Chov Phelsuma laticauda (Felsuma zlatoocasá)

Koncem roku 1996 se mi podařilo získat od pana Olexy importovaného samce a dvě samice těchto nádherných zvířat. Pro tento poměr jsem se rozhodl na základě některých informací z literatury, kde autoři uvádějí bezproblémový chov. (V triu chovám i Felsumy madagaskarské, u kterých zatím bohužel k rozmnožení nedošlo. Osobně se domnívám, že tento poměr není pro chov vhodný).

Můj chov Felsumy

Felsumy chovám v celoskleněném teráriu rozměrů 50 x 40 x 50 cm (d x š x v). Terárium je vyhříváno žárovkou (60 W) v květináči po dobu 15 hod. denně. (Od 7.00 do 22.00 hod.). Zapojení žárovek umožňuje vytápět polovičním výkonem (30 W) a plný výkon (60 W) využít jen ve výjimečných případech potřeby zvýšení teploty. Ta dosahuje v blízkosti žárovky cca 30 st. Celsia. Vnitřek terária je zařízen větvemi a kusy bukové kůry volně opřenými o stěny terária. Venkovní pozadí terária tvoří zmačkaný černý papír nalepený na karton, který kryje celou zadní a polovinu bočních stěn. Tento způsob vybavení umožňuje poměrně snadné čištění. Dno terária tvoří cca 2-4 cm zeminy s rašelinou, do které je přímo zasazen Scindapsus. Dále je do rohu terária vložena Syngonium podophyllum v květináči.

V tomto teráriu byl po dlouhou dobu umístěn též pár gekonů Ptychozoon kuhli a soužití obou druhů bylo vzhledem k rozdílné životní aktivitě zcela bezproblémové.

Potyčky mezi samicemi

Po určité době začalo docházet mezi samicemi k potyčkám, takže slabší samici jsem byl nucen chovat odděleně. Když se její zdravotní stav a kondice zlepšily, vrátil jsem ji do původního terária. Asi po 2-3 týdnech společného soužití došlo opět k potyčce a slabší samice uhynula. Od této doby však začala zbylá samice pravidelně, asi v měsíčních intervalech, snášet po dvou vajíčkách, která snesla vždy v rozmezí 2-3 dnů. Na podzim se snůška, asi na 3-4 měsíce, snížila pouze na 1 kus.

Vajíčka samice snášela na různá místa. Několik prvních vajec snesla na dno terária do rašeliny, odkud jsem je mohl bez problémů přendat do malého terária (20 x 20 x 25 cm), které sloužilo jako líheň. Dalším místem snůšky se stala krabička se zmačkaným papírem, ve které se prodávají cvrčci. Při krmení zbytkem cvrčků jsem vložil do terária celou misku a po chvíli byla samice v misce a čile si ji prohlížela. Ponechal jsem krabičku v teráriu a asi po dvou dnech bylo v krabičce ve zmačkaném papíru snesené vejce. I takto snesená vajíčka jsem mohl pohodlně přemístit do malého terária. Posledním oblíbeným místem pro snůšku se stala růžice listů rostliny v květináči, odkud nebylo možné vajíčko dostat bez poškození. Po jednom nezdaru jsem dalších pokusů raději zanechal a čekal, zda nedojde k rozmáčknutí vlivem růstu a sílení listů rostliny, či k napadení mláděte po vylíhnutí rodiči. Takto samice snesla asi 5 vajec, přičemž vylíhnutí mláděte jsem zjistil vždy až podle prasklé skořápky v květináči. Doba inkubace je cca 5 týdnů. Všechna mláďata jsem v krátké době odlovil na listech "mateřské rostliny", případně na orosené čelní stěně terária. Po odchytu jsem mláďata umístil samostatně do malých plastových přepravek (cca 20 cm), které jsou běžně v prodeji v různých velikostech. Na dně přepravky je trocha rašeliny a volně vložen kus Scindapsusu. Víko přepravky je vložené do dámské punčochy, neboč mezery ve víku jsou příliš velké pro tak malé tvory. Tyto přepravky vkládám do stejného terária jako je chovný pár a asi po 3-4 týdnech zvířata přemisčuji do menšího terária.

Péče o mladé

V prvních 4-5 dnech po vylíhnutí mláďata nepřijímají potravu a tráví zbytek žloutkového váčku. Po této době jsem předkládal mláďatům vylíhlým na podzim mšice a octomilky, později hlavně malé cvrčky, neboč na podzim jsem jinou potravu již nemohl zajistit. Mláďata rychle rostla a udivovala schopností ulovit i poměrně velké cvrčky, takže se občas stalo, že na "ulovené sousto" nestačila. Vzhledem k velikosti mláďat (35-40 mm) se mně v několika případech stalo, že se jim podařilo uniknout, díky poodchlíplé lepence, která kryje asi 2-3 mm širokou škvíru mezi dvířkami terária (líhně) a stěnou. Takto uniklá mláďata jsem ve dvou případech odchytil až po 10denním pobytu na svobodě, který zřejmě přežila díky početným pokojovým květinám, koncentrovaným na dvou místech pokoje. Po odchycení do terária a orosení, začala ihned olizovat kapky vody, až potom projevila zájem o malé cvrčky. Sehnat potravu v květináči bylo zřejmě snažší, než získat vodu v suchém panelovém bytě. Proto při úniku zvířete doporučuji kytky nejen zalévat, ale i rosit. Snad se tím trochu zvýší jejich šance na přežití a naše na opětovné odchycení.

Krmení obaluji pokaždé ve vitaminové směsi Reptical a občas dávám kapku kombinalu AD3, neboč o 3 mláďata jsem přišel zřejmě v důsledku avitaminózy. Celkem jsem již od tohoto páru získal 9 mladých nádherných potomků.

Závěrem musím řici, že se jedná o nádherné a nenáročné felsumy, které může chovat i začátečník, čehož já jsem důkazem.