Poklady z přírody 63 – koriandr setý

Koriandr setý je bylina, kterou si díky jeho výrazné chuti buď zamilujete, nebo ji budete nenávidět… Kromě toho, že jej lze použít v kuchyni, mimo jiné i k dochucení jídel z drůbeže, má řadu léčivých účinků. Také v chovech drůbeže je přínosem, má pozitivní vliv na její zdravotní stav.

Koriandr setý (Coriandrum sativum), příbuzný anýzu, kmínu a kopru, je jednoletá bylina z řádu miříkotvaré (Apiales), čeledi miříkovitých (Apiacea) dříve okoličnatých (Umbelliferae), rodu koriandr (Coriandrum). O koriandr jde i pokud uslyšíte výrazy štěničný anýz, kyšnec, cilantro, koriandr, koliandr římský. Pro nať se používají také pojmenování čínská petržel, asijská petržel, nebo arabská petržel, někdy také indická petržel… 
Německy echter koriander, angicky coriander nebo cilantro, španělsky cilantro, culantro či coriandro, francouzsky koriandre, italsky coriandolo, polsky kolendra siena.

Výskyt
Koriandr pochází ze středomoří a západní Asie, pro semena a listy se odedávna pěstuje v Indii a v Egyptě. Dnes je známý po celém světě, pěstuje se v mírných i v tropických oblastech. Pěstuje se i u nás, ojediněle i zplaňuje.

Charakteristika
Jednoleté rostliny koriandru dorůstají zpravidla výšky 40–70 cm, mohou být ale až 1 metr vysoké. Mají slabý kůlovitý, málo rozvětvený kořen. Přímé jemně rýhované lodyhy se v horní části větví. Tmavě zelené spodní listy jsou jednoduše zpeřené a řapíkaté, horní listy přisedlé pochvou a zpeřené dvakrát až třikrát. Listy mají dělené, čárkovité úkrojky. Svým tvarem připínají spodní listy petržel, horní kopr. Bílé nebo narůžovělé květy, které jsou seskupeny v okolíky, se objevují od června do července. Dobře vyzrálé plody jsou aromatické a mají nasládlou chuť s příchutí oříšků a citrusů.

Trochu historie
Koriandr je jedním z nejdéle používaných koření, zmínky i o něm jsou ve Starém zákoně i v staroindických textech. Zmínka je v sanskrtských textech, staroegyptských papyrech, ve spisech řeckého lékaře Hippo­krata, nebo římského lékaře Plinia. Byl nalezen i v hrobech egyptských faraonů, zřejmě se používal jako obětní rostlina.
Díky Římanům se koriandr rozšířil po celé Evropě, koriandr používali jako lék i koření. V římské armádě připravovali chléb s koriandrem, maso balili do listů koriandru, aby mělo delší trvanlivost.
Ve středověku byl koriandr považován za afrodiziakum.
Dnes se koriandr využívá zejména v asijské kuchyni. Čerstvá nať provoní grilované ryby, mořské plody i kuřecí maso, doporučuje se i na tučnější masa. Skvěle dochutí také saláty, polévky, jídla z hub i ze zeleniny, majonézy a tvarohové pomazánky. 
Semena koriandru se přidávají do pečiva, zákusků a cukroví, ale také do nádivek, paštik a pod tučná masa. Hodí se také k nakládání zeleniny, okurek a hub. Jedno až dvě rozdrcená zrna zlepší chuť kávy. Semena koriandru jsou součástí mnoha kořenících směsí, např. garam masala, barbera nebo indický typ kari, dále dhana jeera, harissa a pilau masala. Našla své využití i v likérnickém průmyslu.
Nať koriandru má svéráznou nasládlou pronikavou vůni. Používá se v mexické, indické a thajské kuchyni do omáček, dresingů, na drůbeží a skopové maso. V jihovýchodní Asii se kořen, sbíraný na podzim, vaří jako zelenina.
Koriandr se uplatní také v přírodním léčitelství, používá se i k výrobě některých léků. Olej ze semen má silné antibakteriální účinky a používá se například při léčbě vředů nebo revmatizmu.
Koriandr pomáhá při zažívacích potížích, podporuje činnost slinivky břišní a trávení, povzbuzuje střevní peristaltiku a uvolňuje křeče. Dále pomáhá snížit výskyt střevních parazitů a obsah cholesterolu v krvi, omezuje nevolnost. Může pomoci při zánětech a poškození kůže, snižuje krevní tlak, předchází anémii.Semena mají příznivý vliv na nervovou soustavu, pomáhá i při kašli.
Jako léčivo se používají drcená semena, ze kterých se nejčastěji připravuje odvar (1 polévková lžíce na 2–3 dl vody), čersvě drcená se dají polykat samotná a to 1 malá lžička třikrát denně. Ze semen a červeného vína se dá připravit léčivé víno.
Čaj z koriandru ve směsi s kmínem se doporučuje při bolestech břicha, pocitu plnosti či nadýmání.
Koriandr nemá téměř žádné kontraindikace a je vhodný i pro děti, těhotné a kojící ženy. Neměli by ho ale používat lidé, kteří trpí poruchou srážlivosti krve.
Koriandr používá také při výrobě parfémů.
Uvádí se, že koriandr je vhodné zasít společně se zelím, údajně dokáže snížit množství škůdců. Není ale přímo prostředkem proti škůdcům, třeba mšice se do něj pustí s velkou chutí.

