Od vajíčka ke kuřeti Co ovlivňuje líhnutí


Chovná hejnaVhodné sestavení chovného hejna má vliv nejen na kvalitu potomstva, ale i na zdárný průběh líhnutí. Touto dobou bychom už měli mít chovná hejna sestavena. U kurů, křepelek a kachen bychom ještě mohli ledasco dohnat.

Průběh líhnutí závisí na celé řadě vlivů, které můžeme rozdělit do dvou skupin: 1. kvalita násadových vajec – ovlivní ji sestavení a podmínky chovu chovného hejna, dále výběr a skladování násadových vajec, 2. podmínky při vlastním líhnutí – líhnout můžeme uměle v líhni, nebo pod kvočnou. Všem těmto bodům se budeme postupně věnovat na stránkách Fauny.


Pozdě je už ale na sestavení hejna u hus, na to musíme pamatovat už na podzim, husí hejna sestavujeme alespoň tři měsíce před začátkem snášky. Zvířata si na sebe musí zvyknout. Husy domácí jsou podobně jako husy divoké monogamní, žijí v párech. Vlivem domestikace a šlechtění se toto chování částečně potlačilo, ale přesto stále zvláště u plemen se zachovaným pudem kvokavosti (česká, slovenská) značně ovlivňuje úspěšný chov. K houserovi můžeme přidat více hus, ale riskujeme, že některou nepřijme.


Pro oplozenost u všech druhů drůbeže je rozhodující správný poměr pohlaví. Ten je u lehkých plemen kura (kohout : slepicím) 1 : 12–15, u středně těžkých plemen kura 1 : 10–13, u těžkých plemen kura 1 : 7–10, u bojových a původních zakrslých plemen 1 : max. 8. U krůt počítáme na jednoho krocana 6–9 krůt, u perliček je poměr pohlaví 1 : 3–6, u japonských křepelek sestavujeme kmeny 1,1 nebo 1,2 při chovu v klecích, při chovu ve voliéře je možné zařadit 2,6. K jednomu kačerovi počítáme 3–5 kachen, podobně u pižmovek. U hus je ideální, ale neekonomické mít k jednomu houserovi jednu husu, zařadit můžeme i 2–5 hus.


Při větším počtu zařazených 0,1 riskujeme, že všechna vejce nebudou oplodněna. Ani menší počet není vhodný, slepice pak bývají často pojímány, mají sedřená záda a ozobané hlavy. Přes to je, podle mého názoru, lepší mít v hejnu menší počet dobře vybraných zdravých slepic než zařadit zvířata nevhodná. Zařadit můžeme také zdravá zvířata jiného plemene s odlišnou barvou vajec.


Pokud chováme více plemen a rozdělujeme do kmenů, nasazovat můžeme nejdříve deset dní po rozdělení. Až po tuto dobu se mohou spermie kohouta uchovat v pohlavním ústrojí slepice.


Jen připomenu zásady, kterými bychom se měli řídit při sestavování chovného hejna:


Dobrý zdravotní stav – vybíráme zvířata, která „vypadají zdravě“ – myslím tím, že jsou v dobré, tj. chovné kondici, mají dobře prokrvený obličej, jasné, dobře pigmentované oči, jasně červený hřeben. A znáte to: pokud slepicím hodíte „něco dobrého“, hned se na to „vrhnou“, jen nemocná zvířata nereagují.


• Chovná zvířata by měla mít silnou konstituci. Nevhodná jsou zvířata, která z jakýchkoli důvodů zaostávají v růstu. Je lepší vybírat zvířata z dřívějších líhnutí, taková, která budou před příchodem zimy dospělá, nastoupí do snášky (záleží na plemeni, jeho ranosti).


• Co se týče věku zvířat, zařazujeme zvířata v tělesné dospělosti, tj. u slepic a kachen jeden rok, u hus a krůt dva roky. Optimální je nechat v chovu kohouty a kačery 2 až 4 roky, krocany 3 až 4 roky, husy do devíti let i více. U hus je prokázána nejvyšší líhnivost ve třetím roce snášky.


• Podle možnosti nezařazujeme do hejna příbuzného kohouta (pokud tím nesledujeme určitý cíl, např. nechceme zvýraznit vybranou vlastnost).


Zvířata zařazená do chovu mají co nejvíce odpovídat standardu. Žádné zvíře ale není ideální, proto např. ke kohoutovi s vyšším postojem zařadíme slepice, které ho mají nižší. Nezařazujeme zvířata s hrubými, výlukovými vadami. Při výběru plemeníka postupujeme mnohem přísněji než při výběru slepic, krůt apod. Důvod je prostý – získáme po něm daleko více potomstva.


• Důvodem pro zařazení nebo nezařazení do chovu může být i kvokavost.


Důležitý je zdravotní stav rodičů a jejich výživa. Zvířata by měla být v chovné kondici a dobrém výživném stavu. Velmi důležitý je správný poměr živin, dostatek vitamínů a minerálních látek. To, co stačí nosnicím pro vysokou snášku, nestačí pro dobrou líhnivost a to, co stačí pro dobrou líhnivost. nemusí stačit pro dobrý start v růstu. Snášku, ale i líhnivost podporuje např. vitamín E (obsahuje ho i naklíčená pšenice), vitamíny skupiny B. Krmiva nesmí být znehodnocená (plísně, namrznutí, cizí příměsi). V krmné dávce se vyvarujeme kuchyňských zbytků a různých živočišných odpadů, které by negativně ovlivnily kvalitu násadových vajec.



Ustájení a ošetřování
Velmi důležité je hygienické prostředí, čistá podestýlka, dostatek vhodných, čistých snáškových hnízd. Optimální teplota v kurníku je 15 až 25 °C, relativní vlhkost 50 až 70 %, v kachníku je to 8 až 10 °C a 65 až 70 %. Určitě by teplota neměla klesnout k nule, aby vejce nenamrzla. Pamatujme také na to, že při nízké teplotě v kurníku se snižuje snáška. Kladně snášku slepic ovlivňuje i prodloužení světelného dne. U kachen můžeme snášku uspíšit upravením krmné dávky, husy obvykle začínají snášet, když se prodlužuje den, záleží také na kvalitě krmné dávky. U perliček je snáška sezónní – v našich podmínkách obvykle snášejí od března do srpna.
(Pokračování příště.)

Autor textu: Ing. Iveta Prombergerová, Ph.D.
Autor fotografií zdroj: Ing. Iveta Prombergerová, Ph.D.
Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (0x):

1
2
3
4
5