Teorie líhnutí nejen pro líhňařské panny a panice

jeduvka napsal(a):
Umělé líhnutí.
K líhnutí používáme pouze vejce, která splňují předpoklady, že se z nich vylíhnou životaschopná mláďata. Vejce musí pocházet od zdravých nosnic, musí být oplozená, pravidelného tvaru a musí mít standardní velikost, která je stanovena pro jednotlivé druhy a jednotlivá plemena. K líhnutí se nehodí vejce kulovitého tvaru, protože mají málo bílku, ani vejce abnormálně velká a protažená, která mají zase obyčejně více žloutků. Povrch vajec musí být čistý, hladký, bez zjevných i krytých prasklin. Od snesení vejce k jeho nasazení nesmí uplynout více než 15 dnů, bez ohledu na to, že jsou násadová vejce uskladněna v dobrých podmínkách. Dlouhodobé skladování vajec snižuje líhnivost. Celkový výsledek líhnutí, kromě podmínek inkubace, závisí také na kvalitě výživy nosnic produkujících násadová vejce. Chovatelské podmínky se nejvíce projevují při líhnutí těch druhů drůbeže, které mají vysokou snášku.
Při líhnutí se musí dbát na úzkostlivou čistotu, rychlé odstraňování všech zbytků a odpadků, na řádně prováděnou desinfekci před započetím líhnutí, dolíhní po každém dolíhnutí a násadových vajec před jejich vložením do líhní.

Na závěr úvodu si dovolím ocitovat obecné požadavky na jakoukoli líheň z publikace Domácí chov zvířat od autora Havlína a kolektiv:
„Správný průběh umělého líhnutí předpokládá kontrolu a regulaci teploty, vlhkosti, výměny vzduchu, vhodného uložení vajec a jejich obracení. Chod líhně musí být přesný a spolehlivý, líheň musí být dobře čistitelné a manipulace s vejci nesmí být namáhavá. Materiál skříně dobře tepelně izoluje, na vnitřní ploše je odolný proti vlhkosti. Teplo vytvářejí elektrické topná tělesa, která jsou regulována provozním a pojistným termostatem. Teplota se průběžně sleduje kolínkovým teploměrem umístěným na rozvodné desce líhně.
Vlhkosti se dociluje odpařováním vody z plochých táců na dně líhně nebo ponornými topnými tělesy. Zvyšuje se kropením vajec teplou vodou, mlhovkou nebo zavěšením vlhkých textilií. Sleduje se vlhkoměrem.
Větráním se v prostoru líhně zajišťuje rovnoměrná teplota, přívod kyslíku vyvíjejícím se zárodkům a odvod jimi vyprodukovaného kysličníku uhličitého. Potřeba kyslíku a tvorba kysličníku uhličitého se zvyšuje se stářím zárodků. Na 1000 vajec v předlíhni je nutno dodat za hodinu 8 - 9 m3 čerstvého vzduchu, v dolíhni 11 m3. Vyšší koncentrace kysličníku uhličitého snižuje líhnivost. Už při koncentraci 1 % zárodky odumírají nebo se líhnou zrůdy.“


Citát platí pro všechny typy líhní. Je jedno, jestli DomaDělané, nebo firemní. A pro kutily – jen těžko se v líhni obejdete bez elektriky. Nezapomínejte, že kope, probíjí, zkratuje a v líhni je z hlediska E50 prostředí nebezpečné!!!!!! Tak vhodné krytí, izolace a podobné špeky jsou nutností. Vysoká vlhkost, čpavek, kysličník uhličitý

Pro líhnutí kuřat v líhních s nuceným prouděním vzduchu je doporučené rozmezí teplot pro inkubaci 37,5 – 38,2°C při vlhkosti prostředí 50 – 65% /to je běžná vlhkost, kterou máte třeba v obýváku po intenzivním vyvětrání/ a minimálně 2x denně otočit vajíčka o 180°. Je jedno jestli ručně, nebo máte automatiku. V případě automatického naklápění vajec je doporučeno častěji. V dolíhňové lísce se již vajíčka neobracejí, je doporučeno snížit tepotu o 0,2°C a zvýšit vlhkost prostředí zvýšit na 70 – 90%. Normálně se to dělá rosením nebo zavěšením mokré tkaniny, nasáklého papírového obrousku….


