Kanadský sphynx

Lidé se do něj buďto zamilují, anebo jej nenávidí. Zjev mimozemšťana, výrazné oči, přímý pohled až do duše, velké uši i vrásčitá kůže vyvolávají v lidech rozdílné reakce. Je to kočka bez srsti, kterou vyhledávají extravagantní lidé i alergici.

Kde se vzaly kočky bez srsti

Bezsrstost koček v lidech vzbuzuje spoustu otázek. Jednou z nich je, zda může člověk až tak daleko zasahovat do přírody. Vždyť kočka má být chlupatá. Je to nejčastější mýlka, které se laik může dopustit, protože plemeno sphynx vzniklo zcela přirozeně. Mezi koťaty obyčejných koček se začala objevovat holá koťata. A tak začala dlouhá cesta až tam, kde jsme dnes.

Název plemene

Sphynx (neboli kanadský sphynx) je název, který dostaly tyto kočky podle místa jejich velikého objevení a znovunalezení – Kanady. Než se ustálil název sphynx, tak se jim dříve říkalo „Moonstone Cats“ – česky měsíční kameny.

Historie

Bezsrsté kočky se objevovaly již v období aztécké kultury. Jejich přítomnost je popsána také v Mexiku kolem roku 1900, v Indii a v Maroku v roce 1934 a v Paraguayi v roce 1939. V tom období se však nenašel někdo, kdo by se věnoval chovu bezsrstých koček. Po mnoha letech, v roce 1966 v Ontariu v Kanadě, se objevily bezsrsté kočky znova. Černobílé domácí kočce Elizabeth se narodil nahý černý kocourek jménem Prune. Příbuzenskou plemenitbou rodina Bawových vykřížila několik dalších holátek a následně spolupracovala s manžely Tenhovovými, čímž započali chovatelský program k vzniku plemene sphynx. Následovali další chovatelé, jak z USA, tak později přibyli i z Evropy. Následně v 70. letech se objevily další kočky v Kanadě, tentokrát volně žijící bezsrsté kočky v ulicích Toronta. Těchto koček se ujala chovatelka siamských koček Shirley Smithová, která spatřila v těchto kočkách jejich výjimečnost. Díky rokům práce chovatelů, kteří se začali věnovat chovu a šlechtění těchto úchvatných koček, se dostavily první úspěchy v šlechtění.

Složitá cesta šlechtění

Jelikož se přirozeně nerodilo mnoho nahých koček, chovatelé byli nuceni k příbuzenské plemenitbě. V té době neměli dostatek znalostí o genu, který způsobuje bezsrstost. Plemeno bylo tedy v počátcích ohroženo vysokým koeficientem inbreedingu, tedy příbuznosti. Hrozily tak jak vrozené, tak genetické vady, ale ohrožená byla také životaschopnost plemene. Proto chovatelé začali přikřižovat další plemena s genetickou mutací srsti, především devon rexe. V současnosti je k přikřižování povolena jedině americká či evropská krátkosrstá anebo domácí kočka.

Povaha sphynxe

Sphynxové jsou přátelští, neagresivní a jsou to velmi inteligentní kočky. Často jsou srovnávané s povahou dítěte. Jsou to také velcí zvědavci, z jejich oblíbeného místečka sledují veškeré dění v domácnosti a jsou kdykoli připraveni se do něj zapojit. Většinou mají v oblibě teploučké místečko někde ve vaší postýlce. Sphynx je kočka nesmírně vnímavá, citlivá, až naivně důvěřivá. Tyto kočky také rychle najdou nejjednodušší cestu do pytlíku s pamlsky. Jsou opravdu nesmírně hravé. Sphynxové mají velice rádi společnost, ať už lidskou nebo jiného domácího zvířete. Jsou známé svou odolnou psychikou, přesto nesnáší dlouho samotu. Jsou fixované na svého člověka a sphynx jako jedináček může citově strádat, což může oslabit jeho imunitu. Tato kočka se vlastně ničeho nebojí. Kvůli možnému podchlazení neřádí venku, tím pádem lovecký instinkt, který je zakořeněný ve všech kočkách, sphynx naprosto postrádá. Na druhou stranu si velmi rychle zvyknou na lidské zvyky. Také na lidskou řeč velice rádi odpovídají svým mňoukáním. Je to plemeno velmi vitální a zdravé. Nejstarší kočka Granpa z USA se dožila 34 let. Pohlavní aktivita je u nich výrazně snížena ve srovnání s jinými kočkami, proto kocouři obvykle neznačkují a kočky ve dnech říje nijak neobtěžují. Sphynx jsou zahaleny tajemstvím, což ještě více vyzdvihuje jejich oblibu u milovníků koček.

