Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.51.2
Jak jsem chtěla darovat koně
Mám 16ti letou bílou kobylku s vadou nohy, která jí znemožňuje každodenní využívání pod sedlem. Rozhodla jsem se ji darovat někomu, kdo se chce jenom tak vozit, nemá parkurové ambice ani se nechce předvádět na hubertech. Na equichannelu se objevil inzerát, že paní chce koníka na dožití a na krokovky, podmínkou je, aby byl bílý. Kontaktovala jsem mi, prokecala na mobilu kredit za několik stovek a nakonec jsem se ji rozhodla navštívit. Paní nejdříve souhlasila, pak se vytáčela, ale já jsem si stála na svém, i když mě čekala cesta přes celou republiku. Původně jsem měla v úmyslu jet vlakem v sobotu tam, v neděli zpět. Ale asi mě tam "nahoře" má někdo rád, protože to nedopustil a manžel mi nabídl, že mě tam odveze autem. Čekalo nás polorozpadlé stavení, na dvoře hromada hnoje jako náklaďák, v chlévě ohrádky na koně, sláma sice výstavní, nicméně bylo jí málo. 8 koní v ohradě vypadali dobře živení, možná i proto, že je letos všude dost trávy. Rodina s větším počtem dětí obývala jednu místnost, kadibudka neměla střechu ani dveře, prostě žili na úrovni bídy. Nakonec jsem se rozhodla do těchto podmínek kobylku nedát, protože tak napjatý finanční rozpočet se při tolika dorůstajících dětech a koních musí nutně časem zhroutit, problémy budou mít nejen lidi, ale i koně. Takže mám kobylku doma a doteď se vzpamatovávám z toho, že bych tam byla nucena přenocovat
Od: Anonymous Datum: 27.09.2005 18:13:46 Odpovědět...
Re: Jak jsem chtěla darovat koně
Ahoj,
já jsem dlouho sháněla někoho,kdo by mi daroval koně...(je mi 15)
Pořád sem si myslela,že až se mi někdo ozve,tak se domluvíme a já si přijedu pro koně!
Ale postupem času(naštěstí se nikdo neozval) sem pochopila,že kůň je živý tvor a že mu nebude stačit stát ve výběhu,ale že bude potřebovat od majitele hodně peněz na ošetřování..a ty já samozřejmě nemám...!Ikdyž je pravda,že taťka s mamkou se vyjádřili,že by mi ho ,,platili"!!!Což je sice super ale,tím mysleli pouze krmení,veta a podkováře,ale už tam nezahrnuli ustájení-prý si ho můžu obstarat někde zadarmo = za práci kolem koně.
No atak zatím chodím dojezdeckého klubu...:-)
Sice umím jezdit dobře a s tím ustájením bych to dokázala vyřídit,ale většinou se darují kně staří nebo už nemocní a na takovém koníkovi bych si moc nezajezdila...
Postačilo by i hříbě čerstvě po odstavu,které bych si bvycvičila(malou praxi mám),ale takové mi nikdo už vůbec ,,nedá"!
Ale k tvému příspěvku:
!!!Doufám,že se koníkovi bude dařit dobře u hodného majitele,kterého jistě seženeš!!!
Petisek(Petra)
Představte si, že by někdo choval tyranosaury!
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.3.184
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Jak jsem chtěla darovat koně
Mám 16ti letou bílou kobylku s vadou nohy, která jí znemožňuje každodenní využívání pod sedlem. Rozhodla jsem se ji darovat někomu, kdo se chce jenom tak vozit, nemá parkurové ambice ani se nechce předvádět na hubertech. Na equichannelu se objevil inzerát, že paní chce koníka na dožití a na krokovky, podmínkou je, aby byl bílý. Kontaktovala jsem mi, prokecala na mobilu kredit za několik stovek a nakonec jsem se ji rozhodla navštívit. Paní nejdříve souhlasila, pak se vytáčela, ale já jsem si stála na svém, i když mě čekala cesta přes celou republiku. Původně jsem měla v úmyslu jet vlakem v sobotu tam, v neděli zpět. Ale asi mě tam "nahoře" má někdo rád, protože to nedopustil a manžel mi nabídl, že mě tam odveze autem. Čekalo nás polorozpadlé stavení, na dvoře hromada hnoje jako náklaďák, v chlévě ohrádky na koně, sláma sice výstavní, nicméně bylo jí málo. 8 koní v ohradě vypadali dobře živení, možná i proto, že je letos všude dost trávy. Rodina s větším počtem dětí obývala jednu místnost, kadibudka neměla střechu ani dveře, prostě žili na úrovni bídy. Nakonec jsem se rozhodla do těchto podmínek kobylku nedát, protože tak napjatý finanční rozpočet se při tolika dorůstajících dětech a koních musí nutně časem zhroutit, problémy budou mít nejen lidi, ale i koně. Takže mám kobylku doma a doteď se vzpamatovávám z toho, že bych tam byla nucena přenocovat
Od: Anonymous Datum: 27.09.2005 18:13:46 Odpovědět...
Re: Jak jsem chtěla darovat koně
Ahoj,
já jsem dlouho sháněla někoho,kdo by mi daroval koně...(je mi 15)
Pořád sem si myslela,že až se mi někdo ozve,tak se domluvíme a já si přijedu pro koně!
Ale postupem času(naštěstí se nikdo neozval) sem pochopila,že kůň je živý tvor a že mu nebude stačit stát ve výběhu,ale že bude potřebovat od majitele hodně peněz na ošetřování..a ty já samozřejmě nemám...!Ikdyž je pravda,že taťka s mamkou se vyjádřili,že by mi ho ,,platili"!!!Což je sice super ale,tím mysleli pouze krmení,veta a podkováře,ale už tam nezahrnuli ustájení-prý si ho můžu obstarat někde zadarmo = za práci kolem koně.
No atak zatím chodím dojezdeckého klubu...:-)
Sice umím jezdit dobře a s tím ustájením bych to dokázala vyřídit,ale většinou se darují kně staří nebo už nemocní a na takovém koníkovi bych si moc nezajezdila...
Postačilo by i hříbě čerstvě po odstavu,které bych si bvycvičila(malou praxi mám),ale takové mi nikdo už vůbec ,,nedá"!
Ale k tvému příspěvku:
!!!Doufám,že se koníkovi bude dařit dobře u hodného majitele,kterého jistě seženeš!!!
Petisek(Petra)
Představte si, že by někdo choval tyranosaury!
Pěkný příspěvek, který však do diskuse v BEZOBRATLÝCH nepatří.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.52.187
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Pěkný příspěvek, který však do diskuse v BEZOBRATLÝCH nepatří.
, skvela poznamka :o)
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.51.2
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
, skvela poznamka :o)
Nepatří to sem, ale ....
JO!!!!!