Brachypelma auratum

Nedospělý samec zvaný i jako “horský smithi”, si získal oblibu hlavně pro své pestré zbarvení, vcelku mírnou povahu a slabý jed.

Popis

Je to elegantní (jako všichni) sklípkan, který dokáže zkrášlit každé terárium. V dospělosti dorůstá 7-8 cm v těle a pochází z vysoko položených částí S. Ameriky - Mexika. Pohlaví je u tohoto druhu snadno rozeznatelné i u mláďat. Před dospělostí jsou u samečka a samičky rozdílné tvary a velikosti spermaték a také chelicery jsou jinak mohutné - široké. V dospělosti má samec špatně zřetelnou spermatéku, fixační háky a na koncích makadel bulby. Oproti B. smithi se B. auratum liší opticky štíhlejšími končetinami, ostřejším zakončením oranžovočervených plamínků a širším lemováním na karapaxu. Také chování je o něco odlišné, je plašší a agresivnější. Naprosto společný mají ale tvar spermatéky.

Ke své obraně používá B. auratum nejčastěji své žahavé chloupky. U jednoho svého nedospělého samce jsem také už několikrát zpozorovala výhrůžný sykot, který umí např. “terafozy”. V mládí jsou B. auraty vcelku klidné a bez problému se dají brát do ruky. S postupem času, ale stoupá jejich plachost a nervozita, (především u odrostlých samců) a naší ruce se snaží vyhnout. Tento druh mi připadá trochu méně žravější než např. albopilosy, vagansky, smitky... a tím i o něco déle dospívají (je to typický znak horského sklípkana).

Odchovu se u nás nedaří

Bohužel se u nás odchovu tohoto druhu nedaří. Zvířata podle mě potřebují jednou za rok pokles teploty, který by zajistil odpočinek a tím by samice byla více svolná a schopná jak napáření, tak i zdárného vývoje vajíček a poté, odchovu mladých. Jak je vidět, tento druh má svůj horský původ v sobě ještě dobře zakódován.

Jako pro všechny zástupce rodu Brachypelma, tak i pro tohoto představitele zřizujeme terárium zemního typu o odpovídající velikosti. Odrostlým zvířatům už dopřejeme misku s vodou. Teplota by se měla pohybovat mezi 24 - 26 °C a vlhkost udržujeme na 50 - 60 %. Krmíme převážně cvrčky, velkým jedincům dopřejeme myší holata, popř. šváby.

Použitá literatura: L. Krátil - Krasavci s chlupatýma nohama