Štíři v Česku

Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

20.8.2013 18:38
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.232.145

Zdravím, chtěl jsem se zeptat na štíry v České republice a na Slovensku. Prakticky od dětství, ještě než jsem se o štírech začal víc zajímat a chovat je, čtu o štírech na Slapech a překvapilo mě, kolik dalších pozorování štírů se objevilo.
Nemáte někdo nějaké nové i málo známé informace k tomuto tématu? Vlastní nebo zprostředkovaná pozorování? Existují zde kolonie štírů, které stále přežívají? Jaký máte názor na vysazování štírů do volné přírody/obnovování výskytu? Klidně prosím napište o vašich pokusech s jejich introdukcí?

Neregistrovaný uživatel

22.8.2013 16:16
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.228.145

Omlouvám se, jestli je Vám tento dotaz nepříjemný nebo se Vám zdá jasný. Prošel jsem celý internet a našel jsem leccos zajímavého, jen nevím jak je to věrohodné. Nechci hledat senzace nebo dokonce štíry lovit, můj zájem je vědecký a spojený s mou zvědavostí a láskou ke štírům. Nedaleko od mého bydliště je místo, kde jsem roztroušeně a nepravidelně nalezl štíry, samozřejmě nějaké rodu Euscorpius. Moc Vás prosím o pomoc.

Neregistrovaný uživatel

24.8.2013 10:33
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.90.51

dobrý den
asi před rokem jsem četl zprávu na internetových stránkách že se štíři objevili a neźveřejněném míste někde na moravě a také že je jistá kolonie kolem prahy a dalších místech ostrůvkovitě po čr ale lokality nikdo neprozradí což je velice dobře, já jsem zkoušel vypustit cca 50 mladých v místním lese, jednalo se o biotop s listnatými stromy a podložím tvořeným různě velkými pískovcovými kameny a velkými opukovými skalamy, tato lokalita má odhadem 3km v průměru, pokud tam štíři přežili tak je nemožné je v takovém členitém biotopu najít i po těch dvou letech, osobně si myslím že je velká šance že někteří přežili, je tam poměrně dost drobné potravy, a úkrytů, nicméně neviděl jsem tam žádného tak toto tvrzení nemohu potvrdit.
vy máte nějaké zkušenosti či informace?

Neregistrovaný uživatel

24.8.2013 14:38
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.244.254

jde nejvice o prezimovani... jestli stiri vydrzi! Krmeni a vlhkost se vzdy nejaka najde

Neregistrovaný uživatel

24.8.2013 15:13
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.90.51

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
jde nejvice o prezimovani... jestli stiri vydrzi! Krmeni a vlhkost se vzdy nejaka najde

jak by tedy měla vypadat správná lokalita aby štíři přezimovali?

Neregistrovaný uživatel

24.8.2013 16:33
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.236.27

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
jde nejvice o prezimovani... jestli stiri vydrzi! Krmeni a vlhkost se vzdy nejaka najde

Myslím, že s přezimováním není až tak velký problém. Sestřenka mi ve Švédsku ukázala celkem rozsáhlý článek o tamější kolonii štírů. Česká republika není nejsevernější, nejchladnější ani místo výskytu štírů s nejkrutější a nejdelší zimou. Rod Euscorpius je docela přizpůsobivý a jako synantrop se rozšířil všude možně. Důvod ostrůvkovitého a postupně mizícího rozšíření směrem na sever je rozšíření ledovce a arktického klimatu během Doby ledové.
Spíš obecně záleží na množství předatorů, konkurentů, dostatku potravy, vývoji mláďat a hlavní klimatický rozdíl je (tedy alespoň v mém mladí to tak bylo), že zimy bývají studené a vlhké, narozdíl od jihu. V minulých letech tu však byla zima bez mrazu, jindy zima bez sněhu a s mrazem, extrémně ledová zima, extrémně vlhká i horká zima. Fotografoval jsem květy růží v lednu, vánoční sedmikrásky a tři tulipány s dalšími rostlinami v únoru. Jestli budou změny ještě víc extrémní, nepravidelné a nepředvídatelné, možná tu přežijí jen ti štíří. Letos se tu vystřídala Arktida, letní (subtropické) jaro, Vodní svět a tropická horka s texaskými bouřemi.
Příliš neznáme genetiku štírů, stejně jako jejich infektologii a parazitologii, hlavní nepřítel budou asi plísně. Euscorpius vážně dovede přežít na všech možných místech, ale budou i nějaká druhová specifika. Z hlediska teploty jsou nejlepší podmínky v lesích a městech, ale Euscorpius obývá běžně sklepy, půdy, pozůstatky staveb, zdi, lesy, ale i kamenité svahy a louky. Leckdy je nenajdete tam, kde je čekáte.
Kdyby se do Čech dostal Mesobuthus a přežil vlhko nebo si našel dostatečně suchou oblast, tak by byl v televizním zpravodajství:,, nebezpečný a prudce jedovatý štír se děsivou rychlostí šíří na jihu země!'', jak už to tak bývá. M.martensi přežívá mnohem větší mrazy, než jsou v Čechách, žije v oblastech se skutečně arktickými zimami. Podle jednoho italského webu je rekordman v zvládání přírodních mrazivých podmínek Anomalobuthus, kterému prý vyhovuje přezimování s teplotami dlouhý čas pod 40 stupňů pod nulou.

Neregistrovaný uživatel

24.8.2013 17:13
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.90.51

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Myslím, že s přezimováním není až tak velký problém. Sestřenka mi ve Švédsku ukázala celkem rozsáhlý článek o tamější kolonii štírů. Česká republika není nejsevernější, nejchladnější ani místo výskytu štírů s nejkrutější a nejdelší zimou. Rod Euscorpius je docela přizpůsobivý a jako synantrop se rozšířil všude možně. Důvod ostrůvkovitého a postupně mizícího rozšíření směrem na sever je rozšíření ledovce a arktického klimatu během Doby ledové.
Spíš obecně záleží na množství předatorů, konkurentů, dostatku potravy, vývoji mláďat a hlavní klimatický rozdíl je (tedy alespoň v mém mladí to tak bylo), že zimy bývají studené a vlhké, narozdíl od jihu. V minulých letech tu však byla zima bez mrazu, jindy zima bez sněhu a s mrazem, extrémně ledová zima, extrémně vlhká i horká zima. Fotografoval jsem květy růží v lednu, vánoční sedmikrásky a tři tulipány s dalšími rostlinami v únoru. Jestli budou změny ještě víc extrémní, nepravidelné a nepředvídatelné, možná tu přežijí jen ti štíří. Letos se tu vystřídala Arktida, letní (subtropické) jaro, Vodní svět a tropická horka s texaskými bouřemi.
Příliš neznáme genetiku štírů, stejně jako jejich infektologii a parazitologii, hlavní nepřítel budou asi plísně. Euscorpius vážně dovede přežít na všech možných místech, ale budou i nějaká druhová specifika. Z hlediska teploty jsou nejlepší podmínky v lesích a městech, ale Euscorpius obývá běžně sklepy, půdy, pozůstatky staveb, zdi, lesy, ale i kamenité svahy a louky. Leckdy je nenajdete tam, kde je čekáte.
Kdyby se do Čech dostal Mesobuthus a přežil vlhko nebo si našel dostatečně suchou oblast, tak by byl v televizním zpravodajství:,, nebezpečný a prudce jedovatý štír se děsivou rychlostí šíří na jihu země!'', jak už to tak bývá. M.martensi přežívá mnohem větší mrazy, než jsou v Čechách, žije v oblastech se skutečně arktickými zimami. Podle jednoho italského webu je rekordman v zvládání přírodních mrazivých podmínek Anomalobuthus, kterému prý vyhovuje přezimování s teplotami dlouhý čas pod 40 stupňů pod nulou.

velice zajímavý příspěvek ve kterém je jistá naděje že i moji štíři tedy přežili, dle rozsáhlého článku hádám že jste v tomto směru znalý a třeba by jste mohl poradit jak postupovat při navracení tohoto štíra zpět do přírody, pokud ano určitě budeme rádi když i k tomuto něco napíšete.

Neregistrovaný uživatel

24.8.2013 18:36
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.229.124

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
dobrý den
asi před rokem jsem četl zprávu na internetových stránkách že se štíři objevili a neźveřejněném míste někde na moravě a také že je jistá kolonie kolem prahy a dalších místech ostrůvkovitě po čr ale lokality nikdo neprozradí což je velice dobře, já jsem zkoušel vypustit cca 50 mladých v místním lese, jednalo se o biotop s listnatými stromy a podložím tvořeným různě velkými pískovcovými kameny a velkými opukovými skalamy, tato lokalita má odhadem 3km v průměru, pokud tam štíři přežili tak je nemožné je v takovém členitém biotopu najít i po těch dvou letech, osobně si myslím že je velká šance že někteří přežili, je tam poměrně dost drobné potravy, a úkrytů, nicméně neviděl jsem tam žádného tak toto tvrzení nemohu potvrdit.
vy máte nějaké zkušenosti či informace?

