Plymutky
Plymutky jsou středně těžké plemeno se zajímavou produkcí vajec s tmavě žlutou až hnědou skořápkou a velmi kvalitním masem. Je to drůbež temperamentní a otužilá, která se hodí i do vyšších poloh. Plemeno, které si jistě zaslouží pozornost.
Zařazení: středně těžká plemena (ve Vzorníku plemen drůbeže skupina D2).
Původ: velká forma USA, zdrobnělá Německo.
Kroužek: kohout 22 mm, slepice 20 mm, zdrobnělá forma kohout 15 mm, slepice 13 mm.
Vznik plemene
Kolébkou tohoto plemene je Severní Amerika. Poprvé se objevily plymutky na výstavě drůbeže v Bostonu v listopadu roku 1849. Představil je Dr. J. Bennet s několika dalšími chovateli. Podle svého bydliště – města Plymouth ve státě Massachusetts je pojmenovali Plymouth Rocsk – plymutské skály. Plymutky se pravděpodobně vyskytovaly v několika barvách, ale Dr. Bennet tehdy píše, že dává přednost barvě krahujcové. Více informací z historie šlechtění plymutek je publikováno ve speciálním vydání vzorníku vydaného Americkou drůbežářskou organizací (American Poultry Association) v roce 1915. K jejich šlechtění bylo použito několik plemen: bílé kočinky, tmavé brahmánky, bílé brahmánky, černé javanky, langšanky, dorkinky, černé minorky, černé španělky a dominikánky.
Na ustalování a zlepšování plemene se podílelo mnoho spolupracovníků. Jejich snahou bylo vytvořit plymutku jako speciální komerční velmi zajímavé plemeno v USA. Roku 1891 byl založen Americký klub chovatelů plymutek žíhaných, což znamenalo další rychlý rozvoj plemene. Členové klubu promyšleně šlechtili a zdokonalovali jak typ, tak i kresbu peří, nezapomínali ani na hospodářské vlastnosti.
V Anglii se vyvíjel chov plymutek svérázným způsobem, první plemenná zvířata tu byla dovezena počátkem sedmdesátých let 19 století. Rozdíl byl ve výšce nohou a větší hmotnosti. Angličané zdokonalovali žíhání, zvířata byla spíše tmavší. Právě z Anglie byly první plymutky dovezeny k nám. Už v roce 1908 bylo u nás ustaveno „Sdružení pěstitelů plymutek krahujcovitých“. I přes to, že se později dovážel plemenný materiál především z Německa, objevují se i dnes občas v našich chovech jedinci s vyššími běháky.
Také Němci nejdříve dováželi plymutky z Anglie. Barva slepic byla příliš tmavá, kohouti zas světlí s rozmazanou kresbou. Proto přivezl O. Paulsen z Dánska, kde měli import z Ameriky, násadová vejce. Roku 1901 založil v Německu Sdružení chovatelů plymutek krahujcových. Později se dovážel plemenný materiál přímo z Ameriky, kde byla zvířata tmavě žíhaná, kresba byla čistá a úzká a stala se velmi oblíbenou.
Pojmenování barevného rázu krahujcové na žíhané se v Německu změnilo roku 1909, u nás v roce 1914. Postupně se měnil a zdokonaloval i typ plymutek. Původní hranaté tvary se uhlazovaly, linie zad se stala vodorovnou a k ocasu mírně stoupala, prodlužovala se délka zad. Poměrně vysoké nohy se zkrátily.
Zvířata světlejšího odstínu a lehčího typu byla prezentována jako americké plymutky – amrocks.
Šlechtění bílých plymutek začalo v roce 1864, použity byly žíhané (tehdy krahujcové) plymutky, slepice světlých brahmánek a kohouti bílé dorkinky. American Poultry Association (APA) byly uznány v roce 1888. U nás se poprvé objevily v roce 1937. M. Vaculík ve svém článku uvádí, že po druhé světové válce byly díky velkochovům drůbeže dovezeny z Ameriky kromě jiných plemen i bílé plymutky. Dovezená zvířata měla zvýšit masnou užitkovost a snášku, v mnohém se však lišila od standardu původních plymutek. Kvality masné drůbeže, velmi dobré opeřování a růst lákaly mnohé chovatele, kteří se snažili získat chovný materiál do svých chovů. Na výstavách se stále častěji objevovali jedinci hrubé konstituce, s velkou hlavou, přerostlým, hrubě řezaným hřebenem, nadměrně ochmýřeným obličejem, dlouhým krkem, dlouhým a širokým tělem, vysokými hrubými běháky, které ztrácely původní žlutou barvu a dostávaly světlé až masové zbarvení. Tak se značně narušily krásné a ušlechtilé tělesné tvary plymutek.