Při firemně vyráběných líhní se řiďte návodem, při domácí konstrukci si vypozorujte setrvačnost topného tělesa, citlivost termostatu a podle toho nastavte střední teplotu, aby jste se vešli do doporučeného rozmezí. Smrtelná teplota pro zárodky je 42°C.
Líhně s přirozenou ventilací jsou zpravidla konstruovány jako stolové. To jsou ty „remosky – Biosky“, různé doma dělané krabice se žárovkami… Nasazují se jednorázově. Vejce zůstávají v líhni po celou dobu líhnutí. Obracejí se ročně dvakrát denně. Nemají ventilátor, proudění vzduchu je samovolné. Používá se vyšší teplota (39,5 - 41 °C), na počátku líhnutí vyšší, ke konci se snižuje.


Při žárovkových líhní si uvědomte, že topíte systémem světlo – tma. Žárovky mají životnost počítanou na počet rozsvícení, cca 1000krát. Příliš jim nedůvěřuji, protože vždy hrozí nebezpečí přepálení vlákna, zpravidla v době, kdy nikdo není doma nebo všichni tvrdě spí.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

jeduvka napsal(a):
Pro líhnutí kuřat v líhních s nuceným prouděním vzduchu je doporučené rozmezí teplot pro inkubaci 37,5 – 38,2°C při vlhkosti prostředí 50 – 65% /to je běžná vlhkost, kterou máte třeba v obýváku po intenzivním vyvětrání/ a minimálně 2x denně otočit vajíčka o 180°. Je jedno jestli ručně, nebo máte automatiku. V případě automatického naklápění vajec je doporučeno častěji. V dolíhňové lísce se již vajíčka neobracejí, je doporučeno snížit tepotu o 0,2°C a zvýšit vlhkost prostředí zvýšit na 70 – 90%. Normálně se to dělá rosením nebo zavěšením mokré tkaniny, nasáklého papírového obrousku….


Při firemně vyráběných líhní se řiďte návodem, při domácí konstrukci si vypozorujte setrvačnost topného tělesa, citlivost termostatu a podle toho nastavte střední teplotu, aby jste se vešli do doporučeného rozmezí. Smrtelná teplota pro zárodky je 42°C.
Líhně s přirozenou ventilací jsou zpravidla konstruovány jako stolové. To jsou ty „remosky – Biosky“, různé doma dělané krabice se žárovkami… Nasazují se jednorázově. Vejce zůstávají v líhni po celou dobu líhnutí. Obracejí se ročně dvakrát denně. Nemají ventilátor, proudění vzduchu je samovolné. Používá se vyšší teplota (39,5 - 41 °C), na počátku líhnutí vyšší, ke konci se snižuje.


Při žárovkových líhní si uvědomte, že topíte systémem světlo – tma. Žárovky mají životnost počítanou na počet rozsvícení, cca 1000krát. Příliš jim nedůvěřuji, protože vždy hrozí nebezpečí přepálení vlákna, zpravidla v době, kdy nikdo není doma nebo všichni tvrdě spí.

Líheň máme vydesinfikovanou, seřízenou zahřátou, tak hurá nasadíme první vsádku.

Líhnutí kuřat.
Do lísek líhní s přirozenou výměnou vzduchu /dále jen stolové/ nebo předlíhně líhní s nucenou ventilací vkládáme vejce, která odpovídají požadavkům kladeným na násadová vejce. Vejce se musí od okamžiku vložení do líhně až do 19. dne každé dvě hodiny obracet o 180°. Jako pomůcku při obracení si můžeme vejce označit na jedné straně obyčejnou měkkou tužkou. Teplota v líhni se má pohybovat od 37,6 do 37,8 °C. Do 19, dne musí být relativní vlhkost při líhnutí 60 – 75 %, po přeložení do dolíhně se zvyšuje na 75 – 80 %. V dolíhni se vejce již neobracejí.

