Konec topení

Jak už jsem se ve Fauně jednou zmínil, chovám společně na dvorku volně asi dvacet druhů různých malých ptáků, samozřejmě kupírovaných. Mezi nimi pět ozdobných kačírků a různé japonské křepelky, které jsou po mnoho generací chované u nás jen v klecích. Asi proto si nedovedou poradit s nabytou svobodou.

Domnívají se snad, že Mojžíš udělá zázrak jako Izraelitům a ony pak suchou nohou přejdou rybníček, určený kačenkám ke koupání. Samozřejmě, že se mně jich většina utopila. Psal jsem na toto téma do Fauny, nabízel za radu zdarma celoroční snášku od zachráněných křepelek. Rad přišlo několik, já za ně děkuji, ale žádná se neosvědčila.

Až letos jsem si koupil jako poslední pokus čtyři různobarevné křepelky, ale můj kurs plavání neměl úspěch. Pak jsem si koupil čtyři odrostlá kuřata, která jsem nekupíroval a pouštěl je postupně do mělké vody u břehu, pak dál od břehu a pak do hlubší vody, kde nedostaly na dno. A ejhle. Křepelky se naučily plavat. Jako důkaz přikládám fotografii.

Dobrovolně do vody samozřejmě nejdou, a tak aby nevyšly ze cviku, když je teplo, tak koupání opakuji. Uplavou sice jen jeden až dva metry, musí mít pozvolný břeh, ale pro jejich záchranu to stačí. Já jsem si dokázal, že zvířata můžeme naučit i věcem, které jsou proti jejich přirozenosti. Naše cirkusy to dělají pro pobavení diváků a já jsem to dokázal pro záchranu života svých křepelek.