Co rostlina obsahuje? 
Koriandr obsahuje několik aktivních sloučenin kyseliny fenolové, hlavními flavonoidy jsou quercetin, kaempferol, rhamnetin a apigenin. Zelené koriandrové listy jsou bohatě na vitamin A, B1, B2, C a železo.

Pěstování
Koriandru se bude dařit na slunném místě i v polostínu, stanoviště by mělo být chráněné před větrem. Koriandr patří k bylinkám které mají rády teplo, nesnáší mráz. Ideální teplota k pěstování je 15 – 20 °C.
Vyžaduje půdu ve staré síle, vhodné jsou lehce vápenaté půdy. Přímé hnojení dusíkem se omezuje na menší dávky (20 kg/ha). Hnojí se především fosforečnými a draselnými hnojivy, které mají vliv na výnos i na obsah silic.
Na záhon se semena vysévají od dubna do června, doporučuje se spon 25 × 20 cm. Klíčí poměrně dlouho a to dva až tři týdny. V chladnějších oblastech jej lze předpěstovat.
Pokud chcete sklízet jen listy, koriandr je možné vysévat po celý rok do nádob, umístěných třeba na okenním parapetu. Aby byly k dispozici vždy čerstvé listy, doporučuji vysévat postupně. Mezi dvěma zálivkami je vhodné nechat zeminu trochu vyschnout.
Rostliny určené pro produkci semen potřebují vyšší vrstvu zeminy, vysévají se na záhon.
Koriandr občas napadají mšice, při pěstování v bytě se mohou vyskytnout svilušky.
Hmotnost tisíce semen je 9–10 gramů, v jednom gramu je 90–100 semen. Doručuje se výsevek 15–20 kg na hektar. Výnos z jednoho hektaru je 0,6–1,6 tuny. Doba od výsevu do sklizně je 80–120 dní.

Sběr
Sbírají se plody a listy, využít se dá i kořen. Listy se sklízí, jakmile dorostou do vhodné velikosti, rostliny je potřeba před květem seříznout. Plody se sbírají těsně před úplným dozráním. Po odříznutí se celé stonky vážou se do snopů a nechávají se doschnout nad papírem nebo plachtou. Nedoporučuje se koriandr sbírat ve volné přírodě, protože může snadno dojít k záměně s jinými mrkvovitými rostlinami.

Zpracování
Nať je vhodné spotřebovat ihned po sklizni. Semena se drtí – melou nebo roztloukají v hmoždíři těsně před použitím. Mletý koriandr ztrácí při skladování chuť. Pra­že­ním semen na suché pánvi se chuť a vůně zintenzivní, přibude štiplavá chuť.

Využití u drůbeže
Díky svým antioxidačním vlastnostem pomáhá udržovat zdravotní stav drůbeže. Zajímavý je i díky obsahu vitamínu A a K. Drobnochovatelé uvádí možnost přidání hrsti nasekaných listů do míchanice. Přidat jej lze i do snáškových hnízd.
Možnosti využití koriandru v chovech drůbeže se zabývali také vědci. M. Naee­masa a kol. zjistili, že přídavek 952 mg extraktu ze semen koriandru v litru pitné vody významně zvýšil přírůstky brojlerů. Tito vědci ověřovali také účinky drcených semen koriandru v množství 1,2 % v krmivu. Výsledkem bylo zvýšení množství přijatého krmiva.
Vliv přídavku drcených semen zkoumal také H. Hosseinzadeh – po přidání 2 % koriandru do krmiva se snížil celkový cholesterol, významně se zlepšil titr protilátek k newcastleské chorobě, infekční bronchitidě a infekční burzitidě. Došlo ke zlepšení výkonnostních indexů a pozitivní odpovědi imunitního systému, snížil se počet patogenních bakterií v zažívacím traktu.
Výzkum vědců z univerzity v Bagdádu dokázal, že přídavek drcených semen koriandru do krmiva prokazatelně zlepšil výsledek výkrmu v horkých letních měsících. Další studie potvrdily, že koriandr snižuje také rychlost oxidačních procesů u masa brojlerů.
Koriandr se testoval také u japonských křepelek. Nejlepších přírůstků dosahovaly křepelky, kterým bylo do krmné dávky přidáno 2 % drcených semen koriandru. Tyto křepelky měly také nejlepší jatečnou výtěžnost a největší játra, snížil se obsah vnitřního tuku.