Takto striktně nařízenou teplotu nejsme doma schopni zajistit. Proto používejte mozek v režimu selský rozum, podívejte se na teplotu pod kvočnou v úvodu příspěvku a zde uvedenou berte jako ideální střed.

Aby se vyvíjející zárodek nepřehřál a abychom zajistili lepší výměnu plynů mezi vejcem a prostředím, vejce chladíme. Ona i slepice na hnízdě občas stojí a občas se jde vykálet, najíst, napít….. Vejce se ochlazují při prosvětlování 6. a 14. den, ale i při překládání do dolíhně. Kromě toho je chladíme krátkodobě 1x denně – u stolových líhní otevřením horního víka, u skříňových líhní pootevřením dveří asi na 5 minut. U některých stolových líhní, kde není zajištěna požadovaná relativní vlhkost se vejce 3x denně ručním rozprašovačem.

Vejce se poprvé prosvětlují 5. – 6. den od vložené do líhně – zjišťuje se tím oplozenost; podruhé 18. – 19. den od vložení do líhně – tímto prosvícením zjistíme odumřelé zárodky. Kuřata se začínají klubat 20. den a líhnout 21. den od vložení vajec do líhně. Z dolíhně se kuřata odeberou až po osušení, přičemž se současně odstraní skořápky z vajec.

Krůťata.
Vývoj krůťat ve vejci trvá 28 dnů. Krůtí vejce se musí obracet až do 26. dne. Ve skříňových líhních se v této době překládají do dolíhně, ve stolových líhních je nutno v této době relativní vlhkost, podobně jako při líhnutí kuřat vlhčením vajec až třikrát denně. Krůťata se začínají klubat 27. den. Požadavky na teplotu, ochlazování a relativní vlhkost jsou při líhnutí krůťat podobné jako při líhnutí kuřat.

Perličata.
Líhnutí perličat má v porovnání s líhnutím kuřat několik zvláštností. vývoj perličat ve vejci trvá 26 dnů. Vejce se začínají ochlazovat už 6. dne – perliččí vejce mají silnější skořápku a méně pórů. Od 6. dne do 23. dne inkubace se musí chladit dvakrát denně 10 minut a obracet každou hodinu. Po přeložení do dolíhně, nebo od 23. dne inkubace, se musí chladit kropením vodou třikrát denně, čímž se současně zvyšuje relativní vlhkost prostředí potřebná pro dobrý průběh klubání. Relativní vlhkost v předlíhni má být 60 %, v dolíhni 80 %. Teplota v předlíhni i dolíhni má být 38 °C. Po přeložení do dolíhně se vejce přestávají obracet.

Bažantí kuřata.
Vývoj bažantích kuřat ve vejci je různý podle druhu; u většiny druhů trvá 23 – 25 dnů. Líhnutí bažantích kuřat má tyto zvláštnosti: teplota v prvních třech dnech má být 37,7 °C a relativní vlhkost prostředí 60 – 65 %. Čtvrtého dne se teplota upraví na 37,5 °C a relativní vlhkost na 55 –60 %. V malých stolových líhních je třeba v prvních třech dnech větrací otvory uzavřít, čtvrtý den pootevřít a pátý den nastavit do polohy určené pro normální líhnutí.

Při líhnutí kuřat, jejichž inkubace trvá 23 – 24 dnů, se ponechá teplota 37,5 °C do 16. dne líhnutí, u kuřat s delší dobou inkubace se působení teploty 37,5 °C prodlužuje o počet dnů, převyšujících 24. V této době až do přeložení do dolíhně se teplota upravuje na 37,3 °C.

Bažantí vejce se v líhni obracejí dvakrát denně a chladí se jedou denně větráním po dobu 15 minut. Po přeložení do dolíhně se přestávají obracet. Při klubání se kropí vodou. Při klubání je potřebná teplota 37,4 °C a relativní vlhkost 70 – 75 %.
Vejce se prosvěcují poprvé 6. – 7,. den po vložení do líhně , podruhé před začátkem klubání. Po vylíhnutí se nechávají kuřata v líhni 24 hodin dosušit.

