Jedovatost a. geniculaty

Jo a ta Avicka mě kousla, mojí blbostí, že jsem jí bral na ruku.

Já chovám sklípkany víc jak 13 let a ještě mě nekousl jediný a to mi rukama prošli i takové druhy jako H. maculata, C. crawshai nebo S. calceata.
Vtip je v tom, že sklípkan kousne až tehdy, když mu tu ruku strčíte nadosah. Tedy 99% kousnutí sklípkanem je způsobeno tím, že na něj dotyčný hrabal nebo ho blbě chytil. Až to 1% je způs. tím, že si sklípkan splete ruku chovatele s potravou a aktivně po ní vystartuje.

Ohledně geniculaty, tak jsem viděl prodejce na živé exotice cca před rokem (možná už je to dýl), který tam měl 3 adult samice a nechával je brát do ruky svoji asi 8 letou dceru a ukazoval mi to jako důkaz toho, že nekousnou... A fakt nekously (aspoň v tu chvíli, co jsem tam stál )

Pokud jste měl takovouto alergickou reakci na chloupky na prstu, doporučuji se velmi rychle přeorientovat na druh, který chloupky nevyčesává...

Musím souhlasit s předešlým přízpěvkem.
Chovám pavouky cca 10 let a nikdy jsem nezažil byt jen náznak toho že by mě některý chtěl pokousat. A měl jsem i H. Lividum (velmi agresivní druh) a ted mám Crawshayie.

Co jsem měl možnost číst přízpěvky na forech/článcích nebo vidět 1 reportáž ve zprávách, vždy člověka pavouk pokousal při neopatrné manipulaci, zpravidla přiklopením dlaní...

Co se týče chlupů já bych se toho zase tak nebál...jde o to jak s nimi manipulujete. Já je občas vyženu z terárka a celé jim to vyčistím, ale jinak tam šmejdím jen pinzetou a vytahuju zbytky potravy + měním vodu v napaječce která je u dvířek. Pokud máte citlivější reakce tak doporučuji ruku zahalit svačinovým sáčkem nebo koupit gumove (chirurgické) rukavice. Předloktí atd pak třeba tričkem s dl.ruk. a to pak hned hodit do pračky, ty chlupy to vymyje...

Já jsem alergik a co se týče pavouků tak nepozoruji nic zvláštního, to mě víc rozhodí na jaře pampelišky.

Své Theraphosy fotím na ruce a musím se přiznat že ted, v 8 svl jsem to už nezvládl protože to významně bolelo (chlupy)...ale opět bych dodal, kromě vyrážky, která po čase zmizela bez reakce, nebral jsem prášky nic...takže bych se toho nebál. Sám budu kupovat rukavice protože chci fotit dál...

Jasné, jsem typ který rozhodně své terarijní zvířata neotravuje tím, že se chce "pomazlit". Manipuluji jen výjmečně a opatrně, problém je při krmení, okamžitě když jdu s pinzetou s cvrčkem v ní, pavouk se otočí a střílí chloupky, nebo výhružný postoj. A nevím, co s tím. Jiní pavouci mi to nedělají. Proto jsem chtěl zjistit, jaké je kousnutí.

Pavouk je samice v 11. svleku už docela veliká. Krmená cvrčky a sarančaty dle uvážení(většinou jeden kus za týden) začala to dělat před posledním svlekem.

Terárium mám na ni zatím 18x18x20, ale s vyhovujícími podmínkami.

Nevíte čím to může být?

Za cca 20 let mě zatím cca před 15ti lety kousla jen malá,asi dvoucentimetrová G.rosea a to do prstu,ale žádné zvláštní příznaky jsem nepozoroval.U A.geniculata bych se ani tak nebál jedu(kterého má bezesporu dost),ale spíše mechanického poškození a následného infikování rány.
Jed geniculaty(ostatně jako všech ostatních zástupců podčeledi Theraphosinae)není pro člověka nijak zvlášť nebezpečný,pokud není dotyčný pokousaný alergikem.
Pro mě osobně představuje větší problém vyčesávání,proto mám raději stromáky nebo sklípkany z Asie či Afriky.Po těch letech už jsem alergický natolik,že když jsem se před nedávnem zbavoval samice parahybany a vyháněl jsem ji z terária,tak mě svědilo celé tělo snad 2dny.Jinak geniculatu mám taky(z nostalgie),ale snažím se s ní manipulovat co nejmíň(dvířky vhodím švába a pak jen vytáhnu kuličku).
Josef J.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jak moc jedovatá je A. geniculata? Někde se píše, že mírně, někde středně, někde dost... Tak kde je pravda? když vypustíme alergiky, tak kam byste ji zařadili?

