Uživatel s deaktivovaným účtem

V srpnu minulého roku jsem slepicím z nedostatku zeleného krmení (tráva u nás nebyla, zaschla) občas dával akátové větve. Během pár minut vždy ozobaly lístky úplně dohola. A nedávno jsem se na Wikipedii dočetl, že je akát jedovatý. Žádná slepice mi neuhynula a ani jsem na nich nějaké příznaky otravy, nebo zvláštní chování nepozoroval. Máte k tomu někdo nějaké informace, že by se slepicím akát nesměl pro svoji jedovatost dávat?
Http://www.pyrurapenny.cz/nebezpecne-toxicke-potraviny-pro-papouska
Ptáci mají jiné trávení než člověk a na spoustu věcí reagují jinak. Ale našla jsem, že pro papoušky je akát jedovatý a tedy bych ho nedávala ani slepicím. Dana.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Tak to mě překvapilo. Vůbec by mě nenapadlo, že by byl jedovatý, zvlášť, když jsem kdysi četl v nějaké tábornické knížce, a sám na sobě hned také vyzkoušel, že květenství akátu je jedlé, lze to obalit v řídkém těstíčku a na pánvi osmažit podobně jako květy černého bezu (kosmatice). Nebyl to žádný zázrak, ale dalo se to jíst. Mě to tenkrát neuškodilo, loni mým slepicím listí také problémy nedělalo, ale asi od zkrmování akátu ustoupím. Raději na zahradě letos zaseju vojtěšku. Při zálivce se dá i v suchém období z ní něco zeleného vypěstovat. Děkuji za Vaši odpověď, z diskuze Vás "znám" jako odbornici a "lexikon vědomostí" o drůbeži a beru Vás za slovo. Díky moc, Malgrat.
Pre človeka sú jedlé jedine kvety agátu, podľa nasledujúcej stránky ani s listami to nie je až také zlé, aspoň pre králikov, práve naopak
http://www.zajaciky.sk/37-zdrava-vyziva-kralikov.html
Aj bobkovišeň je napríklad pre človeka jedovatá, vtákom však neškodí.
cipis
napsal(a):
Pre človeka sú jedlé jedine kvety agátu, podľa nasledujúcej stránky ani s listami to nie je až také zlé, aspoň pre králikov, práve naopak
http://www.zajaciky.sk/37-zdrava-vyziva-kralikov.html
Aj bobkovišeň je napríklad pre človeka jedovatá, vtákom však neškodí.
Člověk normálně konzumuje avokádo a pro papoušky je jedovaté (na slepicích to asi nikdo nezkoušel, možná také). Zrovna tak káva.
Nelze odvozovat jedovatost podle člověka a už vůbec ne pro ptáky - každý patří mezi zcela odlišný živočišný druh, z jiného řádu a zrovna tak způsobem výživy jsou zcela odlišní. Králík je sice savec jako člověk, ale způsoben výživy je býložravec a tedy opět odlišné trávení. Dana.
Neodvodzujem z toho nič, uvádzam to len ako príklad, že keď si niekde prečítame, že rastlina je jedovatá, neznamená to, že jedovatá je aj pre všetké zvieratá. Agát je invázna rastlina, takže jej škodlivosť na zdravie zvierat si žiaľ musíme zistiť samy, výskumy nám v tomto nebude robiť nikto . Zatiaľ vieme, že v obmedzenom množstve neškodí napr. králikom, kozám a pod., a vyzerá to tak, že ani sliepkam. Na konci záhrady mám agátový lesík, zatiaľ ma však nenapadlo skrmovať ho, toho roku to však skúsim, aspoň aby som zistila, či im chutí
cipis
napsal(a):
Neodvodzujem z toho nič, uvádzam to len ako príklad, že keď si niekde prečítame, že rastlina je jedovatá, neznamená to, že jedovatá je aj pre všetké zvieratá. Agát je invázna rastlina, takže jej škodlivosť na zdravie zvierat si žiaľ musíme zistiť samy, výskumy nám v tomto nebude robiť nikto . Zatiaľ vieme, že v obmedzenom množstve neškodí napr. králikom, kozám a pod., a vyzerá to tak, že ani sliepkam. Na konci záhrady mám agátový lesík, zatiaľ ma však nenapadlo skrmovať ho, toho roku to však skúsim, aspoň aby som zistila, či im chutí
Jen pro ilustraci: Ruské sibiřské včely sbírají nektar na rostlinách Rhododendron aureum a vytvářejí z něj med, který je pro člověka silně jedovatý. Včelám neškodí.