Volný přepis standardu podle FIFe

Velikost

Střední, vzhledem ke své velikosti překvapivě těžká kočka.

Hlava

Tvar: modifikovaný klín se zaoblenými rysy, poněkud delší, než je jeho šířka.

Lebka: lehce zakulacená s plochým čelem.

Profil: lehký až mírný stop, při nasazení rovného nosu.

Tváře: vystouplé lícní kosti.

Tlama a brada: silně zakulacená tlama a silná brada.

Hmatové chloupky: celé nebo ulámané, vzpřímené.

Uši

Tvar: velké široké a otevřené, v nasazení s lehce zakulacenými špičkami.

Vnitřní strana ucha je zcela bez srsti. Slabé osrstění na vnější straně ucha je povoleno.

Umístění: vzpřímené, nasazené v lehkém úhlu na hlavě, zevně směřující. Odstup mezi ušima je o něco větší než šířka jednoho ucha. ¨

Oči

Tvar: podobný citrónu, velké, postavené směrem k zevnímu okraji ucha.

Barva očí: v ideálním případě se hodí ke zbarvení kůže.

Šíje

Charakteristika: střední délka, zaoblená a svalnatá, zaoblená od lopatek k nasazení hlavy. Silná zejména u kocourů.

Tělo

Stavba: středně dlouhé, tvrdé a svalnaté, nepříliš jemné. Dobře zaoblené, nikoliv však tlusté břicho. Silná, zaoblená hruď.

Končetiny

Běhy: délka v dobrém poměru k tělu, středně dlouhé. Zadní poněkud vyšší než přední. Přední končetiny široko od sebe posazené, tvoří pomyslné „O“. Středně mohutné kosti, končetiny jsou silné a svalnaté.

Tlapky: oválné s dlouhými, štíhlými, výraznými prsty.

Ocas

Charakteristika: štíhlý, silnější v nasazení, sbíhá se do špičky. Délka je přiměřená k tělu. Lví ocásek (chomáček chlupů ke konci ocasu) je povolen.

Srst a kůže

Textura: jako hadřík z kůže. Hladíme-li kočku po kůži, povrch kůže připomíná broskev.

Vrásnění: vrásky nebo také faldičky jsou žádoucí zvláště kolem tlamy, na čele a kolem lopatek. Faldičky však nesmí být natolik vyvinuté, aby ovlivňovaly normální funkce kočky. Krátké, měkké, jemné chloupky na nohou hřbetu, nosu a tvářových kostech, na zadní straně uší a špičce ocasu i na šourku jsou povoleny.

Barva

Jsou povolené veškeré barvy i kresby včetně jakéhokoliv podílu bílé.

Chyby

Celkový vzhled: kočka nemá být malá ani útlá. Kocouři mohou být podstatně větší než kočky, pokud jsou jejich proporce vyváženy.

Hlava: rovný profil, úzká hlava, absence „faldíčků“ na hlavě.

Tělo: celkově malá kočka, příliš tenké tělo, křehký vzhled nebo jemná kostra, příliš zavalité nebo orientální.

Srst: značný podíl srsti na jiných místech, než bylo popsáno. Každá známka zvlněné srsti nebo známka křížení s DRX nebo CRX. Jakákoliv známka odstranění srsti.

Kanadský či donský …

V roce 1987 se v Rostově, v oblasti řeky Donu v Rusku, v chovu zkušené chovatelky narodila ve vrhu domácích koček unikátní bezsrstá kočka. Ta se stala pramatkou nového plemene bezsrstých koček, které dostalo název donský sphynx. Tato kočka se stala výjimečnou hlavně tím, že na rozdíl od kanadských sphynx byla nositelkou dominantního genu pro bezsrstost, který se přenáší i na všechny její potomky. Tento dominantní gen HR je hlavním znakem, kterým se donský sphynx odlišuje od kanadského sphynxe, u kterého je tento gen recesivní. Na žádost organizace chovatelů koček TICA, byl Don sphynx v roce 1997 uznán Světovou organizací chovatelů WCF a byl mu přiznán standard plemene a EMS code – DSP non.

