Brahmánky
Jejich majestátní vzhled je nemůže nechat bez povšimnutí. Jsou nejvyšším plemenem kura, kohout může být vysoký až 80 cm. Dnes se brahmánky chovají jako sportovní plemeno.
Zařazení: těžká plemena (ve Vzorníku plemen drůbeže skupina D1).
Původ: Asie, prošlechtěny v Americe.
Kroužek: kohout 27 mm, slepice 24 mm, zdrobnělá forma kohout 18 mm, slepice 16 mm.
Vznik plemene
Brahmánky jsou velmi starým plemenem, které má své kořeny v Asii, prošlechtěny byly v Severní Americe. Teorií o jejich vzniku je několik.
Jedna z nich uvádí, že se první brahmánky dostaly do Nového světa lodí z přístavu Luckipoor, ležícího na řece Brahmaputra v Indii. Poté byly předvedeny na výstavě v Bostonu pod jménem „Brahmaputra“.
Jiná teorie říká, že byly vytvořeny až v Americe v okolí Bostonu křížením kočinek s chittagonkami, kříženkami kočinek a malajek, které byly v roce 1846 dovezeny z Bengálského zálivu.
Nová populace měla na tu dobu dobré užitkové vlastnosti a pod názvy „Chittagon“ nebo „Šanghaj“ byly v roce 1852 dovezeny do Evropy. Zde je podle indického města a řeky přejmenovali na brahmaputry, u nás se jim říkalo také bramánky či brahámky, až později se ustálil dnešní název brahmánky.
Co se týče zemí Koruny české, zajímavou informaci o jejich chovu uvádí ve svém článku A. Bukovský. Jeho údaje pocházejí z magazínu Kuří dvůr z let 1895 až 1897, kde našel několik dobových inzerátů na prodej násadových vajec a chovných zvířat. Dospělá slepice brahmánky byla ceněna na 3 zlaté, pro porovnání, kráva stála tehdy v rozmezí 60–100 zlatých, obyčejná slepice 30 krejcarů.
Ze starých asijských plemen se brahmánky v době, kdy tato byla nahrazována plemeny a hybridy s vyšší užitkovostí, těšily oblibě nejdéle. Kniha Plemena drůbeže z roku 1969 uvádí, že zejména světlé brahmánky měly v té době dost ctitelů.
Před rokem 1989 se chovem brahmánek u nás zabývalo několik chovatelů, problémem byla příbuzenská plemenitba. Nová zvířata se dovážela především z východního Německa. Jedním z předních šlechtitelů u nás byl přítel Bombala z Počerad.
Brahmánky přispěly ke vzniku mnoha novodobých plemen a barevných variet.
Plemenné znaky
Brahmánky jsou mohutného rámce, velikost je ještě umocněna bohatým, měkkým opeřením. Hmotnost kohouta v prvním roce je 3,5–4,2 kg, slepice 2,8–3,5 kg, u starších zvířat je to až 5,1 kg u kohoutů a 4,4 kg u slepic. Maximální hranice hmotnosti není Vzorníkem určena.
V knize Plemena drůbeže (1969) se uvádí i rozměry trupu brahmánek. Uvedeny jsou následovně:
Kohout: délka 23–24 cm, šířka 12–13 cm, hloubka 14–15 cm.
Slepice: délka 20–21 cm, šířka 11–12 cm, hloubka 13–14 cm.
Trup musí být velký, široký a hluboký, ale ne příliš dlouhý. Krátká záda vytváří spolu s přechodem do krku a ocasu linii tvaru lyry. Krční i sedlový závěs jsou bohaté, středně dlouhý krk je prohnutý dozadu. Prsa plná, široká, velmi dobře zaoblená. Křídla musí být krátká, pevně přilehlá. Krátký široký ocas stoupá z linie sedla pod úhlem 50–60°. Zahnuté srpy zcela zakrývají rejdováky, ocas ideálně dosahuje do výšky očí.
Postoj je široký a vysoký. Holeně i běháky zdobí bohaté opeření. U holení bohaté měkčí opeření vybíhá dozadu a tvoří tzv. manžety. Rousy vyrůstají po celé délce běháků u vnějších a středních prstů. Musí být bohaté, dlouhé a tuhé.
Běháky většiny barevných rázů se požadují žluté, také kůže je žlutá.
