Nezmaři – zajímaví škůdci v akváriích

Když jsem je nedávno našel v akváriu, vzpomněl jsem si na školní léta a hodiny přírodopisu, ve kterých jsme se učili o jeho neuvěřitelné schopnosti regenerace, kdy se z každého uříznutého kousku jeho těla vytvoří nový jedinec. Díky této vlastnosti dostal tento láčkovec z kmene žahavců (Cnidaria) české jméno nezmar.

Nezmaři (řád Hydrida, čeleď Hydridae) žijí ve stojatých vodách přichyceni na ponořených rostlinách, na dně, na různých předmětech apod. U nás je reprezentuje šest druhů ze tří rodů: Hydra (H. vulgaris, H. attenuata, H. oxycnida, H. circumcincta), Chlorohydra (Ch. viridissima) a Pelmatohydra (P. oligactis). Přesná druhová determinace je možná až po mikroskopickém pozorování žahavých buněk (knidy) z čerstvě rozmačkaného těla nezmara.

• Velké množství nezmarů v místě krmení planktonem.

Tělo nezmara má tvar pohárku nebo trubice s trávicí dutinou (tzv. láčka) na jejímž horním okraji je otvor, kterým přijímá i vyvrhuje potravu. Získávání potravy zajišťují dlouhá ramena lemující tento otvor. V těchto ramenech jsou nejvíce soustředěny žahavé buňky, které obsahují žahavé látky (penetranty) nebo látky obsahující lep či jen vlákno ovíjející se kolem kořisti. Nezmar svá ramena natahuje a loví drobné planktonní živočichy, např. buchanky a perloočky. Dostane-li se do akvária, nejen že velmi ubírá potravu rybám, ale může ulovit i malý rybí potěr. Větším rybám jsou dotyky jeho žahavých ramen nepříjemné a jakmile do nich narazí, zřetelně uskakují z jejich dosahu. Nezmar se při podráždění dokáže smrštit až na jednu desetinu původní délky.

Nezmar se v akváriu rychle rozmnoží a to nejčastěji pučením (vegetativní rozmnožování), kdy na jeho těle vyroste až pět nových jedinců, kteří se pak oddělí. Rozmnožuje se i pohlavně. Dalším způsobem množení je již zmiňovaná velká regenerační schopnost nezmarů. Proto je zbytečné snažit se o nějakou fyzickou likvidaci nezmarů v akváriu, toto počínání by naopak vedlo k jeho ještě většímu namnožení.

• Nezmaři přichycení na skle s mladým hlaváčem. Je zde patrné vegetativní množení – pučení, kterým se nezmaři rychle namnoží.

Nezmary do akvária nejčastěji zavlečeme při krmení planktonem nebo s přinesenými rostlinami apod. Při lovu planktonu se snažíme síťkou nerozvířit dno, míjet rostlinstvo a ponořené předměty, kde by mohl být nezmar přichycen. Nalovený plankton pak necháme ustát, a až se nezmaři přichytí na dně a stěnách nádoby, slijeme ho teprve do chovné nádrže. Těmito postupy výskyt nezmara nejvíce eliminujeme.

Na hubení nezmara je ve starší literatuře mnoho receptů. Jedná se zejména o různé použití mědi. Dále jsou doporučovány labyrintní ryby, hlavně čichavci šedí (Trichogaster trichopterus) a rájovci dlouhoploutví (Macropodus opercularis), kteří ale musí být dostatečně hladoví. Svůj problém s nezvanými hosty jsem vyřešil přípravkem Molucid (vyrábí Dajana pet). Pár minut po aplikaci předepsaného množství už bylo vidět smrštění ramen i těla nezmarů. Druhý den už po nezmarech nebyla ani památka. Bohužel musím konstatovat, že k hubení plžů, ke kterému je tento přípravkem hlavně určen, je zapotřebí vyšší koncentrace než předepisuje výrobce a několik aplikací, aby byl účinný.

Přestože jsou nezmaři nevítanými hosty v našich akváriích, nikterak to neubírá na jejich zajímavosti. Jestli na něj někdy narazíte, prohlédněte si jej pořádně a pozorujte jeho lov, je to fascinující malý predátor.

Použitá literatura:
Buchar J., Lellák J. a kol.: Klíč k určování bezobratlých, Scientia, Praha 1995