Můj chov kanárů v chladnějším období
Asi od roku 1995 jsou časté výrazné teplotní výkyvy v podzimních i zimních měsících, které trvají i více dnů. Tyto rozdíly citlivě působí i na ptact...
Asi od roku 1995 jsou časté výrazné teplotní výkyvy v podzimních i zimních měsících, které trvají i více dnů. Tyto rozdíly citlivě působí i na ptactvo a jejich organismus. Ptactvo jde do heku i když má „odpočinkovou“ podzimní a zimní sezónu. Chovatelé na základě reakce ptactva, většinou nechtíc, musí začít s chovem. U některých je chování ptactva „barometrem“ ukazujícím blížící se teplé měsíce a většinou nezklame. Tyto extrémy počasí sleduji i v mém chovu. Rozhodl jsem se tedy, že své zkušenosti s chovem v chladném období popíši v tomto článku.
V letech 1998–2000 jsem začínal s kanáry a drobotinou. V té době jsem měl přes 100 kusů jak domestikovaného, tak přírodního ptactva. Uvažoval jsem o křížencích – přírodní druh×Kanár – přestože jsem měl dost vhodného materiálu jak v klecích, tak ve voliérách, Křížence jsem nikdy neodchoval. V hnízdech byly čisté snůšky, proto jsem tento chov zrušil. U drobotiny (zebřičky, chůvičky, čížkové, pěnkavy, hýlové aj.) jsem s tímto neklasickým chovem teprve začínal a úspěchy byly dobré, mohu říci dokonce až výborné. Bylo mnoho odchovů a byly dokonce problémy s odbytem, proto jsem mnohým chovatelům některé odchovy daroval. Pro špatný odbyt i na burzách (výkupní cena se pohybovala v rozmezí 10–20 Kč) jsem i tento chov ukončil a začal jsem s kanáry. Jejich chovu se věnuji mnoho roků a vím, že jsou snadno přizpůsobiví novým podmínkám.
K chovu kanárů se hodí jakékoliv nebytové prostory vybavené okny, situovanými pokud možno na východ, jih nebo západ, kam má přístup sluneční světlo, které ovlivňuje teplotu místnosti a také vlhkost, která by měla být minimální.
Okna musí být opatřena rámem s pletivem proti nárazům, při případném úletu ptáků. Zajišťují také větrání místnosti. Pro případ ochlazení místnosti za velkých dlouhotrvajících mrazů se mohou okna zastínit látkovými závěsy.
K osvětlování jsou nejvhodnější zářivky. V menší místnosti stačí jedna, v delší dvě o výkonu 35–40 W (v obchodech se používají na upoutávací reklamy). Zářivky mají držáky trubic nastavitelné na délku od 40 do 80 cm. Snadno se zavěšují na lustrové háčky ve stropě nebo na stěně místnosti. Pamatujme také na noční orientační osvětlení, které můžeme nechat svítit nepřetržitě (ve dne i v noci). Po drobné úpravě můžeme použít vánoční elektrické žárovičky.
V chovné místnosti budeme také pamatovat na přitápění. V současnosti nabízí trh mnoho druhů kvalitních topidel, snadno přemístitelných. Jsou malá, lehká a mívají různé úsporné doplňky, jsou vybavena termostaty, v létě nám mohou posloužit k větrání. Jen připomenu halogeny, olejové radiátory, teplovzdušné konvektory. Je známo, že po vánocích jsou tyto přístroje v marketech nabízeny s velkými slevami. V místnostech musí být teplota ve výši 30 cm nad podlahou 0 °C, ve střední části místnosti (mezi podlahou a stropem) 6–8 °C, v horní části jsou už teploty vyšší. Tento základ teplot se změní, když použijeme topidlo s termostatem, který při poklesu teploty v místnosti na 5 °C zapíná. Celková teplota se udrží, když topidlo umístíme na podlahu u dveří, neboť je zde tepelná cirkulace lepší. Je podobná jako v bytech na bázi proudění vzduchu (dveře, okna, strop).