Z vaší reakce usuzuji, že budete přímo na sobě zkoušet míru jedovatosti vajec, která vyprodukují slepice krmené akátem . Tak doufám, že přežijete ve zdraví. Dana.
ovecka
napsal(a):
Jen pro ilustraci: Ruské sibiřské včely sbírají nektar na rostlinách Rhododendron aureum a vytvářejí z něj med, který je pro člověka silně jedovatý. Včelám neškodí.
Z vaší reakce usuzuji, že budete přímo na sobě zkoušet míru jedovatosti vajec, která vyprodukují slepice krmené akátem . Tak doufám, že přežijete ve zdraví. Dana.
Mám zatrávnených 40 árov, takže strihať agát asi nebudem stihať . Zaujímalo ma iba či sliepkam chutí. Ale ak ho berú Lýdiine sliepky, určite aj moje by si na ňom zgustli. Týmto môj záujem o agát končí , takže moje zdravie môžu poškodiť len jeho pichliače
Mám ještě jednu věc, je to nějako dobu zpět.. najednou se mi nelíhly kuřata australek, malá oplozenost a co oplozené bylo odumřelo, nebo se nemohlo dostat ze skořápky.
Po nějaké době, přijel jeden známý a povídá mi, že ty australky zobou břečťan. Odkývala jsem mu to s tím, že jsem četla, že je jedovatý, ale slepicím nic není... a on mi povídá... ale nebudou se vám líhnout kuřata. Vejce budou plná toxinů. Je fakt, že břečťanu zlikvidovaly hodně, byly zavřené ve výběhu a k jinému zelenému se nedostaly, bylo to v zimě.
Břečťan jsme z domu okamžitě strhali, slepice dostaly čistící čaj a po čase se kuřata zase líhla jako na běžícím psu...
Akát
Strom z čeledi bobovitých (Fabaceae) dorůstající maximální výšky 30 m. Listy lichozpeřené, jejich palisty jsou přeměněny ve dvojici silných trnů; silně vonící bílé květy v převislých hroznech obsahují vykvétají v květnu a červnu; plod je lusk. Pochází ze Severní Ameriky, v Evropě se pěstuje asi od roku 1600; často se pěstuje v parcích a na sídlištích, pro vysoký obsah nektaru se pěstuje i jako medonosná rostlina. Dokáže růst na suchých a velmi chudých půdách, neboť podobně jako jiné bobovité rostliny obohacuje půdu dusíkem, proto se užíval k zalesňování suchých teplých strání, kde by jiné dřeviny nerostly, např. na Žatecku - z hlediska ochrany přírody to byl velmi neuvážený zásah, neboť akát má silnou tendenci se šířit a produkuje chemické látky potlačující růst původních rostlin, které jsou pak nahrazovány nitrofilními druhy, např. kopřivou, čímž znehodnocuje území, která by zasluhovala ochranu jako stepní rezervace; nemají ho rádi ani entomologové, neboť z jeho větví nesklepou prakticky žádný hmyz. Celá rostlina kromě květů je jedovatá, nejvíce semena; otrava se projevuje bolestmi břicha, průjmem, křečemi, v těžších případech i dechovými a srdečními potížemi a může končit i smrtí. Poskytuje poměrně kvalitní dřevo, které pro vysoký obsah tříslovin odolává hnilobě a lze ho použít i pod vodou; jeho zvláštností je, že silně hromadí draslík, což při hoření propůjčuje plamenům nezvyklou růžovofialovou barvu. V květomluvě má mnoho významů - větvička s květem: "Rád bych tě objal",
samotný květ: "Kdy tě zase uvidím?", samotný list: "Důvěřuj mi!"
Podobně je na tom i šťavěl, který vypadá jako jetýlek a kvete podobně jako jahodník.