Ptám se, protože nedávno jsem dostal pár žahavých chloupků do prstu a prst teda brněl více než 2 hodiny.Tak mě zajímá, jak to bude, až dostanu zásah chelicerami. Ikdyž manipuluji s ní jen v nejnutnějších případech, no stát se ale může cokoliv.

Díky za odpovědi

reakce na jake koli typy zivocisnych toxinu je individualni; v takovem pripade hraje hlavni ulohu hned nekolik faktoru jako jsou: typ toxinu, jejich slozeni a mnozstvi vpravenem do krev. obehu, nasledne inkubacni doba, schopnost imunity a udrzeni nestaleho stavu kdy telo odolava reakcim ktere jed zpusobuje... Dale je zapotrebi brat v uvahu celkovy zdrav. stav osoby, jeji fyzicke proporce tj. hmotnost, vyska. Cim vyssi telesna hmotnost tim je vetsi sance zpomaleni vztrebavani jedu.. dale stari... a dusevni stav.. mnohdy psychika vyvolava divy ;) Pokud trpite ruznymi alergiemi, astmatem nemusi pro Vas byt nutne nebezpecny jed jako takovy ale typove chloupky se zpetnymi hacky ktere alergicke reakce akorat stupnuji a mohou vest az k anafylaktickemu soku ktery muze vest az ke smrti ;)
Co se tyce shrnuti jedovatosti; zastupci cele celedi Theraphosidae nepatri mezi nejvetsi hrozby pro cloveka :) akorat u par rodu podceledi Selenocosmiinae, Harpactiriinae a Stromatopelmiinae bych venoval vice pozornosti, obezretnosti.. Mezi typicky zivotu velice nebezpecne pavoukovce patri; brazilsti palovcici rodu Phoneutria (Ctenidae) dale vetsina zastupcu celedi Hexathelidae, snovackoviti (Theridiidae) ci koutnikoviti (Sicariidae) apod.

Mě se stávalo že jsem takové změny chování vídávál mezi svleky. Pavouk dříve zuřivě vykopávající se po svleku sklidnil a naopak. Čím to je netuším. Zkusil bych dát pavoukovi do teraria ukryt (kokosovy ořech) nebo ho dat do klidnější časti bytu (perfektní je temná chodba vstupni chodby/haly bytu pokud je tam dostatečná teplota). Pryč od např repráku,zdi za kterou sousedovi vrčí pračka atd...možná to pomůže a možná taky ne.

Pokud ty chlupy skutečně tak vadí tak doporučuji již zmíněné rukavice.

Děkuji mockrát za všechno. Zkusím pavouka přestěhovat a pořídím ty rukavice.

Je sice moc hezký, že se tu sešlo asi 8 rad, jak manipulovat se sklípkanama, ale to hlavní zůstává stále nezodpovězeno - Jak jedovatá je A. geniculata?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je sice moc hezký, že se tu sešlo asi 8 rad, jak manipulovat se sklípkanama, ale to hlavní zůstává stále nezodpovězeno - Jak jedovatá je A. geniculata?

Přesně to mě taky napadlo. Už s ohledem na to, že sám Kovařík uváděl už před lety příbuzný druh A. juruenicola jako potenciálně nebezpečný, nebo lépe řečeno toxicky významný. Také by mě tedy zajímalo jak to tedy je. Z burz znám případy, kdy se A.genniculata nabízela jako "bílý smithi" s jehož toxicitou rovnat rozhodně nelze (bereme v potaz, že standartně kousnutou osobou není alergik).

Tak bílý smith se jí říká kvůli zbarvení a je to celkem rozšířený označení.