Pokud jde o klece, za nejvhodnější lze považovat klece bednové, skříňové nebo regálové sestavy. Přepážky volíme sololitové, drátěné nebo z plexiskla, čelně vysouvatelné. Pomocí přepážek si připravíme potřebné párovačky, proletovačky a odstavovačky pro mladé. Na výrobu klecí můžeme použít staré bedničky. Jsou sice těžké, ale praktické.
Přepážky sololitové zaručují páru klidné a nerušené hnízdění. Přepážky drátěné použijeme na chov střídavý, na uvykání párů. Použijeme-li na přepážky plexisklo, docílíme lepší prosvětlení skříňových a regálových klecí. Problémem není ani narážení ptactva na přepážku z plexiskla, protože to lze vyřešit a odstranit nepatrnou úpravou rozmístění bidélek. Osvědčilo se mi umístit jedno bidélko nízko nad dnem uprostřed klece a dvě v horní části klece po stranách.
Dna klecí řešíme čelně vysouvatelnými zásuvkami s okraji 2 cm vysokými. K výrobě použijeme překližky nebo plechy. Na dno pokládáme novinový papír (lépe saje vlhko) nebo posypeme dno trochou písku, který usnadňuje čištění.
Pokud jde o dvířka, je vhodné umístit dvě nad sebou. Vrchní použijeme k zavěšení hnízda, dolní na misky s krmivem a gritem, na umístění koupelen, pro odchyt ptactva apod.
Pro chov v chladných podmínkách je nutno dodržovat tyto zásady:
Vlhkost by měla být pokud možno minimální. Koupelny používat 2–3× v týdnu. Po použití je odebrat, nenechávat natrvalo. Napáječky není nutno odebírat.
Teplota u podlahy stačí 0 °C. Do spodních klecí umisťuji starší zdravé ptactvo nebo je nechávám prázdné. V klecích 20 až 30 cm nad podlahou se tvoří vzdušný polštář, dna nevlhnou, což umožňuje snadný úklid smetí z odpadu krmiv. Střední část klecí ponecháme pro samičky před chovem, případně pro vylétlá mláďata. Samičky máme ještě v chladnějším prostředí. Po přemístění do horních klecí, při dobrém osvětlení a vyšší teplotě jdou lépe do páru (do heku).
V chovné místnosti zajistíme dostatečnou intenzitu osvětlení zhruba od listopadu do jara. Ráno není třeba svítit, den prodlužujeme večer do 21.00 hod., ale i déle. Samičky obvykle kolem 20.00 hodin ještě krmí. Orientační světlo zásadně nevypínám.
Čistotu v klecích a chovné místnosti udržujeme trvale. Klece čistíme minimálně dvakrát v týdnu a vše ostatní jako v chovu klasickém.
Uvedené zásady musíme bezpodmínečně dodržovat!
Výběru jedinců do chovu budeme věnovat co nejvíce pozornosti, s důrazem na celkový zdravotní stav, vitalitu, věk, barevnost druhu aj. Samičkám věnujeme největší pozornost, protože na nich je závislý úspěch chovu. Nejvhodnější jsou samičky dvouleté, které ve stáří druhého roku alespoň jednou zahnízdily. Po prvním hnízdění samičku na půl roku z chovu vyloučíme, aby se zotavila. Většinou mívá jasnější nažinu u kloaky, což signalizuje lepší hnízdění, kopulaci i zahřívání vajíček.
Pro sestavování párů jsou vhodné 2–4leté samičky. Necháme je hnízdit jen dvakrát, od listopadu do konce března následujícího roku, potom jim poskytneme odpočinek a až na podzim jim hnízdění umožníme. V zimě odchovaná mláďata jsou otužilá a vhodná i na letní výstavy. Takto můžeme vystavovat prakticky po celý rok. Samce do chovu můžeme používat již jednoleté a samozřejmě i víceleté.
Kdy je samička připravena k hnízdění, poznáme podle trhání papírové podložky na dně klece, potom zavěsíme hnízdo a poskytneme stelivo. Kopulaci v chladných podmínkách můžeme pozorovat i přes den. Hnízdo je vystavěno během tří dnů a pátý den už začíná snůška. 100 % kopulace probíhá v době, kdy sameček vábí, odbývají se šarvátky párů, které se zdají být „kruté“, ale nebezpečné nejsou.
