Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.244.131
Čim všim se dá zlepšit výživová hodnota substrátu?Nemyslím fermentací ale přídavkem třeba sušenýho hmyzu pro ptáky , kulturistickym protejnem , sušeným bílkem , nějaký minerály , atd...
V jakých poměrech se dávkují jednotlivé příměsi?Nepodpořím tim růst plísní a roztočů?Má se nechat uležet nebo namýchat rovnou k použití(aby mi ty dobroty za ňejakej čas nevyžrali mikroorganismy).
Dík za rady
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.18.17
to bude ochucený leda tak pro ty plísně a roztoče. lepší je dát na jedno místo nějaké to přikrmování (podle druhu brouka - ovoce, kočičí granule, co já vím pro jaký brouky to má být), aby se to dalo vyměnit, až to bude po pár dnech hnusný.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.20.118
Dobrý den,
osobně jakožto příkrm používám granule s 80% masa pro rody Goliathus, Mecynorrhina, Chelorrhina, ledový, římský salát, špenát či rukolu pro prakticky všechny druhy zlatohlávků. Lze přikrmovat ovocem - prakticky cokoliv: banán, jablko, mango, mandarinka, ..., ale jednak se chov prodraží a jednak dost zvýšíte riziko tvorby roztočů. I při přikrmování zeleninou je dobré dávat jen tolik, kolik jsou schopny larvy během tak 5 dní spotřebovat. Za chvíli to po pár zkušenostech odhadnete . Co se granulí týče, tak pokud se jich dá víc, tak se začne tvořit plíseň, která však v malém množství nevadí a larvy ji také mohou konzumovat. Tuto informaci jsem se dozvěděl teprve nedávno a potvrzuji ji
. Sušený mrtvý hmyz se dá jistě použít také, ovšem také kontrolujte, jestli je vše spotřebováno. Doporučil bych je tak pro L2 a L3 Goliathus, Mecynorrhina, Chelorrhina, Amaurodes, Fornassinius, Argyrophegges, ...,. Zkrátka pro druhy kanibalistické a chované odděleně (i když ugandy a goliáše lze chovat i společně). V neposlední řadě lze pro větší roh u samce přidat koňský či kravský trus. Ovšem ne granulovaný, ten plesniví. Na poli najděte starý trus, který už nezapáchá a přidejte jej to substrátu (cca 10 - 20% objemu). Pro větší druhy můžete také použít přímo larvy menších druhů (Eudicella, Smaragdesthes (Chlorocala), ...,.
Vše, co jsem popsal, se jedná pouze zlatohlávků, jiné druhy brouků jako jsou nosorožíci nebo roháči nechovám, tudíž nemám zkušenosti .
Neskonalé výhody příkrmu jsou v tom, že larvy díky němu sežerou i trochu méně listovky, takže Vám vydrží zásoba o trochu déle, dále jsou samozřejmě větší imaga (zejména při přikrmování granulemi a listovou zeleninou) a také - jak už jsem psal - například delší rohy u samců (koňský trus, ...).
Co se týče proteinového prášku pro kulturisty, tak zrovna nedávno tento nápad v mém okolí také zazněl. Pokud chcete vědět, jestli to bude fungovat, tak to musíte vyzkoušet. Já chci vyzkoušet Proteinový substrát pro větší druhy brouků tak, že do substrátu přimíchám mleté granule tak, že budou tvořit 10 - 20% objemu. Nejdřív udělám malé množství, tak 1l a uvidím, jestli směs nezačne plesnivět či hnít. Pokud půjde vše dobře, podám jej několika vyselektovaným larvám. Stejně tak bych postupoval s proteinovým práškem, rozhodně chvíli počkat, co to se substrátem udělá .
Doufám, že jsem alespoň trochu poradil.
S pozdravem
Michal Siegel
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.139.148
Dik moc za vyčerpávající odpověď.Napadlo mě to čistě teoreticky,ale s roztočema bude problém.Mám je i na larvách který ničim nepřikrmuju ani do substrátu sem nic nemýchal.
Nějaká aditiva se dávají do substrátu který projde fermentací,ne?
Chce to zkoušet , ale proč bych se nezeptal někoho kdo to má zmáknutý a poučil se z chyb.
Vím že každý musel zkoušet a osvědčené know-how si hlídá.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.20.239
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dik moc za vyčerpávající odpověď.Napadlo mě to čistě teoreticky,ale s roztočema bude problém.Mám je i na larvách který ničim nepřikrmuju ani do substrátu sem nic nemýchal.
Nějaká aditiva se dávají do substrátu který projde fermentací,ne?
Chce to zkoušet , ale proč bych se nezeptal někoho kdo to má zmáknutý a poučil se z chyb.
Vím že každý musel zkoušet a osvědčené know-how si hlídá.
Není zač . Je zajímavé, že roztoči jsou i v substrátu, který nebyl nijak obohacován. Bylo mi doporučeno, že larvy, na kterých jsou roztoči, je dobré dát po jedné do nějakých prázdných (!) krabiček nebo kyblíků (otevřených). Jakmile roztoči nebudou mít kolem sebe vlhký substrát, pustí se a většinou i uhynou, larva však bude (alespoň z většiny) čistá. Nechávám tak napadené larvy 24 hodin a nic se jin nikdy nestane
.
Co se fermentace týče, tak já osobně fermentuji tím způsobem, že substrát smíchám s větším množstvím vody v bečce, aby se vše dalo pohodlně míchat (tedy hladina vody převyšuje substrát). Přidávám jako jediná aditiva nějaký ten banán, jablka a listovou zeleninu. Vše promíchám a nechávám stát po dobu jednoho měsíce v létě na slunci nebo ve skleníku, protože se vyžaduje vyšší teplota. V zimě to nepraktikuji, jednak není vhodná teplota a jednak bych bečku po měsíci v domě otevřít opravdu nechtěl . Po samotné fermentaci substrát přecedím po částech přes hadr a nechám ve stínu "vyschnout" na požadovanou vlhkost, zkrátka aby z něj neteklo a bylo možné jej dát k larvám.
Jinak nevidím žádný důvod dělat experimenty a výsledky si poté nechávat jen pro sebe. Někdo to tak dělá, aby měl úspěšné odchovy, velké jedince apod., ale přeci by stačilo, že již jednomu člověku zahynulo několik jedinců při zkoušení, jak jej vlastně odchovat a nemusí kvůli tomu strádat další . Samozřejmě neříkám, ať každý vytrubuje všechno, ale základní věci by měly být přístupné každému. Já osobně se rád podělím, i když jsem doposud žádné větší experimenty, které by měly zásadní vliv na velikost nebo vitálnost brouků ani jiných zvířat nezkoušel, i když je to v plánu
.
Michal Siegel