Já slyšel, že byli nějací štíři objevení na Moravské sahaře a také u jižní hranice v okolí Dolních Dunajovic (to psal také Kovářík).
Souhlasím v neprozrazování lokalit, něco takového bych ani nechtěl, ale hrubé určení oblasti (Plzeňsko, Slezsko , Jihomoravský kraj apod.,by mohl být užitečné). Přiznávám únik a přežití mláďat štírů Euscorpius, co jsem si před léty přivezl z Itálie. Vzal jsem je s sebou na chatu kvůli pravidelnému krmení a péči. Myslím, že sousedův pes je odnesl z domu a snažil se rozžvýkat jejich krabičku, asi mu to nějak vonělo? Nevím, byl tehdy stěně a zničil takhle desítky věcí, vlastně mě taky kousnul do zadku. No a od té doby štíři bydlí v hromadách ztrouchnivělého dřeva, co jsme měli kdysi na topení, ve zbytcích spadlé kůlny, bývalých chlívcích a tak podobně. Někde mám fotku. Byl to můj první pokus o odchov mláďat a nevím, jestli se to dá brát za úspěch. Odhadem jich je dost, a hrozně špatně se hledají. Je to vesnice na severu středních Čech, je tam docela chladno a místo se nachází v údolí/dolíku. Zvláštní a proto, že se tam vyskytuje pakudlanka. Letos jsem tam štíry nenašel, ale jestli vymrzli nebo je to tím, že jsem jejich hledáním letos strávil jen velmi málo času. I jiné živočichy není snadné jen tak nalézt, i když vím o jejich výskytu.
Zde v Praze chodím prohlížet různé oázy živé přírody, která se tu ještě docela drží, protože zástavba tu existuje jen pár desetiletí, předtím tu byly louky a místo bylo připojeno k Praze na začátku minulého století. Našel jsem všechno možné, včetně vysazených želv nádherných a dvou štírů, což odpovídá informaci na wikipedii o výskytu štírů v krči, ale bylo to pod takovým kusem betonu vedle plotu. Byli také o poznání tmavší, než na fotce nebo mi tak připadali. Dlouho jsem štíry nechoval a přijde mi hloupé lovit štíry v české přírodě, když jsou bezesporu nesmírně vzácní a zjevně se jim daří lépe, než když jsem je v mladí choval. Přemýšlel jsem, že bych zbytek volna věnoval opětovnému hledání štírů tady, že bych pořídil fotky.

Neregistrovaný uživatel

26.8.2013 16:32
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.225.62

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
velice zajímavý příspěvek ve kterém je jistá naděje že i moji štíři tedy přežili, dle rozsáhlého článku hádám že jste v tomto směru znalý a třeba by jste mohl poradit jak postupovat při navracení tohoto štíra zpět do přírody, pokud ano určitě budeme rádi když i k tomuto něco napíšete.

Jak jsem psal, tak to byla spíš náhoda, že se mi odchov dostal do přírody a přežil. Tři z asi padesáti mláďat, co jsem takhle neúmyslně ,,vypustil'', jsem dokázal chytit a než mě napadlo je oddělit, tak už nebylo rozdělování třeba. Nejsem odborník, spíš ukecaný.
Našel jsem diskuzi o mrazu a štírech http://www.arachnoboards.com/ab/showthread.php?68549-What-scorpion-species-can-survive-freezing-temperatures Je tam pár zajímavých postřehů, ale ideje o tom, že Euscorpius se ve skutečnosti s mrazem v přírodě nesetká jsou chybné. V zmíněné Itálii jsem viděl údolí v horách plné štírů. Ptal jsem se místních a ti tvrdili, že tam je v zimě mráz a sněží, dokonce mi ukázali fotky zasněžené krajiny. V blízkosti Alp ve Francii, kde i v létě byla docela zima, jsem štíry nacházel poměrně vzácně, ale ve vyšších polohách blízko rozbořených budov, zvětralých zídek a v jedné zřícenině jsem našel štíry ve velkém počtu. U E.germanus je obecně známo, že přežívá teploty kolem 10 stupňů pod nulou a jiné druhy žijí na místech daleko větších mrazů (E.tergestinus, E.flavicaudis), takže to je vyvrácené. Ovšem třeba takový zmíněný C.vittatus je jakožto nejrozšířenější štír USA a zvládá mrazivé počasí svého výskytu bez větších problémů, nevím jestli je jeho adaptace unikátní, nebo alespoň její aspekty má většina čeledi nebo snad štírů. Můžu se pokusit vytvořit přibližný seznam štírů z chladných oblastí, mohlo by to být zajímavé a něco o štírech jako takových vypovědět.

Neregistrovaný uživatel

26.8.2013 18:39
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.225.62

Je možné, že velká část štírů rodu Euscorpius má šanci na to, aby se uchytila na mnoha místech ČR. Mluvil jsem s kamarádem, který se specializuje na chov tohoto rodu, dokonce je schopný tyhle štíry i celkem určovat, ptal jsem se ho právě na jejich vysázení do přírody. Prý není dobré vypouštět mláďata, pokud nejsou alespoň po 3.svleku. Čím více vývoje dosáhnou v zajetí, tím větší je šance, že se dožijí dospělosti a rozmnoží. Vysazení je nejlepší podniknout na jaře, ale ne na v létě nebo na podzim. Pokud jde o subadultní nebo adultní exempláře, tak je doba vypuštění libovolná. Pokud jsou nalovení v přírodě, březí samice, páry, tak je vhodné je vypustit v červnu nebo červenci, kvůli mláďatům, která si tak lépe přivyknou mikroklimatu a spíše přežijí. Při obnovování populace bezobratlých i ostatních živočichů, se užívá umělý odchov, aby se zajistilo co největší přežití jedinců. Je nutné zabránit kanibalismu včasným oddělením mláďat od rodičů, dostatečným zásobováním potravou. Lepší je překrmit nebo i oddělit štíří mláďata od sebe, než si je nechat sežrat. Nymfy malých štábů, nově vylíhlí cvrčkové a další drobný hmyz musí pokrýt potřebu.
Osobně si myslím, že označování vysázení štírů jako nezodpovědného je hloupé. Leccos nasvědčuje tomu, že štíři byli v historické době daleko více rozšířenými živočichy v Čechách. Existují historické zprávy uvádějící přítomnost štírů v Čechách i mimo známou slapskou oblast. Důvody redukce populace na minimum jsou stejné jako v zahraničí. Znečištění přírody, těžba, průmyslová činnost, změny v zemědělství, výstavba a pak též masivní nasazení pesticidů, na kteří jsou štíři citliví, to vše se tu vyskytovalo ve velkém množství. U rodu Euscorpius častokrát došlo k likvidaci přirozených oblastí výskytu. Jenom v Anglii, kde je E.flavicaudis známý už od roku 1870, zaniklo v důsledku lidské činnosti několik kolonií.
To také říká, co je největším nepřítelem štírů. Takže lokalita k jejich vysázení by měla být dost velká, aby štíři mohli vytvořit více kolonií a málo přístupná, ohrožená a vystavená působení člověka. Měla by odpovídat alespoň částečně původní kolonii. Zdá se, že štíři rodu Euscorpius jsou rozdílní spíš lokalitami než vzhledem. Leckteré druhy jsou spíše synantropní, jiné žijí v lesích, na loukách, kopcích a další se nevyhýbají kompromisu. Myslím, že lokality výskytu teplomilné fauny i flóryjsou pro štíry vhodné. Na Slovensku by to byly oblasti krátkonožky evropské, tady zase kudlanky, zápřednice apod. Chce to, se podívat na meteorologické podmínky různých oblastí (místa výkyvů teplot mohou ukázat, jestli je oblast nevhodná nebo naopak)a dobrou analytickou metodou je přítomnost flóry. Ta nemůže migrovat a ukazuje trvalejší klimatické podmínky. Pěstuje se tu mnoho rostlin, které vyžadují specifické klima. Třeba taková Aktinidie čínská může být znamení, že teplota téměř určitě umožní přežití leckterých štírů, respektive by tam teplota neměla dělat problémy. Přemýšlím, jestli je případ přežití štírů u mě na zahradě, kde je relativně chladně, způsobená přizpůsobivostí štírů, rozkladem dřeva, listí a toho všeho, do čeho se nastěhovali, nebo čím. Jeden můj známý si zkoušel vysadit štíry na svah se skalkami, ale vím jen,že tam přežili alespoň jeden rok. Osobně myslím, že některé oblasti v Českém Středohoří by mohly vyhovovat.

Neregistrovaný uživatel

26.8.2013 19:22
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.90.51

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je možné, že velká část štírů rodu Euscorpius má šanci na to, aby se uchytila na mnoha místech ČR. Mluvil jsem s kamarádem, který se specializuje na chov tohoto rodu, dokonce je schopný tyhle štíry i celkem určovat, ptal jsem se ho právě na jejich vysázení do přírody. Prý není dobré vypouštět mláďata, pokud nejsou alespoň po 3.svleku. Čím více vývoje dosáhnou v zajetí, tím větší je šance, že se dožijí dospělosti a rozmnoží. Vysazení je nejlepší podniknout na jaře, ale ne na v létě nebo na podzim. Pokud jde o subadultní nebo adultní exempláře, tak je doba vypuštění libovolná. Pokud jsou nalovení v přírodě, březí samice, páry, tak je vhodné je vypustit v červnu nebo červenci, kvůli mláďatům, která si tak lépe přivyknou mikroklimatu a spíše přežijí. Při obnovování populace bezobratlých i ostatních živočichů, se užívá umělý odchov, aby se zajistilo co největší přežití jedinců. Je nutné zabránit kanibalismu včasným oddělením mláďat od rodičů, dostatečným zásobováním potravou. Lepší je překrmit nebo i oddělit štíří mláďata od sebe, než si je nechat sežrat. Nymfy malých štábů, nově vylíhlí cvrčkové a další drobný hmyz musí pokrýt potřebu.
Osobně si myslím, že označování vysázení štírů jako nezodpovědného je hloupé. Leccos nasvědčuje tomu, že štíři byli v historické době daleko více rozšířenými živočichy v Čechách. Existují historické zprávy uvádějící přítomnost štírů v Čechách i mimo známou slapskou oblast. Důvody redukce populace na minimum jsou stejné jako v zahraničí. Znečištění přírody, těžba, průmyslová činnost, změny v zemědělství, výstavba a pak též masivní nasazení pesticidů, na kteří jsou štíři citliví, to vše se tu vyskytovalo ve velkém množství. U rodu Euscorpius častokrát došlo k likvidaci přirozených oblastí výskytu. Jenom v Anglii, kde je E.flavicaudis známý už od roku 1870, zaniklo v důsledku lidské činnosti několik kolonií.
To také říká, co je největším nepřítelem štírů. Takže lokalita k jejich vysázení by měla být dost velká, aby štíři mohli vytvořit více kolonií a málo přístupná, ohrožená a vystavená působení člověka. Měla by odpovídat alespoň částečně původní kolonii. Zdá se, že štíři rodu Euscorpius jsou rozdílní spíš lokalitami než vzhledem. Leckteré druhy jsou spíše synantropní, jiné žijí v lesích, na loukách, kopcích a další se nevyhýbají kompromisu. Myslím, že lokality výskytu teplomilné fauny i flóryjsou pro štíry vhodné. Na Slovensku by to byly oblasti krátkonožky evropské, tady zase kudlanky, zápřednice apod. Chce to, se podívat na meteorologické podmínky různých oblastí (místa výkyvů teplot mohou ukázat, jestli je oblast nevhodná nebo naopak)a dobrou analytickou metodou je přítomnost flóry. Ta nemůže migrovat a ukazuje trvalejší klimatické podmínky. Pěstuje se tu mnoho rostlin, které vyžadují specifické klima. Třeba taková Aktinidie čínská může být znamení, že teplota téměř určitě umožní přežití leckterých štírů, respektive by tam teplota neměla dělat problémy. Přemýšlím, jestli je případ přežití štírů u mě na zahradě, kde je relativně chladně, způsobená přizpůsobivostí štírů, rozkladem dřeva, listí a toho všeho, do čeho se nastěhovali, nebo čím. Jeden můj známý si zkoušel vysadit štíry na svah se skalkami, ale vím jen,že tam přežili alespoň jeden rok. Osobně myslím, že některé oblasti v Českém Středohoří by mohly vyhovovat.