Mohl by teda někdo napsat, jak to s tou jedovatostí je? Něco jako:pro průměrnýho zdravýho dospělýho člověka je B. smithi - málo jedovatá (cca jako včela), Atrax robustus - smrtelně jedovatý, A. geniculata - ??? (jo, jasně že něco mezi, ale třeba ve srovnání s poeckama nebo tak, prostě co má člověk čekat, když ho hryzne - jestli mu znecitliví ruka, nebo bude mít tři dny horečky a svalovej třes do celýho těla atp...)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak bílý smith se jí říká kvůli zbarvení a je to celkem rozšířený označení.

Mohl by teda někdo napsat, jak to s tou jedovatostí je? Něco jako:pro průměrnýho zdravýho dospělýho člověka je B. smithi - málo jedovatá (cca jako včela), Atrax robustus - smrtelně jedovatý, A. geniculata - ??? (jo, jasně že něco mezi, ale třeba ve srovnání s poeckama nebo tak, prostě co má člověk čekat, když ho hryzne - jestli mu znecitliví ruka, nebo bude mít tři dny horečky a svalovej třes do celýho těla atp...)

No bílý smithi je ale trošku úlet. Smithka je naprosto něco jiného i podle vzhledu. Natož s agresivitou, chováním a ve finále dle literatury i tou toxicitou

p. Josef J. sem psal svou zkušenost. Obsáhleji popsanou ji má na svém webu. Čitatele lačnící po informacích bych odkázal tam.

Rosea se běžně doporučuje začátečníkům a v knížce od Kovaříka se píše, že je toxicky významná pro studenokrevné živočichy a proto se i specializuje na lov hadů atd.

S toho bych usoudil, že pokud tu někdo není Skorpion z Mortal Combatu tak by ho kousnutí od Rosei nemělo rozhodit. Ale mě osobně nepokousala a nějakou vědeckou studii na toto téma jsem nečetl, takže sám nějaké konkrétní informace podat nemůžu.

Srovnávat ji nicméně s Atraxem mi přijde hodně zcestné...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
p. Josef J. sem psal svou zkušenost. Obsáhleji popsanou ji má na svém webu. Čitatele lačnící po informacích bych odkázal tam.

Rosea se běžně doporučuje začátečníkům a v knížce od Kovaříka se píše, že je toxicky významná pro studenokrevné živočichy a proto se i specializuje na lov hadů atd.

S toho bych usoudil, že pokud tu někdo není Skorpion z Mortal Combatu tak by ho kousnutí od Rosei nemělo rozhodit. Ale mě osobně nepokousala a nějakou vědeckou studii na toto téma jsem nečetl, takže sám nějaké konkrétní informace podat nemůžu.

Srovnávat ji nicméně s Atraxem mi přijde hodně zcestné...

Teď jsem to moc nepochopil, řeč byla o geniculatě

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak bílý smith se jí říká kvůli zbarvení a je to celkem rozšířený označení.

Mohl by teda někdo napsat, jak to s tou jedovatostí je? Něco jako:pro průměrnýho zdravýho dospělýho člověka je B. smithi - málo jedovatá (cca jako včela), Atrax robustus - smrtelně jedovatý, A. geniculata - ??? (jo, jasně že něco mezi, ale třeba ve srovnání s poeckama nebo tak, prostě co má člověk čekat, když ho hryzne - jestli mu znecitliví ruka, nebo bude mít tři dny horečky a svalovej třes do celýho těla atp...)

Vyse jsem uvedl ze se jedna o individualni pripady a vse se tyka okolnosti, coz Vam potvrdi kazdy zkuseny arachnolog i profesne :) Pokud chcete znat konkr. typ toxinu, jeho slozeni a mnozstvi kterymi Acanthoscurria geniculata disponuje co vam brani nalezt si podrobny medikalni dokument v pdf souboru :) Je toho plny internet a svetove arachnologicke asociace, je mimo tema porovnavat typy toxinu a jejich slozeni s dalsimi odlisnymi jedy a uz vubec ne u jinych rodu ba i celedi :)

