Saské slepice


Zařazení: lehká plemena středoevropského typu (ve Vzorníku plemen drůbeže skupina F3).Původ: velká i zdrobnělá forma – Německo.Kroužek: kohout 18 mm, slepice 16 mm, zdrobnělá forma kohout 13 mm, slepice 11 mm.

Tyto elegantní slepice, které byly vyšlechtěny pro produkci v drsných klimatických podmínkách, nejsou v Evropě tak rozšířené jako rýnské, o kterých jsem psala ve Fauně číslo 9/2011.





Vznik plemene

V roce 1921 je v Chmitz (Altendorf) předvedli Arthur Ash a jeho kolegové chovatele – Moritz Agsten, profesor Wilsdorf, Einenkel, Thalheim a Dr. Trübenbach. Tomu ale předcházela desetiletí šlechtitelské práce, šlechtitelé použili původní slepice ze Saska a severního Bavorska, minorky i asijská plemena, uváděny jsou langšanky. Cílem bylo vyšlechtit odolné slepice vhodné do drsných klimatických podmínek s dobrými produkčními vlastnostmi. Uvádí se, že velikost hřebene, jeho zmenšení, které mělo zabránit omrzlinám, bylo upraveno použitím sumatranek. Saské slepice představují tzv. přechodný typ s elegantní linií, s menším hřebenem a laloky, malými bílými ušnicemi.



V roce 1923 měly saské slepice údajně už 40 chovatelů a byly známy v barvě černé, bílé a krahujcové (jiné prameny uvádí pouze barvu černou). Během 2. světové války bylo plemeno téměř zničeno. Dnes jsou saské slepice chovány především v Sasku, Hesensku a Durynsku v barvě černé, krahujcové, bílé a žluté. Saské slepice se v Německu řadí na seznam ohrožených plemen (Kategorie III v červeném seznamu Společnosti pro zachování starých a ohrožených hospodářských zvířat), v roce 2005 bylo evidováno 24 551 zvířat.





Plemenné znaky

Typ saských slepic je dán především utvářením horní linie trupu – ta je mírně stoupající a plynule přechází pod úhlem asi 20° do ocasu. Ocas je sevřený, srpy by neměly být příliš dlouhé. Běháky jsou středně dlouhé.

Hlava je malá, úzká, malé jsou i hřeben, ušnice a laloky. Praporek od týlu odstává, hřeben u slepice není klopený. Ušnice mají tvar mandle, požadovaná barva je bílá.





Nejčastější exteriérové vady

K nejčastějším problémům patří vysoko nesené ocasy, popř. zlom v jejich nasazení v úrovni sedla.



Barevné rázy

Černé, které jsou nejpočetnější populací, mají oči tmavohnědé, zobák tmavě rohový, běháky černé. Bílé a krahujcové se vyskytují zřídka. Mají červené oči, zobák světle rohový, běháky masové, u krahujcových se tolerují tmavší skvrny. U žluté se požadují oči červené, zobák rohový, běháky masové.





Užitkovost

Barva skořápky je krémová až světle hnědá, u násadových vajec se požaduje minimální hmotnost 55 g, u zdrobnělých 35 g. Vzorník požadovanou snášku neuvádí, chovatelé udávají 180 vajec ročně. Kvokavost je nežádoucí, ale pokud kvokají, kuřata vysedí i odvodí spolehlivě.



Hmotnost kohouta je 2,5 až 3 kg, slepice 2 až 2,5 kg, barva kůže bílá.





Specifika chovu

Saské slepice jsou klidné, odolné a shánlivé. Jejich kuřata rychle rostou a opeřují.





Klub

Klub chovatelů saských slepic v Německu slaví letos své 90. výročí. Informace o něm naleznete na http://www.sachsenhuhn.de/, je zde i seznam členů a kontakty na ně. Předsedou klubu je Matt Knoll, Hauptstrasse 22, 08541 Theuma, tel.: 037463/83683, e-mail: pknoll.theuma@googlemail.com.



Tabulka:

Výskyt barevných rázů saské v zemích EE
původ ČR Německo Francie Itálie Španělsko Slovensko
Německo Saské Sachsenhühner Poule de Saxe Pollo della Sassonia Sajona Saská
žluté gelb fauve leonada žltá
krahujcové gesperbert coucou cuclillo krahulcová
žíhané gestreift barrata
černé schwarz noir nera negra čierne
bílé weiß blanc bianca blanca biele
Německo Saské slepice Zwerg-Sachsenhühner Saská
černé schwarz čierna
bílé weiß biela
žluté gelb žlté
krahujcové gesperbert krahulcovité
Autor textu: Ing. Iveta Prombergerová, Ph.D.
Autor fotografií zdroj: Pixabay
Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (0x):

1
2
3
4
5