Vatermalští vousáči

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Zařazení: původní zakrslá plemena (ve Vzorníku plemen drůbeže skupina H1).

Původ: Belgie

Kroužek: kohout 11 mm, slepice 9 mm.

Vznik plemene

Vatermalští vousáči vznikali na šlechtitelské farmě Watermaal–Bosvoorde na předměstí Bruselu, kam se jejich šlechtitel Antoine Drese přestěhoval se svou rodinou v roce 1901. Bylo to v době, kdy v Bruselu po zakrslých plemenech začala být velká poptávka, a to s cílem vyšlechtit atraktivní plemeno s nízkými nároky na ustájení a krmení, s poměrně dobrou snáškou relativně velkých vajec. Jisté je, že předky jsou antverpští vousáči. Případná další použitá plemena ale jejich šlechtitelé – otec i syn Oscar Dreseovi – tají. Spekuluje se o paduánkách a belgických hedvábných slepicích. Svého cíle dosáhli šlechtitelé roku 1915, pak trvalo dlouhých pět let, než se plemeno ustálilo a byl stanoven jeho standard. Na výstavě se vatermalští vousáči poprvé prezentovali v roce 1922. Podle W. Colliera byly prvními rázy křepelčí, černé a černé bíle skvrnité.

V okolí Bruselu měli vatermalští vousáči úspěch, paradoxně především díky užitkovosti – snáška slepic s hmotností půl kila se tehdy pohybovala kolem 120 vajec o váze dvaceti osmi gramů.

Oficiální standard byl uznán 11. června 1935; 2. února 1938 chovatelé založili v Bruselu speciální klub, jehož předsedou byl Oscar Drese. Na první klubové výstavě bylo předvedeno 33 ptáků, nejvíce v černé barvě, počtem je následovali bílí, křepelčí, zlatí, modří a porcelánoví. Ostatní rázy tvořily 6 %.

Později získávali vatermalští vousáči ocenění na výstavách nejen v Bruselu, ale i v Antverpách, Lutychu, Gentu, Paříži, v Londýně, Haagu a Moskvě. V roce 1956 se speciální výstavy účastnili i francouzští a maročtí chovatelé.

Po smrti Oskara Dreseho v roce 1962 začaly klub i plemeno upadat a jejich budoucnost se stávala nejistou. V roce 1990 zahrnoval belgický klub grubbské, ukkelské, everberské, vatermalské vousáče. Zvětšil se jak počet chovaných zvířat, tak počet barevných rázů. V současnosti je plemeno stále vzácné, ale zažívá renesanci.

V Německu bylo toto plemeno uznáno v několika barevných rázech v roce 1979.

Plemenné znaky

Vatermalské vousáče zdobí chocholka a trojdílný vous. Charakteristický je pro ně malý tělesný rámec, dokonale zaoblený, vysoko nesený trup, spuštěná křídla a růžicový hřeben.

V poměru k trupu se zdá hlava vatermalských vousáčů poměrně velká, musí být široká a zaoblená. Menší chocholka tvořená delšími užšími pery vyrůstá těsně za hřebenem a pokrývá celé temeno i týl. Středně velký růžicový hřeben s jemným perlením je zakončený třemi trny, které těsně přiléhají na chocholku.

Zobák by měl být krátký, lehce zahnutý, obličej červený. Laloky i ušnice zcela zakrývá plný, bohatý vous rozdělený do bradní a lícní části. Výraznou částí hlavy jsou také oči, jejichž barva je různá podle barvy peří.

Trup je krátký, zavalitý (ale štíhlejší než u antverpských vousáčů) a široký, podobně jako záda, která spadají dozadu. Typická jsou plná, široká, výrazně klenutá prsa. Plnost a šířka jsou také charakteristikami pro břicho, to je ale z boku zakryté spuštěnými křídly.

Krátký silný krk s bohatým závěsem a výše nesený ocas vytvářejí lyrovitou horní linii. Rejdováky jsou široce nasazené, částečně rozevřené, středně dlouhé. Velké srpy tvaru šavle převyšují rejdováky, střední a malé jsou poněkud více zahnuté a rejdováky nezakrývají.

Poněkud odstávající křídla zakrývají také krátké silnější holeně. Jemné běháky břidlicové barvy mohou být jen středně dlouhé.

Kůže má bílou barvu, opeření se požaduje bohaté, letky i rejdováky musejí být tvrdé.

Hmotnost kohouta v prvním roce je 0,6–0,7 kg, u slepice 0,6–0,8 kg. U starších zvířat může být o 0,1 kg vyšší.

Nejčastější exteriérové vady

Výlukovou vadou je jednoduchý trn, pouze dvojitý trn není velkou vadou. Vyskytují se také vady v utváření vousu, viditelné laloky či ušnice. Trup nesmí být hrubý, u kohouta nízko nesený, záda dlouhá, vodorovně nesená nebo jiného než lyrovitého tvaru. Trestají se plochá nebo i méně klenutá prsa, dlouhý štíhlý krk nebo nízko nesený ocas. Srpy nesmějí být srpovitě zahnuté.

Barevné rázy

Vatermalští vousáči jsou vyšlechtěni ve třiceti barevných rázech – jednobarevných, křepelčích, porcelánových, skvrnitých, kolumbijských a krahujcovitém. V Nizozemsku patří k nejčastějším žluté kolumbijské, černé zlatoprsé, černé, bílé a krahujcovité.

Užitkovost

Vatermalští vousáči jsou okrasným plemenem, snáška je okolo 80 vajec s bílou až krémovou skořápkou. Násadová vejce musejí mít alespoň 25 g, ale uvádí se, že snášejí vejce až s hmotností 35 g.

Specifika chovu

Toto nenáročné plemeno lze chovat v menším kurníku s výběhem nebo ve voliérách. Dokáže dobře létat, proto je dobré výběhy zakrýt pletivem nebo sítí. Temperament je živější, k vlastnostem patří i shánlivost.

Slepičky jsou většinou velmi krotké, pro svou krotkost a přítulnost jsou vousáči velmi vhodní pro děti. Kohouti ale bývají vůči chovateli agresivní, protože brání své hejno a území. V tomto ohledu může pomoct selekce neagresivních kohoutů. Kokrhání je z rána velmi časné a hlas kohoutů velmi silně pronikavý.

I u vatermalských vousáčů platí, že je potřeba přizpůsobit napáječky a konzistenci podávaných krmiv tak, aby nedošlo k umáčení a zakrmení vousů. Poměrně časté je také napadení vousů a chocholek parazity.

Kvokavost je jen průměrná, líhnutí bezproblémové a úmrtnost kuřat minimální. Slepice obsedne jen 5–7 vajec.

Zahraničí

I přes svůj velmi zajímavý vzhled nejsou vatermalští vousáči příliš rozšířeni. Častěji se vyskytují v Belgii, Nizozemsku, své chovatele nalezli ve Francii, stále větší oblibě se těší také v Británii:

(http://www.jatman.co.uk/belgians/), v Nizozemsku jejich chovatelé sdružuje klub vzácných belgických plemen:

http://www.zobk.nl/.

Německý Klub německých zakrslých a vzácných zakrslých plemen uvádí stoupající zájem o vatermalské vousáče (http://www.seltene-zwerghuehner.eu/). Speciální výstava se bude konat 29.–30. 11. ve Feldatalu (Hessen).

Zájem o vatermalské vousáče stoupá také v severní Americe a v Austrálii.

Klub

U nás jsou antverpští vousáči mladým plemenem a klub jejich chovatelů zde nepracuje.

Ohodnotťe tento článek:

Vaše hodnocení:

Celkové hodnocení (0x):