příští rok koncem jara se opět pokusím o vysazení štírů na danou lokalitu, zaměřím se na starší jedince ve větším počtu aby byla větší možnost aklimatizace a přežití. lokalita má výhodu v tom že je nepřístupná technice a je velice členitá.

Neregistrovaný uživatel

26.8.2013 19:31
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.244.254

A to vite ze kvuli takovym unikum a vysazovani netypickych ceskych nebo evropskych zvirat chteji uplne zakazat chov skoro cehokoliv? nebo vseho co neni v EU brano jako evropske zvire?:)) takze moc bych to za A nedelal nebo delal ale MLCEL!

Neregistrovaný uživatel

26.8.2013 19:41
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.90.51

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A to vite ze kvuli takovym unikum a vysazovani netypickych ceskych nebo evropskych zvirat chteji uplne zakazat chov skoro cehokoliv? nebo vseho co neni v EU brano jako evropske zvire?:)) takze moc bych to za A nedelal nebo delal ale MLCEL!

ano u introdukovaných druhů samozřejmě souhlasím, ale štír euscorpius tergestinus je původní druh našich lesů tuším že první zmínky jsou o něm již kolem 16.století, pokud už tedy navazujeme na tema nepůvodních druhů, bylo by tedy dobré z našich lesů odstranit třeba bažanty, kteří jsou původem z asie, jeleny sika, kteří nemají na našem území co dělat, tchoř stepní, mýval severní, norek, nutrie, psík mývalovitý a takových druhů je tolik že by to zabralo velkou část vlákna, proč se tedy proti tomuto nic nedělá a naopak se ještě některé druhy záměrně do lesů každoročně vypouštějí, například bažant? myslím tedy že tady není na místě zavrhovat naše původní druhy jakým je i výše zmíněný druh štíra a ba naopak jeho navrácení zpět do volné přírody podpořit

Neregistrovaný uživatel

26.8.2013 21:11
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.109.3

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ano u introdukovaných druhů samozřejmě souhlasím, ale štír euscorpius tergestinus je původní druh našich lesů tuším že první zmínky jsou o něm již kolem 16.století, pokud už tedy navazujeme na tema nepůvodních druhů, bylo by tedy dobré z našich lesů odstranit třeba bažanty, kteří jsou původem z asie, jeleny sika, kteří nemají na našem území co dělat, tchoř stepní, mýval severní, norek, nutrie, psík mývalovitý a takových druhů je tolik že by to zabralo velkou část vlákna, proč se tedy proti tomuto nic nedělá a naopak se ještě některé druhy záměrně do lesů každoročně vypouštějí, například bažant? myslím tedy že tady není na místě zavrhovat naše původní druhy jakým je i výše zmíněný druh štíra a ba naopak jeho navrácení zpět do volné přírody podpořit

naprosty souhlas s kolegou. smajlík

O.Reichmann

Neregistrovaný uživatel

27.8.2013 00:30
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.225.62

Naši přírodu nemůže živočich, který je řazený mezi kriticky ohrožené(a pravidelně se pohybuje na hranici vyhynutí), živí se druhy živočichů, co mají tendenci být spíše přemnožené a navíc se zde vyskytujedéle jak deset tisíc let, šanci ohrozit. Řekl bych, že je rod Euscorpius (je možné, že E.tergestinus není jediný druh, již podle nálezů)je původnější obyvatel Evropy, než jsou lidé. Větší škodu přírodě mohou způsobit lidé. Nepůvodní a skutečně nebezpečné raky bahenní a americké zde lidé vysadili v enormním počtu a dodnes nikdo neusiluje o jejich odstranění a dosud nebyl podán zákaz na chov nepůvodních vodních živočichů, jako jsou například kapři.
S rostoucími a předpovídanými výkyvy počasí je téměř jisté, že se budou stále více šířit nepůvodní druhy. Zákony proti chovu exotických živočichů u zájmových chovatelů nejsou pro českou přírodu moc užitečné, protože se touto cestou invazivní živočichové nedostávají. Respektive se sem dostanou tak jako tak.

Neregistrovaný uživatel

27.8.2013 19:20
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.90.51

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Naši přírodu nemůže živočich, který je řazený mezi kriticky ohrožené(a pravidelně se pohybuje na hranici vyhynutí), živí se druhy živočichů, co mají tendenci být spíše přemnožené a navíc se zde vyskytujedéle jak deset tisíc let, šanci ohrozit. Řekl bych, že je rod Euscorpius (je možné, že E.tergestinus není jediný druh, již podle nálezů)je původnější obyvatel Evropy, než jsou lidé. Větší škodu přírodě mohou způsobit lidé. Nepůvodní a skutečně nebezpečné raky bahenní a americké zde lidé vysadili v enormním počtu a dodnes nikdo neusiluje o jejich odstranění a dosud nebyl podán zákaz na chov nepůvodních vodních živočichů, jako jsou například kapři.
S rostoucími a předpovídanými výkyvy počasí je téměř jisté, že se budou stále více šířit nepůvodní druhy. Zákony proti chovu exotických živočichů u zájmových chovatelů nejsou pro českou přírodu moc užitečné, protože se touto cestou invazivní živočichové nedostávají. Respektive se sem dostanou tak jako tak.

to bylo opravdu hezky napsané, příkladem je například náž invazní a v současnosti nejjedovatější pavouk v ČR zápřednice jedovatá původem tušim z afriky, kterého nikdo nevysadil ale dostal se k nám na ovoci. rozmnožuje se závratným tempem a i tento teplomilný druh nemá problemy s naší zimou, nevim jediný případ že by úřady nějakým způsobem zasáhli proti stále se zvětšující populaci. například na pardubicku a královéhradecku jsou poměrně hojní. je škoda že štíři se u nás nerozšiřují alespoň poloviční rychlostí a jsou stále vzácní, fandím těm chovatelům co se snaží o jeho navrácení zpět, je škoda že je takových chovatelů jen hrstka, kteří obětují finance které by za ně získali prodejem a spíše se pokoušejí o návrat do našich lesů. pokud má ještě někdo další nějaké poznatky nebo zkušenosti s vypouštěním či aklimatizací určitě by bylo účelné se s nima podělit na tomto vlákně.

Neregistrovaný uživatel

30.8.2013 22:58
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.237.127

Stálo by za pozornost kolik druhů sem bylo zavlečeno. Naprostá většina byla přivezená na rostlinách a plodinách nebo vysazena nezodpovědnými porybnými a rybáři. Ostatně vím, že někteří rybáři a majitelé vodních ploch z nějakého důvodu (mně naprosto nepochopitelnému) vysadili Trachemys scripta-elegans. Většinou jsou naši cizinci zdivočelá užitková zvířata nebo nehledě na chovatele příchozí v rámci lidských činností.
Jako jediný oficiálně introdukovaný druh štíra je brán Euscorpius italicus, ale jeho nepůvodnost je sporná. Většina Evropské fauny by výrazně nenarušila přírodu. Evropa je velká jako některé státy nebo oblasti států a tak si je biologicky dost blízká. Jen díky průběžným změnám klimatu se změnilo její rozšíření. Před ne tak dávným časem se makakové vyskytovali třeba i v Irsku. Dle některých názorů (zabýval jsem se tím pár týdnů minulý měsíc)se bude evropské klima postupně oteplovat. To tvrdí zastánci i odpůrci globálního oteplování. Jedni tvrdí, že je to přirozený jev interglaciálu a další zase, že za to může člověk. Meteorologové mají podobný názor, ale vysvětlují jej jinak. Otázka je, jestli bude celé tohle trvat 20,50 nebo 100 let. Dalším faktem je problematika Středozemního moře, které pomalu vysychá. Někteří předpokládají velké posunutí klimatických pasů směrem na sever. Z tohoto úhlu pohledu by pokus o šíření jižní flóry a fauny v rozumném hledisku byl správný. Šlo by o šíření druhů do pravděpodobně původních oblastí nebo rezervoárů.
Jestli jste si toho všimli, tak kromě štírů je na pokraji a možná už za ním mnoho druhů živočichů, kolem čehož by se spíše měl dělat humbug. Jinak to dopadne tak, že se nám extrémně zmenší biodiverzita a budeme mít štěstí, když najdeme běláska, mandelinku nebo myš.

Velké nebezpečí představují ale americké a leckteré čínské druhy zvířat, které se tu šíří a proti nímž bychom měli něco dělat. Evropské druhy nevadí, většinou tu mají přirozené nepřátele i potravu a nebo nepřežijí. Makak japonský by tu udělal rozhodně menší zátěž přírody, stejně jako všichni štíři rodu Euscorpius, než to vražedné asijské slunečko.

