zajímalo by mě jestli máš už se štíry zkušenosti.. protože tvoje otázky jsou velmi zavádějící... používání telsonu k obraně nejde ze zkušenosti říct jaké bude u konkrétního explempláře....a jelikož otom štíru předpokládám četls.víš že je značně jedovatý. agresivita je vedlejší...štír te muže podnout ikdyz nema agresivitu v povaze...a štír co papírově agresivní je bodat nemusí... a nevim proč to řěšíš zvíře si kup dej ho do teraria a nech ho v klidu.. tvoje další otázka..nevim proc si naní neodpovíš sám--záleží jak si představujes zasranou stenu od hlíny... pokud lehce tak ne..pokud proste...jej bože nato snad nebudu reagovat..zkus si odpovedet sám
jěště bych dodal že k jedovatosti štíra se na webu dočtete obou možností..že jedovatý značně je..a že i není... urcite se přikláním k názoru že toxicky významný je. jelikož se jedná o čeled Buthidae Čeleď Buthidae je nejstarší čeledí pravých štírů, její zástupci byli nalezeni v jantaru starém 38 milionů let. patří tam také 2nej jedovatejší štíři..A.australis a Leiurus quinquestriatus... štíři jako pandinus imperator a jemu podobné druhy jsou mladší čeled Scorpionidae a jsou ,,méně jedovatí... toxicita jedu se u čeledi buthidae dejme tomu zachovala z dob pravěku... urcite bych stigmura nepodcenoval a nerad testoval toxicitu na sobě... podání telsonem je reflex,obrana..kterou jakýkoliv štír muže i nemusí využít...nikdy nemužete čekat že se štír bude chovat podle toho co se o něm píše na internetu.
Za sebe mohu říci, že T. stigmurus je snad nejlepší štír na chov.
Množí se partenogeneticky, snad nejlépe ze všech štírů, které jsem kdy choval (tomu odpovídá i cena "za babku").
Je možné chovat bez problémů jedince pospolu (nezaznamenal jsem ani jeden případ kanibalismu a to jsem jich odchoval už určitě přes 200), dobře přijímají potravu, jsou hezcí na pohled, agresivní mi nijak nepřijdou...
Dle mého je agresivita daná zejména tím, zda se jedná o odchyt nebo OZ. Štírem jsem byl bodnut jen 1x v životě a to vyloženě mojí blbostí (adult samici z odchytu Mesobuthus gibbosus jsem se snažil do krabičky dostrkat prstem namísto pinzetou...) Mám samici z odchytu A.australis a k té bych se holou rukou ani nepřiblížil.... Ale například OZ T. stigmurus bych neměl problém vzít na ruku (v případě potřeby, podotýkám ale, že si ale nedovedu moc představit situaci, kdy by to bylo třeba...)
Odledně toho, zda by byl schopen vylézt po špinavém plastu... Jedovaté štíry je lepší mít v uzavřené krabičce. Kromě toho, že neuzavřenou můžete omylem např. převrhnout, tak druhý důvod je ten, že v uzavřené krabiččce nehrozí průvan. Zkoušel jsem štíry chovat i ve zcela odkrytém akvárku a prostě se jim tam nedaří tak dobře jako v uzavřené krabiččce s několika otvory pro vzduch.
Osobně mám mnohem větší respekt např. z poecilotherii než i z toho nejjedovatějšího štíra. Štíři, byť jedovatí, nemají prostě potřebnou rychlost, aby mohli člověka (průměrně inteligentního, který do nich nebude šťouchat holou rukou jako já a bude je mít v uzavřené krabičce ) ohrozit.
Díky oběma, k poslední odpovědi, jo, to jsou důvody proč se o ně zajímám
Nenapadlo by mě brát si je na ruku. O agresivitu se zajímám proto, že je náhoda blbec člověk nikdy neví kdy přijde unavený po nějakém těžším dni a bude chtít ještě narychlo krmit nebo čistit, pak se může stát leccos.
Neuzavřenou krabičku jsem neplánoval, až si je pořídím, tak zvolím nejspíš vyšší uzavřený box.
Mláďata mi ale přijdou velmi malá. Např. u švábů G.portentosa se většinou uvádí, že dospělci nejsou schopni lézt po skle ani plastu, já mám jinou zkušenost a to v případě že byla plastová stěna jen lehce znečištěna hrabankou. Větrání dělám tak o průměru 2-3mm, takže pokud by to mláďata svedla....
Proto jsem se raději chtěl zeptat přímo na toto někde, kde na to odpoví chovatel, který je má
K prvnímu komentáři, ano, se štíry už nějaké zkušenosti mám, netvrdím že moc, ale nějaké mám. Chovám cca rok skupinku H.petersii a choval jsem pár E.carpaticus.