Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.12.162
Dobrý den!
Jako začátečníka v chovu brouků mě přirozeně zaujali výsledky chovu při použití fermentovaného substrátu. Zajímaly by mě Vaše zkušenosti s tímto způsobem chovu, případně stručný návod na fermentaci. Nemůžu totiž najít žádnou literaturu zabývající se tímto tématem (zatím jsem hledal pouze v češtině). A ještě jedna věc. Ohledně používání trouchnivého dřeva v substrátech. Setkal jsem se s různými názory, jaký typ trouchu (červený, bílý) či v jakém stádiu rozkladu použít. Názory byly často zcela protichůdné. Proto prosím o radu a za případné odpovědi děkuji.
Filip C.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.30.42
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den!
Jako začátečníka v chovu brouků mě přirozeně zaujali výsledky chovu při použití fermentovaného substrátu. Zajímaly by mě Vaše zkušenosti s tímto způsobem chovu, případně stručný návod na fermentaci. Nemůžu totiž najít žádnou literaturu zabývající se tímto tématem (zatím jsem hledal pouze v češtině). A ještě jedna věc. Ohledně používání trouchnivého dřeva v substrátech. Setkal jsem se s různými názory, jaký typ trouchu (červený, bílý) či v jakém stádiu rozkladu použít. Názory byly často zcela protichůdné. Proto prosím o radu a za případné odpovědi děkuji.
Filip C.
Nějaký pěkný článek o fermentaci jsem na webu četl a byl česky, takže zkuste ještě pohledat. Já mám na to názor takový, že pro zlatohlávky spíše listovku a případně trouch, fermentovaný spíše pro roháče nebo nosorožíky. Přidávání trouchu do substrátu - já přidávám jenom bílý nebo žlutý trouch a to hlavně nosorožíkům. Sice mám vyzkoušeno, že někteří zlatohlávci celkem v pohodě vegetují i na trouchu (dub, buk, višeň), ale musíte trefit určitý stupeň rozpadu dřeva. Většinou to bylo tak, že měli sice listovku, ale v ní zahrabané větší trouchnivá polena a v těch larvy nějakou dobu vegetovaly. Myslím, že jim to takto i více vyhovuje, protože jsou chráněnější než ve volném substrátu.
Většinou se uvádí, že červený trouch není vhodný. Také už nepoužívám trouch podobný papíru, to většinou nepomůže ani vlhčit.
Jestli si chcete udělat nějaký pokus, tak si nejděte nějakou mrtvou větev buku nebo dubu, ideální je několik let mrtvá větev ještě na stromě, která jde ulomit, nařežete na polínka kolem dvaceti cm a nechte na jeden až dva dny pod vodou. Pak nechat mírně oschnout a dát do nějakého plastového pytle do tepla (20 - 30 °C), většinou do týdne se rozroste mycélium nějakého choroše, nebo můžete naočkovat hlívou ústřičnou. Pak takové polena naskládáte do bedny a zasypete trouchem a necháte pár týdnů - nesmí vyschnout. Houba dřevo rozloží a můžete ho zkusit nabídnout larvám.
Je takové pravidlo. že nesmíte substrát měnit celý najednou, já vždy tak třetinu nechám starého, aby si larvy podržely střevní mikrofloru. T. V.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.4.202
Mám asi jediný funkčný fermentačný komposter v strednej Európe. Ručne to robiť síce sa dá, chce to ale hroznú disciplínu a trvá to niekoľko mesiacov (v kompostérí to spravím za 10 dní). Priznávam sa bez mučenia že jednoducho som nebol schopný dospieť k uspokojivému výsledku. Aby do dobre fungovalo treba to denne skontrolovať a premiesiť, atp. Pokiaľ sa to trochu preženie s prímesami okamžite to plesnivie, veľké množstvá sa prehrievajú.... Treba si na to vytvoriť vhodný systém, nie je to také jednoduché.
Pre Cetonidy kompostujem prevažne listy, mnohé druhy (ázijské, ale aj napr ugandensis ) s prídavkom dreva až do 40%,
Pre Dynastidy kompostujem najdlhšie, asi 80% drevo, zbytok listy. Odvdačia sa veľkosťou imág, napr ugandensisy takmer 80 mm, Phalacrodnothus skoro 60 (treba pridávať hmyzie bielkoviny, držať vlhkosť a včas meniť). Na fermentovaných substrátoch idu napr Argyrophegges čo mi na normálnom substráte nešlo.