Tim navazuji na dalsi laicke,nesmyslne otazky a pripominky ktere zde padly ... Nemohu vam zodpovedet konkr. symptomy jelikoz u kazdeho mohou byt odlisneho charakteru :) byl bych sam proti sobe, opiram se pouze o fakta; tj. o jaky druh jedu se jedna, jake ma slozeni, zda-li a jak se ztraci jeho ucinnost pri prudkem poklesu nebo narustu teplot event. jinych vlivu.. Dale laboratorni vyzkumy ktere prokazatelne nastinuji efektivitu jedu na konkr. zivotni cinnosti, reacke a analyticky vyznam, slozeni .. tj. na jake slouceniny, prvky jed reaguje co podporuje jeho stepeni event. srazeni atd. vuci cemu je imunni apod. a v neposledni rade pokusny experimenty na hlodavcich kde se monitoruje jejich kardiovaskularni a nervova cinnost v porovnani mnozstvim vpraveneho jedu na urcitou telesnou hmotnost..

Jak jsem vyse uvedl; toxicita cele celede Theraphosidae neni zcela tak rizikova pro cloveka jako u jinych smrtelnych celedi ktere maji na konte jiz radu umrti! bohuzel.. To ale neznamena ze pro urcite osoby jedy nekterych druhu teto celedi nemohou byt nebezpecne :) viz. dolozene reakce po nasledcich kousnuti u nekterych pripadu; prevazne u podceledi; Harpactiriinae, Selenocosmiinae a Stromatopelmiinae.. za poslednich 25 let u nas i na Slovensku..

Dobře, vím, že má na každého jed jiný účinek, nicméně i s různými účinky se dá buď z průměrné hodnoty různých případů, nebo například z nejčastějšího projevu po kousnutí vydedukovat, jak se bude jed chovat. V přírodě není nic na 100%, je jasné, že ne každý případ se bude k této většině patřit, nicméně tak jsem dotaz vůbec nemyslel. Dám příklad - četl jsem pár článků na internetu od různých lidí na téma bodnutí štírem Tityus stigmurus, ptal jsem se i kamaráda, kterého bodl a skoro všichni se, až na malé detaily, na tom, co se jim dělo, shodovali. Bolest svalů v končetině, kam štír bodnul, popřípadě i trochu dál do těla, horečky, občas nevlnost, trvalo to 1-3 dny. Naproti tomu, když si vezmete lidi, které kousla taková Brachypelma emilia, nebo nějaká Grammostola, tak většině z nich to neudělá víc než sršeň. Samozřejmě, že se najde i někdo, komu po kousnutí Brachypelnou oteče celá ruka a bude mu špatně, ale většině lidí ne. Nechtěl jsem znát všechny možné i nemožné scénáře, pouze ten "nejobvyklejší". Jen prostě neznám nikoho, koho A. geniculata hryzla, tak nemám s čím srovnávat...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobře, vím, že má na každého jed jiný účinek, nicméně i s různými účinky se dá buď z průměrné hodnoty různých případů, nebo například z nejčastějšího projevu po kousnutí vydedukovat, jak se bude jed chovat. V přírodě není nic na 100%, je jasné, že ne každý případ se bude k této většině patřit, nicméně tak jsem dotaz vůbec nemyslel. Dám příklad - četl jsem pár článků na internetu od různých lidí na téma bodnutí štírem Tityus stigmurus, ptal jsem se i kamaráda, kterého bodl a skoro všichni se, až na malé detaily, na tom, co se jim dělo, shodovali. Bolest svalů v končetině, kam štír bodnul, popřípadě i trochu dál do těla, horečky, občas nevlnost, trvalo to 1-3 dny. Naproti tomu, když si vezmete lidi, které kousla taková Brachypelma emilia, nebo nějaká Grammostola, tak většině z nich to neudělá víc než sršeň. Samozřejmě, že se najde i někdo, komu po kousnutí Brachypelnou oteče celá ruka a bude mu špatně, ale většině lidí ne. Nechtěl jsem znát všechny možné i nemožné scénáře, pouze ten "nejobvyklejší". Jen prostě neznám nikoho, koho A. geniculata hryzla, tak nemám s čím srovnávat...

