Lasiodora striatipes

Se svou příbuznou Lasiodorou parahybanou patří k těm největším sklípkanům. Domovinou tohoto sklípkana je Jižní Amerika, kde obývá brazilské deštné pralesy.

Popis

Od již zmíněné L. parahybany ji můžeme rozeznat díky pestřejšímu zbarvení. Základ je světlejší - šedá až hnědá barva, kde kolena (pattela) jsou zřetelněji lemována světle oranžovou. Touto barvou jsou také zbarveny její dlouhé chloupky, kterými je pokryta po celém těle.

Krmení

Mláďata v 1. svleku měří v rozpětí nohou kolem jednoho centimetru. Jako krmivo těmto mrňatům předkládám malý kousek z nastříhaného moučného červa nebo usmrceného cvrčka 1. - 3. stádia. Krmím 1 - 2 x týdně. Protože jsou mláďata žravá, jsou starosti a úhyny u tohoto druhu minimální. V dospělosti dorůstají samice až 10 cm v těle, rozpětí nohou může mít i 25 cm. Takové jedince už krmíme odrostlými myšími holaty, sarančaty, šváby. V ohrožení Lasiodora striatipes utíká a přitom často ze zadečku vyčesává žahavé chloupky. Nikdy se ale nesnaží hned kousnout. Jde sice o zbrklého pavouka, ale vcelku neškodného. Manipulaci, hlavně s velkými jedinci, ale raději provádíme pomocí plastové krabičky.

Chov

Pro svou velikost vyžaduje v dospělosti terárium o rozměrech 25 x 35 - 40 x 30 cm s odpovídajícím větráním. Úkryt není nutný, za to je však samozřejmostí miska s vodou. V teráriu udržujeme 24 - 27° C a vlhkost kolem 80 %. Zástupci tohoto rodu sice nevynikají rychlým růstem, za to však jsou dlouhověcí (samice žijí i přes 20 let) a my si jich můžeme alespoň více užít. Pro svou nenáročnost, slabou toxicitu a cenovou dostupnost můžu doporučit začátečníkům.