Dospívání a začátek snášky

V minulých číslech Fauny jsme se věnovali odchovu do období pohlavní dospělosti – u kuřic a mladých kohoutků do věku dvanácti týdnů. Dnes se podívejme na období dospívání a začátku snášky.

V období dospívání se kuřicím a kohoutkům zvětší hřeben a laloky, jsou intenzivněji červeně zbarvené. Změní se i zvukové projevy, kohoutci začínají kokrhat. Také jejich opeření je už „dospělé“. Kohoutky a kuřičky bychom měli v tomto období odchovávat odděleně.

Před začátkem snášky (viz níže) přemístíme kuřice z odchovny do kurníku, na 1 m2 počítáme 6 až 7 slepic. K vybavení kurníku patří snášková hnízda, hřady, trusný stůl, krmítka a napáječky. Na jednu nosnici počítáme orientačně s 25 cm hřadu, 15 cm krmítka, 3 cm hrany napáječky. Pokud odchov i chov probíhají na stejném místě, umístíme snášková hnízda. Kuřice si na ně zvyknou a my tím předejdeme zanášení vajec.

Snášková hnízda mohou být individuální nebo společná. Individuální hnízda pro hrabavou drůbež mají rozměry 30×35×35 cm a mohou být až ve třech řadách nad sebou. Umísťujeme je dále od oken, tak aby v nich bylo přítmí a klid, a co nejdál od vstupního otvoru z výběhu, aby si drůbež o čistou podestýlku očistila nohy (především pokud bývá výběh po dešti zablácený). Před hnízda umisťujeme náskokové tyče. Prostor nad hnízdy by měl být zešikmený, tak aby tam slepice nemohly hřadovat a znečišťovat hnízda. Velmi hezky vzhledově působí klasické proutěné kukaně. Jsou však náročné na údržbu.
Pokud chceme mít přehled o snášce, můžeme využít kontrolní snášková hnízda. Pro chovatele jsou poměrně náročná na čas (musíme je alespoň třikrát denně vybírat a vypustit slepice, které již snesly vejce), nosnice je po snesení vejce nemůže sama opustit.

Začátek snášky

Začátek snášky není dán jen genetickým založením, ale můžeme jej ovlivnit i podmínkami prostředí a výživou. Nástup snášky bychom neměli uspěchat, i když ranost se taky cení. Pokud kuřice začnou nést příliš brzy, vejce jsou malá a organismus slepičky se vyčerpává. Pozdější začátek snášky zase sníží rentabilitu chovu.

Stáří, ve kterém by slepice měly začít nést:

• Lehká plemena po 5. měsíci.

• Středně těžká plemena po 6. měsíci.

• Těžká plemena po 8. měsíci.

• Bojová plemena po 9. měsíci.

• Zdrobnělá a zakrslá plemena

po 5.–7. měsíci.

Snáška

Snáška je daná počtem, hmotností a kvalitou snesených vajec, která slepice snesou za určité časové období. U konzumních vajec se snáška vyjadřuje jako produkce vaječné hmoty (počet vajec x hmotnost), u násadových vajec počtem vajec vhodných k nasazení.

Divocí předkové snášeli vejce jen v reprodukčním období, většina dnešních plemen snáší celoročně (v závislosti na vhodných podmínkách), schopnost zimní snášky je ale u jednotlivých plemen různá. Existuje také řada původních plemen, která se snáškou blíží původním kurům. Předpokládaná roční snáška slepic plemen zařazených do Vzorníku plemen drůbeže se pohybuje od 30 do 200 vajec, může se ale lišit.

Pro snášku byla vyšlechtěna lehká a středně těžká plemena. U lehkých je výhodou nižší hmotnost nosnic a tím nižší spotřeba krmiv (ta tvoří většinu nákladů na chov) na produkci vaječné hmoty (počet×hmotnost vajec). Velmi dobrá závislost mezi množstvím spotřebovaného krmiva a produkcí vaječné hmoty je u zdrobnělých plemen. Největší vejce nesou velsumky a bílefeldské slepice.

Při výběru plemene hraje mnohdy roli barva skořápky, je i často předmětem dotazů, proto přehled plemen a barvu skořápky naleznete v tabulce. Ne vždy platí, že plemena s bílými ušnicemi snášejí bílá vejce (např. forverky).

Snáškový cyklus

První snáškový cyklus začíná pohlavní dospělostí a končí pelicháním. Snáškový cyklus můžeme rozdělit do tří fází:
1. fáze: intenzita snášky se zvyšuje na 80 až 90 %, nosnice roste a zvyšuje se i hmotnost vajec;
2. fáze: intenzita snášky se postupně snižuje, růst nosnic je ukončen, zvyšuje se podíl tuku v těle, hmotnost vajec se zvyšuje;
3. fáze: intenzita snášky klesá rychleji, zvyšuje se podíl tuku v těle nosnice, na konci třetí fáze začínají nosnice pelichat.