Důležité je rovněž správné utváření hlavy – při porovnání s velikostí trupu je malá, ale široká, silně klenutá, nadočnicové oblouky jsou vystouplé. Zobák je krátký a silný, žlutý, na slemeni obvykle tmavý. Hřeben se požaduje hráškový, třířadý, pevně přisedlý, ušnice červené, laloky malé, zaoblené, obojí jemné tkáně. Mezi laloky vystupuje z hrdla uzdička. Oranžově červené oči jsou uloženy pod vyvinutými nadočnicovými oblouky.
Jako ideální hmotnost zdrobnělých brahmánek je v našem Vzorníku uvedeno u kohouta 1,2–1,4 kg, u slepice 0,9–1,1 kg. Při dobrém krmení zvířata hmotnost často překračují, i když jde jinak ve většině případů o typická zvířata.
Nejčastější exteriérové vady
Nízká nebo nedostatečně vysoká postava, úzký trup, dlouhá záda, vpadlá prsa, dále dlouhý, úzký nebo neuzavřený ocas. Vadné bývá utváření opeření běháků, ale i holení. Výlukovou vadou je chybějící nebo velmi málo vyvinuté opeření běháků a holení nebo tvrdé opeření patních kloubů – supí paty.
I zde se vyskytují vady v utváření hřebene. Nežádoucí je hřeben široký, rozlitý, s chybějícím nebo příliš hrubým hráškováním nebo zakončený trnem a dlouhé laloky. U některých zvířat se vyskytují i netypické ořechové hřebeny.
Barevné rázy
Ve Vzorníku plemen drůbeže jsou uvedeny ve třinácti barevných rázech. Nejčastěji se vyskytujícími a nejoblíbenějšími jsou koroptví vlnitá a kolumbijská zbarvení.
| Tabulka: Výskyt barevných rázů v zemích EE | |||||
| Původ | ČR | Německo | Belgie | Velká Británie | Francie |
| EE | Brahmánky | Brahma | Brahma | Brahma | Brahma |
| čené stříbropsé | birkenfarbig | berken | |||
| modré | blau | blauw | bleu uni | ||
| modré koroptví vlnité | blau-rebhuhnfarbiggebändert | meerzomig blauwpatrijs | perdrix maillé doré bleu | ||
| modré stříbrně koroptví vlnité | blau-silberfarbig-gebändert | meerzomig blauwzilverpatrijs | perdrix maillé argenté bleu 3) | ||
| modře strřibrnezbarvená s oranž. zády | blau-silberfarbig-gebändert m orangeRücken | roodgeschouderd meerzomig blauwzilverpatrijs | perdrix maillé argenté bleu a épaules rouges 3) | ||
| žluté modře kolumbijské | gelb-blaucolumbia | buff blauwcolumbia | fauve herminé bleu | ||
| žluté kolumbijské | gelb-schwarzcolumbia | buff zwartcolumbia | buff columbian | fauve herminé noir | |
| krahujcové | gesperbert | coucou 3) | |||
| černé oranžovoprsé | orangebrüstig | goudberken | |||
| koroptví vlnité | rebhuhnfarbig-gebändert | meerzomig patrijs | gold | perdrix maillé doré | |
| černé | schwarz | zwart | noir | ||
| schwarz-gold | noir a camail doré et poitrine liserée | ||||
| schwarz-silber | noir a camail argenté et poitrine liserée | ||||
| stříbrně koroptví vlnité | silberfarbig-gebändert | meerzomig zilverpatrijs | dark | perdrix maillé argenté | |
| bílé | weiss | wit | white | blanc | |
| bílé modře kolumbijské | weiss-blaucolumbia | wit blauwcolumbia | blanc herminé bleu | ||
| bílé kolumbijské | weiß-schwarzcolumbia | wit zwartcolumbia | light | blanc herminé noir | |
| EE | Zdrobnělé brahmánky | Zwerg-Brahma | Brahmakriel | Brahmas | Brahma naine |
| čené stříbropsé | birkenfarbig | berken | |||
| modré | blau | blauw 3) | |||
| modré koroptví vlnité | blau-rebhuhnfarbiggebändert | meerzomig blauwpatrijs | |||
| žluté | gelb | buff | |||
| žluté modře kolumbijské | gelb-blaucolumbia | buff blauwcolumbia | fauve columbia bleu | ||
| žluté kolumbijské | gelb-schwarzcolumbia | buff zwartcolumbia | buff columbian | fauve herminée noir | |
| krahujcové | gesperbert | ||||
| žlutě plavé koroptví vlnité | isabell gebändert | ||||
| šedé žlutě plavé koroptví vlnité | isabell-perlgraugebändert | ||||
| černé oranžovoprsé | orangebrüstig | ||||
| šedé stŕíbrně koroptví vlnité | perlgrau-silberfarbig gebändert | perdrix maillé gris perle | |||
