Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.204.80
Dobrý den, zařídil jsem si malé 30l akvárium pro pěstování drobných masožravých rostlin, zajímalo by mě jestly někdo nemá zkušenosti s chovem hmyzu nebo pralesního štíra v takovém prostředí, napadli me zlatohlávci a mnohonožky ale nejspíš by užíraly rostliny, další možností jsou pralesní štíři menší velikosti (vlhkost se pohybuje mezi 80-90%), štír je striktní masožravec a myslim si že to neni ani ničitel, do pasti masoravek by se neměl vejít a myslim že by tam ani nějak nešplhal, nevím ale jestly by potrava štíra nedělala zle, co by bylo nejvhodnější používat na krmení? Budu rád za Vaše názory. Viděl jsem společný chov drobných ještěrů skloubený s pěstováním MR. Co dalšího by jste mi poradily, je několik podmínek-nemožnost lézt po skle, nepožírání rostlin potom nesmí být chovanec moc malý aby nevlezl do pastí a ne moc velký jako P. imperator aby akvárium zvalchoval.
Moc děkuji
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.251.98
Jaké masožravé rostliny máš na mysli ? Je rozdíl mezi špirlicí (sarracenie), mucholapkou (dionea muscipula) nebo rosnatkou ....
V 1. případě by do džbánku štír dříve či později určitě spadnul (v přírodě byli v těchto masožravkách štíři běžně nalézáni), v druhém případě pokud by se jednalo o štíra již dospělého středně velkého jedince třeba B. jacksoni, tak to odhaduji tak 50 na 50, lapený štír by buď list urval nebo umřel (nevím). V případě rosnatek by zase štír stíral z listů lep, takže ve výsledku by štír byl olepený a masožravka by opět ne zcela prospívala.
Jediná šance jak chovat společně štíry a masožravky je dle mého názoru v tom, že důsledně oddělíte životní prostor štíra a masožravky. Např. když bude masožravka ve vysokém keram. květináči po kterém štír nevyšplhá. Ale i tak mi to přijde celkově jako pitomý nápad....
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.204.80
OK, mám tam cephalotus, nějaký drosery a nepenthes přemýšlel jsem o heliamphorách. Když to nejde tak to zkoušet nebudu. Květináče tam dávat nebudu, nevypadá to tak přírodně.Na internetu jsem četl články o chovu anolisů nebo dendrobatek společně s mas rostlinami. Ale tohle je moc malý. Ještě mě napadl nějaký ocasatý obojživel ale asi taky blbost co?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.18.17
aHOJ, LÁMU SI S TÍM HLAVU A DOCHÁZÍM K NÁSLEDUJÍCÍMU. dROSERY BYCH NEKOMBINOVALA S NIČÍM, BUDOU OMATLANÉ
oops Drosery budou vždy nejlíp vypadat v prostoru, kde se jich nic nedotkne. s Nepentheskama by určitě šlo ledacos, dle podmínek teplota/vlhkost. Zkusila bych tu vlhkost snížit, resp spíš dát dostatečné větrání, aby při změnách teplot nelezla vlhkost výš (kondenzace vody) a něco vlhkomilnějšího, co je nesežere. co takhle na zem kámen a pod něj Scolopendra nebo mnohonožka - ale ne každému se líbí. dravá zvířata krmit musíte stylem kdo zaváhá nežere a Scolopendry moc neváhají. A nevadí jim tak vysoká vzdušná vlhkost, která by na jiného bezobratlého byla moc. Anebo žába, co já vím, rosnice nebo rohatka nebo kuňka B orientalis? Jen ty drosery bych z toho vážně vynechala.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.18.17
jo, a Lepidodactylus lugubris to s nepentheskama taky určitě zvládne. Není primárně její kořistí
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.251.98
"s Nepentheskama by určitě šlo ledacos, dle podmínek teplota/vlhkost."
Jak přesně se podle vás dá zabránit tomu, aby chovanec neskončil na dně "džbánku", ze kterého se nedá vylézt a neuhynul tam ? Nepřijde mi, že by třeba pro stonohu bylo nemožné do toho džbánku v rámci prozkoumávání terária vyšplhat.
