Japonky okinac čabo


Zařazení: původní zakrslá plemena (ve Vzorníku plemen drůbeže skupina H1)

Slovo okina může znamenat vousatého starého muže, ale také vyjadřuje japonské umění tance a zpěvu. Co z toho je bližší malému roztomilému vousatému plemeni s krátkými běháky, posuďte sami…

Původ: Japonsko

Kroužek: kohout 13 mm, slepice 11 mm

Vznik plemene

Japonky okina čabo byly vyšlechtěny až v první polovině dvacátého století. Uvádí se, že v Japonsku se objevily ve dvacátých letech, uznané byly roku 1930. Do německého standardu byly zahrnuty až v roce 1996. V zemi původu i v evropských státech se na výstavách objevují jen zřídka.

Plemenné znaky

Oproti japonkám čabo popisovaným v minulém čísle Fauny malé nebo zcela zakrněné laloky japonek okina čabo překrývá vous. Vous kryje i ušnice a dolní část červeného hladkého obličeje, který zejména u starších kohoutů bývá masitý. Typický je poměrně velký listový hřeben hrubší tkáně se 4–5 velkými zuby. Praporek sleduje linii týlu. U slepic se připouští menší klopení v zadní části. Zobák musí být krátký, lehce zahnutý, žluté barvy. Oči velké, oranžově červené.

I pro japonky okina čabo je typický velmi malý tělesný rámec, zavalitý trup a extrémně krátká záda a běháky. Velmi lehce zvednutý trup musí být krátký a široký. Hmotnost kohoutků je 500–600 g, u starších max. 700 g, u slepiček 400–500 g, u starších max. 600 g. Také velmi krátká záda musejí být široká, sedlo i krční závěs jsou bohatě opeřené. Dojem zavalitosti dotváří výrazně klenutá, široká a plná prsa.

Jako téměř všechna zakrslá plemena mají i ony svěšená křídla, která při pohledu z boku zcela zakrývají břicho. Špičky letek se díky kratičkým žlutým běhákům dotýkají země.

K dalším důležitým plemenným znakům patří vysoký kolmý ocas, který s linií zad vytváří tvar písmeně U.

Barva kůže je žlutá, opeření bohaté a přilehlé.

Nejčastější exteriérové vady

Vyskytují se vady v utváření hřebene, jako např. různé deformace, klopení, prolákliny, ale i jemná struktura a malá velikost. Poměrně často jsou vidět laloky i ušnice, vousy jsou nedostatečně vyvinuté a nezakrývají je.

Barevné rázy

Jediným uznaným barevným rázem jsou bílé, v Japonsku ale existují i jiné barevné rázy.

Okina čabo jsou vzácné nejen v Evropě, ale i v zemi původu.

Užitkovost

Japonky okina čabo jsou určeny především pro výstavy. Snáška se pohybuje okolo 80 vajec s krémovou skořápkou, minimální hmotnost násadových vajec je 25 g.

Specifika chovu

Jsou poměrně náročné na teplo, kurníky nesmějí v zimním období promrzat. Také výběhy by měly být pečlivě udržované, suché, nevhodné jsou vyšší porosty. U japonek okina čabo je potřeba dbát na to, aby nedošlo k zakrmení a poškození vousů. Je potřeba přizpůsobit konzistenci podávaných krmiv i napáječky.

Kvokavost je zachovaná, slepice kuřata spolehlivě vysedí i vodí. Do chovu se používají i zvířata s delšími běháky.

Zahraničí

V zemi původu i v evropských státech se na výstavách objevují jen zřídka. Uznány jsou v Německu, ve Francii, v Polsku a Skandinávii a dále na Slovensku.

V Německu sdružuje jejich chovatelé klub, o kterém naleznete více na stránkách: http://www.chabo-zwerghuehner.de/, švýcarští chovatelé se prezentují na stránkách: http://www.chabo.ch/ a francouzští na: http://lespetitesplumes.free.fr/Chabo.htm. Kluby zahrnují více plemen japonek.

Klub

Ani japonky okina čabo u nás nesdružuje žádný klub.

Autor textu: Ing. Iveta Prombergerová, Ph.D.
Autor fotografií zdroj: Pixabay
Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (0x):

1
2
3
4
5