Dlouhokrčka Chelodina siebenrocki

Dlouhokrčky obecně patří do podřádu Pleurodira, skrytohlavé želvy. Pro nezasvěcené nutno připomenout, že tyto želvy neukrývají krk a hlavu esovitým prohnutím a zatažením do krunýře, ale přikládáním krku a hlavy k jedné straně těla, a to ne snad proto, že by se jim do krunýře "nevešly", ale protáhlý tvar krčních obratlů jim to nedovoluje. Další zvláštností, opomeneme-li prozatím exotický vzhled, je i celé rodové "příbuzenstvo" jihoamerické matamaty (Chelus), rod Elseya, Emydura (Austrálie), Hydromedusa (Amerika), Phrynops žabohlavé želvy, želvy rodu Platemys, patřící mezi skutečné "skvosty" nebo bizarní rod Rheodytes, tzv. Fitzroyovy želvy (z německého překladu), co připomínají svým vzhledem spíše obrněného usmívajícího se psa (Nelžu!).

Ze samotného rodu Chelodina pak můžeme jmenovat: Ch. expansa, Ch. rugosa, Ch. steindachneri nebo známou Ch. australis.

Druh Ch. siebenrocki původem pochází z oblasti severní Austrálie a části Nového Zélandu. Ve stejné lokalitě se vyskytuje i Ch. novaquinea, která však na rozdíl od v dospělosti 30 centimetrové Ch. siebenrocki, dorůstá pouhých 18cm (délka karapaxu). Dalším rozlišovacím znakem je také postavení intergulárního a gulárních štítků plastronu.

Jako u všech dlouhokrček má i Ch. siebenrocki vejčitý tvar karapaxu. Barva je černohnědá, občas až s teplými odstíny mahagonu, plastron mléčně bílý nebo žlutý. Měkké části těla jsou světle šedé, oči na kosočtvercovité hlavě výrazně vystouplé, žluté s černou duhovkou. Na růžovošedé bradě jsou dva vousky nebo spíše bradavičky. Končetiny mají pět prstů s drápkem a dobře vyvinuté plovací blány.

Menu dlouhokrček by mělo být především velmi pestré, naučí-li se totiž na jednostrannou stravu, těžko přivyknou na nové složky. Mláďata s oblibou přijímají nudličky libového masa a vnitřností, žížaly, zophobasy i jiný hmyz, ryby, které obratně loví, filé, gamarusy, holata, ale v nouzi nepohrdnou ani kousky kočičí konzervy. Je dobré přidávat vitaminy.

Snad ještě připomenout, že Ch. siebenrocki nezimuje, ale její životní cyklus má určité klidové fáze, kdy se přijímání potravy sníží na minimum.

K teráriu stručně: Nemusí být příliš velké, příliš hluboké, pro želvy je pohodlné, mohou-li prostě jen "natáhnout krk" a volně dosáhnout k hladině. Teplota vzduchu i vody by měla být asi 24-28st. C.

Co se pak odchovu týče, není příliš informací k dispozici, a je pravděpodobné, že na území naší republiky nebyl tento druh ještě odchován (na rozdíl od Ch. australis), a proto mnoho zdaru ve vašich chovech!