Začínáme s chovem želv - 6. část

Koupání
Každé zvíře potřebuje vodu ke svému přežití. Želvy nejsou výjimkou. Pokud dáváte do terária misku s vodou, jistě se vám stalo, že je téměř okamžitě vylitá do substrátu nebo znečištěná. Někteří chovatelé proto misku s vodou do terária neumisťují. Potom je nutné dopřávat želvě tekutiny v potravě a pravidelné koupele.
Želvu musíme pravidelně koupat ve vlažné vodě. V prvních minutách se napije a potom se do vody vyprázdní. Koupel má výborné stimulační vlastnosti a pomáhá želvě se vyprazdňovat. Teplota vody by měla být 37 °C. Pravidelnou koupel provádíme 1–2× týdně u mláďat a 1× týdně u dospělých jedinců. Je vhodné pořídit si na koupání želvy speciální nádobu, ve které bude spokojená a zůstane v ní po dobu 10–20 minut v klidu. Pravděpodobně se vám nepodaří na první pokus vhodnou nádobu nalézt. Ne každá želva je ve všem co jí nabídnete spokojená. Je důležité, aby se želva při koupeli nebála, že se utopí. Nesmí mít pocit stísněnosti ze zkosených stěn nádoby. Voda by měla dosahovat asi tak do výše 2–3 centimetrů (někdy i výše, záleží na velikosti a tolerantnosti želvy). Všeobecně platí, že želva musí mít možnost nadechovat se i se zataženou hlavou. Želva je často znečištěná a péči potřebuje i krunýř, proto si pořiďte houbičku. Dbejte na to, aby byly odstraněny zbytky potravy zasychající na spodu krunýře a mezi drápy. Udržujte v čistotě i ocásek.
Po koupeli želvu usušíme, nelekněte se, pokud začne při sušení syčet a funět. Následně může i 20 minut trucovat v domečku. Jak jsem již zmiňovala, péči musíme věnovat i krunýři. Po koupeli jej můžeme lehce potřít domácím sádlem. Mnoho začátečníků dělá chybu, když potírá krunýř mastnými chemickými přípravky proto, aby se leskl. Může tak dojít k ucpání pórů krunýře a k ošklivým zdravotním problémům spojeným s odlupováním celých štítků krunýře. Domácí sádlo je bez chemických přísad a tudíž pro želvu teoreticky nejpřirozenější. Ale ani s ním to nepřehánějte. Nepoužívejte ho po každé koupeli, maximálně 1–2× za půl roku, pro oživení barev krunýře to bohatě stačí.
Po koupeli nechte želvu v klidu oddechnout, nejlépe na nějakém suchém a teplém místě. Dopřejete-li jí tento takzvaný oddechový čas, brzy se uklidní, vyleze z úkrytu a začne opět vykazovat aktivitu.

Pro usušení zvířete po koupeli vřele doporučuji papírové utěrky na jedno použití. I při koupeli můžeme v případě potřeby dostat do těla želvy menší množství vitamínů. V teplé vodě rozpustíme trochu vitamínového komplexu v prášku nebo přidáme pár kapek Reptile Elixíru. Zvíře se při koupeli obvykle napije. Také absorpční schopnost kloaky je pozoruhodná. Během koupele získá želva prostřednictvím kloaky další zásoby vody do těla. Od vitamínů ve vodě neočekávejte žádné obrovské účinky, ale i to málo není na škodu. V případě kapek Reptile Elixír je možné pár kapek po koupeli nakapat i na samotný krunýř. Kapání na krunýř nesmíme však uskutečnit častěji jak 3× do měsíce. V případě, kdy je želva naprosto zdravá, doporučuji 1× měsíčně.
Želvu pravidelně vážíme. Podle nápadného úbytku váhy jsme schopni odhalit probíhající nemoc, která je prozatím pro nás neviditelná. Doporučuji zhotovit si tabulku, do které budete zapisovat pravidelné vážení, intervaly odčervování i podávání vitamínů a minerálních látek. Získáte přehled o všem, co jste udělali nebo neudělali. Nemůže se vám stát, že zvíře předávkujete, protože nevíte, kdy naposledy vitamíny dostalo. Do tabulky můžete zaznamenávat i množství a druh potravy, jaké denně konzumuje. Taková tabulka je nedocenitelným pomocníkem veterináře v případě onemocnění zvířete. Tabulka by mohla obsahovat tyto kolonky: denní krmení, vitamínové kapky na potravě, na krunýři a v koupeli, koupel v čisté vodě, přidaný zdroj vápníku, minerální a vitamínový komplex, podání bílkovin, pamlsky, váha želvy, odčervování, návštěva veterináře. U mláďat navíc kolonka míry a přírůstky krunýře. Uvidíte, že budete mít radost z každého nového centimetru nebo příbytku na váze.

Zazimování
Želvy pocházející z mírného pásu jsou zvyklé na zazimování. Některé druhy, například Testudo horsfieldi, se ve volné přírodě ukládají ke spánku i 2× v roce. Jednou v letních měsících, kdy jsou stepi vyprahlé a potravy je nedostatek a podruhé v zimě. Přečkávají ve strnulém stavu (hibernace) nepříznivé podmínky léta i zimy. Zimní spánek má navíc příznivý vliv na plodnost, reprodukční aktivity a životaschopnost vůbec. Během zimního spánku želva čerpá z přebytečných tukových zásob, které si během léta pečlivě nahromadila. Pokud se nevyskytnou nečekané problémy, želvy zimu v pořádku přečkají. Faktem zůstává, že zajištění kvalitní hibernace v našich podmínkách je někdy skutečným problémem. Proto pokud nemáte vhodné podmínky, nikdy raději zdraví a život svých želv neriskujte a zvíře nezimujte.