Souhlasím s Vámi, tohle dává smysl. Řeč by měla být řekněme o nejčastějším průběhu, tedy s přimhouřením oka řečeno standartním průběhu po kousnutí, všichni víme, slyšeli jsme nebo četli o tom, jak dopadne alergik, dítě s nižší váhou atd. Berme opravdu v potaz ten nejobvyklejší scénář. Zmíněná A. juruenicola byla skutečně Kovaříkem uváděna jako jeden ze sklípkanů u nichž se diskutuje úmrtí. Pokud je s ní genniculata v příbuzenském vztahu, pak jak to tedy je?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
p. Josef J. sem psal svou zkušenost. Obsáhleji popsanou ji má na svém webu. Čitatele lačnící po informacích bych odkázal tam.

Rosea se běžně doporučuje začátečníkům a v knížce od Kovaříka se píše, že je toxicky významná pro studenokrevné živočichy a proto se i specializuje na lov hadů atd.

S toho bych usoudil, že pokud tu někdo není Skorpion z Mortal Combatu tak by ho kousnutí od Rosei nemělo rozhodit. Ale mě osobně nepokousala a nějakou vědeckou studii na toto téma jsem nečetl, takže sám nějaké konkrétní informace podat nemůžu.

Srovnávat ji nicméně s Atraxem mi přijde hodně zcestné...

Rád bych reagoval na Váš příspěvek,zajímalo by mě,jak jste přišel na to,že tuto zkušenost mám obsáhleji popsanou na svých webkách:)
O ničem takovém nevím,jedině že by jste to tam napsal za mě Vy.
Jinak o srovnávání jakékoliv Acanthoscurrie s jakýmkolli zástupcem čeledi Hexathelidae mi příjde taky zcestné až komické.
Každopádně se všeobecně za toxicky nevýznamné považují všechny rody podčeledi Theraphosinae,ať už se jedná o rod Acanthoscurria(včetně juruenicoly)
,Brachypelma,Aphonopelma,Citharacanthus,Pamphobetheus,Grammostola,Xenesthis,Lasiodora, Theraphosa,atd,atd...
Rád bych citoval z knihy F.Kovaříka SVĚT SKLÍPKANŮ:
Acanthoscurria geniculata(sklípkan korálkový):"Sklípkan se brání uvolňováním žahavých chloupků ze zadečku.Disponuje velkým množstvím jedu.Z jednoho odběru bylo totiž získáno 8,9mg suchého jedu.Tímto množstvím lze zabít 60 myší.Pro jednotlivého živočicha vážícího více než 1 kg však již jed nebezpečný není"
V této knize je pouze zmínka o druhu A.juruenicola,citace:
Dalšími druhy,které se v posledních letech v evropských chovech objevují jsou široce rozšířžená(překlep v knize:) A.chacoana Brethes,1909(sklípkan chacký),indiány obávaná ale atraktivní A.juruenicola Mello-Leitáo,1923(sklípkan jurenský),bolívijská nenápadně zbarvená A.musculosa,ATD...Takže pokud si všimnete,tak je u druhu A.juruenicola napsáno "indiány obávaná",což ale podle mě rozhodně neznamená toxicky významná,natož potencionálně smrtelně nebezpečná
To že se jí indiáni obávají hned neznamená to,že po kousnutí zemřete,to už spíš exnete na nějakou infekci,kterou Vám při kousnutí"vpraví do těla"(nebo nepřežijete ten léčebný indiánský obřad,který bude po kousnutí následovat:)
J.J