První vejce po dosažení pohlavní dospělosti jsou malá a říká se jim kuřecí. Jsou vhodná ke konzumaci, pro líhnutí se nehodí, mohou být znečištěná krví. Také ne všechny kuřičky začnou snášet najednou. Uvedeny byly rozdíly podle typu plemen, i v rámci skupin je začátek snášky různý. Např. u lehkých plemen je začátek snášky mezi 150.–190. dnem, u středně těžkých mezi 180. a 220. dnem. Orientačně je to u lehkých plemen ve 21 týdnech asi 10 %, ve 22 týdnech 35 %, ve 23 týdnech věku 70 % kuřic. Rozpětí věku při snesení prvního vejce může být až 6–10 týdnů. U kuřic, které byly dostatečně vyspělé a začaly nést dříve, byla zjištěna vyšší snáška. Podhradský uvádí závislost mezi měsícem líhnutí, hmotností a snáškou ve prospěch zvířat vylíhnutých brzy na jaře.

Délka snáškového cyklu závisí na věku a pohlavní dospělosti a může být až 64 týdnů. Vejce snesená v prvním roce jsou menší (asi o 8 %) než vejce starších slepic. V prvním roce jich ale slepice snese nejvíc. Rentabilní je používat slepice-nosnice dvě snášková období.

V průběhu snáškového cyklu je různá i biologická kvalita vajec. Zatímco první snesená vejce jsou menší, na konci cyklu se mohou vyskytnout podlouhlá dvoužloutková vejce (žloutků může být i víc), popř. kulovitá vejce s malým podílem bílku. Ve vejci se může vyskytnout cizí tělísko, např. krevní sraženina. Slepice, které pravidelně snášejí abnormální vejce, z chovu vyřadíme, je to způsobeno trvalými změnami jejich vnitřních orgánů.

Intenzita snášky

Slepice snášejí vejce v sériích (vejce snesená ve dnech po sobě), mezi nimiž jsou přestávky (intervaly). Dobré nosnice s vysokou intenzitou snášky produkují vejce v dlouhých sériích s krátkými přestávkami. Pokud nás zajímá množství snesených vajec, intenzitu snášky vyjádříme procentickou snáškou (vypočítáme ji jako podíl celkového počtu snesených vajec * 100 a počtu dní ve sledovaném období). Průběh snášky v % můžeme graficky vyjádřit tzv. snáškovou křivkou.
(Dokončení příště.)

Dospělost můžeme rozdělit do tří skupin, a to na:
Pohlavní dospělost	období, kdy zvíře začíná produkovat pohlavní buňky (snáška lehkých plemen začíná kolem 21. týdne, u středně těžkých o 3–4 týdny později).
Chovatelská dospělost	období, kdy je vhodné zvíře použít k plemenitbě, ještě není dokončen tělesný růst a vývin, ale zvíře už je dostatečně vyspělé a zátěž znamenající produkci je tolik nezatíží (tělesný růst se dokončuje ještě v prvních čtyřech měsících snášky).
Tělesná dospělost	období, kdy je dokončen tělesný růst a vývin.

 

Barva skořápky u jednotlivých plemen slepic
bílá	smetanová	světle hnědá (krémová)	hnědá	tmavě hnědá	modrozelená
andalusky, apencelští chocholáči, bantamky, basetky, bergští korkháči, brakelky, bredy, durýnští vousáči, brabantky, holandské chocholaté, holandské zakrslé, hudánky, japonky, laflešky, lakenfeldky, leghornky, minorky, paduánky, rýnské slepice, soví vousáči, sultánky, španělky, vlašky, východofríští rackové.	asilky, bojovnice novoanglické, bojovnice staroanglické, holokrčky, malajky, oravky, orlovky, sulmtálky.	bojovnice jamato, ko bojovnice šamo, bojovnice madraské, bojovnice tuzo, brahmánky, české slepice, dolnorýnské slepice, faverolky, fénixky, forverky, hedvábničky, japonky okina čabo, kadeřavé slepice, kočinky, kočinky zakrslé, lanšanky německé, mechelenky, německé říšské slepice, ohiki, orpingtonky, rousné zakrslé, sasexky, saské slepice, sumatranky, vranohlavky, žerzejští obři.	amroksky, australky, bojovnice indické, bojovnice šamo, drážďanky, hempšírky, plymutky, rodajlendky, šumavanky, vyandotky.	barneveldky, bílefeldské slepice, velsumky, maransky.	Araukany.