Aratinga zlatý

Popis (Vít):
Samec i samice jsou stejně zbarvené. Žluté čelo, strany hlavy, prsa, břicho, hřbet a kostřec s oranžovým nádechem. Spodní krovky ocasní jsou žlutozelené, malé krovky křídelní a krovky letek jsou žluté, některé zelené se žlutými špičkami. Krovky ruční, letky loketní a ruční jsou tmavomodré, zeleně lemované, ocas je olivově zelený. Oko je tmavohnědé, zobák světle šedý, nohy barvy masové.
Délka 30 cm.
Jak jsem již uvedl, obě pohlaví jsou stejně zbarvena a proto lze doporučit určení pohlaví podle analýzy DNA. Je to asi nejjistější cesta, i když ne na 100 %.
Aratingové hnízdí v budkách. Vyhovující je velikost 20×20×30 cm, ale přijmou i budku ve tvaru „L“. Tento typ budek má tu výhodu, že hnízdní kotlina je stranou vstupu do budky, a proto zde dochází jen zřídka k poškození snůšky. Chová-li se pár nápadněji, je hlučnější a zdržuje se delší dobu v budce, netrvá příliš dlouho a v hnízdě se objeví první vajíčko. Snůška čítá 2–4 vejce, doba vysezování je 24–25 dnů. Samička zahřívá vejce sama. Sameček se často zdržuje v budce nebo v blízkosti vletového otvoru. Mláďata krmí oba rodiče společně a velmi svědomitě se o ně starají. Krmení podávané několikrát za den stimuluje ptáky k častějšímu krmení.

Velmi často se setkáváme s umělým odchovem mláďat. Ve stáří 2–3 týdnů je chovatel odebírá z hnízda a přemisťuje je do hnízdní budky. Osvědčený způsob krmení je pomocí lžičky, jejíž boční strany jsou zahnuty do výšky. Ve stáří 15 dnů se doporučuje okroužkování kroužky o průměru 6,5 mm. Mladí zůstávají v hnízdě 8 týdnů, ale po vylétnutí se sem opět vracejí.
Bylo již vícekrát ověřeno, že aratingové zlatí se osvědčují při umělém odchovu většiny druhů jihoamerických papoušků, dokonce i velkých arů. Chovatelka R. LOW z Anglie píše, že její pár arating úspěšně odchoval jednoho Aru araraunu, který v hnízdě svých rodičů nebezpečně zaostával. Kdyby se o něj aratingy tak dobře nestaraly, určitě by býval uhynul.

Mutace:
Jediná zpráva hovoří o tom, že v polovině 90. let se vyskytla v Austrálii mutace strakatá.
Pro pár arating se doporučuje voliéra o velikosti 4×0,90×1,80 m s částečným pevným stropem k zajištění stínu a bezpečnosti. Máme-li voliéry v řadě, které navzájem sousedí, je nutné, aby byly styčné strany zhotoveny z dvojitého pletiva. Tím předejdeme vzájemnému napadání a poranění.
Krmení:
Směs pro andulky doplníme drobnou žíhanou slunečnicí. Při odchovu podáváme měkké krmivo doplněné nadrobno nasekaným ovocem. Samozřejmě, že by neměla chybět také semena naklíčená nebo ve stavu mléčné zralostí.
Aratingové musí mít k dispozici velké množství čerstvého ovoce (jablka, granátová jablka, hrušky, pomeranče, hrozny a kaktusové plody), dále také zeleniny (mrkev, celer, hrachové lusky, cukiny, kukuřice a malvice hlohu).
Někteří chovatelé v naší republice se chovu arating zlatých s úspěchem věnují. Obracím se na ně s prosbou, aby o svých zkušenostech napsali do Fauny praktické pojednání pro poučení dalších zájemců o tento druh.