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Rád bych reagoval na Váš příspěvek,zajímalo by mě,jak jste přišel na to,že tuto zkušenost mám obsáhleji popsanou na svých webkách:)
O ničem takovém nevím,jedině že by jste to tam napsal za mě Vy.
Jinak o srovnávání jakékoliv Acanthoscurrie s jakýmkolli zástupcem čeledi Hexathelidae mi příjde taky zcestné až komické.
Každopádně se všeobecně za toxicky nevýznamné považují všechny rody podčeledi Theraphosinae,ať už se jedná o rod Acanthoscurria(včetně juruenicoly)
,Brachypelma,Aphonopelma,Citharacanthus,Pamphobetheus,Grammostola,Xenesthis,Lasiodora, Theraphosa,atd,atd...
Rád bych citoval z knihy F.Kovaříka SVĚT SKLÍPKANŮ:
Acanthoscurria geniculata(sklípkan korálkový):"Sklípkan se brání uvolňováním žahavých chloupků ze zadečku.Disponuje velkým množstvím jedu.Z jednoho odběru bylo totiž získáno 8,9mg suchého jedu.Tímto množstvím lze zabít 60 myší.Pro jednotlivého živočicha vážícího více než 1 kg však již jed nebezpečný není"
V této knize je pouze zmínka o druhu A.juruenicola,citace:
Dalšími druhy,které se v posledních letech v evropských chovech objevují jsou široce rozšířžená(překlep v knize:) A.chacoana Brethes,1909(sklípkan chacký),indiány obávaná ale atraktivní A.juruenicola Mello-Leitáo,1923(sklípkan jurenský),bolívijská nenápadně zbarvená A.musculosa,ATD...Takže pokud si všimnete,tak je u druhu A.juruenicola napsáno "indiány obávaná",což ale podle mě rozhodně neznamená toxicky významná,natož potencionálně smrtelně nebezpečná
To že se jí indiáni obávají hned neznamená to,že po kousnutí zemřete,to už spíš exnete na nějakou infekci,kterou Vám při kousnutí"vpraví do těla"(nebo nepřežijete ten léčebný indiánský obřad,který bude po kousnutí následovat:)
J.J

To s tou juruenicolou jsem viděl někde jinde, není to totožná citace. Zkusím pohledat
Ps: ten léčebný indiánský obřad je dobrý příklad

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Teď jsem to moc nepochopil, řeč byla o geniculatě

pravda...tak to se omlouvám, nepozornost na mé straně

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Rád bych reagoval na Váš příspěvek,zajímalo by mě,jak jste přišel na to,že tuto zkušenost mám obsáhleji popsanou na svých webkách:)
O ničem takovém nevím,jedině že by jste to tam napsal za mě Vy.
Jinak o srovnávání jakékoliv Acanthoscurrie s jakýmkolli zástupcem čeledi Hexathelidae mi příjde taky zcestné až komické.
Každopádně se všeobecně za toxicky nevýznamné považují všechny rody podčeledi Theraphosinae,ať už se jedná o rod Acanthoscurria(včetně juruenicoly)
,Brachypelma,Aphonopelma,Citharacanthus,Pamphobetheus,Grammostola,Xenesthis,Lasiodora, Theraphosa,atd,atd...
Rád bych citoval z knihy F.Kovaříka SVĚT SKLÍPKANŮ:
Acanthoscurria geniculata(sklípkan korálkový):"Sklípkan se brání uvolňováním žahavých chloupků ze zadečku.Disponuje velkým množstvím jedu.Z jednoho odběru bylo totiž získáno 8,9mg suchého jedu.Tímto množstvím lze zabít 60 myší.Pro jednotlivého živočicha vážícího více než 1 kg však již jed nebezpečný není"
V této knize je pouze zmínka o druhu A.juruenicola,citace:
Dalšími druhy,které se v posledních letech v evropských chovech objevují jsou široce rozšířžená(překlep v knize:) A.chacoana Brethes,1909(sklípkan chacký),indiány obávaná ale atraktivní A.juruenicola Mello-Leitáo,1923(sklípkan jurenský),bolívijská nenápadně zbarvená A.musculosa,ATD...Takže pokud si všimnete,tak je u druhu A.juruenicola napsáno "indiány obávaná",což ale podle mě rozhodně neznamená toxicky významná,natož potencionálně smrtelně nebezpečná
To že se jí indiáni obávají hned neznamená to,že po kousnutí zemřete,to už spíš exnete na nějakou infekci,kterou Vám při kousnutí"vpraví do těla"(nebo nepřežijete ten léčebný indiánský obřad,který bude po kousnutí následovat:)
J.J

Za to se omlouvám, z mé strany nepozornost....píšete o pokousání jiným druhem sklípkana...

