Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

12.6.2012 20:02
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.192.99

Dobrý den!

Mohl by mi někdo poradit v otázce příkrmu larev brouků? Zajímá mě spíše technická stránka věci. Jak příkrm podáváte (na substrát nebo do substrátu? nastrouhaný? velikost? vlhkost? množství apod.). Za případné rady děkuji.

Filip C.

Neregistrovaný uživatel

12.6.2012 20:21
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.223.38

Ja davam např. salát do substratu. A množství podle velikost larvy,aby to tak do peti dnů sežrala,aby neplesnivěl. Pak záleží na teplotě,myslim ze cim vyssi teplota tim se potrava rychleji kazi. A jeste záleží na vlhkosti - optïmální ani suchý ani převlhčený. Ale záleží také na druhu brouka ...

Neregistrovaný uživatel

13.6.2012 07:19
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.129.166

Larvy potrebujú na poriadny rast fermentované substráty a na príkrm bielkoviny. Najlepšie sú špeciálne japonské krmivá ktoré obsahujú okrem bielkovín hmyzu (ktoré sú pre larvy podstatne lepšie ako rôzne krmivá pre psy, mačky, fretky, ryby - ak dávate takéto obsah proteínov by mal byť viac ako 50% a obsah živočíšných tukov čo najnižší) pretože obsahujú aj minerálne látky a skoro neplesnivejú (roztoče ale to majú rady takže s mierou). Pri zakladaní 1 cm substratu na dno, poprášiť príkrmom a potom naložiť zbytok substrátu. Pokiaľ prikrmujete založenú bedňu tak závisí od druhu. Niečo pohyblivé ako napr. Goliathus, Mecynorrhina, Fornassinius je vlastne jedno kam to dáte, larvy sa prebehnú (ak je ich viac tak rozdeliť nech za nezrážajú hlavami :). Pri Dynastidoch a Lucanidoch ktoré nie sú tak pohyblivé tak do všetkých rohov na spodok, v chovoch Megasom kde mám 2-4 larvy na kontajner to dávam "k larve" pritom ich aj skontrolujem. Množstvo primeranie veľkosti a chuti larvy - ak plesnivie treba znížiť dávku.. V prípade ak do rohov je doplnená zemina pre kuklenie tak samozrejme zahrabávam do stredu kde je substrát na žranie. Prikrm ovocím v kvalitnom substráte nie je potrebný, pomáha to (hovoríme o Cetonidoch) len pokiaľ krmite len málo výživnou lesnou hrabankou, pri fermentovaných substrátoch to nutné nie je, neprináša to žiadne pozitívne výsledky (ale neškodí, samozrejme).

Neregistrovaný uživatel

14.6.2012 11:22
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.24.26

Dobrý den,
mohu vědět, co si představit pod pojmem fermentovaný substrát, jak jej vyrobit či kde získat?
Děkuji

Neregistrovaný uživatel

14.6.2012 16:46
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.192.99

Fermentace – jedná se vlastně o proces kvašení za přítomnosti mikroorganismů. Provádí se většinou při teplotách okolo 30 stupňů po dobu jednoho týdne. V zahraničí (Japonsko) na tuto metodu mají chovatelé speciální přístroje, které substrát zahřívají a promíchávají. Získává se tímto kvalitní substrát s rozbujelým procesem tlení. Částečně jde tato metoda použít i v malochovech a domácích podmínkách.
Připravíme si požadovaný substrát, který trochu více provlhčíme a naplníme například plastový kbelík s dobře těsnícím víkem. Tento kbelík naplníme až po okraj a dobře uzavřeme. Uložíme ho do teploty cca 25-30 stupňů na dobu zhruba jednoho měsíce. Přibližně 2x do týdne substrát promícháme a kontrolujeme jeho vlhkost. Upozornění: Během tohoto procesu vzniká silný zápach (siláž) a v žádném případě nedoporučuji kbelík otevírat v uzavřené místnosti!!!!!! ;o), protože by se mohlo jednat o konec vaší chovatelské činnosti. Po uplynutí cca 1 měsíce je vhodné substrát rozprostřít do otevřené nádoby a nechat ho venku ve stinném místě odvětrat <www.chovhmyzu.cz>.