Bažanty jsem prachsprostě opsala z návodu, ale osobně jsem je líhla jako kuřata. Z 50 vajec bylo 45 bažantíků. Inkubace 25 dní. Druh nevím, byl to zkušební provoz pro kamarády myslivce.

Křepelky.
Inkubace mláďat křepelky japonské a jejích rázů trvá 17 dnů, čínské 16 dnů a kalifornské 22 – 23 dnů. Teplota potřebná pro inkubaci je 37,5 °C, relativní vlhkost od 1. do 15. dne inkubace 60 %; 16. den 60 – 70 % a od začátku klubání až po líhnutí 80 – 90 %. U vajec křepelek kalifornských se relativní vlhkost začíná zvyšovat až 19. dne.
Vejce křepelek se až do začátku klubání obracejí dvakrát denně. Poprvé se prosvěcují 6. – 7. den, kdy se vyřadí všechna neoplozená vejce, podruhé 14. den kdy se vyřazují vejce s odumřelými zárodky. 15. den se vejce dvakrát kropí. Mláďata čínských křepelek se líhnou 16. den japonských 17. den a kalifornských 22. – 23. den.

Kachňata.
Kachňata pižmovky se líhnou 35 dnů, kachňata ostatních plemen 28 dnů. Teplota potřebná pro líhnutí kachňat je až do 24. dne (pižmovky 30. dne) 37,7 °C, relativní vlhkost je v této době 70 %, po 24. dnu se teplota sníží na 37,3 °C a relativní vlhkost se zvýší na 85 %. Kachní vejce se od 12. dne inkubace chladí jednou denně vzduchem a od 13. dne se třikrát denně kropí vlažnou vodou. V dolíhni se vejce po 24. dnu kropí šestkrát denně a nesmí se už obracet. Do 24. dne se vejce obracejí automaticky každé dvě hodiny a ručně minimálně jednou denně. Prosvěcují se 6. a 24. den. Při prvním prosvícení se vyřadí neoplozená vejce, při druhém prosvícení vejce s odumřelým zárodkem. Vylíhnutá kachňata se nechají v dolíhni 24 hodin usušit.

Housata.
Líheň musí být 24 hodin před vložením husích vajec vyhřátá na teplotu 37,7 – 37,8 °C s nastavenou relativní vlhkostí 60 %. Vejce se obracejí o 180° každé dvě hodiny, nebo při ručním otáčení třikrát denně. Ochlazovat se začínají 8. den po dobu pěti minut; každý další den se ochlazování prodlužuje o 1,5 – 2 minuty až do 14. dne, kdy ochlazování trvá 45 minut. Vejce se během ochlazování vyjmou z líhně o pokropí vodou 35 °C teplou. Poprvé se prosvěcují 10. den, podruhé 27. den, kdy se přestávají obracet. Teplota se 27. den sníží na 37,5 °C a relativní vlhkost zvýší na 70 – 75 %. Líhnutí nastává 30. den od vložení vajec do líhně.

Znovu opakuji, zde uvedené teploty berte jako ideální střed.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

jeduvka napsal(a):
Líheň máme vydesinfikovanou, seřízenou zahřátou, tak hurá nasadíme první vsádku.

Líhnutí kuřat.
Do lísek líhní s přirozenou výměnou vzduchu /dále jen stolové/ nebo předlíhně líhní s nucenou ventilací vkládáme vejce, která odpovídají požadavkům kladeným na násadová vejce. Vejce se musí od okamžiku vložení do líhně až do 19. dne každé dvě hodiny obracet o 180°. Jako pomůcku při obracení si můžeme vejce označit na jedné straně obyčejnou měkkou tužkou. Teplota v líhni se má pohybovat od 37,6 do 37,8 °C. Do 19, dne musí být relativní vlhkost při líhnutí 60 – 75 %, po přeložení do dolíhně se zvyšuje na 75 – 80 %. V dolíhni se vejce již neobracejí.

Takto striktně nařízenou teplotu nejsme doma schopni zajistit. Proto používejte mozek v režimu selský rozum, podívejte se na teplotu pod kvočnou v úvodu příspěvku a zde uvedenou berte jako ideální střed.

