Klaun očkatý (Amphiprion ocellaris)

Do čeledi sapínovitých řadíme drobné perstrobarevné mořské ryby, dorůstající do velikosti 12 cm. Většina druhů obývá hloubky od jednoho do patnácti metrů a zdržuje se v bezprostředním okolí útesů a skal, ale také ve skalních štěrbinách a průrvách. V blízkosti korálových útesů a skalek v Indickém a Tichém oceánu lze spatřit i velmi odolného a akvaristům dostupného mořského živočicha – klauna očkatého – který je zřejmě nejčastěji chovanou akvarijní mořskou rybou. Podobně jako ostatní klauni žije i tento druh v symbióze se sasankami. Toto soužití je výhodné jak pro sasanky, které teritoriální klauni úporně brání před vetřelci, tak i pro tyto malé rybky, které mezi žahavými chapadly sami nalézají ochranu. Sasanky také konzumují zbytky potravy po klaunech. Žahavé buňky sasanek klaunům neškodí, neboť již mladým rybám se na kůži vytvářejí látky identické s povrchem sasanek. Tímto mechanismem je zabezpečeno, že sasanky nevnímají klauny jako cizorodý prvek a při kontaktu s rybami nevylučují svůj nebezpečný toxin. Zajímavé je, že chráněny jsou již jikry klaunů, ale u mladých rybek dochází k vybudování ochranného kožního mechanismu až po prvním kontaktu se sasankou.

Dříve se tradovalo, že přítomnost sasanek je při chovu klaunů naprosto nezbytná. Dnes však již víme, že tyto čilé, odolné a pestrobarevné rybky dokáží bez jejich přítomnosti velmi dobře prosperovat a dokonce se i úspěšně rozmnožují. Areál rozšíření klaunů očkatých je velmi široký, což způsobuje i značnou proměnlivost základního zbarvení těchto ryb. Svůj podíl na této variabilitě pravděpodobně sehrává přítomnost rozdílných druhů domovských sasanek. Očkaté klauny známe ve zbarvení žlutém, oranžovém až téměř červeném, ale také jako téměř černé. Ploutve klaunů jsou lemovány černou barvou se světlými konci, přičemž základní zbarvení zpestřují tři bílé, velmi nepravidelné svislé pruhy. Samci klaunů jsou výrazně menší než samice. Velikost však není jediným rozlišovacím znakem mezi pohlavími. Vnitrodruhová agresivita je poměrně značná, a i proto do menších akvárií umísťujeme samotnou rybu nebo pár. Chov většího množství klaunů je dlouhodobě možný jen ve skutečně velkých nádržích, kde mohou vytvářet hejna (viz foto) s přesně dodržovanou hierarchií.

Při chovu v akváriích přijímá klaun široké spektrum akvarijních krmiv, které však musí odpovídat jeho velikosti. K ostatním rybám a dalším obyvatelům nádrže je poměrně mírumilovný. V prostředí akvária proplouvají klauni bez jakýchkoliv projevů lekavosti nejen okolím skalek a korálů, ale také středním a dolním volným sloupcem vody.

Totožnou kresbou je znám i (v akváriích) vzácný klaun zdobený (A. percula), který dorůstá menší velikosti a v jeho základním zbarvení je výraznější výskyt černé složky. Důkazem variability přírody je u sapínovitých popsaná schopnost přeměny samce na samici. K té dochází např. při chovu dvou samců v jedné nádrži či po úhynu vůdčí samice v hejně, kde jsou zastoupeni již pouze samci.