| koroptví vlnité | rebhuhnfarbig-gebändert | meerzomig patrijs | gold | perdrix doré maillé | |
| černé | schwarz | zwart | |||
| stříbrně koroptví vlnité | silberfarbig-gebändert | meerzomig zilverpatrijs | dark | perdrix argenté maillé | |
| bílé | weiss | wit | white | ||
| bílé modře kolumbijské | weiß-blaucolumbia | wit blauwcolumbia | light | blanc herminé bleu | |
| bílé kolumbijské | weiß-schwarzcolumbia | wit zwartcolumbia | blanc herminé noir | ||
| Původ | Itálie | Chorvatsko | Nizozemsko | Polsko | Skandinávie |
| EE | Brahma | Brama | Brahma | Brahma | Brahma |
| berken | sort solvbrystet | ||||
| blu | niebieski | bla | |||
| perniciata maglie blu | plavojarebičasto trakasta | meerzomig blauwpatrijs | niebiesko kuropatwiana jasno obrzeżona | guld blabandet | |
| niebiesko srebrna jasno obrzeżona | |||||
| fulva columbia blu | buff blauwcolumbia | żółto niebiski kolumbia | gul bla columbia | ||
| fulva columbia nero | žuto-crnokolumbijska | buff zwartcolumbia | żółto czarny kolumbia | gul sort columbia | |
| zeart 3) | grastribet | ||||
| perniciata maglie nere | jarebičasto trakasta | meerzomig patrijs | kuropatwiana jasno obrzeżona | guld sortbandet | |
| nera | crna | czarny | sort | ||
| perniciata arg.maglie nere | srebrno trakasta | meerzomig zilverpatrijs | solv sortbandet | ||
| bianca | hvid | ||||
| wit blauwcolumbia | hvid bla columbia | ||||
| bianca columbia nero | bijelo-crnokolumbijska | wit zwartcolumbia | biało czarny kolumbia (jasny) | hvid sort columbia | |
| EE | Brahma nana | Patuljasta Brama | Brahma kriel | Brahma miniaturowa | Dvaerg Brahma |
| berken | |||||
| perniciato a maglie bu | meerzomig blauwpatrijs | guld blabandet 1) | |||
| fulva columbia blu | buff blauwcolumbia | żółto niebieski kolumbia | gul bla columbia | ||
| fulva columbia nero | buff zwartcolumbia | żółto czarny kolumbia | gul sort columbia | ||
| grastribet | |||||
| meerzomig isabel | izabelinowy jasno obrzeżony | ||||
| isabell perlegrabandet 3) | |||||
| goudberken 2) | |||||
| perniciata maglie nere | perłowo szaro srebrny jasno obrzeżony | ||||
| jarebičasto-trakasta | meerzomig patrijs | kuropatwiany jasno obrzeżony | guld sortbandet | ||
| perniciata arg.maglie nere | czarny | ||||
| meerzomig zilverpatrijs | srebrny jasno obrzeżony | solv sortbandet | |||
| hvide | |||||
| bianca columbia blu | wit blauwcolumbia | biało niebieski kolumbia | hvid bla columbia | ||
| bianca columbia nero | bijelo-crnokolumbijska | wit zwartcolumbia | biało czarny kolumbia (jasny) | hvid sort columbia | |
| Původ | Španělsko | Slovensko | |||
| EE | Brahma | Brahmanka | |||
| azul | modrá | ||||
| aperdizada azul c.mallado mul. | modrojarabičia vlnitá | ||||
| modro striebornosfarbená vlnitá s oranžových chrbtom | |||||
| žltá modrá kolumbia | |||||
| leonada armiňada con negro | žltá čierna kolumbia | ||||
| krahulcovitá | |||||
| aperdizada dor.c.mallado mul. | jarabičia vlnitá | ||||
| negra | čierna | ||||
| aperdizada plat.c.mallado mul. | striebornosfarbená vlnitá | ||||
| blanca | |||||
| blanca armiňada con negro | bielo čierna kolumbia | ||||
| EE | zdr. Brahmanka | ||||
| brezová | |||||
| modrojarabičia vlnitá | |||||
| žlto modrá kolumbia | |||||
| žltá kolumbia | |||||
| prlovošedá -striebornosfarbená vlnitá | |||||
| jarabičia vlnitá | |||||
| čierna | |||||
| striebornosfarbená vlnitá | |||||
| bielo čierna kolumbia | |||||
| bieločierna kolumbia | |||||
| 1) Evropský standart platí také pro Lucembursko, Rakousko a Švýcarsko; 2) uznané roku 2009; 3) uznané roku 2010; 4) uznané roku 2011 |
Užitkovost
Při vytvoření vhodných podmínek snáška dosahuje až 140 vajec s krémovou nebo světle hnědou skořápkou. Vejce jsou v porovnání s velikostí slepic menší – jejich hmotnost se pohybuje kolem 53 g. U zdrobnělých je snáška kolem 80 vajec s minimální hmotností 35 g.
