Štíři: Veleštír obrovský

Velký a neškodný štír patřící do čeledi Scorpionidae. Dorůstá do velikosti 13 - 23 cm. Jedná se o jednoho z největších štírů vůbec. Obývá Afriku, zvířata odchycená v přírodě nejčastěji pochází z Ghany.

Popis

Ve dne má tento druh světle nazelenalé zbarvení, v noci je černý. Mláďata jsou podstatně světlejší, nejčastěji hnědá. Telson - jedový hrot je oproti tělu zbarven tmavě žlutě až do hněda. Typickým znakem rodu Pandinus jsou velká a široká klepeta. Pohlavní rozdíly u tohoto druhu jsou mizivé. Starší samice sice působí vypasenějším dojmem, ale není to vždy 100 % rozdíl. Jediným spolehlivým rozdílem je pro tento druh jiný tvar pohlavních destiček, které jsou umístěny naspodu zvířete.

Chov

Štíry tohoto druhu můžeme bez obav chovat ve skupinkách. A pokud se tedy rozhodnete si koupit tento druh, kupujte štíry alespoň po dvou. Mláďata lépe přijímají potravu, lépe rostou, navzájem se chrání při svlékání a nestrádají samotou. Pro štíry volíme nádrže jim odpovídající velikosti. To znamená, že by měla být asi 10 x větší než zvíře. Pokud je nádrž dostatečně vysoká, nemusíme ji přikrýt pletivem. Štíři sice po skle nedokážou lézt, ale za to si své tělo umí vyzvednout do větší výšky pomocí ocásku. V nádrži u velkých štírů by měla být vyšší vrstva substrátu, větší miska na vodu a pár kousků borové kůry. Pod tu se s oblibou schovávají. Hlavně je to ale důležitá věc pro jejich páření. Teplota by se měla pohybovat okolo 26 °C a vlhkost okolo 70 - 75 %. Důležitá je ale pro štíry dobrá vzdušnost - větrání. Takže se tedy vyhýbáme uzavřeným a zaroseným nádržím a dózám! Před svlékáním ztratí štír svůj lesk. Mláďata krmíme usmrcenými červy a cvrčky. Velkým zvířatům vysypeme pár živých cvrčků do nádrže nebo pár myších holátek (podle počtu štírů). Pro dokonalé nasycení předkládám předem usmrcenou myš.

Odchov

Březost u štírů je podstatně delší než u sklípkanů. U rodu P. imperátor se rodí samici okolo 8 - 20 mláďat. Od narození až po jejich 1. svlek, nosí samice mláďata na zádech.

Obrana

Ke své obraně používá ve většině případů svá klepeta. Nejdříve se za nimi skrývá a chrání si tak své tělo a pokud útočník nenechá obtěžování, začne mávat svými klepety do stran a telsonem do předu. Tím chce docílit chytnutí nepřítele. Jed používá ale výjimečně. Samotný jed je velice slabý a má asi stejné účinky jako tomu je u píchnutí vosy. Stisknutí klepety není většinou bolestivé, ale pokud se štírovi podaří uchopit útočníka v dobrém místě (většinou se jedná o polštářek na prstě) není výjimkou ani hlubší rána do masa. Tento druh můžu vřele doporučit začátečníkům, je snadno dostupný a to i cenově!

Příbuzné druhy: P. carimanus, P. viatoris.