Aby se vyvíjející zárodek nepřehřál a abychom zajistili lepší výměnu plynů mezi vejcem a prostředím, vejce chladíme. Ona i slepice na hnízdě občas stojí a občas se jde vykálet, najíst, napít….. Vejce se ochlazují při prosvětlování 6. a 14. den, ale i při překládání do dolíhně. Kromě toho je chladíme krátkodobě 1x denně – u stolových líhní otevřením horního víka, u skříňových líhní pootevřením dveří asi na 5 minut. U některých stolových líhní, kde není zajištěna požadovaná relativní vlhkost se vejce 3x denně ručním rozprašovačem.

Vejce se poprvé prosvětlují 5. – 6. den od vložené do líhně – zjišťuje se tím oplozenost; podruhé 18. – 19. den od vložení do líhně – tímto prosvícením zjistíme odumřelé zárodky. Kuřata se začínají klubat 20. den a líhnout 21. den od vložení vajec do líhně. Z dolíhně se kuřata odeberou až po osušení, přičemž se současně odstraní skořápky z vajec.

Krůťata.
Vývoj krůťat ve vejci trvá 28 dnů. Krůtí vejce se musí obracet až do 26. dne. Ve skříňových líhních se v této době překládají do dolíhně, ve stolových líhních je nutno v této době relativní vlhkost, podobně jako při líhnutí kuřat vlhčením vajec až třikrát denně. Krůťata se začínají klubat 27. den. Požadavky na teplotu, ochlazování a relativní vlhkost jsou při líhnutí krůťat podobné jako při líhnutí kuřat.

Perličata.
Líhnutí perličat má v porovnání s líhnutím kuřat několik zvláštností. vývoj perličat ve vejci trvá 26 dnů. Vejce se začínají ochlazovat už 6. dne – perliččí vejce mají silnější skořápku a méně pórů. Od 6. dne do 23. dne inkubace se musí chladit dvakrát denně 10 minut a obracet každou hodinu. Po přeložení do dolíhně, nebo od 23. dne inkubace, se musí chladit kropením vodou třikrát denně, čímž se současně zvyšuje relativní vlhkost prostředí potřebná pro dobrý průběh klubání. Relativní vlhkost v předlíhni má být 60 %, v dolíhni 80 %. Teplota v předlíhni i dolíhni má být 38 °C. Po přeložení do dolíhně se vejce přestávají obracet.

Bažantí kuřata.
Vývoj bažantích kuřat ve vejci je různý podle druhu; u většiny druhů trvá 23 – 25 dnů. Líhnutí bažantích kuřat má tyto zvláštnosti: teplota v prvních třech dnech má být 37,7 °C a relativní vlhkost prostředí 60 – 65 %. Čtvrtého dne se teplota upraví na 37,5 °C a relativní vlhkost na 55 –60 %. V malých stolových líhních je třeba v prvních třech dnech větrací otvory uzavřít, čtvrtý den pootevřít a pátý den nastavit do polohy určené pro normální líhnutí.

Při líhnutí kuřat, jejichž inkubace trvá 23 – 24 dnů, se ponechá teplota 37,5 °C do 16. dne líhnutí, u kuřat s delší dobou inkubace se působení teploty 37,5 °C prodlužuje o počet dnů, převyšujících 24. V této době až do přeložení do dolíhně se teplota upravuje na 37,3 °C.

Bažantí vejce se v líhni obracejí dvakrát denně a chladí se jedou denně větráním po dobu 15 minut. Po přeložení do dolíhně se přestávají obracet. Při klubání se kropí vodou. Při klubání je potřebná teplota 37,4 °C a relativní vlhkost 70 – 75 %.
Vejce se prosvěcují poprvé 6. – 7,. den po vložení do líhně , podruhé před začátkem klubání. Po vylíhnutí se nechávají kuřata v líhni 24 hodin dosušit.

Bažanty jsem prachsprostě opsala z návodu, ale osobně jsem je líhla jako kuřata. Z 50 vajec bylo 45 bažantíků. Inkubace 25 dní. Druh nevím, byl to zkušební provoz pro kamarády myslivce.