Neregistrovaný uživatel

10.9.2013 21:29
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.246.239

No nebudu zde rozebírat jestli je dobré nebo špatné vysazování cizích druhů, o tom už bylo napsáno dost. Spíš bych chtěl zmínit to, že většina z "vypouštěčů" štírů do naší přírody nechce zveřejnit lokalitu vysazení, což je dle mého názoru škoda, protože pokud by tam populace prosperovala, mohla by být považována po "prvním nalezení" odborníkem za původní. Na druhou stranu pokud odborník nalezne byť jednoho štíra v naší přírodě, může ho hned ze startu (také díky této diskuzi) považovat za chovance vypuštěného a něvěnovat mu pozornost - přitom však právě zde může jít o vzácný nález autochtonního výskytu. Pochybuji o tom, že by na lokalitu chodily chovatelé obstarávat si tak zdarma štíry do chovu, už jen z důvodu obtížného hledání tak mrňavých zvířatek. Pokud ale přece jen nechcete upřesnit lokalitu kvůli nenechavcům, můžete na výskyt nebo nález (vysazení, přezimování atp) těchto živočichů upozornit alespoň na www.biolib.cz, odborníci a správci serveru vás pak možná kontaktují ohledně upřesnění lokality, která nebude zveřejněna laické veřejnosti.

Neregistrovaný uživatel

12.9.2013 17:09
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.44.84

Tak kdybyste někdo chtěli vědět kde štíry vysazovat, tak doporučuji Prahu (průměrné roční teploty jako na hodonínsku), a třeba takový svah pod Letnou ( kolem schodů ke kyvadlu a do parku), tam jsou přímo ideální podmínky, takže doporučuji si to tam projít a mějte oči na šťopkáchsmajlík
zdar michal

Neregistrovaný uživatel

12.9.2013 22:28
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.168.39

no myslím si, že to vysazování štírů je docela prasárna...
ano jsou záznamy, že tu byly ale nikdo nevíte jaký druh, jestli ten co tvrdíte jsou pouze domněnky, nebo to bylo něco podobného, a i kdyby to byl stejný druh tak vy jste ho sem dotáhli z jihu takže v sobě muže mít nějaké další parazity, parazitoidy, choroby - o kterých nemáme ani tušení a můžou ublížit našim druhům pavoukovců či jiným hmyzákům, a estli se sem mají rozšířit díky oteplování ať je to tedy přirozenou cestou (i když i to bude zřejmě za pomoci člověka vlakem, autem ale což....)

je to jen můj názor chápu že teď od vás dostanu pojeb, ale prostě to není v pořádku stejně jako s těma bažantama, kaprama atd.
jinak mam štíry rád a bylo by super kdyby se rozšíli a mohl bych je tu potkávat stejně jako v řecku, či v tropech, ale určitě né z chovů...

vk

Neregistrovaný uživatel

13.9.2013 10:23
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.226.142

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
no myslím si, že to vysazování štírů je docela prasárna...
ano jsou záznamy, že tu byly ale nikdo nevíte jaký druh, jestli ten co tvrdíte jsou pouze domněnky, nebo to bylo něco podobného, a i kdyby to byl stejný druh tak vy jste ho sem dotáhli z jihu takže v sobě muže mít nějaké další parazity, parazitoidy, choroby - o kterých nemáme ani tušení a můžou ublížit našim druhům pavoukovců či jiným hmyzákům, a estli se sem mají rozšířit díky oteplování ať je to tedy přirozenou cestou (i když i to bude zřejmě za pomoci člověka vlakem, autem ale což....)

je to jen můj názor chápu že teď od vás dostanu pojeb, ale prostě to není v pořádku stejně jako s těma bažantama, kaprama atd.
jinak mam štíry rád a bylo by super kdyby se rozšíli a mohl bych je tu potkávat stejně jako v řecku, či v tropech, ale určitě né z chovů...

vk

To je dobrý postřeh. Nicméně E.tergestinus, geneticky prokázán jako ostrůvky původního rozšíření, takže je to celkem bezpečné. Nejsou to domněnky, naopak jsou domněnky, že domácích je více druhů.
Štíři jsou málo náchylní k parazitům i chorobám. Euscorpius je rod blízce příbuzných druhů. Jejich parazity známe. Jsou to hlavně roztoči a věci buď úzce specializované a extrémně vzácné nebo kosmopolitní. Proti většině bezobratlých jsou štíři dost odlišní. Ovšem čeští Eurypteridae mohou nakazit štíry něčím, co neznáme. Ale to by byla obrovská souhra náhod.
Jinak je nutné poznamenat, že zmíněné organismy byly vysazeny a to bez jakýchkoliv altruistických zájmů, ale kvůli jídlu.

Neregistrovaný uživatel

13.9.2013 21:50
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.236.64

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No nebudu zde rozebírat jestli je dobré nebo špatné vysazování cizích druhů, o tom už bylo napsáno dost. Spíš bych chtěl zmínit to, že většina z "vypouštěčů" štírů do naší přírody nechce zveřejnit lokalitu vysazení, což je dle mého názoru škoda, protože pokud by tam populace prosperovala, mohla by být považována po "prvním nalezení" odborníkem za původní. Na druhou stranu pokud odborník nalezne byť jednoho štíra v naší přírodě, může ho hned ze startu (také díky této diskuzi) považovat za chovance vypuštěného a něvěnovat mu pozornost - přitom však právě zde může jít o vzácný nález autochtonního výskytu. Pochybuji o tom, že by na lokalitu chodily chovatelé obstarávat si tak zdarma štíry do chovu, už jen z důvodu obtížného hledání tak mrňavých zvířatek. Pokud ale přece jen nechcete upřesnit lokalitu kvůli nenechavcům, můžete na výskyt nebo nález (vysazení, přezimování atp) těchto živočichů upozornit alespoň na www.biolib.cz, odborníci a správci serveru vás pak možná kontaktují ohledně upřesnění lokality, která nebude zveřejněna laické veřejnosti.

Koho přesně bychom měli na biolibu ohledně štírů kontaktovat? Těch odborníků je tam docela dost...

Neregistrovaný uživatel

14.9.2013 12:42
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.109.3

Kovarik Frantisek, Pavelek Olda, Šejna Vladimir

Neregistrovaný uživatel

15.9.2013 21:29
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.168.39

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To je dobrý postřeh. Nicméně E.tergestinus, geneticky prokázán jako ostrůvky původního rozšíření, takže je to celkem bezpečné. Nejsou to domněnky, naopak jsou domněnky, že domácích je více druhů.
Štíři jsou málo náchylní k parazitům i chorobám. Euscorpius je rod blízce příbuzných druhů. Jejich parazity známe. Jsou to hlavně roztoči a věci buď úzce specializované a extrémně vzácné nebo kosmopolitní. Proti většině bezobratlých jsou štíři dost odlišní. Ovšem čeští Eurypteridae mohou nakazit štíry něčím, co neznáme. Ale to by byla obrovská souhra náhod.
Jinak je nutné poznamenat, že zmíněné organismy byly vysazeny a to bez jakýchkoliv altruistických zájmů, ale kvůli jídlu.

aha zajímavé, to jsem nevěděl diky za info...
vk

Neregistrovaný uživatel

11.11.2013 19:51
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.228.211

Nezapomeňte prosím informovat biolib o nálezech štírů, případně jejich vysazení atd. Myslím, že je to nesmírně důležité a nikdo, kdo pozoroval nebo vysadil štíra, by na to neměl zapomenout. Všechny informace je možné publikovat zcela skrytě a uchránit lokalitu i svoji činnost před nechtěnou pozorností. Taxonomicky je rod složitý, takže můžete štíra udat jako E.tergestinus-můj nález byl též E.tergestinus a případné dodatečné info pro určení můžete napsat dále.
Zde je odkaz: http://www.biolib.cz/cz/taxon/id61034/
Význam informování o výskytu je opravdu důležitý z mnoha důvodů. Hodně štěstí smajlík

Neregistrovaný uživatel

13.11.2013 17:41
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.237.39

Prosím vás, vy vysazovači, co argumentujete tím, že vysazujete druh, který se tu již vyskytoval a tím obohacujete jeho populaci: Ráda uznávám, že štíři nemaj potenciál něco ohrožovat, ale: Zamýšleli jste se aspoň TROCHU nad genetikou? To, že něco stejně vypadá a řadí se to ke stejnému druhu neznamená, že se jedná o geograficky původní genetický materiál. To je výrazně lepší nápad vysadit úplně jiný druh a prostě mít populace cizího druhu jako je třeba kolonie papouška mníška, než spatlat dohromady koktejl x geograficky odlišných genotypů a eště tomu říkat posílení původní populace.

Neregistrovaný uživatel

13.11.2013 20:31
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.90.51

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Prosím vás, vy vysazovači, co argumentujete tím, že vysazujete druh, který se tu již vyskytoval a tím obohacujete jeho populaci: Ráda uznávám, že štíři nemaj potenciál něco ohrožovat, ale: Zamýšleli jste se aspoň TROCHU nad genetikou? To, že něco stejně vypadá a řadí se to ke stejnému druhu neznamená, že se jedná o geograficky původní genetický materiál. To je výrazně lepší nápad vysadit úplně jiný druh a prostě mít populace cizího druhu jako je třeba kolonie papouška mníška, než spatlat dohromady koktejl x geograficky odlišných genotypů a eště tomu říkat posílení původní populace.

nějak jsem nepochopil vaší zmatenou myšlenku?

Neregistrovaný uživatel

13.11.2013 22:55
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.23.100

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
nějak jsem nepochopil vaší zmatenou myšlenku?

Zmatene jsou spis tady ty pokusy o vysazeni stiru v CR... To, ze se jeste nejaky druh jmenuje uplne stejne neznamena, ze jsou stiri odjinud uplne stejni jako stiri, kteri v CR zili. Plus napadlo Vas, ze vysazenim techto stiru na lokality, kde kdysi davno byli nejaci jeste k videni a pokud jsou, tak je jich nejspis "par" kusu, muze privodit uplne vyhlazeni tech par kousku?
Mrknete se treba na Buthus occitanus ze Spanelska a na Buthus occitanus odnekud z Afriky...

