Žerzejští obři

Na žerzejských obrech zaujme na první pohled jejich mohutnost a zmasilost. Jsou největší ze skupiny středně těžkých plemen. Také snáška je dobrá.

Zařazení: středně těžká plemena (ve Vzorníku plemen drůbeže skupina D2).

Původ: USA (zdrobnělá forma není vyšlechtěna).

Kroužek: kohout 24 mm, slepice 22 mm.

Vznik plemene

Žerzejští obři byli vyšlechtěni v USA koncem 19. století. Vznikali ve státě New Jersey jako plemeno pro produkci masa. Jejich šlechtitelé – John a Thomas Black – chtěli vyšlechtit velké plemeno slepic, které mělo nahradit krůtí maso. Na vzniku tohoto plemene mají podíl černé javanky, croad langšanky a tmavé brahmánky. Později měly zlepšit jejich zmasilost indické bojovnice. V USA byli černí žerzejští obři uznáni roku 1922.

Do Evropy byli žerzejští obři přivezeni až ve 20. letech 20. století, využívaní byli ve velkochovech. Půlroční kapouni údajně dosahovali hmotnosti až 9 kg. Jako drůbež pro produkci masa je později nahradili brojleři, kteří daleko rychleji rostou. Obři se poté v Evropě téměř nechovali. Plemeno tu bylo zachováno díky britským a nizozemským chovatelům.

V bílém rázu byli žerzejští obři v USA uznáni roku 1947. Existovali už daleko dřív, ale z důvodu různých předsudků se nerozšířili.

Modří žerzejští obři začali vznikat v roce 1981 v blízkosti Bern Kansas, USA. V chovu se vyskytlo bílé kuře s šedou barvou na zádech. Za použití černých žerzejských obrů poměrně rychle vznikl bez použití dalších plemen modrý ráz. V USA byl uznán roku 2003.

Plemenné znaky

Slepice mohutného tělesného rámce se silně zmasilým trupem. Hmotnost kohoutů v prvním roce se pohybuje od 4,6 do 5,3 kg, u slepic je to 3,6 až 4,3 kg.

Trup musí být dlouhý, široký a hluboký, vodorovně nesený. Široká jsou i záda, prsa a břicho. Záda musí být vodorovná, jen při přechodu do linie sedla je mírný zlom. Ocas se požaduje středně dlouhý, nasazený pod úhlem 40–45°. Rejdováky jsou částečně rozevřené, u kohouta je zcela zakrývají středně dlouhé srpy.

Holeně a běháky musí být silné, středně dlouhé. Běháky jsou zbarvené v závislosti na barevném rázu, vždy ale mají žlutá chodidla. Hlava obrů je středně velká, široká, ušnice červené, mírně svraštělé, střední velikosti. Také laloky by měly být středně velké, oválné, jemné struktury. Oči se požadují tmavohnědé. Pro žerzejské obry je charakteristický listový hřeben. Ten je středně velký, jemnější struktury, s mírně odstávajícím praporkem. U slepice je hřeben vzpřímený. Barva kůže je žlutá.

Nejčastější exteriérové vady

Nežádoucí je malý tělesný rámec nebo drobnější méně osvalený trup. Dále vysoký nebo naopak nízký postoj, jiná barva chodidel než žlutá. V opeření se nesmí vyskytovat podušky.

Barevné rázy

Žerzejští obři jsou vyšlechtěni ve třech barevných rázech – černí, bílí a modří s lemy. Původní a nejčastěji chovaní černí mají zobák černý, běháky černé, přípustný je zelenavý nádech.

Modří s lemy mají zobák černý s příměsí žluté barvy, běháky jsou stejné, jako u černých.

Pro bílé je charakteristický zobák světle rohový s příměsí žluté barvy, běháky jsou zelené se žlutými chodidly.

Tabulka: Výskyt barevných rázů v zemích EE
Původ	Česká republika	Německo	Belgie	Velká Británie	Francie	Itálie
USA	Žerzejští obři	Jersey Giants	Jersey Giant	Jersey Giant	Jersey Giant	Jersey Giant
modří s lemy	blau-gesäumt	bleu liseré	blue	bleu liseré	blu
černí	schwarz	noir	black	noir	nera
bílí	weiß	blanc	white	blanc	bianca
Původ	Chorvatsko	Nizozemsko	Polsko	Skandinávie	Španělsko	Slovensko
USA	Džerzijska velika	Jersey Giants	Jersey Giants	Jersey Kaemper	Jersey Gigante	Džerzejka
	blauw (gezoomd)	niebieski z obwódką	bla	azul con ribeteado	modrá lemovaná
crna	zwart	czarny	sorte	negra	čierna
	wit	biały	hvid	blanca	biela

Užitkovost

Snáška je dobrá, uvádí se 140–160, někde až 180 vajec s krémovou až světle hnědou skořápkou. Minimální hmotnost násadových vajec je 60 g. Snáška začíná ve věku šesti měsíců.

K jatečným účelům je možné zvířata použít od věku dvou měsíců. Pokud ale mají dosáhnout plné hmotnosti, musí být doba výkrmu delší (i 8–9 měsíců). Maso je jemné a chutné, vhodné k pečení.

Specifika chovu

Žerzejští obři jsou klidného temperamentu a nelétají. Zvířata se mezi sebou dobře snášejí, k bojům nedochází ani mezi kohouty.

Velikosti plemene je potřeba přizpůsobit chovatelské zařízení, to by mělo být bytelné a prostorné. Americké stránky uvádějí, že na jedno chovné zvíře je potřeba počítat se čtyřmi čtverečními stopami (asi 1,4 m2), pokud v kurníku tráví většinu času, pak raději 6–8 stop (asi 2,0–2,8 m2). Hřady by neměly být umístěny příliš vysoko, aby si zvířata při seskoku neporanila běháky. Na jednu slepici počítáme alespoň 38 cm hřadu.

Snášková hnízda se doporučují o rozměrech 0,45×45 cm. Umístěná mohou být na podlaze, nebo zavěšena, ne však výše než jednu stopu vysoko (asi 0,35 m).

Výběh postačí menší, oplocení může být nižší – obři nelétají, pokud nejsou vyplašeni.

Krmítka a napáječky bychom měli umísit do odpovídající výšky, tak aby byly v úrovni hřbetu. Krmná dávka musí být bohatá, ale při jejím sestavování je třeba dbát na to, aby chovná zvířata netučněla. V malém výběhu mají žerzejští obři při energeticky bohaté stravě sklon k tučnění, což negativně ovlivní snášku.

Kvokavost se objevuje zřídka. Vejce do líhně nebo i pod kvočnu nasazujeme nejpozději v únoru. Některé zdroje uvádějí, že líhnutí může trvat o 1–2 dny déle. Pro výstavy jsou žerzejští obři vhodní až od půl roku věku, tělesný vývoj je dokončený a odpovídajícího tělesného rámce dosáhnou v 8–9 měsících věku.

Zahraničí

Informace o Klubu chovatelů žerzejských obrů v USA naleznete na stránkách: http://nationaljerseygiantclub.com/.

Klub

Klub chovatelů žerzejských obrů u nás nepracuje, jejich chovatelů je málo. Podpořit chov žerzejských obrů u nás si kladou za cíl stránky http://www.zerzejskyobr.cz/.