Semlelo se to tak, že jsme ráno přišli do školy a náš křečík byl namáčknutý na mřížích (tedy, jeho půlka, co zbyla). Potkan se totiž prokousal z klece. Naštěstí se zpět do své klece vrátil. Křečíka uklidila naše učitelka na Bi, jenže co s potkyšem? Zabezpečili jsme klec a sháněli kluka, který ho tam donesl. Přislíbil, že si ho dnes vezme. Když jsem se vrátila (pozdě) z volné hodiny, už si potkana dával do malé klícky. Jelikož vím, že mají doma spoustu potkanů (a mají se u nich dost zle), tak jsem se zeptala, jestli na něj mají ještě místo. Odpověděl, že ne. Čekala jsem tedy, že má zájemce. Také ne, chtěl ho P U S T I T NA P E T Ř Í N!!! Zmocnila se mě veliká úzkost, věděla jsem, že by zemřel hladem, nebo útokem jiného dravce. Řekla jsem mu, že si ho ráda vezmu. On mi vykládal, že kouše atd. atd. a že už mu dal šancí až dost. Řekla jsem mu, že takhle ale umře. Víte co on na to? ,,Já s tím taky počítám..." Přemlouvala jsem a přemlouvala, aby dal tedy šanci mně, když ne jemu. Že mám doma potkana dovoleného (o volné hodině jsem byla za mamkou, ta říkala, že když budu chtít a moct, ať ho vezmu k nám) atd... Nakonec mi řekl, že teda jo a že teda jde. Jemu trvalo půl hodiny a nedokázal ho stejně vyndat z klece. Já vzala svoji mikinu, zabalila ho do ní a nandala do malé klícky (pro křečky) a nesla domů. Protože umí prokousat plast a nic velkého jsme pro něj doma neměli, koupila jsem mu terárko (60l - víc bych neutáhla penězi a prostorem) a vezla ho sama domů se psem na vodítku, v DEŠTI! Prostě hustý. Do teď se jmenoval ,,Kuliferda". Teď je to můj Jumbee (Džambí). bydlení bylo provizorní v den přinesení, již má větší klec.
Díky za přečtení...
andelaskoloudova
napsal(a):
Semlelo se to tak, že jsme ráno přišli do školy a náš křečík byl namáčknutý na mřížích (tedy, jeho půlka, co zbyla). Potkan se totiž prokousal z klece. Naštěstí se zpět do své klece vrátil. Křečíka uklidila naše učitelka na Bi, jenže co s potkyšem? Zabezpečili jsme klec a sháněli kluka, který ho tam donesl. Přislíbil, že si ho dnes vezme. Když jsem se vrátila (pozdě) z volné hodiny, už si potkana dával do malé klícky. Jelikož vím, že mají doma spoustu potkanů (a mají se u nich dost zle), tak jsem se zeptala, jestli na něj mají ještě místo. Odpověděl, že ne. Čekala jsem tedy, že má zájemce. Také ne, chtěl ho P U S T I T NA P E T Ř Í N!!! Zmocnila se mě veliká úzkost, věděla jsem, že by zemřel hladem, nebo útokem jiného dravce. Řekla jsem mu, že si ho ráda vezmu. On mi vykládal, že kouše atd. atd. a že už mu dal šancí až dost. Řekla jsem mu, že takhle ale umře. Víte co on na to? ,,Já s tím taky počítám..." Přemlouvala jsem a přemlouvala, aby dal tedy šanci mně, když ne jemu. Že mám doma potkana dovoleného (o volné hodině jsem byla za mamkou, ta říkala, že když budu chtít a moct, ať ho vezmu k nám) atd... Nakonec mi řekl, že teda jo a že teda jde. Jemu trvalo půl hodiny a nedokázal ho stejně vyndat z klece. Já vzala svoji mikinu, zabalila ho do ní a nandala do malé klícky (pro křečky) a nesla domů. Protože umí prokousat plast a nic velkého jsme pro něj doma neměli, koupila jsem mu terárko (60l - víc bych neutáhla penězi a prostorem) a vezla ho sama domů se psem na vodítku, v DEŠTI! Prostě hustý. Do teď se jmenoval ,,Kuliferda". Teď je to můj Jumbee (Džambí). bydlení bylo provizorní v den přinesení, již má větší klec.
Díky za přečtení...
![]()
hekate
napsal(a):
Ahoj, to je moc dobře, že sis ho vzala, bude se mít u tebe určitě líp, než u něj (a je mi líto toho zbytku, co maj doma, s tímhle přístupem)... Určitě vám doma bude myšák dělat plno radosti, až k vám získá důvěru. Terka
Ahoj Andělo, to je fajn, že jsi zachránila potkyška! Jo, už je mazel, viď?
deaf lukas
napsal(a):
Ahoj Andělo, to je fajn, že jsi zachránila potkyška! Jo, už je mazel, viď?
jj, to je :))