Neregistrovaný uživatel

14.11.2013 08:59
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.160.102

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zmatene jsou spis tady ty pokusy o vysazeni stiru v CR... To, ze se jeste nejaky druh jmenuje uplne stejne neznamena, ze jsou stiri odjinud uplne stejni jako stiri, kteri v CR zili. Plus napadlo Vas, ze vysazenim techto stiru na lokality, kde kdysi davno byli nejaci jeste k videni a pokud jsou, tak je jich nejspis "par" kusu, muze privodit uplne vyhlazeni tech par kousku?
Mrknete se treba na Buthus occitanus ze Spanelska a na Buthus occitanus odnekud z Afriky...

Souhlas. Stejný "mrdník" je tu nyní s Lacerta viridis a těmi vysazenými nevysazenými původními nepůvodními Emys orbicularis(líp to napsat nešlo, když jedni tvrdí to, druzí ono, ale zbytku to nevadí, šup sem se zvířaty z Bulharska a Rumunska a pak to posílíme ještě nějakou východní populací).

Neregistrovaný uživatel

14.11.2013 09:18
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.90.17

Pokud se sem vysadi stejny druh tedy e.tergestinus nevidim v tom zadny problem o to to je mozna i prinosnejsi pro ty male skupinky prezivsi. Prijde tam jak se rika nova krev a i male zanikajici skupinky maji sanci pro novou genetickou vybavu a posileni chovu.

Neregistrovaný uživatel

14.11.2013 10:12
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.159.7

pokud se adaptuji a nenarusi symbiozu proc ne? ;)

Neregistrovaný uživatel

14.11.2013 14:29
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.226.201

no někdo tomu říká nová krev, někdo zprznění genofondu. Zkusím svoji "zmatenou myšlenku" dovysvětlit těm, co genetický aspekty nekapírujou: Když vysadíš pár Homo sapiens ze Senegalu, pár Homo sapiens z Japonska, a pár z Guatemaly do lidmi velmi řídce osídlený severní Skandinávie, tak prostě neposílíš krev místních obyvatel, Laponců, i když si to můžeš myslet s odvoláním na to, že jsou všichni taky Homo sapiens

Neregistrovaný uživatel

14.11.2013 15:28
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.23.100

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pokud se sem vysadi stejny druh tedy e.tergestinus nevidim v tom zadny problem o to to je mozna i prinosnejsi pro ty male skupinky prezivsi. Prijde tam jak se rika nova krev a i male zanikajici skupinky maji sanci pro novou genetickou vybavu a posileni chovu.

To, ze v tom nevidis zadny problem, neznamena, ze v tom zadny problem neni. V tom, ze by se spolu rozmnozili... to by chtelo nejdrive zkoumat a ne je tam natvrdo vysadit. Spis nez je vyhubi, stanou se potravnim konkurentem. Od PC to vypada mozna jako dobry napad, ale dopad je imho neznamy a dle meho je mnohem vetsi pravdepodobnost zaniku puvodni populace. Proc to riskovat?
Chapu to nadseni, zni to dobre a puvodne asi i jako docela dobry napad. Akorat, ze dobry napad by to byl, pokud by slo o puvodni jedince, ne o dovezene odjinud. Co tak to nejdrive konzultovat s odborniky, biology a ne poustet se do neceho, protoze mam z toho dobry pocit?

Neregistrovaný uživatel

14.11.2013 15:29
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.23.100

Dekuji za predesly prispevek s homo sapiens. Snad uz to nekteri i pochopi...smajlík

Neregistrovaný uživatel

14.11.2013 15:45
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.160.102

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pokud se sem vysadi stejny druh tedy e.tergestinus nevidim v tom zadny problem o to to je mozna i prinosnejsi pro ty male skupinky prezivsi. Prijde tam jak se rika nova krev a i male zanikajici skupinky maji sanci pro novou genetickou vybavu a posileni chovu.

No ono z různých populací se ten druh už taky nechová jako jeden a ten samý druh. Oni savci se chovají taky trochu jinak než plazi nebo hmyzáci. Třeba zrovna ty viridisky a orbicularky mají díky tomu přísunu odjinud pěkně zmrskaný genofond, líhnou se špatná pohlaví, nebo jen jedno, díky tomu, že v každé zemi je jiné klima a zvířata se líhnou na základě teplot v dané krajině. Přimrskáním k naší populaci dochází místo k rozmnožení a rozšíření paradoxně k líhnutí jediného pohlaví (jelikož u nás větší zima než od přistěhovalců), takže po letech máme populaci složenou třeba ze samic, které nemá kdo pářit a následně vyhynou po přeslici. Nevím jak moc to lze aplikovat na štíry, ale dosavadní příklady těchto snah u různých jiných druhů s cílem obohatit populaci o jiná zvířata končí zatím fiaskem a napáchá se více škod. To už fakt spíše vysazovat něco co tu původně není. Na druhou stranu proč?

Neregistrovaný uživatel

14.11.2013 16:32
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.23.100

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No ono z různých populací se ten druh už taky nechová jako jeden a ten samý druh. Oni savci se chovají taky trochu jinak než plazi nebo hmyzáci. Třeba zrovna ty viridisky a orbicularky mají díky tomu přísunu odjinud pěkně zmrskaný genofond, líhnou se špatná pohlaví, nebo jen jedno, díky tomu, že v každé zemi je jiné klima a zvířata se líhnou na základě teplot v dané krajině. Přimrskáním k naší populaci dochází místo k rozmnožení a rozšíření paradoxně k líhnutí jediného pohlaví (jelikož u nás větší zima než od přistěhovalců), takže po letech máme populaci složenou třeba ze samic, které nemá kdo pářit a následně vyhynou po přeslici. Nevím jak moc to lze aplikovat na štíry, ale dosavadní příklady těchto snah u různých jiných druhů s cílem obohatit populaci o jiná zvířata končí zatím fiaskem a napáchá se více škod. To už fakt spíše vysazovat něco co tu původně není. Na druhou stranu proč?

Nekdo si asi potrebuje pripadat jako pan tvorstva, kdyz dokaze ovlivnit vyskyt nejakeho druhu obema smery... zanik i "obnoveni"

Neregistrovaný uživatel

25.11.2013 21:12
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.227.23

Jsou to rozhodně dobré argumenty k zamyšlení. Kdyby se jednalo o jiné živočichy, tak by byly i pádnými argumenty. Různí štíři se do České republiky dostávají poměrně často díky jejich synantropnímu způsobu života. Takže nějaká genetická čistota je ohrožena přirozeně. Důležité je zmínit fakt, že různé druhy, ikdyž blízké, se v rámci rodu Euscorpius nepodařilo skřížit. Nejsou to agresivní pouštní štíři, takže se vzájemně na potkání nelikvidují a mohou se bezvýsledně spářit. Není to obranný mechanismus jen rodu Euscorpius, ale i dalších štírů, kterých desítky druhů žijí na jedné lokalitě.
Není vhodné štíry vysadit na lokalitu výskytu jiného štíra, ale z důvodu možné záměny. Rod Euscorpius byl geneticky velmi dobře prozkoumán a jméno Euscorpius tergestinus není jen jméno, ale označení pro zástupce totožné genetické skupiny, která je totožná s tou Českou-proto také existují závěry o jejím původu.
Nic by se nestalo, kdyby byl vysazen i nepůvodní druh. Euscorpius italicus je považován za zavlečený druh a přesto nezpůsobil ekologickou katastrofu. Ohledně bezobratlých panuje kritická situace a mnohé druhy vymírájí. Proto je důležité odchovávat je v zajetí a snažit se o reintrodukci, stejně jako o zachování přirozených lokalit.
Adaptabilita a přirozené šíření štírů rodu Euscorpius činí otázku o problémech se změnou přírodních podmínek a klimatu bezpředmětnou. Podívejte se na stejný druh na naprosto odlišných lokalitách. Jižní Amerika, Alpy, Severní Afrika, Severní Evropa...Štíři mohou mít úlohu ekologického indikátoru a v menší míře mohou mít i pozitivní vliv na potravní řetězec. V rámci vývoje do dospělosti mohou alespoň částečně likvidovat některé cizokrajné invazní organismy a škůdce. To není teorie, ale zkušenost. Vzácní živočichové, ti spíše mohou být predátory. Štír není trachemys.

Neregistrovaný uživatel

25.11.2013 21:59
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.227.23

Je důležité si uvědomit, že dříve byly druhy určovány odlišně. I v arachnologii jsme měli pseudodruhy jako Euscorpius carpathicus, z nichž se po pečlivém výzkumu stalo druhů mnoho. Druhové komplexy. U méně prozkoumaných živočichů a méně vzdělaných chovatelů by to mohlo a přineslo značné problémy.Nicméně, i kdybychom zůstali u zastaralého určování (s většími či menšími potížemi dovedeme rozpoznat E.tergestinus od jeho lokálních, třeba chorvatských nebo rumunských variant)a vysadili v Čr.celý E.carpathicus complex, tak by to nebyla tragédie. Ekologicky jsou tito štíři neškodní a spíše přínosní. Mezidruhové křížení se ukázalo být problémem, takže ,,znečištění'' genomu by nebylo možné. Spermatofory u nich nepasují a je tu dalších pár věcí. Jediná změna by bylo zvýšení druhové diverzity. Naneštěstí pro chovatele experimentátory většina bezobratlých je neschopná křížení a štíři žijící na malém území, jako je třeba Evropa, vyvinuli funkční metody zabraňující křížení. Štíry se liší od obratlovců. Druhy jsou založené na genech a ne na podobnosti vzhledu. Nejsou jako skokani nebo želvy, které se i v přírodě páří a tvoří nové ,,druhy''. Můžete si to ověřit. U těch pár druhů, které se podařilo skřížit (u rodu Euscorpius nikdy) byli potomci neplodní. Klidně můžete projev celou Evropu a nachytat pár set štírů a vypustit je zde. Stejně jsou desítky, možná stovky let zavlékáni různí štíři do Česka. Nepřineslo to žádný problém. Nevím, proč se šťouráte ve štírech a kritizujete jejich reintrodukci, když skutečný problém je úplně jiný bezobratlý. Proč nebojujete proti rakům bahenním, signálním, americkým a dalším skutečně nebezpečným potvorám, které rychle a neúprosně ničí přírodu? Proti tomu malý bezvýznamný štírek, působící skoro inertně a zjevně původní druh s příbuzenstvem přirozeně zavlékaným by měl být nějakým strašlivým problémem?

