Želva ostruhatá

Geochelone sulcata - Testudinidae

Výskyt: Tento u nás z občasných dovozů poměrně dostupný druh suchozemské želvy se vyskytuje v savanových a polopouštních krajinách při dolním okraji Sahary. Jde o pruh států mezi 10 a 15 až 20 st sev. šířky od Senegalu na západě po Súdán na východě.

Popis: V dospělosti může dosáhnout 70 - 80 cm délky karapaxu a její zbarvení je tvořeno okrovým a žlutohnědým maskováním rozbíhajícím se soustředně po létech každého štítku. Na stehnech zadních nohou se nacházejí jakési ostruhy, které daly této želvě i její české jméno.

Terárium a chov:

Vyžadují velké ubikace o podlahové ploše dvou a více metrů čtverečních, během léta je možný chov v ohradách na zahradě. V bytovém teráriu pokryjeme dno vrstvou říčního písku a zajistíme zde denní teploty 28 - 29 °C s nočním poklesem na 22 °C. UV záření by mělo být samozřejmostí, stejně jako dotace vitamínů a minerálií. Chov probíhá bez zimování, páření je v přírodě vyprovokováno obdobím dešťů..

Samičky snáší v průměru 15 vajec, z nichž se v prostředí inkubátoru s teplotou 30 - 31 °C líhnou mláďata za 105 - 120 dní (ale také až za 212 dní) ve velikosti 4,5 - 5 cm.

V potravě je tento druh orientován především na rostlinnou složku, tedy listy a květy plevelných rostlin, ovoce a zeleninu. Krmnou dávku však alespoň tu a tam zpestříme o rozporcovanou usmrcenou myš, drůbeží maso nebo kousky rybího filé.

U tohoto druhu se vyžaduje registrace CITES.

Literatura: Szalay, Szalayová: Želvy, SZN 1990,
Zych J.: Želvy, Nakl. Brázda 2000,
Fauna 7/96