Žluté plymutky byly poprvé vystaveny v roce 1893. Vznikly křížením žlutých kočinek a světlých brahmánek. Jsou zmínky, že anglické plymutky žluté mají krev žlutých orpingtonek. APA byly uznány v roce 1894.
Na vzniku plymutek koroptvích vlnitých se podíleli kohouti tmavých kornišek nebo indických bojovnic a slepice koroptvích kočinek. Tito kříženci se pářili se zlatými černě lemovanými vyandotkami. Selektováni byli jedinci nejvíce podobni plymutkám. APA byly uznány 1909.
Plymutky s kolumbijskou kresbou byly vyšlechtěny v Ohiu křížením světlé brahmánky s žíhanými a bílými plymutkami. APA byly uznány 1910.
Postupně vznikaly i další barevné rázy. Za pozornost nesporně stojí také zdrobnělé plymutky, na jejichž vzniku pracovali němečtí chovatelé. Vzhledem k produkci vaječné hmoty k tělesné hmotnosti a tím i spotřebě krmiva jsou zdrobnělá plemena velmi zajímavá.
Plemenné znaky
Plymutky patří k plemenům středního tělesného rámce. Jejich hmotnost se v prvním roce pohybuje u kohoutů mezi 2,9–3,5 kg, u slepic mezi 2,3–2,9 kg. Trup je obdélníkového tvaru, delší, široký a hluboký, nesený je vodorovně. Linie zad plynule navazuje na krk a směrem k ocasu plynule stoupá k sedlu a navazuje na krátký ocas široce nasazený pod úhlem 20–25°. Rejdováky jsou jen málo rozevřené.
Holeně plymutek jsou středně dlouhé, běháky poněkud delší, žluté. U tmavších barevných rázů se vyskytuje příměs tmavších pigmentů.
Hlava je menší, jemnější, hřeben listový menší a jemné struktury, u slepic neklopený. Praporek sleduje linii týlu, ale těsně k němu nepřisedá. Ušnice plymutek jsou červené, menší až středně velké a jemné tkáně, podobně také laloky.
Nejčastější exteriérové vady
K vadám patří neodpovídající utváření trupu, např. plochá prsa zejména u kohoutů, úzká prsa, krátké trupy. Málo prostorné či úzké trupy a drobnější rámce jsou problémem hlavně u modrých plymutek.
Vadou je i nesprávné utváření horní linie. Příliš vysoké nebo úzce postavené běháky, vysoko nesený ocas. Vadou jsou i jiná zbarvení zobáku nebo běháků.
Některá zvířata mají nežádoucí hrubé nebo dlouhé hlavy, velké, hrubé hřebeny, laloky či ušnice nebo peříčky zarostlé obličeje.
V poslední době se objevuje nedostatečný vývin rejdovacích per v ocase nebo jejich narušená struktura, zejména u žíhaných a žlutých plymutek. U některých barevných rázů se vyskytuje nežádoucí kypré peří nebo podušky zejména v oblasti sedla.
Barevné rázy
Nejznámějším kresebným rázem plymutek jsou plymutky žíhané. Jednotlivá pera mají černou základní barvu, která je přerušovaná ostře ohraničenými šedobílými proužky. Ty probíhají po celé ploše pera včetně podsady. Šířka proužků je stejná, špičky per jsou černé. U slepic jsou černé proužky dvakrát širší než šedobílé, proto se slepice jeví tmavší než kohouti.
Výlukovou vadou je zahnědlý nebo rezavý odstín, bílé špičky per s výjimkou loketních letek, hrubá nebo nepravidelná kresba. Odchylky od kresby jsou časté zejména v letkách, rejdovácích a srpech. Vyskytují se i jedinci bez kresby v podsadě.
Kuřata žíhaného rázu pomaleji opeřují.