Neregistrovaný uživatel

25.11.2013 22:46
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.221.114

Aha, to jsou mi noviny - šíření organismů vlivem člověka je přirozené?
Ad zmiňovaní raci - s jejich introdukcí to napřed taky vypadalo jako super nápad...

Další názor člověka, který o dané problematice nemá ánung, ale moudra chrlí o sto šest. Pak to tu nemá vypadat tak jak to tu vypadá.

Neregistrovaný uživatel

26.11.2013 08:03
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.160.102

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Aha, to jsou mi noviny - šíření organismů vlivem člověka je přirozené?
Ad zmiňovaní raci - s jejich introdukcí to napřed taky vypadalo jako super nápad...

Další názor člověka, který o dané problematice nemá ánung, ale moudra chrlí o sto šest. Pak to tu nemá vypadat tak jak to tu vypadá.

Souhlas. Raci a nejen oni byli bezvadný nápad, který neměl dopadnout tak jak dopadl. Aby to nebyl malý bezvýznamný štírek jen do doby, než se stane významným. Podobně nevinně dopadli španělští mravenci v USA a nějaký evropský druh pavouka (budu rád za doplnění názvu), který v Evropě působí taky nevýznamně, nebere se ani za toxický druh a pokousání není takřka známo nebo je ho poskrovnu, zatímco v Americe působí značné problémy, je "toxičtější", resp. následky kousnutí jsou naprosto jiné, než známe z Evropy a působí vážné problémy. Zastavitelný už taky nebude, není jak. Je to bezobratlý a proti nim se bojuje o dost hůř než proti obratlovcům. On ten rozdíl mezi obratlovci a bezobratlími skutečně je. Když se někam dostanou, jejich vymýcení dělá daleko větší problémy, takže introdukce rozhodne NE

Neregistrovaný uživatel

26.11.2013 08:07
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.224.205

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Aha, to jsou mi noviny - šíření organismů vlivem člověka je přirozené?
Ad zmiňovaní raci - s jejich introdukcí to napřed taky vypadalo jako super nápad...

Další názor člověka, který o dané problematice nemá ánung, ale moudra chrlí o sto šest. Pak to tu nemá vypadat tak jak to tu vypadá.

smajlík Tedy, chtěl bych vidět racionální argument a ne polomýtické řeči o hře na Boha atp. Nevědomé šíření po stovky let je běžné. Tito štíři jsou často synantropní, takže člověk tvoří část jejich prostředí. Kdyby bylo riziko šíření nemocí. Kdyby zavlečenci nebyli součástí fauny. Kdyby existovalo riziko genetické nebo ekologické destrukce původní populace. Kdyby se i tak nešířili přirozenou cestou. Nechrlím moudra, ale fakta a čekám rozumnou odpověď. Jak jsem psal, štíři jsou spíše inertní. Zde je jiné nebezpečí, totiž samotný člověk. Opět se ptám, proč v zemi, kde se vysazují cizokrajné, nebezpečné a potencionálně zhoubné druhy, leží někomu v žaludku zvíře, které zde žilo stovky let a jeho blízcí příbuzní sem byli zavlékáni další stovky let, předtím než se dotyčný narodil? Vyhýbání se odpovědi a insultování druhého v diskuzi nemůže být bráno jako argument.

Neregistrovaný uživatel

26.11.2013 08:58
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.51.30

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
smajlík Tedy, chtěl bych vidět racionální argument a ne polomýtické řeči o hře na Boha atp. Nevědomé šíření po stovky let je běžné. Tito štíři jsou často synantropní, takže člověk tvoří část jejich prostředí. Kdyby bylo riziko šíření nemocí. Kdyby zavlečenci nebyli součástí fauny. Kdyby existovalo riziko genetické nebo ekologické destrukce původní populace. Kdyby se i tak nešířili přirozenou cestou. Nechrlím moudra, ale fakta a čekám rozumnou odpověď. Jak jsem psal, štíři jsou spíše inertní. Zde je jiné nebezpečí, totiž samotný člověk. Opět se ptám, proč v zemi, kde se vysazují cizokrajné, nebezpečné a potencionálně zhoubné druhy, leží někomu v žaludku zvíře, které zde žilo stovky let a jeho blízcí příbuzní sem byli zavlékáni další stovky let, předtím než se dotyčný narodil? Vyhýbání se odpovědi a insultování druhého v diskuzi nemůže být bráno jako argument.

Nemyslim si ze by se u nas nekdy stiri premnozili, kazdy kdo je nekdy odchovaval vi ze to neni vhledem k jejich velikosti snadny ukol a to v zajeti maji vytvorene temer dokonale podminky bez dravcu a s dostatkem vhodne titerne potravy. S raky mozna dobry umysl byl ale zminovane druhy do nasi prirody nikdy neparili tak do ni nemohli ani nikdy zapadnout a tudiz narusili rovnovahu a zlikvidovali puvodni druhy raku. Stiri odjakziva patrili do nasich lesu, vsak prvni zminky pisemne se objevuji jiz ve stredoveku, v teto dobe hladoveni a bidy meli lide jine starosti nez aby lovili ve stredozemi stiry a zde je vysazovali pro dobry pocit. Je skoda ze stat nedela nic pro to aby se stiri u nas udrzeli, hlavne ze chrani tolik premnozene dravce jako kanata a jim podobne ale pak najit pevce je velky problem

Neregistrovaný uživatel

26.11.2013 09:30
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.160.102

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nemyslim si ze by se u nas nekdy stiri premnozili, kazdy kdo je nekdy odchovaval vi ze to neni vhledem k jejich velikosti snadny ukol a to v zajeti maji vytvorene temer dokonale podminky bez dravcu a s dostatkem vhodne titerne potravy. S raky mozna dobry umysl byl ale zminovane druhy do nasi prirody nikdy neparili tak do ni nemohli ani nikdy zapadnout a tudiz narusili rovnovahu a zlikvidovali puvodni druhy raku. Stiri odjakziva patrili do nasich lesu, vsak prvni zminky pisemne se objevuji jiz ve stredoveku, v teto dobe hladoveni a bidy meli lide jine starosti nez aby lovili ve stredozemi stiry a zde je vysazovali pro dobry pocit. Je skoda ze stat nedela nic pro to aby se stiri u nas udrzeli, hlavne ze chrani tolik premnozene dravce jako kanata a jim podobne ale pak najit pevce je velky problem

No to byl tedy taky argument. Odkdy jsou káňata regulací na naše pěvce? Nemluvě o tom, že i kdyby bylo, je to náš původní predátor a pokud nemá tuny náhradní stravy, nemá možnost ji vyhubit, jelikož by tím poklesly znatelně jeho stavy. To, že káňata prosperují je díky hrabošům, ne díky tomu, že loví vrabce nebo pěnkavy. Poděkujte za to strakám, sojkám. Ani krahujci neudělají takový masakr jako tihle dva..

Neregistrovaný uživatel

26.11.2013 12:38
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.51.30

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No to byl tedy taky argument. Odkdy jsou káňata regulací na naše pěvce? Nemluvě o tom, že i kdyby bylo, je to náš původní predátor a pokud nemá tuny náhradní stravy, nemá možnost ji vyhubit, jelikož by tím poklesly znatelně jeho stavy. To, že káňata prosperují je díky hrabošům, ne díky tomu, že loví vrabce nebo pěnkavy. Poděkujte za to strakám, sojkám. Ani krahujci neudělají takový masakr jako tihle dva..

A stejne tak je i dany stir puvodni

Neregistrovaný uživatel

26.11.2013 13:13
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.160.102

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A stejne tak je i dany stir puvodni

Původní je tak maximálně ten, co tu ve zbytcích přežívá (a o němž se spekuluje, zda je autochtonní či není), asi tak jako ta orbiculárka, co tu kdysi žila a teď je to tu samý bulhar, maďar, ital. Určitě ne zavlečenci a rádoby vysazenci.smajlík

Neregistrovaný uživatel

26.11.2013 18:31
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.229.190

Geneticky to není jediné místo výskytu tohoto štíra na zemi. Je možné předpokládat dřívější výskyt ve větší míře. Štíři jsou celkem citliví na množství jedů, které zde byly užívány a historické záznamy svědčí o širším výskytu. Zmínky o škorpionech s klepety a ohavnými jedovatými ocasy, jichž nehodné ženy užívaly k sušení nepřátel, se objevují i v zápisech z čarodějnických procesů. Tvrzení o jediném původním druhu štíra může být liché. Každopádně příroda bude brzy v takovém stavu, že budeme rádi, když tu přežije jeden z tisíce vypuštěných Mesobuthu.
V České republice vymírají bezobratlí a každý den se ekologie drasticky mění, přitom se tu debatuje o prakticky nicotných štírcích.

Neregistrovaný uživatel

26.11.2013 19:00
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.66.142

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Geneticky to není jediné místo výskytu tohoto štíra na zemi. Je možné předpokládat dřívější výskyt ve větší míře. Štíři jsou celkem citliví na množství jedů, které zde byly užívány a historické záznamy svědčí o širším výskytu. Zmínky o škorpionech s klepety a ohavnými jedovatými ocasy, jichž nehodné ženy užívaly k sušení nepřátel, se objevují i v zápisech z čarodějnických procesů. Tvrzení o jediném původním druhu štíra může být liché. Každopádně příroda bude brzy v takovém stavu, že budeme rádi, když tu přežije jeden z tisíce vypuštěných Mesobuthu.
V České republice vymírají bezobratlí a každý den se ekologie drasticky mění, přitom se tu debatuje o prakticky nicotných štírcích.