Krmení
V chladném prostředí dáváme do krmných směsí více olejnatých semen (slunečnice drcená, len, řepka aj.) na udržení kondice. Používané směsi musí být stále čerstvé. Zeleného krmiva dáváme minimálně, pokud možno strouhané, krájené nadrobno. Podáváme v miskách, stačí 1–2 kávové lžičky na kus a den. Nesmí se předávkovat, poněvadž způsobuje průjmy, vodnatelnost trusu, který se pak balí na nohy (hlavně u samic). Trus tvrdne a obtížně se odstraňuje z drápků, které se mohou poškodit. U samců se tento jev prakticky nevyskytuje.
Vaječné míchanice klasické z vařených vajec lze vylepšit různými doplňky, např. suchými hotovými směsmi a také malým množstvím zeleného (např. brokolice, ledový salát, růžičková kapusta, nať mrkve, listy kadeřavé petržele). Používám uzený sýr strouhaný, sušené mléko, Glukopur. Chovatelé doporučují také sušené kopřivy, čajové směsi, lipový květ, heřmánek ap. Uvedenými suchými doplňky hotovou vaječnou míchanici pouze poprášíme, nepřesycujeme ji.
Vitaminy dáváme v přiměřeném množství, nikdy nepředávkujeme! Tím bychom ptákům nepřispívali, ale škodili jejich zdraví!
Hnízdění
Ojediněle bývají v chladném prostředí snůšky nepravidelné, u prvně hnízdících samiček i obtížné. Početné snůšky mohou mít vliv na velikost vajíček. Při větším počtu snesených vajíček se doporučuje nejmenší vyřadit. Z malého vajíčka se vylíhne mládě malé, které později stejně uhyne. Vajíčka z méně početných snůšek můžeme podložit náhradním párům. Snášená vajíčka postupně odebíráme a nahrazujeme podkladky. Od třetího vajíčka provedeme výměnu, nejlépe v dopoledních hodinách. V tu dobu už samička pevně sedí. Kontrolu oplozenosti dělám opatrně pátý až sedmý den od nasazení. Čistá průsvitná (neoplozená) vajíčka vyřadím, zbývající tmavá oplozená podložím párům hnízdícím ve stejnou dobu. Sezení na snůškách v chladném prostředí trvá 14–16 dnů. Je to zhruba o dva dny déle než v běžné sezóně. Delší sezení nemá vliv na kvalitu plodu ani mladých.
Při nasazení vajíček dopoledne se mi líhnou mláďata také dopoledne, předpokladem je přijatelná teplota. Samička je pilně zahřívá a pak také začíná krmit. V případě, že by krmit nezačala, je nutné ji k tomu vyprovokovat tím, že zahříváme prostor klece, kde hnízdí. Teplo ji donutí opustit hnízdo ke krmení a k pití. Každé i menší zvýšení teploty chrání život mláděte. Riziková doba pro mláďata je od třetího dne po vylíhnutí do pátého dne života, což nelze podceňovat! Na topení by se v tuto dobu nemělo šetřit a alespoň po dobu 24 hodin dodržovat nejméně 10 °C.
Kroužkování mláďat se provádí v rozmezí od 5 až 8 dnů do 10. dne, podle kondice mláďat.
Z hnízda vyletují větší silnější mláďata 19.–20. den stáří. Později líhnutá nebo méně silná mláďata vylétnou až po 20 dnech. První vylétlé mládě je zpravidla sameček. Odstavení mláďat je vhodné provést po 35 dnech života. Umístíme je do větší proletovačky s minimálním počtem bidélek, aby byla nucena k neustálému pohybu. Odstavování do menších klecí není vhodné. Malý prostor omezuje pohyb mláďat a snižuje možnost úklidu a dodržování hygieny. Mláďata jsou často špinavá i potlučená. Proletovací klec by měla být vybavena na noc orientačním světlem v čele klece. Odstavení se provádí tehdy, když mláďata spolehlivě sama konzumují potravu, což je v chladných podmínkách asi 40–50 dnů. Pokud by měl někdo dotazy, jsem ochoten na ně odpovědět.