Vytrvalá,5 - 15 cm vysoká bylina z čeledi šťavelovitých (Oxalidaceae) s plazivým kořenujícím oddenkem; listy jsou na rozdíl od zavlečených žlutokvětých druhů pouze v přízemní růžici řapíkaté, trojčetné, s lístky obsrdčitými, čímž připomíná jetel; květonosné lodyhy přečnívají listy, květy jsou bílé, fialově žilkované, se žlutým středem; plod je tobolka. Kvete v dubnu a květnu. Roste v lesích na celém území státu, hojně ve středních a vyšších polohách, řidčeji pouze v nejteplejších a málo lesnatých oblastech. Dříve se užíval jako léčivka, ale jeho vnitřní užití je spojeno s rizikem kvůli obsahu kyseliny šťavelové, jež mu (stejně jako šťovíku) dodává kyselou chuť - v menších dávkách může podpořit tvorbu močových kamenů, ve větších vyvolává i celkovou otravu projevující se zvracením a křečemi, neboť vychytává z krve vápník a váže ho do nerozpustné sloučeniny.
Břečťan popínavý:
Popínavý nebo plazivý keř z čeledi aralkovitých (Araliaceae) s větvemi až 20 m dlouhými, které se přichycují k podkladu četnými příčepivými kořeny vyrůstajícími po celé jejich délce na zastíněné straně. Listy jsou vždyzelené, dvojího typu (heterofylní) - na nekvetoucích větvích dlanitě 3-5laločné, na kvetoucích tvaru přibližně kosočtverce. Kvést začíná až ve věku několika desítek let; žlutozelené květy v okoličnatých květenstvích lze vidět v září a říjnu. Roste ve stinných lesích, na zastíněných sutích a skálách, pěstuje se v řadě kultivarů jak venkovních tak pokojových a často zplaňuje. Celá rostlina je prudce jedovatá, v lidovém léčitelství se používala proti parazitickým červům.
Je mnoho dalších rostlin, které jsou, lidově řečeno, jedovaté a využívají se k léčení, pokud je podáváte občas a v malých dávkách. Jestliže tyto rostliny pravidelně zkrmujete, anebo zvířata mají přístup k nim, vystavujete je, ale i sebe dost velkému nebezpečí.
začátek
napsal(a):
Tedy paní Lydie to čučim.No na psu jsem ještě nelíhl a na běžícím tedy, to klobouk dolu, ten můj pesan by ani nevydržel na nich sedět..
A zde finální výrobek... starší odchovy, tentokrát na ležícím psu
V permakulturních kruzích se akát doporučuje právě jako zdroj krmiva pro drůbež, jak jeho semena tak listy /Bill Molisson, Reny Mia Slay,2012/. Každopádně naše slepice, dokud se mohla v naší obci drůbež chovat volně puštěná, tak pravidelně chodily na okraj lesa sbírat jak listy tak semena akátu, nikdy se jim nic nestalo. Dokonce jsem četl a po léta praktikoval, že větve a listy akátu pomáhají preventivně proti kokcidiím, bylo to před cca 30ti lety, kdy medikované směsi nebyly a moje angory zbaštili metráky větví i s listy a i s květy a fungovalo to, a slepicím v té době taky chutnal
Mě zase chutná akátový med. Je s lipovým chuťově nejlepší.
Kdysi jsem se účastnil i medových ochutnávek,
jako vyhlášený odborník skrze všechno možné myslitelné.
Kdyby akát byl po zpracování všemožnými zvířaty fujky,
tak by to možná na lidech bylo znát, nebo ne?
Možná se to dozvíme až za několik generací, že?
jirka10

XXX.XXX.35.247
Akát jako rostlina je celý jedovatý s výjimkou právě květů - květy jedovaté nejsou a včelí med z akátu je jeden z nejkvalitnějších
Flo

XXX.XXX.47.105
Ono jde hlavně o semena, v nich je prý obsah toxinů nejvyšší. Na podzim padají dolů z akátu suché malé lusky, které semena obsahují, a dovedou dolétnout i hodně daleko (chovají se trochu jako nažky javoru). Máme podél plánovaného slepičího výběhu vzrostlé akáty a nikde se mi nedaří zjistit, jak si slepičí metabolismus s toxicitou akátu poradí (a zda se přenáší na vejce)..