém chovu požírání potemníků . Každopádně až se s chovem či odchovem někam pohnu, dám vědět. Ať to bude úspěšné a bude se podle toho dát řídit, nebo neúspěšné a nebude radno tento postup provádět. Jinak teď si nejsem jistý, jak dlouho střevlíci žijí, ale tuším, že jsem před hodně dlouhou dobou čet, že například střevlík zlatolesklý zimuje pod kůrou stromů, takže pokud budu mít štěstí, budu mít teprve čerstvé jedince. Každopádně mi není známo, jestli se jedinci mohou rozmnožovat i druhý rok života.
S pozdravem
MS
Zdravím, i přesto, že střevlíky doma nechovám, tak můj osobní názor je dát substrát aspoň 20 cm písek a rašeliník, nějaké úkryty jako kamení kůra. Je potřeba, ale přesně určit jaký druh chovat a trošku o něm přečíst, protože všichni střevlíci nepotřebují vlhčit atd.. Dospělcům by to chtělo asi trošku střídat krmení žádnej stereotyp, takže třeba moučný červy, občas banán, jablko a šneky. larvy asi nejspíše krmit šneky nebo moučné červy.
Ale jak jsem uvedl nemám z jejich chovem žádné zkušenosti je to jen můj malý osobní názor :)
V tuto dobu nemá cenu brát střevlíky do chovu, jsou to vykladení, vypáření staří jedinci co ti vydrží tak max. 1-2 měsíce, zimu jich přežije minimum. Dalo by se shrnou, že všichni naši střevlíci se líhnou od konce července do září, většinou zůstávají někde zalezlí, kde přečkají zimu a na jaře vylézají, páří se a zakládají nové potomstvo. Jinak hibernace u imág je nutná, jinak se nevykladou nebo jsou neoplodněná vajíčka. Některé druhy se líhnou až na jaře, ale to je spíše vyjímka.
K chovu bych doporučil C. intricatus, C. hortensis, C. ulrichi .... Calosomy ne, tam je trocha problémů s krmením, potřebují housenky.
Pepa
Díky za reakce. Jinak samozřejmě složení substrátu a podmínky v insektáriu se budou pro daný druh lišit. Jinak stereotypu se také snažím vyhýbat, ale jedinou výtku bych měl u krmení - naše druhy bych nekrmil banánem. I když ono je to asi jedno.
Jinak jak jsem psal, toto bylo spíše zjištění, jestli moje snažení dosáhne nějakých výsledků, v tomto případě udržení jedinců při životě při dodržení správných podmínek. O odchovu uvažuji příští rok. Jinak jsem do chovu zvolil Carabus (Chaetocarabus) intricatus a C. violaceus. Samozřejmě jak už jsem psal, Calosomy i bez starostí se sháněním potravy udělají daleko užitečnější práci v přírodě likvidací housenek bekyně.
A také bych chtěl poděkovat všem, kteří se zapojili svými poznatky a názory, co se chovu týče, rozhodně mi to pomohlo, jak by asi měl vypadat . Mimo jiné také vybírám slušnou publikaci, kde je o čeledi Carabeidae nějaké slušnější info, než ve všeobecných knihách věnujících se hmyzu. Samozřejmě tímto tuto diskusi nekončím, pochopitelně uvítám další poznatky a rady.
S pozdravem
MS
jakou publikaci? jinak bych doporučil ještě entomoforum
a dále když si vezmeš 5 kusu calosom tak je to šumak, prostě takové kecy o tom že udělají vic prace atp nemam rad :D
housenky tam stejně budou, a calosomy jsou super, ja sem je ještě nikdy neviděl naživo, jelikož na ně nemam čas na jaře, ale až je potkam tak si určo pareček vezmu .....
vk
Z publikací třeba Hůrka 1996: Carabidae České a Slovenské republiky. Kabourek 1996 - tam něco málo k chovu střevlíkovitých je.
Není to entomoforum, ale www.entoforum.cz - třeba zde:http://www.entoforum.cz/viewtopic.php?f=111&t=3541
Chov není tak složitýodchov je už trochu těžší, chce to zkoušet a experimentovat.
jj odjakživa tvrdim že chov = odchov :)
a tyhle knihy znam a entoforum sem se přepsal, ted nějak nestiham řešit tyhle věci co se týče chovů atp. dřív mě to hodně bavilo, ted bohužel krz práci nejni čas.....
a co jsem slyšel tak prej jsou super na odchov činský zvířata a nebo mediterání, al enikdy jsem nezkoušel
vk
jj odjakživa tvrdim že chov = odchov :)
a tyhle knihy znam a entoforum sem se přepsal, ted nějak nestiham řešit tyhle věci co se týče chovů atp. dřív mě to hodně bavilo, ted bohužel krz práci nejni čas.....
a co jsem slyšel tak prej jsou super na odchov činský zvířata a nebo mediterání, al enikdy jsem nezkoušel
vk
Tak jistě, že když si jich vezmu klidně 20, tak se nic nestane, ale to nemění nic na tom, že v přírodě budou užitečnější . Každopádně s tímhle přístupem by se nedalo chovat nic. Jinak právě jsem koukal na tu knihu, která byla zmíněna - Carabidae ČR a SR. A taky děkuju za doporučení entofora, tam už jsem koukal a rozhodně si tam člověk najde dost.
poradim a chovam ich len mesiac a to prvy krat vzivote,carabus ulrichi som nazbieral koncom oktobra vlese vtruchnivych pnoch v pocte 18 ks,vlozil som ich do teraria,40x30x35,substrat 8cm,najemno rozrvene truchnive drevo navlhcene,kora,mach,a male konare,krmivo ,svrcky domove ,bravcove mäso,susene gamarusi a platky bananov,napajadlo -myska spieskom.Po par dnoch nastalo parenie a znaska vajec,teraz mam 48lariev a kazdym dnom pribudaju nove,a to parenie imag nadalej pokracuje,lariev mam L1 40ks a8 L2,krmivo kusky suroveho mäsa a rozmacknutimi vodnymi slimakmi kotulkami,larvy chovam jednotlivo koli moznemu kanibalizmu,vyvoj lariev prebieha pomerne richlo podobne ako pri chove lariev potapnika obrubeneho akurat je snimi mensia starostlivost,uvidim ako to pojde dalej zatial som velmi spokojny,ked budem vedet viac budem dodatocne informovat,snad som pomohol