Plymutky jsou u nás uznané i v barvě bílé, černé, modré, modré s lemy, žluté, zlatokrké, červeně koroptví vlnité, stříbrně koroptví vlnité, bílé kolumbijské, žluté kolumbijské a stříbrné černě lemované. Na speciální výstavě v Chlumci nad Cidlinou byly vystaveny i zdrobnělé zlaté černě lemované.
| Tabulka: Výskyt barevných rázů plymutek v zemích EE | ||||||
| Původ | Česká republika | Německo | Belgie | Velká Británie | Francie | Itálie |
| USA | Plymutky | Plymouth Rocks | Plymouth Rock | Plymouth Rock | Plymouth Rock | Plymouth Rocks |
| modré | blau | bleu | ||||
| modré s lemy | blau-gesäumt | bleu liseré | ||||
| žluté | gelb | fauve | buff | fauve | fulva | |
| žluté kolumbijské | gelb-schwarzcolumbia | fauve herminé noir | fauve herminé noir | |||
| žíhané | gestreift | barré | barred | barré | barrata | |
| červeně koroptví vlnité | rebhuhnfarbig-gebändert | perdrix doré maillé | perdrix doré maillé | perniciata maglie nere | ||
| černé | schwarz | noir | black | noir | nera | |
| stříbrně koroptví vlnité | silberfarbig-gebändert | perdrix argenté maillé | perdrix argenté maillé | perniciata argento maglie nere | ||
| bílé | weiß | blanc | white | blanc | bianca | |
| bílé kolumbijské | weiß-schwarzcolumbia | blanc herminé noir | columbian | blanc herminé noir | bianca columbia nero | |
| D | Zdrobnělé plymutky | Zwerg-Plymouth Rocks | Plymouth Rock naine | Plymouth Rock Bantam | Plymouth Rock naine | Plymouth Rocks nana |
| modré | blau | bleu | ||||
| modré s lemy | blau-gesäumt | blue | ||||
| hnědé koroptví vlnité | braungebändert | perdrix brun maillé | perniciata maglie nere | |||
| žluté | gelb | fauve | buff | fauve | fulva | |
| žluté kolumbijské | gelb-schwarzcolumbia | fauve herminé noir | ||||
| žíhané | gestreift | barré | barred | barré | barrata | |
| zlatokrké | goldhalsig | |||||
| hnědě porcelánové | braun-porzellanfarbig | Porcelaine rouge | ||||
| červeně koroptví vlnité | rebhuhnfarbig-gebändert | perdrix doré maillé | partridge | perdrix doré maillé | ||
| červené krahujcové | rot-gestreift | barré rouge | ||||
| černé | schwarz | noir | black | noir | nera | |
| stříbrně koroptví vlnité | silberfarbig-gebändert (dunkel) | perdrix argenté maillé | ||||
| bílé | weiß | blanc | white | blanc | bianca | |
| bílé černě kolumbijské | weiss-schwarzcolumbia | blanc herminé noir | columbian | |||
| Původ | Chorvatsko | Nizozemsko | Polsko | Skandinávie | Španělsko | Slovensko |
| USA | Plimutrok | Plymouth Rocks | Plymouth Rock | Plymouth Rocks | Plymouth Rock | Plymutka |
| blauw (ongezoomd) | modrá | |||||
| buff | żółty | gule | leonada | žltá | ||
| buff zwartcolumbia | ||||||
| prugasta | gestreept | pręgowany | tvaerstribet | barrada | pásikavá | |
| meerzomig patrijs | guld sortbandet | aperdizada c.ma.múlt. | jarabičia vlnitá | |||
| zwart | czarny | sort | negra | čierna | ||
| meerzomig zilverpatrijs | solvtegnet | striebornosfarbená-vlnitá | ||||
| wit | biały | hvid | blanca | biela | ||
| wit zwartcolumbia | biało czarny kolumbia (jasny) | bielo čierna kolumbia | ||||
| D | Patuljasti Plimutrok | Plymouth Rock kriel | Plymount Rock miniaturowy | Dvaerg-Plymouth Rocks | zdr. Plymutka | |
| blauw (ongezoomd) | modré | |||||
| modrá s lemom | ||||||
| brazowy jasno obrzeżony | guld sortbandet | hnedá vlnitá | ||||
| buff | żółty | gul | žltá | |||
| buff zwartcolumbia | žltá kolumbia | |||||
| prugasta | gestreept | pręgowany | tvaerstribet | pásikavá | ||
| złotoszyji | ||||||
| roodporselein | ||||||
| meerzomig patrijs | kuropatwiany jasno obrzeżony | jarabičia vlnitá | ||||
| rood gestreept | ||||||
| zwart | czarny | sort | čierna | |||
| meerzomig zilverpatrijs | srebrny jasno obrzeżony | striebornosfarbená vlnitá | ||||
| wit | biały | hvid | biela | |||
| columbia | svetlá |
Užitkovost
Důležité je pamatovat na to, že plymutky byly vyšlechtěny pro svou užitkovost, nejen pro výstavy. Často diskutovanými jsou rozdíly v užitkovosti (i vlastnostech) u jednotlivých barevných rázů.
Vzorník uvádí 160–200 vajec s minimální hmotností 55 g. Snáška plymutek podle testu užitkovosti je uvedena v tabulce.