Tak on třeba Konrad Gesner hovořil ve svých knihách i o bazilišcích, kohoutech snášejících vejce, chimérách, létajících koních atd. Navíc tu bylo o dost tepleji než nyní. I v Kosmově kronice jsou záznamy o tom, že byly tři úrody obilí do roka. Teď se sotva odpěstuje jednou a stejně to díky vlhku chytá plíseň, takže bych to s tou úrodností současnosti nepřeháněl. Ono to globální oteplování nejde zdaleka tak rychle, jak by mělo, abych mohl mít na pozemku místo romanovek bílé nosorožce. Ke štírům-geneticky to sice není jediné místo tohoto štíra na zemi, ale co běží výzkumy, tak se jedná o komplex druhů ještě s různou variabilitou, není to tak, že po celé Evropě žije happy E.carpathicus potažmo E.tergestinus. I ty slavné naše lokality z minulosti jsou sporné a i dnešní ojedinělé nálezy (viz třeba ten s fotkou z teraporadny, kde někdo přímo chytl u sebe doma několika svlekové mimino z Chorvatska) neznamenají nějaké zbytky populací z minulosti v Praze na půdě na Pankráci. Podívejte se na dnešní pohled na současné známé i tajené lokality Zamenis longissimus. Původní výskyt je prokázaný aspoň na základě genetiky, na druhou stranu na většině populací se jedná o vysazence odjinud (nazývat to utečenci snad ani nejde, naše legislativa to tam pomrskala, že tyto hady chovají lidé na prstech jedné ruky a skuteční nadšenci, není to pet had). Jak bylo shora psáno, v řadě zemí do té doby nicotné včelky, mravenci nebo pavouci začali svinsky ovlivňovat místní faunu nebo i floru. Je otázkou, jak se budeme u nás dívat na bohatý výskyt Agriope bruennichi za třeba 15let, když je nacházíme tam, kde nebyli ještě ani vloni v takových počtech, že to musí mít logicky dopad na tamní hmyz stran predace, potažmo třeba na ptactvo, které se živí rovnokřídlým hmyzem, jenž v pastech těchto pavouků končí ve velkém. Ví Bůh a ukáže čas, co tohle všechno způsobí. Je to jen příklad, žádná hysterická reakce, ale myslím, že k zamyšlení.

Neregistrovaný uživatel

28.12.2013 13:21
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.224.57

Jsem si vědom, že žádný happy E.carpathicus celoevropský neexistuje, ale E.tergestinus není nahrazení E.carpathicus. E.carpathicus complex v sobě obsahuje množství druhů, mezi kterými je i E.tergestinus. Rozlišení druhů, bez genetické analýzy je sice mnohem obtížnější, ale je možné. Podobně jako u jiných štírů vyskytujících se na blízkých lokalitách, tak i u rodu Euscorpius je přítomen mechanismus, který zabraňuje hybridizaci. Myslíme, že je to mechanické.
Problematika E.tergestinus u nás se nijak netýká druhového rozlišení. Víme, že je to ta a ta skupina v rámci E.carpathicus ,,complex", která je nazývána E.tergestinus. Tento druh se vyskytuje v okolí. Další štír vyskytující se v Česku je Euscorpius italicus, ale ten je zavlečen a jeho trvalý výskyt není doložen, ale když si projdete diskuze, internet a zprávy, tak nálezů tu bylo velmi mnoho. Je oficiálně zavlečeným druhem. Tam bych byl s druhovým určením trochu opatrnější.
Co se týká potravy a možnosti přemnožení. Je zde přítomno dostatek přirozených predátorů i potravy štírů. Přitom počet mláďat je relativně malý, když si uvědomíme úmrtnost. Bojím se, že štíři by byli u nás spíše potravou než obávanými predátory. Štíři nepotřebují příliš jíst, kromě mláďat nepotřebují pravidelné krmení a i tak zpracují více potravy než jiní živočichové a krmí se méně. Štíři (míněn náš Euscorpius) vytvářejí kolonie, omezené na jedno místo a proti jiným našim teplomilným živočichům se pomalu šíří. Jejich evoluční výhodou je metabolismus, využívání úkrytů, určitá pomalost a šetřivost. Zmíněný Křižák pruhovaný, Kudlanka nábožná, Zápřednice jedovatá a další mají v tomto směru mnoho výhod a zcela jiný způsob života. Mohou se rozšířit velmi rychle.
Štíři (už obecně) jsou velmi odolní, prakticky jsou pro ně nebezpečné jen plísně (ovšem, pro pouštní druhy) a parazitují na nich roztoči. Byla objevena jedna hlístice a to je asi tak vše. Jejich největším nepřítelem a problémem je člověk. Arachnologové v Itálii zmiňují, že se štíří lokality zmenšují a postupně mizí. Tímto způsobem zanikla česká lokalita.
Možnost, že by se štíři rodu Euscorpius šířili v Čechách jako Kudlanky, Zápřednice nebo Křižáci pruhovaní je zhruba stejná jako u stepníků. Jinými slovy, budeme rádi, když tu ještě nějaký čas budou s námi a měli bychom se snažit je uchovat. Tahle diskuze je velmi dobrá, ale chtělo by to širší úhel pohledu a zároveň větší znalost štírů. Mám strach, že se v přeneseném smyslu snažíme zachránit plejtváky, když všechna moře vysychají.

Neregistrovaný uživatel

28.12.2013 13:30
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.224.57

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak on třeba Konrad Gesner hovořil ve svých knihách i o bazilišcích, kohoutech snášejících vejce, chimérách, létajících koních atd. Navíc tu bylo o dost tepleji než nyní. I v Kosmově kronice jsou záznamy o tom, že byly tři úrody obilí do roka. Teď se sotva odpěstuje jednou a stejně to díky vlhku chytá plíseň, takže bych to s tou úrodností současnosti nepřeháněl. Ono to globální oteplování nejde zdaleka tak rychle, jak by mělo, abych mohl mít na pozemku místo romanovek bílé nosorožce. Ke štírům-geneticky to sice není jediné místo tohoto štíra na zemi, ale co běží výzkumy, tak se jedná o komplex druhů ještě s různou variabilitou, není to tak, že po celé Evropě žije happy E.carpathicus potažmo E.tergestinus. I ty slavné naše lokality z minulosti jsou sporné a i dnešní ojedinělé nálezy (viz třeba ten s fotkou z teraporadny, kde někdo přímo chytl u sebe doma několika svlekové mimino z Chorvatska) neznamenají nějaké zbytky populací z minulosti v Praze na půdě na Pankráci. Podívejte se na dnešní pohled na současné známé i tajené lokality Zamenis longissimus. Původní výskyt je prokázaný aspoň na základě genetiky, na druhou stranu na většině populací se jedná o vysazence odjinud (nazývat to utečenci snad ani nejde, naše legislativa to tam pomrskala, že tyto hady chovají lidé na prstech jedné ruky a skuteční nadšenci, není to pet had). Jak bylo shora psáno, v řadě zemí do té doby nicotné včelky, mravenci nebo pavouci začali svinsky ovlivňovat místní faunu nebo i floru. Je otázkou, jak se budeme u nás dívat na bohatý výskyt Agriope bruennichi za třeba 15let, když je nacházíme tam, kde nebyli ještě ani vloni v takových počtech, že to musí mít logicky dopad na tamní hmyz stran predace, potažmo třeba na ptactvo, které se živí rovnokřídlým hmyzem, jenž v pastech těchto pavouků končí ve velkém. Ví Bůh a ukáže čas, co tohle všechno způsobí. Je to jen příklad, žádná hysterická reakce, ale myslím, že k zamyšlení.

Ekologicky vzato je velká část Vašeho příspěvku demagogická, ale nechci tímto urážet. Jen se tu často setkávám s názory ze zcela jiné oblasti, než je arachnologie a byl bych rád, kdyby se tu objevily argumenty věcné. Svinka, mravenec, včelka a pavouk, to jsou zvířata ekologicky významná. Ano, je to bezobratlý a vypadá jako malý tvor, ale musíte zvážit všechny proměnné. Pak je ze včelky v ohledu ekologie nosorožec a štír kýlnatý má pořád svou velikost, ale to je také nepřesné. Záleží na kontextu. Lepší by bylo matematické přirovnání. Prosím, tohle je důležité téma.

Neregistrovaný uživatel

28.12.2013 20:40
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.66.160

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ekologicky vzato je velká část Vašeho příspěvku demagogická, ale nechci tímto urážet. Jen se tu často setkávám s názory ze zcela jiné oblasti, než je arachnologie a byl bych rád, kdyby se tu objevily argumenty věcné. Svinka, mravenec, včelka a pavouk, to jsou zvířata ekologicky významná. Ano, je to bezobratlý a vypadá jako malý tvor, ale musíte zvážit všechny proměnné. Pak je ze včelky v ohledu ekologie nosorožec a štír kýlnatý má pořád svou velikost, ale to je také nepřesné. Záleží na kontextu. Lepší by bylo matematické přirovnání. Prosím, tohle je důležité téma.