Je otázka, jestli by odtamtud třeba vámi uváděný gekon dokázal vyšplhat. Osobně si ale myslím, že se z toho nedostane ani gekon. Osobní zkušenost samozřejmě nemám. Takže pokud máte ozkoušené budu rád pokud se o info podělíte.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.204.80
mam tam drobné nepenthesky, nějaká kříženka , mrůměr otvoru pasti je cca 1cm, drosery tam jsou kapensisky, malé semenáčky tak až vyrostou můžou jít na parapet ještě je tam údajná shizandra ale netvoří rosu, u heliamphor nevim jak by to fungovalo. Jinak láčky špirlis a láčkovek se ucpávají např vatou aby déle vydržely, čím více obsahují hmyzu tím kratší životnost. každého akvária nebo terária je škoda když v něm něco nežije. Jinak díky za odpovědi
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.204.80
jinak mnohonožky už se mi líbí několik let ale nevím jestly by MR neokusovaly? Koukal jsem na toho gekona a stonohu, hlavně u gekona mě překvapila partenogeneze a nízká cena, rád bych měl doma také nějakého plaza, zajímalo by mě jestly potřebuje umělé záření? akvárium je kvůli rostlinám u jižního okna, teplota však nějak vysoko díky dvojitému oknu neleze, svítí sem slunce asi 2-3h, kdybych tam měl další výhřevné světlo tak by mě už asi doma zabyli, nyní v létě je tu teplota konstatně 25C, v zimě by bylo asi nějaké topení třeba cca 23C nebo jak si zatopim. Ze stonohy mam docela respekt, ale je to také fascinující tvor a dlohověký tvor, jinak mi přijdou ideální nějací drobní čolci ale vůbec neznám vhodné druhy, PS: hrabatce a jinejm velkejm žabám bych to nesvěřil
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.204.80
ještě co říkáte na damona?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.105.45
" Je otázka, jestli by odtamtud třeba vámi uváděný gekon dokázal vyšplhat. Osobně si ale myslím, že se z toho nedostane ani gekon. Osobní zkušenost samozřejmě nemám. Takže pokud máte ozkoušené budu rád pokud se o info podělíte."
ano, mám, gekon vyšplhá kamkoli zcela bez problémů a stejně tak odšplhá zase zpět. Stejně jako moucha by nezvládl situaci, kdyby ho do láčky někdo násilím hodil, protože voskový povlak vevnitř láček by mu zamatlal prsty na všech nohách a konec. Tedy, toto jsem nezkoušela na gekonovi, jen na těch mouchách.
No a stonoha , ta má tak 40 nohou, takže prostě nebudete mít v akvárku tak obrovskou láčkovku, aby tam stonoha spadla, protože kdyby do láčky třeba třetinou nebo půlkou těla, tak zas vyleze ven.
tedy ani u mladých láčkovek ani u vzrostlejších fakt není co řešit ani není třeba je ucpávat, pokud se v terárku nebude chybou pěstitele/chovatele pohybovat příliš mhoho krmného hmyzu. Musí dávat jen tolik, kolik zvíře stihne rychle sežrat, aby nepřekrmoval tu kytku, což by nebylo dobrý.
Pro evropský stonohy nemusíte topit vůbec,tropickým nebo lugubriskám můžete dát 15W pidi žárovičku co je třeba v lednici nebo topnej kabel stejnýho výkonu pro chladné období.
v obou případech musíte dokonale zabezpečit před útěkem - malí gekoni se protáhnou všude, Scolopendra bez roblému prohryže i umělohmotnou síťku armovanou skelnými vlákny. musí mít kovovou!
u lugubrisek musíte řešit krmení, oblíbené cvrčky nemůžete použít ani omylem, protože by ožrali kytky totálně!!!
Peace
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.204.80
Takže co si mam vybrat?
do 5ti centimetrových láček se nevejde ani jeden, v akváriu zatim neni ani moc rostlin takže se to dá přispůsobit, dle druhů.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.112.72
Jeste v te kombinaci...Heliamphory bych k tomu,co tam mate moc nedaval...co maj rady Nephentesky nebo Cephik Hele moc nevyhovuje, ona je na chladno docela.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.204.80
nakonec jsem vymyslel uplně neco jiného, zakládám téma na tararijních zvíratech