Rozdíly

Pro laiky to může být nadlidský výkon poznat rozdíl. Zpozorovali byste ho zřejmě až pozorným srovnáním obou příbuzných plemen. Standardy se mírně liší. Donský sphynx působí v porovnání s kanadským sphynxem celkově kompaktněji, je silnější a pevnější v těle, má silnou stavbu kostí a oproti kanadskému o něco kratší končetiny. Rovněž krk je kratší a svalnatější. Další detaily jsou ještě složitěji pozorovatelné.

Zvláštní péče

Sphynxové nemají srst, která by absorbovala přebytečný maz, proto musíme sphynxe jednou týdně vykoupat v jemném šamponu. Existuje celá řada přípravků na jemnou kůži sphynxů, většina chovatelů používá jemná dětská, či speciálně vyráběná mýdla. Uši sphynxů jsou náchylné k vyššímu tvoření mazu než u ostatních plemen, proto se musí čistit pravidelně. Také se musí občas zastřihávat drápky, ale to je stejné u všech plemen.

Zajímavosti

Kočky plemene sphynx nemají srst a s tím souvisí i jejich životní styl či speciální požadavky. Sphynxové nesmějí na přímé slunce, hrozí jim spálení. Mnoho bylo popsáno i o podmínkách v bytě, které jsou pro sphynxe vhodné. Rozcházejí se také názory o tom, zda sphynxe oblékat, či nikoliv. Zdravou úvahou však dojdeme k tomu, že teplota v bytě, která je příjemná pro člověka, je snesitelná i pro sphynxe. Pokud je sphynxovi v bytě chladněji, dokáže si najít způsob, jak se zahřát, například si lehne do peřin či k topení. Dalším faktem je, že toto plemeno, protože je bezsrsté, vynakládá větší energii na vytvoření tělesné teploty, a tudíž má rychlejší metabolismus. Toto plemeno patří do bytu či domu, výslovně se nedoporučuje pouštět jej volně venku.

Antialergická kočka?

Mnoho chovatelů tvrdí, že sphynx je hypoalergenní kočka. Buďte rozumní a zjistěte si o své alergii i o alergiích vůbec informací více, než budete vracet svou vysněnou kočku chovateli zpátky. Někteří alergici trpí alergií na srst z kočky, v tom případě by byl sphynx řešením, pokud však trpíte i alergií na sliny či výměšky z potních žláz, budete alergičtí i na sphynxe. Proto nejprve zkuste chvíli pobýt s konkrétní kočkou, kterou si chcete pořídit.

Zkušenosti chovatelky

Chovu kanadských sphynxů se věnuji poměrně krátkou dobu, od roku 2009. Naše chovatelská stanice Ka-Ja-Na je menší, rodinná, našim cílem je odchovávat zdravá zvířata. Plemeno sphynx jsem poprvé spatřila na jedné výstavě a mohu říci, že jsem se do něj hned zamilovala. Po krátkém zvažování jsme si pořídili hned dva zástupce tohoto plemene, kočičku a kocourka. Rozhodla jsem se věnovat cílenému chovu a začala jsem jezdit i na výstavy.

Naše kočky jsou vymazlené, spí s námi v posteli a jsou v každodenním kontaktu s dospělými i s dětmi. Mají k dispozici škrabadlo, plno pelíšků a dek na různých místech v bytě. Každá kočka má své oblíbené místečko. Zbožňují také sezení na parapetu a pozorování ptáků venku a různé pohyby za oknem. V zimě je jejich nejoblíbenější místo na topení, kde dokážou proležet celé hodiny. Ve volných chvílích se věnuji kočkám celé hodiny. Buď se mazlíme, nebo si s nimi hraji s oblíbenými míčky, myšičkami a různými šidítky. Údržba koček není moc náročná. Sphynxové se jednou týdně koupou, vyčistí se jim ouška a ostříhají se drápky. Jelikož máme doma tři kočky, jednu kočičku a dva kocourky, tak máme hygienu zvládnutou za chvilinku. Naše kočky jsou už na ni zvyklé. Kanadského sphynxe vřele doporučuji, má užasnou povahu, přirovnala bych ho k něčemu mezi opičkou a pejskem. Sphynxové jsou šílení mazlíci, dokazují to i tím, že v momentě, kdy si sednete, hned je máte na klíně. Toto plemeno bych nikdy neměnila, jsou to úžasní miláčci.