Jinak co se týče těch indiánů osobně bych si tipl, že se toho pavouka obávali spíš z důvodu bolestivosti kousnutí, případně průběhu otravy (horečka, nevolnost), než proto, že by kapali jako mouchy po biolitu když je tenhle druh pokouše

Rituál by mohlo být zajímavé sledovat...v pořadu na kanále Wild Life nebo National Geographic

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Za to se omlouvám, z mé strany nepozornost....píšete o pokousání jiným druhem sklípkana...

Jinak co se týče těch indiánů osobně bych si tipl, že se toho pavouka obávali spíš z důvodu bolestivosti kousnutí, případně průběhu otravy (horečka, nevolnost), než proto, že by kapali jako mouchy po biolitu když je tenhle druh pokouše

Rituál by mohlo být zajímavé sledovat...v pořadu na kanále Wild Life nebo National Geographic

Mě stačí ty jejich přijímací rituály s mravenci a následně skoro černé pracky, hned je vidět, že vědí co dělají

Ten rituál bych chtěl taky vidět,ale určitě bych nechtěl být v pozici léčeného(pokousaného),to bych se raději někam na chvíli uklidil a počkal až opuch splaskne.
Osobně si myslím že v případě indiánů se jedná spíš o strach z velkého pavouka,než že by tam po kousnutí juruenicoly umírali(podle mě ji berou v podstatě jako nějakého mýtického tvora) .
Proto je asi zabíjejí a jedí
Ale to jsme odbočili od tématu a tím je tramtadadááá
ACANTHOSCURRIA GENICULATA.
Takže pokud Vás pane zakladateli tohoto vlákna nějaká geniculata kousne a máte víc než 1 kilogram,nejste alergik a nezavleče Vám chelicerami nějakou infekci,tak se rozhodně úmrtí bát nemusíte
Zbude Vám na ruce nejspíš jen nějaký ten opuch s lokálním zvýšením teploty,ale jak již někdo psal,každý případ kousnutí a reakce na něj je individuální.

Vím o jednom pokousání dospělou samicí. Po kousnutí měl ten člověk oteklou ruku, hrozná bolest, nevolnosti, zvracení a průjem (možná vyvolané jen psychikou, těžko říct), ale určitě to není jen štípnutí včelkou...
Toho stejného člověka pokousala ještě poecka, asi regalis ale to nevím jistě a strávil týden v nemocnici s křečemi, které potom přetrvávali ještě měsíc.
Pak jsem slyšel zas od někoho jiného o kousnutí od dospělé samice B. emilia do ruky..... jen silná bolest a otok.
S oběma chlápkama jsem mluvil osobně, takže to není jedna paní povídala, ale přidat si může každý.... jo a oba mají určitě přes 80kg

Tak mám kompletní citaci z Kovaříka stran příbuzné juruenicoly:"Mezi americkými sklípkany čeledi Theraphosidae nebyly odhaleny druhy člověku vysloveně nebezpečné. Výjimkou je možná Acanthoscurria juruenicola z Brazilie, které se podle Bucherla (1971) obávají indiáni." Jinak je to ze stejné knihy jako je ta uváděná citace s obdobnou větou, která je pak ale na straně 70. Jinak tam je opravdu napsán údaje o sušině jedu a usmrcení 60ti myší + údaj o tom, že nad kilo těžkému savci už jed nebezpečný není. Myslí se ovšem smrtelně, bez následků to zajisté nebude..

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak mám kompletní citaci z Kovaříka stran příbuzné juruenicoly:"Mezi americkými sklípkany čeledi Theraphosidae nebyly odhaleny druhy člověku vysloveně nebezpečné. Výjimkou je možná Acanthoscurria juruenicola z Brazilie, které se podle Bucherla (1971) obávají indiáni." Jinak je to ze stejné knihy jako je ta uváděná citace s obdobnou větou, která je pak ale na straně 70. Jinak tam je opravdu napsán údaje o sušině jedu a usmrcení 60ti myší + údaj o tom, že nad kilo těžkému savci už jed nebezpečný není. Myslí se ovšem smrtelně, bez následků to zajisté nebude..