No mě se pane nezdá, že by to měl dotyčný demagogické, naopak, řekl bych, že je v tom až moc pravdy, která se vám nešikne do krámu. smajlík

Neregistrovaný uživatel

30.12.2013 12:07
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.225.224

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No mě se pane nezdá, že by to měl dotyčný demagogické, naopak, řekl bych, že je v tom až moc pravdy, která se vám nešikne do krámu. smajlík

To si samozřejmě můžete myslet, ale mě o tohle nejde. Jde mi o pravdivé a nezkreslené vyjasnění otázky a ne nějaký krám. Nechci sem tahat nepřátelství, ale probrat názory, postoje a hlavně fakta. Jakýkoliv svůj názor mohu obhájit. Prosím Vás a nejen Vás o totéž, obhajte své názory a doložte je.
Otevřeně přiznávám, že mi vymírání bezobratlých v České republice i jinde vadí. Zároveň sdílím obavy ze zavlékání cizích druhů jako je ,,náhrada" raků v České republice. Dokud nebudu mít jakýkoliv důkaz o tom, že štíři geneticky určeného druhu E.tergestinus mohou být české přírodě nebezpeční, tak považuji myšlenku obnovení populace za pozitivní, ale protože je onen druh nezvěstný, je krajně nerozumné jej vypouštět na dosavadní lokality výskytu.
a)Štíři tohoto druhu se na území České republiky prokazatelně vyskytují v řádech stovek let, možná i desítek tisíc let.
b)Podobně jako u zmiňovaných živočichů se i u Euscorpius carpathicus jednalo o geneticky odlišné populace, které byly rozděleny na několik druhů, právě na základě genetiky. Ovšem i dříve patřil náš druh k specifickému typu/poddruhu.
c)Štíři druhu E.tergestinus se chovají velmi odlišně od zmiňovaných druhů invazních živočichů. Něco jsem zmínil výše. Historie prokázala, že je celkem snadné vyhladit celou populaci. Prosím, podívejte se na způsob života, chování, ekologii, rozdělení lokalit a vůbec na vše, co s tímto druhem souvisí. I s tím, co souvisí s druhy příbuznými. Třeba E.flavicaudis a E.italicus jsou značně synantropní.
d)Bylo by logické nahradit vyhynulý (pod)druh velmi blízce příbuzným (pod)druhem, pokud nebudou existovat důvody proti. Tato praxe není neobvyklá. Třeba u druhu Zalophus californianus.
e)Euscorpius je rod typický pro Evropu, její klima a přírodu, a rozšířil se i mimo místa svého původního výskytu, kde se mu zcela povedlo stát se součástí místní přírody. Nejsou tak velké rozdíly mezi faunou jižní a střední Evropy, když to srovnáme například s dobou před glaciálem. Riziko si můžete spojit spíše s druhy z jiných kontinentů, alespoň to tak ukazuje současnost.
f)Za možné vyhynutí druhu je zodpovědný člověk. Jako kriticky ohrožený/nezvěstný druh, který je součástí České fauny, bychom se měli postarat o jeho revitalizaci.
g)Nemůže být pochyb, že poslední století se lidská činnost v České republice jevila jako značně destruktivní pro štíry. Totožné jednání vedlo k vymizení mnoha štířích lokalit v jiných částech světa, jako je třeba JAR.

Neregistrovaný uživatel

30.12.2013 12:54
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.159.176

naprosty souhlas Stando ;)

Neregistrovaný uživatel

1.1.2014 20:05
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.110.188

já ti nevim Stando

Neregistrovaný uživatel

1.1.2014 23:08
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.49.124

Mám pocit, že jediný problém je člověk. Vykácí lesy, vyhladí traviny, všude pak postaví města a zřídí pole a poté hledá zbytkové množství štírů, aby je mohl množit a pouštět do přírody. Pokud se mýlím, pak mne, prosím, opravte.

Michal Siegel

Neregistrovaný uživatel

2.1.2014 14:51
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.159.176

no na zaklade toho ze se Standa venuje faunistice, ekologickym a adaptacnim podminkam radu let, téměř cely svůj život řekl bych ze otom ma paru vic jak my všichni dohromady ;)

Neregistrovaný uživatel

2.1.2014 17:09
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.108.191

a co na to Jan Tleskač??

Neregistrovaný uživatel

3.1.2014 11:11
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.159.176

Aplaus smajlík

Neregistrovaný uživatel

5.1.2014 18:41
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.234.10

Chtěl bych se omluvit. Promiňte, zcela chápu námitky, jež zde padly. Navíc jsem cholerický a tak vážně promiňte. Když zkusíte vyhledat heslo Euscorpius tergestinus na googlu, tak vám vypadnou samé stránky se zastaralými údaji, kde je ještě stále zmatek v rodu Euscorpius a E.tergestinus na jedné stránce na chvíli částečně přebírá rozšíření a údaje E.,,complex“ carpathicus.
Štírům se věnuji většinu svého života, viděl jsem velmi mnoho lokalit výskytu a mnohé vícekrát. Naštvalo mě zobecňování a žádné odborné argumenty týkající se štírů. Proč jste nikdo nezmínil ekologii štírů rodu Euscorpius, kteří byli prokazatelně zavlečeni do míst, která jsou z hlediska fauny diametrálně odlišné od té zdejší.
Štír Euscorpius tergestinus je relativně vzácný štír, který se vyskytuje jen v pěti zemích (České republice, Rakousku, Chorvatska, krajního severovýchoda Itálie a Slovinska), je to zcela ten samý druh, který žije/žil i zde, takže je to skutečně rarita a snad si to zde lidé uvědomí, že přišli o biologický klenot a že to nebyl první a nebude poslední, bohužel.
Jo a ještě bych na závěr před nějakým spekulováním, vysazováním atp. všem doporučil, aby si zkusili chovat tyto štíry a studovali tento rod a štíry se vší vážností a nejen po letmém pročtení pár internetových stránek.
K dvěma nezodpovězeným otázkám nebo nezaregistrovaným příspěvkům:
-Lesní a Pralesní štíři nejsou tak teritoriální a nesnášenliví jako pouštní rody (Buthus, Androctonus, Parabuthus atd.,hlavně čeleď buthidae), ikdyž u všech štírů se může objevit kanibalismus. Nicméně můžete spolu dokonce chovat i druhy z různých rodů (běžně to je nevědomky Heterometrus a Pandinus) a o různých druzích rodu Euscorpius nemluvě. Ti se mohou mezi sebou i pářit, ale bezvýsledně.
-Umělý odchov mláďat je dobrá připomínka. Rod Euscorpius má mnoho predátorů včetně hladových sourozenců. Je celkem zázrak, že tito štíři ještě přežívají, když počítám i délku života, počet mláďat a vliv člověka. Stačí jeden nebo více mravenců(mladí štíři se mohou mravenci živit, ale mnohdy to dopadne opačně), stonožka, strašek, mnohé druhy pavouků a dalších tvorů, hned máte problém i pro dospělce. Rodičovská péče v prvních asi deseti dnech je ale přeci jen bonus, na druhou stranu to omezuje počet mláďat, proto také mají svůj způsob života a jsou náchylní k destrukci.

Neregistrovaný uživatel

5.1.2014 18:42
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.234.10

Chtěl bych se omluvit. Promiňte, zcela chápu námitky, jež zde padly. Navíc jsem cholerický a tak vážně promiňte. Když zkusíte vyhledat heslo Euscorpius tergestinus na googlu, tak vám vypadnou samé stránky se zastaralými údaji, kde je ještě stále zmatek v rodu Euscorpius a E.tergestinus na jedné stránce na chvíli částečně přebírá rozšíření a údaje E.,,complex“ carpathicus.
Štírům se věnuji většinu svého života, viděl jsem velmi mnoho lokalit výskytu a mnohé vícekrát. Naštvalo mě zobecňování a žádné odborné argumenty týkající se štírů. Proč jste nikdo nezmínil ekologii štírů rodu Euscorpius, kteří byli prokazatelně zavlečeni do míst, která jsou z hlediska fauny diametrálně odlišné od té zdejší.
Štír Euscorpius tergestinus je relativně vzácný štír, který se vyskytuje jen v pěti zemích (České republice, Rakousku, Chorvatska, krajního severovýchoda Itálie a Slovinska), je to zcela ten samý druh, který žije/žil i zde, takže je to skutečně rarita a snad si to zde lidé uvědomí, že přišli o biologický klenot a že to nebyl první a nebude poslední, bohužel.
Jo a ještě bych na závěr před nějakým spekulováním, vysazováním atp. všem doporučil, aby si zkusili chovat tyto štíry a studovali tento rod a štíry se vší vážností a nejen po letmém pročtení pár internetových stránek.
K dvěma nezodpovězeným otázkám nebo nezaregistrovaným příspěvkům:
-Lesní a Pralesní štíři nejsou tak teritoriální a nesnášenliví jako pouštní rody (Buthus, Androctonus, Parabuthus atd.,hlavně čeleď buthidae), ikdyž u všech štírů se může objevit kanibalismus. Nicméně můžete spolu dokonce chovat i druhy z různých rodů (běžně to je nevědomky Heterometrus a Pandinus) a o různých druzích rodu Euscorpius nemluvě. Ti se mohou mezi sebou i pářit, ale bezvýsledně.
-Umělý odchov mláďat je dobrá připomínka. Rod Euscorpius má mnoho predátorů včetně hladových sourozenců. Je celkem zázrak, že tito štíři ještě přežívají, když počítám i délku života, počet mláďat a vliv člověka. Stačí jeden nebo více mravenců(mladí štíři se mohou mravenci živit, ale mnohdy to dopadne opačně), stonožka, strašek, mnohé druhy pavouků a dalších tvorů, hned máte problém i pro dospělce. Rodičovská péče v prvních asi deseti dnech je ale přeci jen bonus, na druhou stranu to omezuje počet mláďat, proto také mají svůj způsob života a jsou náchylní k destrukci.

20.9.2016 15:18
lubinator

XXX.XXX.64.19

Už dlouho tady nikdo nepřidal nějaký nový poznatek k těmto štírům? Nové objevy v přírodě, úspěšné pozorování vypuštěných jedinců? L.

21.9.2018 11:06
Jirka183

XXX.XXX.135.169

Dobrý den. Roky žijí na jihu Moravy téměř ve vesnici. Většinou ho člověk nechtě překopne při sázení a okopávání záhonků.

21.9.2018 11:45
Cvrk

XXX.XXX.236.19

Jirka183: Asi si pletete štíra s krtonožkou.

22.9.2018 02:40
Jirka183

XXX.XXX.135.145

Promiňte,krtonožku znám, i tu se mě podařilo chytit, byť je velice vzácná a štírů sem už viděl dost. Jednoho mám i zarámovaného. Ten ale není od nás.

22.9.2018 02:42
Jirka183

XXX.XXX.135.145

Krtonožku sem chytil a pustil u Pozořic.

Přidejte reakci

Přidat smajlík