Neregistrovaný uživatel

14.6.2012 18:20
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.47.33

V princípe ide o rozbitie ligninovej štruktúry, ktorá uzatvára celulózu a robí ju pre larvy nepristupnou. Lignínovú štruktúru dreva sú schopné narušiť mikroorganizmy (fermentácia) alebo huby (kinshi). Dá sa to robiť svojpomocne ale trvá to 2-3 mesiace a kraje plesnivejú a vnútro sa prehrieva, ak tým chceme trochu pohnúť a dostať dobrú kvalitu treba miešať denne aj 2x .... Dobre, aj svojpomocne miešané 2x do týžňa je lepšie ako nič... Použivajú sa rôzne mechanické zariadenia (sud na osi ktorý umožnuje miešať otáčaním ako v miešačke) a pod. Kým som to robil rukami tak by som povedal že to bolo absolúne neuspokojivé vzhľadom na vynaloženú námahu smajlík
Nakoľko viem jediný skoro automatický fermentátor v Európe mám ja ( miešanie, chladenie, ohrev, vetranie riadi mikroprocesor, jedine aditíva dávkujem metodou "přImeřeně, přImeřeně" na základ okometrickej analýzy :-)) ). Výsledkom je vysoká, rovnorodá kvalita a proces je ukončený za 7-10 dní.
Za liter fermentovaných substrátov v Nemecku v poslednom čase chcú 2-5 Euro (záleží len odvahe obchodníka). Pravdou je že napr pri sfermentovaní lístia dostanem tak jednu tretinu pôvodného objemu, čiže jeden liter fermentovaných substrátov obsahuje určite 3x viac výživných látok ako liter akokoľvej jemne drvenej hrabanky, ale táto cena proste zabíja chovateľov aj v Nemecku. Menej ale ako za Euro/l to asi nebude, len ak by sa to robilo naozaj vo veľkom. Môj malý fermentátor produkuje tak 50 litrov týždenne z čoho sám spotrebúvam asi polovicu. Známy v Japonsku zásobujúci supermarkety do fermentátoru na princípe centrifúgy nasadzuje 2 tony naraz, kam sa my hrabeme... Každý my mal experimentovať sám týmto smerom leží budúcnosť.
Phalacrognathusy nad 55mm blízko 60mm (treba mať larvy oddelene, prikrmovať bielkovinami, meniť a vlhčiť), herculesy cez 150mm alebo povedzme ugandensisky prakticky všetky cez 72mm a najväčie samce do 78mm idú len takto. Je to ale pracnejšie ako konvenčné substráty pretože rýchlejšie vysychajú (pravdepodobne zbytková aktivita mikroorganizmov), treba častejšie vlhčiť. Najviac ma ale teší že človek u väčšiny druhov nie je odkázaný na produkciu trpasličích kriplov ktoré sa inak v chovoch vyskytujú, škoda reči. S fermentovanými substrátami je chov o niečom inom, skutočne to prináša uspokojenie. Sú síce druhy kde to zatiaľ ešte plne nefunguje, stále je čo skúmať.
Inak všetky problémy to nerieši, napr. problémy kolo kuklenia zostávajú. Goliathusy mi žerú ako besné a rastú ako prasce len aby nakoniec sčernali v kuklách. Ale aspoň černejú veľké, nie záprdky smajlík

Neregistrovaný uživatel

14.6.2012 20:28
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.192.99

Zajímavá odpověď:-) ty mm ve velikosti imág navíc nutí k zamyšlení o změně dosavadního způsobu chovu:-)). Když mluvíš o aditivech pro urychlení procesu fermantace co máš konkrétně na mysli? Pochopil jsem to správně, že po celý proces je nejlepší vůbec nádobu se fermentujícím se substrátem neotvírat? A pokud tvoří substrát směs opadanky a trouchu, co s tím trouchem? ten se nefermentuje nebo jo... Takto fermentovaný substrát se dá dlouhodobě skladovat? Omlouvám se za zvídavost, ale článek mě zaujal, tak jestli to není výrobní tajemství dík za odpověďsmajlík

Neregistrovaný uživatel

15.6.2012 09:07
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.47.33

Nie, je to aeróbny proces, vetrať sa musí. Ak sa to robí ručne tak to väčšinou strašne zapácha kvôli absolútne nedostatočnému miešaniu, pokiaľ sa to robí správne nesmrdí to skoro vôbec.

Fermentuje sa predovšetkým drevo, tzn. piliny alebo hobliny (čerstvé). Dub, buk, ak zoženiete veľmi dobrý je javor. Nie je niekto kto je schopný zohnať javorové piliny? Prišiel by som kamkoľvek v rámci bývalého Československa, prípadne aj južné Poľsko. Hrabanka je len taký prídavok.
Aditíva pre fermentáciu sú vlastne krmivo pre mikroorganizmy. Tak ako chováme v teráriu plazy, v insektáriu hmyz, vo fermentátore chováme mikroorganizmy. Týmto môj počet chovaných zvierat určite dosahuje netušených čísel (roztoče v teráriách sa nerátajú, to nie sú úmyselne chované druhy:-) )
Síce chceme aby žraly lignín, ale musíme im zabrániť konzumovať (priveľmi) celulózu. To síce zabezpečujeme vhodnou skladbou mikroorganizmov, ale hlavne musíme im ponúknuť plnohodnotnú stravu. Hlavnou zložkou aditív sú sacharidy (energia), najlepšia je údajne trehaloza (čo ja kvôli cene nepoužívam). Okrem toho musí buť aj zdroj aminokyselín na stavbu telových štruktúr, aj nejaké minerálne látky (najlepšia je jemne mletá žula - opäť nemá niekto zdroj?).
Pri každom "nasadení" do fermentátoru sa pridáva časť už hotového substrátu práve ako zdroj mikroorganizmov (ktoré sa v nových podmienkach okamžite začnú množiť).

Inak fermentované substráty sa "riedia" normálnymi. Sú druhy ktoré v koncentrovaných ani nie sú schopné sa vyvíjať, povedzme odontolabisom maximálne 40%! Tiež u niektorých treba fermentovať viac (tzv black soil pre Dynastidy) u niektorých len podstatne menej (Dorcusy). Je to celá veda, je čo testovať a učiť sa.

Substrát je skladovateľný. Ľubovoľne síce asi nie ale rok určite vydrží, pravdepodobne niekoľko málo rokov. Nesmie sa celkom nechať vyschnúť, čo robí problém pri posielaní poštou (hmotnosť)

Ešte dobre že ste mi pripomenulí, musím ísť hore naložiť do fermentátora dašiu várku

Přidejte reakci

Přidat smajlík