Pre roháče typu Dorcus, Phalacrognothus len drevo.
Koncentrované fermentované substráty možno "zriediť" normálnymi, zlepší to iich fyzikálne vlastnosti. Fermentované substráty vysychajú oveľa rýchlejšie (kvôli mikrobiálnej aktivite) je nutné ich dovlhčovať častejšie. Bez problémov ale v nich dopestujeme veľké Dynastesy, Megasomy atp... Je to ale celá veda, v Japonsku sú v tom oveľa dalej.
Môj japonský kolega (dodávateľ do obchodnej siete) naraz nasadzuje 2 tony na várku. To ja s mojimi 50kg som úplný príštipkár. Je to ale cesta ktorou musíme ísť ak chceme 120 mm Megasomy a 150 mm Dynastesy
Ešte jedna poznámočka. 1 l fermentovaného substrátu nie je to čo 1l hrabanky. Ak sfermentujem 20 litrov NADROBNO podrvenej hrabanky, dostanem tak max 6l fermentovaného substrátu. Z 20 l prachových pilín tak 8l. Určite výživná hodnota fermentovaného substratu je 4x vyššia ako u trúchu alebo hrabanky. Inak vždy ma fascinuje ako mikróby za pár dní vytvoria z pilín a hoblín niečo čo vyzerá ako kompost.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.139.23
Jak tento fermentační kompostér vypadá?? Nemyslím si že to bude něco složitého, bohužel si to nedovedu představit... Chtěl bych to také zkusit. Něco sem hledal, bohužel bezúspěšně. Děkuji za rady
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.16.163
No, celkom jednoduché to nie je.
1. Mieša substrát v pravidelných intervaloch (mne sa ovedčilo 1.5 minuty každých 18, stanovené metodou pokus/omyl)
2. Vo fázi kedy je to treba ohrievať, hreje.
3. Ak je potreba chladit, chladí.
4. Musi sa to vetrat, inak to plesnive, ale nesmie to vetrat moc lebo to vysychá.
Dávkování vody a ingrediencíí automatizované nemám (japonci ano), len tak "přimeřeně, přimeřeně".
To je celé. Jenom malá poznámka, mám tam rotačné miešadlo a skutočne pevnú konštrukciu, ak neodhadnem navlhčenie tak to strihá 6ky šrauby ako zápalky. Ak tam dám silnejší, je schopné zmačkat steny chladničky ako pivnú plechovku (elektromotor a prevodovka je dimenzovaná že by dvihla auto). Spravte to asi skôr ako centrifugu alebo miešačku. Já to mám spravené z mraziaceho boxu (izolácia)..
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.7.239
Dobrý deň , tiež som si o fermentácii snažil pozisťovať čo sa dá ale som len laik ktorému odborné články veľa nehovoria , rád by som si skúsil tiež niečo podobné zostrojiť , vie mi niekto podrobnejšie poradiť čo všetko na to potrebujem ako to zoskladám a sfunkčním ?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.139.23
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý deň , tiež som si o fermentácii snažil pozisťovať čo sa dá ale som len laik ktorému odborné články veľa nehovoria , rád by som si skúsil tiež niečo podobné zostrojiť , vie mi niekto podrobnejšie poradiť čo všetko na to potrebujem ako to zoskladám a sfunkčním ?
Také sem přemýšlel, ovšem z hlediska náročnosti, konstrukce to nebude jednoduchá. Nějaká nerezová, či plastová konstrukce. Z teplotní stránky nějaké tepelné články, teplotní čidlo, nějaký jednoduchý PID regulátor. Z oblasti míchání - elektromotor s časovým spínačem. Větrání je otázkou, jestli musí být jednorázové či stálé, bud stálé větrací otvory, nebo nějaká klapka. Sečteno a podtrženo - spíše by se vyplatilo použít nějaký domácí potravinový kompostér, který ovšem nevyniká velikým objemem, ani příznivou cenou. Snad sem na nic nezapomněl...
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.250.5
Vetranie mám stále, je na ňom ventilátor ktorý sa spúšťa pri prehrievaní (inak tam kľudne teplota vylezie nad 60 stupňov a vybije baktérie). Použil som priemer 5 cm a asi som mal väčší, takto sa mi spúšťa alarm ked ventilátor nevládze a musím to celé otvoriť (keď to príliš "zakrmim"). Predtým sa mi to stávalo často, u som sa to naučil.