Jak odnaučit papouška křičet

Nadměrný hluk papoušků může způsobit pravou domácí krizi, vyžadující okamžité řešení, abychom se nemuseli bát vystěhování z domova. Obvykle se sice situace nedostane až tak daleko, avšak křik papouška kakadu, ary nebo amazoňana může poškodit sluch. Pokud máte problém s křičícím papouškem nebo tomu chcete předejít, pokusíme se vám v následujícím článku ukázat, že náprava může být snažší, než si myslíte.

Několik zásad

Svědomité dodržování několika zásad může vést k výrazným výsledkům již první den. Pokud se vám zcela nepodaří „zrušit“ hlučné chovnání, lze ho často nahradit za jeho tišší variantu. Také můžeme vytvořit místo v domě, kde pták nebude křičet. Je známo, že divocí papoušci se setkávají se situacemi a navštěvují místa v divočině, kde se nijak hlasově neprojevují z důvodu bezpečí. Mláďata se zřejmě toto chování učí od dospělých, neboť mladí papoušci, kteří by na sebe upoutali pozornost predátora, by dlouho nepřežili. U doma chovaného papouška převezme roli ptačího rodiče, který učí mládě správnému chování, chovatel. Člověk může papoušky naučit být potichu v určitou dobu na určitém místě. Jeden chovatel koupil mládě amazoňana modročelého odchycené v přírodě. Při každém jeho umístění na balkón velmi hlasitě křičel k velké nelibosti sousedů. A tak jakmile začal křičet, byl okamžitě z jeho oblíbeného místa přenesen jinam. Za krátký čas křik na balkóně přestal a podařilo se ho celkově z velké části omezit.

Program nápravy papouščího křičení má tři hlavní body:

1. Určit pravou příčinu problému.
2. Předejít a odvrátit pozornost ptáka od křiku dříve než se objeví.
3. Posílit správné chování hlazením, slovní pochvalou či pamlskem.

Ohodnocení ptáka a prostředí

Je třeba vypozorovat kdy, kde a proč pták křičí. Potom lze danému chování předejít a odvrátit ptačí pozornost od křiku. Pokuste se přijít na příčinu problému, např. pták křičí, když opouštíte místnost. Podstatou problému zřejmě není to, že odcházíte, ale chudá socializace (společenskost) papouška. Neumí se sám zabavit. Pokoj budete muset opouštět vždy, takže řešení není dělat to, co pták požaduje, ale raději ho přesvědčit, že se může bavit, i když vy u něj nejste. Tiché zvuky (rádio, televize, příjemná hudba) nebo zvukotěsná místnost mohou předejít hlasité odpovědi papouška na hlasité projevy (např. dětský či ptačí křik) z jiné části domu.

Je třeba pozorně ohodnotit všechny části prostředí, kde je váš ptačí přítel umístěn. Je jeho klec dostatečně velká a vhodně umístěná? Má pták ve své kleci dostatek podnětů ke hrám: větve ke šplhání a kousání, různé hračky na klování a hračky vydávající zvuky? Je osvětlení dostatečné a trvá alespoň 12 hodin? Má pták stálý přístup k vodě? Je příjem potravy pravidelný a dieta rozmanitá? Věnujete papouškovi dostatek času, kdy s ním jste v těsném kontaktu (povídáte si s ním, mazlíte se, hrajete si s ním) nebo kdy jste blízko něho (při jídle, dívání se na televizi)? Má pták dostatek pohybu, možností ke koupání a příležitostí k exkurzím do okolí domu?

Předcházení křiku a odvracení pozornosti od křičení

Z předchozího ohodnocení situace dostaneme seznam možných příčin. Někdy odstranění jedné z nich stačí k zamezení nežádoucího chování. Velmi cenné je vědět, kdy obvykle a jak dlouho papoušek křičí a co ho k tomu přiměje (např. dětský pláč, chovatel opouští místnost, děti si hrají s pískajícími hračkami). Potom můžeme danou příčinu odstranit nebo odvést papouškovu pozornost dříve, než se začne hlasitě projevovat. Manipulací s potravou lze odvést pozornost od ranního a večerního křiku. Několik minut před tím, než nastane obvyklá doba papouškova hlučného chování, mu nabídneme jeho oblíbenou potravu. Pokud se nám to jednou podaří a můžeme to znovu zopakovat a více tak zafixovat, máme dobrou šanci změnit původní chování. Pták může být donucen ztichnout i tím, že ho zavřeme do klece.

Jinou formou odvedení pozornosti je každodenní představování nových hraček dělajících hluk. Můžeme mít v zásobě několik typů zvonků a řehtaček, které denně obměňujeme. Nebo papouškovi nabídneme hračku k ničení (např. dřívko k rozkousání na třísky nebo silný provaz).

Zatemňování klece je až poslední způsob, jak utišit vřeštícího ptáka. Většinou se takto problém zcela neodstraní. Pokud občas musíme ztišit ptáka přikrytím klece, použijeme kompromisní způsob. Nejprve mu ukažte pokrývku a dejte mu šanci uvědomit si, že dělá špatnou věc. Přikryjte mu jen část klece a přísně mu dejte najevo, že musí být hodný, jinak ho přikryjete ještě víc. Pokud křičí i nadále, zakryjte další část klece a opět mu připomeňte, že musí být hodný. Když i pak neposlechne, zakryjte klec úplně. Nechte klec zatemněnou asi 10 minut poté, co papoušek přestal křičet. V této době má čas se uklidnit a zapomenout nato, co předcházelo tmě. Potom ho odkryjte a posilujte klidné chování přímým kontaktem nebo nějakou jinou odměnou (pamlsek, hračka). Když pták přestane křičet po zakrytí jen části klece, je dosaženo prvního opravdového úspěchu. Jakmile se vám to stane poprvé či podruhé, hned toto chování posilujte. Postupem času čekejte 1 až 2 minuty po zakrytí klece, abyse se ujistili, že váš opeřenec přestal křičet. Potom ho pochvalte a za dalších pár minut odkryjte. Zůstane-li potichu, opět ho odměňte. Metoda zakrývání klece funguje pouze v případě, že jsou ostatní potřeby ptáka splněny.

Posilování pozitivního chování

Pozitivní posilování dává ptáku najevo, že splňuje to, co se od něj chce. Pokud reaguje na pochvalnou melodii vašeho hlasu, pak lze takto snadno upevnit jakékoli jeho chování mimo křiku. Jakmile si papoušek uvědomil, že je mu za určité chování věnována žádaná pozornost, bude toto chování opakovat.

Ale nejlepší řešení papouščího křiku je, když pták umí odměnit sám sebe za dobré chování. Proto okolní rozptylování (papoušek má možnost se zabavit nějakou hračkou) je věcí, na které je založena citová nezávislost. Pokud se pták naučí, že bude odměněn, když se sám zabaví, bude toto jednání opakovat, aby se mu dostalo další odměny. Čerstvé větve s loupající se kůrou a měnící se podněty ke hraní a zkoumání v okolí papouška jsou nepostradatelnou součástí přeučování. Zaneprázdněný papoušek nekřičí a větve jsou nejsnazší a nejlevnější způsob, jak pozměnit prostředí ptačí klece a opeřence zaměstnat.

Když má pták dostatek podnětů k rozptýlení, jako jsou větve a jiné předměty ke klování, když mu poskytnete zajímavé rozptýlení přímo před tím, než by obvykle začal křičet a pokud je příslušné, nezávislé pozitivní chování náležitě posilováno, jednání bez křiku se upevní v celkovém papouščím chování. Místo nepříjemného křiku se u vás doma rozhostí klid a pohoda.