Pro zimování platí určitá pravidla, za jejich porušení zaplatí želva často smrtí nebo vážnou chorobou.
1. Želva, kterou chceme zazimovat, nesmí být nemocná, jinak by zimu nemusela přežít. Během hibernace se často mohou rozvinout choroby, které jsme před zazimováním přehlédli. Pozor na plísně, klíšťata a jiné parazity.
2. Mladé želvičky nezimujeme vůbec.
3. Želva nesmí mít podváhu, neměla by z čeho čerpat zásoby.
4. Několik týdnů dopředu se želvě musí upravit jídelníček a teplota v teráriu. Postupně snižujeme teplotu i příjem potravy, až želva přestane mít o potravu zájem.
5. Želva nesmí jít spát s obsahem potravy ve střevech. To by znamenalo špatné usnutí a možnou následnou smrt. Proto ji spolu se snižováním dávek potravy a teploty v teráriu koupejte ve vlažné vodě každý den. Želva se musí dokonale vyprázdnit.
6. Před zazimováním želvu zvážíme a během spánku váhu minimálně jednou překontrolujeme. Nesmí dojít k velkému úbytku váhy, to by znamenalo, že se želva budí, pořádně neusnula a je oslabená či nemocná. Toleruje se úbytek váhy o 10 % u dospělých a 15 % u mladších želv. Během zimování pravidelně kontrolujeme poslechem, jestli se želva nevzbudila. Kontrolujeme také teplotu v místnosti, kde želva zimuje. Literatura uvádí teploty v rozmezí 4–7 °C (liší se podle druhu chované želvy). Dohlížíme na kvalitu substrátu, jestli nedochází k plesnivění.
7. Po probuzení želvu hned vykoupeme ve vlažné vodě, měla by se napít. S ohřevem terária a množstvím potravy postupujeme pomalu. V prvních dnech po probuzení bude želva pravděpodobně odmítat potravu. Je to běžné. Opět ji zvážíme a můžeme navštívit veterináře, aby ji prohlédl.

Jak a v čem želvu zazimovat.
Zazimovací bedýnka by měla být asi tak 5× větší, než je velikost krunýře želvy. Rozměry bedničky také závisí na počtu želv. Vhodným materiálem pro bedýnku je dřevo. Na dno dáme asi deset centimetrů vysokou vrstvu vlhkých keramických kuliček - keramzitu nebo tenčí vrstvu stavebního písku. Do poloviny bedýnky nasypeme směs listí a pilin. Připravenou želvu na zimování položíme doprostřed a zlehka jí přihrneme a zasypeme listím až po okraj bedýnky. Pokud je želva stále aktivní, zvolíte jinou metodu. Bedýnku nejprve naplňte až po okraj listím a pilinami. Položte želvu na vrh a čekejte až se sama zahrabe. Zvíře připravené na zimování by však nemělo být příliš aktivní. Na strop je důležité umístit pletivo. Pro želvu jsou kromě kolísajících teplot velkým nepřítelem myši. Pletivo s drobnými očky by ji mělo ochránit. Bedýnku umístíme na klidné místo. Teploty by neměly klesnout pod 0 °C a vystoupat nad 10 °C. Zazimovací období bývá od listopadu do března, takže začněte svou želvu připravovat od konce září, nejpozději začátkem října.
Některá literatura uvádí možnost zazimování ve spodním šuplíku lednice. Co už se ale nedočtete je skutečnost, že se nejedná o obyčejnou ledničku, ve které máte jídlo. Na zimování želv v lednici bychom si měli pořídit malou ledničku, buď úplně obyčejnou nebo nějakou speciální určenou pro tento účel. Důležité je, abychom želvu nebudili neustálými návštěvami lednice, kde přechováváme potraviny. Hluk a světlo by ji jistě budily a vyčerpávaly. Navíc v obyčejné lednici není vždy spolehlivé přesné nastavení termostatu. Proto doporučuji, pokud se rozhodnete zimovat želvu v lednici, pojistěte se a pro jistotu umístěte do lednice teploměr, popřípadě náhradní termostat. Častěji želvu kontrolujte. Řada chovatelů, nezimuje své želvy vůbec a tvrdí, že jsou bez problémů. Mějte ovšem na paměti, že nezimovaná želva většinou ztrácí schopnost reprodukce. Proto pokud chcete založit chov, musíte želvy zimovat.

Nezazimované želvy
Želvě musíme poskytnout dostatek tepla a UV záření v podobě žárovek či zářivek a dostatečný přísun potravy. V každém případě byste měli mít nasušené zásoby rostlin. Tyto zásoby je dobré mít i v případě, že jste hodlali želvu zazimovat. Nikdy nevíte, zda nebudete nuceni zkrátit dobu zimování z jakýchkoli neočekávaných důvodů. V období zimy předkládejte želvě čínské zelí s nastrouhanou mrkví posypané sépiovou kostí. Také je dobré mít zamražené zásoby pampelišek.
Hlídejte váhu zvířete. V zimním období, kdy želva nezimuje, není dobré, aby významně nabírala nebo ubývala na váze.
Řada chovatelů se na podobné situace připravuje pomocí zamražených hotových pokrmů. Využívají potravinářskou želatinu. Natrhané, omyté a nakrájené části rostlin se zalijí uvařenou želatinou například v mělkém pekáčku. Po vychladnutí se potrava rozkrájí na jednotlivé porce a zamrazí. Před zkrmováním se směs nechá přirozeně rozmrznout. Do směsi je možné předem nadávkovat i správné množství vápníku. Na přijímání této pochoutky musíme však naše mazlíčky samozřejmě naučit.