Překvapení jménem Jack Russel Terrier

O tomto plemeni jsem do nedávna nevěděl téměř nic. Tohoto psa jsem znal pouze z obrázků. Ke změně došlo koncem června minulého roku, kdy jsem nečekaně přišel o svého malého knírače.

Velké rozhodování

V rodině nastalo velké rozhodování, neboť vždy jsme kromě německého ovčáka měli ještě nějakého malého psa v bytě. V předchozích létech to byli postupně dva malí knírači, se kterými jsem i aktivně cvičil a skládal zkoušky z výkonu. Po náhlém skonu posledního, jsem byl rozhodnut počkat si na štěně z pracovního chovu na jaro 2009, ale rodina byla jiného názoru, zejména mladší syn, který, ač nekynolog, se na zmiňovaného vousatého kamaráda dost upnul. I stalo se, že když jsem přišel z procházky, kde jsem rozjímal proč můj knírač náhle odešel, bylo mi sděleno, že syn telefonicky zamluvil štěně jacka … Zítra prý pro něj jedou. Nepomohlo mé domlouvání, že toto plemeno neznáme, je to teriér, je to jiná povaha, provází ho pověst ničitele a tak dále.

Den D

Nastal den D, bylo přivezeno trikolorní štěně, které se ihned začalo rozhlížet po svém novém domově. Naše první venčící vycházky byly provázeny radami sousedů, kteří prý mají známého, který takového psa má, že už mu zničil celý byt, atd. Měl jsem smíšené pocity, což bylo nahlodáváno pochybnostmi, zda-li tuhle malou neřízenou střelu zvládnu. K mému údivu se malý jack velmi rychle naučil venčit, takže po týdnu jsme nevěděli co jsou to loužičky a podobné nadílky. Co se týče zničených věcí, tak to odskákaly pouze jedny domácí pantofle a noha od židle v kuchyni. Jinak nic. Nastolil jsem normální výchovný režim, který jsem používal u všech svých předchozích psů. Ono to začalo fungovat. Během našeho soužití jsem začal nabývat přesvědčení, že se jedná o plemeno, které má předpoklady pro pracovní využití i ve sportovní kynologii. Dnes je našemu jackovi sedm měsíců, chodíme na cvičák, pilně stopujeme, aport je pro něj potěšením. Moje předsevzetí cvičit s tímto plemenem sportovní výcvik utvrdila informace, že jack vyhrál závod malých plemen, že byl jack i na MS záchranných psů …

Závěr

Na závěr chci uvést, že mi při poznávání povahy uvedeného plemene dost pomohl i článek paní Heleny Partlové (Fauna číslo 9/2008). Mohu říci, že paní Partlová velmi přesně popsala povahu, ve skutečnosti se tak jack opravdu chová. Takže děkuji touto cestou zmiňované autorce, co napsala o jackovi, to sedí do slova i do písmene.
Pokud se podaří správně utlumit temperament tohoto malého diblíka, dají se s ním dělat nevídané výcvikové kousky. Už se těšíme na letošní jaro, kdy chceme složit první zkoušku z výkonu.