Plymutky žíhané jsem chovala 10 let. Po dovozu kohouta z Německa se snížila snáška, resp. u slepiček, které byly exteriérem i kresbou opravdu plymutkami žíhanými. U těch, které měly kresbu o něco širší a vyšší hřebínky, byla snáška vyšší. Svoji práci pro Středoškolskou odbornou činnost a SCHDM dělala tehdy v mém chovu L. Hajduková. Podle jejích údajů se snáška pohybovala u jednotlivých slepic od 180 do 252 vajec.
Pokud jim vytvoříme vhodné podmínky, plymutky nesou i v zimě. Většinou kvokají zřídka, ale u jednotlivých barevných rázů, resp. v některých chovech (kvokavost je dědičná), může být situace odlišná. Problém s kvokavostí je zejména u plymutek žlutých.
U zdrobnělých plymutek se snáška pohybuje okolo 140 vajec o hmotnosti 40 g.
Plymutky vynikají rychlým růstem a dobrou zmasilostí. Barva kůže je žlutá.
Výsledky kontroly užitkovosti v roce 2010 podle uznaných chovů evidovaných Plemennou knihou drůbeže. Zdroj: www.plymutky.cz | ||||
| Druh a typ plemene | Počet KU (ks) | Průměrná snáška vajec na slepici (ks) | Průměrná hmotnost vajec (g) | Líhnivost (%) |
| Plymutky bílé | 45 | 190,4 | 59,2 | 87,2 |
| Plymutky červené koroptví vlnité | 18 | 188,8 | 57,0 | 77,9 |
| Plymutky černé | 2 | 177,9 | 58,6 | 94,0 |
| Plymutky žíhané | 13 | 170,0 | 55,0 | 41,0 |
| Plymutky žluté | 36 | 163,9 | 59,8 | 85,0 |
| Plymutky zdrobnělé černé | 15 | 146,6 | 45,0 | 71,0 |
| Plymutky zdrobnělé červené koroptví vlnité | 20 | 144,5 | 45,3 | 71,0 |
| Plymutky zdrobnělé bílé | 11 | 121,0 | 42,0 | 70,0 |
| Plymutky zdrobnělé žluté | 14 | 112,0 | 39,7 | 90,1 |
Specifika chovu
Plymutky jsou klidné, přítulné, ale shánlivé. Velké výběhy jsou pro ně výhodou, využijí je, ale můžeme je chovat i na ohraničeném prostranství. Plymutky jsou rychle rostoucí slepice, některé barevné rázy pomaleji opeřují. Slepičky začnou snášet vajíčka v šesti nebo sedmi měsících a jsou zcela vyspělé.
Pokud plymutkám dopřejeme energeticky bohatou krmnou dávku, mají sklon ke ztučnění a přerůstání.
Zahraničí
Přehled dnes chovaných barevných rázů plymutek v Evropě je uveden v tabulce. Informace o Klubu chovatelů plymutek v Německu naleznete na internetových stránkách:
http://www.plymouthrocks.de/. Své speciální výstavy bude mít klub na německé výstavě mladé drůbeže v Hannoveru 20.–21. října 2012 a na 27. Evropské výstavě v Lipsku 7.–9. prosince 2012.
Klub
První klub chovatelů plymutek u nás vznikl už v roce 1908, jeho prvním předsedou se stal F. Rozhoň z Jihlavy. Po první světové válce vedl plymutkáře téměř dvě desetiletí J. Karolín, dále V. Žoha, jehož vedení přineslo do klubu řadu moderních organizačních i chovatelských prvků. Po revoluci v roce 1989 to byl J. Mašek, kdo stmeloval zájemce o chov plymutek. Dnešním předsedou je J. Těšínský, Chotěměřice 10, 584 01 Ledeč nad Sázavou, tel.: 569 722 515, mobil: 604 838 235, e-mail: plymutky@seznam.cz. Klub chovatelů plymutek má dveře otevřené dokořán pro každého, kdo to myslí vážně s chovem tohoto zajímavého plemene. Své klubové expozice Klub pořádal loni v Žirči, kde bylo vystaveno 110 velkých i zdrobnělých plymutek ve 12 barevných rázech, a v Novém Městě nad Metují se představilo 135 plymutek ve 14 barevných rázech. Speciální výstava se tradičně koná v Chlumci nad Cidlinou, kde bylo loni vystaveno 386 plymutek v 18 barevných rázech. Více informací o Klubu chovatelů plymutek naleznete na internetových stránkách: www.plymutky.cz.