Snášejí i v zimě. Brzy vylíhnuté slepice začínají snášet pozdě na podzim, snášejí do jara, kdy většinou začínají kvokat. Kuřice začínají snášet v 7–8 měsících věku.
Co se týče masné užitkovosti, brahmánky jsou zmasilé, ale jejich svalová vlákna jsou delší a tužší, déle rostou.
Specifika chovu
Brahmánky jsou klidné a přítulné. Kohouti se neprojevují příliš hlasitě a jejich kokrhání nezní pronikavě. Jsou snášenlivé i vůči sobě. K majiteli údajně přilnou během několika týdnů, naučí se přicházet na zavolání nebo zapískání, pokud odměnou očekávají pamlsek nebo krmítko plné dobrého krmiva.
Díky své vysoké hmotnosti nelétají, nádherně se vyjímají na zelených trávnících. Přes svou velikost jsou shánlivé. Pro ohrazení výběhů je dostačující oplocení vysoké 50 cm.
U těžkých plemen je potřeba líhnout velmi brzy. I ony jsou plemenem, které dospívá pomalu.
Kuřice začínají snášet v 7–8 měsících věku. Tělesný růst je ukončen až kolem 1 roku života, u kohoutků až v 16–18 měsících. Většina linií má vyvinutý silný mateřský pud. Podobně jako kočinky, i brahmánky jsou dobré a úporné kvočny. Kvokají ale většinou až v jarních měsících. Pro produkci násadových vajec stačí kohoutovi tohoto plemene 2 až 3 slepice.
Také brahmánky patří k plemenům náročným na výživu. Bez kvalitního krmení bohatého na bílkoviny nedosáhnou požadovaného rámce ani hmotnosti. A. Bukovský ve svém článku uvádí pro krmení brahmánek použití kompletních směsí: od vylíhnutí až do pohlavní dospělosti používá buďto krmnou směs označovanou K 1, nebo BR 1, v první fázi odchovu směs s antikokcidiky. Před snáškou přechází na granulovanou směs pro nosnice. V dospělosti přidává kvalitní pšenici a nahý oves nebo ovesnou mouku. Kompletní krmnou směs doplňuje pastvou a v zimě sennými zdrolky, dýněmi a jablky. K napájení používá studniční vodu doplněnou o běžně dostupné vitaminy, minerální látky a přípravky na okyselení.
Ještě složitější je odpovídající krmení u zdrobnělých brahmánek, kde je Vzorníkem stanovena i horní hranice hmotnosti.
Vhodnou podestýlkou jsou drobnější hobliny (ne piliny), především z jehličnanů. Podestýlku je nutné udržovat suchou a měla by jí být dostatečná vrstva, protože tvrdá podlaha by přispěla k poškození rousů. Uvádí se, že brahmánky nepotřebují nutně hřady.
Před výstavami je vhodné chovat obě pohlaví odděleně, protože kohouti snadno poškodí peří slepic.
Zahraničí
Pokud se podíváme na chov brahmánek do okolních zemí, těší se větší oblibě než u nás. Kluby chovatelů brahmánek nalezneme v Německu: http://www.sv-cochin-brahma-zwerg-brahma.de/, v Belgii: http://www.brahmaclub.be/, v Nizozemsku http://www.brahmaclub.nl/home/content/6, organizují i chovatele v Chorvatsku: http://www.cro-golub.com/brama/index.htm, ve Francii: http://www.brahma-cochin.fr/, v Dánsku: http://www.brahma-klubben.dk/ a v USA http://www.theamericanbrahmaclub.org/.
Velmi zajímavá a rozsáhlá expozice brahmánek, ale i dalších těžkých plemen byla k vidění na národní výstavě v Rumunsku.
Klub
U nás jsou častějšími zdrobnělé brahmánky než jejich velké protějšky. Přímo klub chovatelů brahmánek u nás nepracuje.
Plemenný chov brahmánek bílých kolumbijských má uznaný Ing. Aleš Bukovský, Litice 56, 321 00 Plzeň, zoofarma@seznam.cz