nuze dobra, mate to vedecky dolozene? poslete mi medikalni dokument at se zasmeji :) vite jak se to rika; "never vsemu co se pise v novinach" :) co se tyce popularizacniho poradu dne: National Geographic; radeji ne zcela komentovat; znacna cast o jedovatosti je dosti pribarvena zvlast kdyz "prirodovedci" nedokazi zvire urcit ani do rodu ;) jsou to casto nesmyslne prehnane vyroky o toxicite aniz by o ni neco subjektivniho znali :)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ten rituál bych chtěl taky vidět,ale určitě bych nechtěl být v pozici léčeného(pokousaného),to bych se raději někam na chvíli uklidil a počkal až opuch splaskne.
Osobně si myslím že v případě indiánů se jedná spíš o strach z velkého pavouka,než že by tam po kousnutí juruenicoly umírali(podle mě ji berou v podstatě jako nějakého mýtického tvora) .
Proto je asi zabíjejí a jedí
Ale to jsme odbočili od tématu a tím je tramtadadááá
ACANTHOSCURRIA GENICULATA.
Takže pokud Vás pane zakladateli tohoto vlákna nějaká geniculata kousne a máte víc než 1 kilogram,nejste alergik a nezavleče Vám chelicerami nějakou infekci,tak se rozhodně úmrtí bát nemusíte
Zbude Vám na ruce nejspíš jen nějaký ten opuch s lokálním zvýšením teploty,ale jak již někdo psal,každý případ kousnutí a reakce na něj je individuální.

pro ostatni: souhlasim s kolegou zde, co vyse uvadi; caste bachorky ze strany puvodniho obyvatelstva muzem brat tak akorat na lehkou vahu :) neni to nikterak fakticky, laboratorne dolozene :) a naprosta shoda o individualite symptomu po nasledcich pokousani coz uz je zde opakovano nejmene po treti...

Samozřejmě se nedivím ani těm indiánům,že mají z tak velkých pavouků strach,když jsou v jednom kuse sežvýkaní či zkouření z koky,konopí,atd...záleží co kde roste:)
To my si o tom můžem pokecat maximálně tak tady na Ifauně a nebo u

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Samozřejmě se nedivím ani těm indiánům,že mají z tak velkých pavouků strach,když jsou v jednom kuse sežvýkaní či zkouření z koky,konopí,atd...záleží co kde roste:)
To my si o tom můžem pokecat maximálně tak tady na Ifauně a nebo u

taky bych rekl

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
nuze dobra, mate to vedecky dolozene? poslete mi medikalni dokument at se zasmeji :) vite jak se to rika; "never vsemu co se pise v novinach" :) co se tyce popularizacniho poradu dne: National Geographic; radeji ne zcela komentovat; znacna cast o jedovatosti je dosti pribarvena zvlast kdyz "prirodovedci" nedokazi zvire urcit ani do rodu ;) jsou to casto nesmyslne prehnane vyroky o toxicite aniz by o ni neco subjektivniho znali :)

Vpohodě, nemám, ale na druhou stranu mimo Kovaříka o tom nikdo nepsal, takže se můžu zeptat naprosto stejně..máte Vy doložené, že to tak není?? K NG, Animal Planet a podobným máte recht, to je dnes bída a nedá se to srovnat s tím, co bylo před lety. Poslední časy se mi zvedá kufr i ze Zoomu - špatně, chybně dabované, nebo snad přeložené pořady se zavádějícími informacemi taky jen překypují...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vpohodě, nemám, ale na druhou stranu mimo Kovaříka o tom nikdo nepsal, takže se můžu zeptat naprosto stejně..máte Vy doložené, že to tak není?? K NG, Animal Planet a podobným máte recht, to je dnes bída a nedá se to srovnat s tím, co bylo před lety. Poslední časy se mi zvedá kufr i ze Zoomu - špatně, chybně dabované, nebo snad přeložené pořady se zavádějícími informacemi taky jen překypují...

zde, poctete si :)

http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0041010112008033

http://inis.iaea.org/search/search.aspx?orig_q=RN:42107539

Já to dělám jinak, Nastavím ruku dostatečně daleko od pavouka a potom ho na ruku naženu. Ať si tam vleze sám... A nijak rukou před pavoukem nešermuju. vyhnu se riziku že na pohybující ruku zaútočí.