Křepelky.
Inkubace mláďat křepelky japonské a jejích rázů trvá 17 dnů, čínské 16 dnů a kalifornské 22 – 23 dnů. Teplota potřebná pro inkubaci je 37,5 °C, relativní vlhkost od 1. do 15. dne inkubace 60 %; 16. den 60 – 70 % a od začátku klubání až po líhnutí 80 – 90 %. U vajec křepelek kalifornských se relativní vlhkost začíná zvyšovat až 19. dne.
Vejce křepelek se až do začátku klubání obracejí dvakrát denně. Poprvé se prosvěcují 6. – 7. den, kdy se vyřadí všechna neoplozená vejce, podruhé 14. den kdy se vyřazují vejce s odumřelými zárodky. 15. den se vejce dvakrát kropí. Mláďata čínských křepelek se líhnou 16. den japonských 17. den a kalifornských 22. – 23. den.

Kachňata.
Kachňata pižmovky se líhnou 35 dnů, kachňata ostatních plemen 28 dnů. Teplota potřebná pro líhnutí kachňat je až do 24. dne (pižmovky 30. dne) 37,7 °C, relativní vlhkost je v této době 70 %, po 24. dnu se teplota sníží na 37,3 °C a relativní vlhkost se zvýší na 85 %. Kachní vejce se od 12. dne inkubace chladí jednou denně vzduchem a od 13. dne se třikrát denně kropí vlažnou vodou. V dolíhni se vejce po 24. dnu kropí šestkrát denně a nesmí se už obracet. Do 24. dne se vejce obracejí automaticky každé dvě hodiny a ručně minimálně jednou denně. Prosvěcují se 6. a 24. den. Při prvním prosvícení se vyřadí neoplozená vejce, při druhém prosvícení vejce s odumřelým zárodkem. Vylíhnutá kachňata se nechají v dolíhni 24 hodin usušit.

Housata.
Líheň musí být 24 hodin před vložením husích vajec vyhřátá na teplotu 37,7 – 37,8 °C s nastavenou relativní vlhkostí 60 %. Vejce se obracejí o 180° každé dvě hodiny, nebo při ručním otáčení třikrát denně. Ochlazovat se začínají 8. den po dobu pěti minut; každý další den se ochlazování prodlužuje o 1,5 – 2 minuty až do 14. dne, kdy ochlazování trvá 45 minut. Vejce se během ochlazování vyjmou z líhně o pokropí vodou 35 °C teplou. Poprvé se prosvěcují 10. den, podruhé 27. den, kdy se přestávají obracet. Teplota se 27. den sníží na 37,5 °C a relativní vlhkost zvýší na 70 – 75 %. Líhnutí nastává 30. den od vložení vajec do líhně.

Znovu opakuji, zde uvedené teploty berte jako ideální střed.

Protože není každý den posvícení, tak i skoro měsíční tanec kolem vajec v líhni může být korunován nezdarem.

A to z příčin fyzikálních – líheň má mizernou izolaci stěn a citlivě reaguje na změny teploty okolí – pokles teploty v noci, prudké ochlazení při větrání místnosti otevřením okna….. „uvaření“ vajec díky slunečním paprskům dopadajícím na líheň, sabotáž energetiků když neoznámeně a neplánovaně vypnou proud na celý pracovní den…
A nebo z důvodu nákazy. Nejběžněji se setkáte se zaplísněním

Aspergillou fumigatus. Tato potvůrka je nejběžněji rozšířenou plísní a vyskytuje se na vlhkých organických materiálech rostlinného i živočišného původu. K růstu potřebuje vlhko a teplo, takže dýchací cesty drůbeže jí poskytují ideální podmínky stejně jako umělé líhně. Plíseň vytváří mikroskopické spory (konidie) v milionových množstvích. Spory jsou velmi odolné v zevním prostředí a přežívají řadu měsíců i let. Snadno se šíří, hlavně zvířeným prachem z podestýlky, prašným zaplísněným krmivem a rozvířeným vzduchem v líhni. Protože líhneme, tak při zamoření líhní prorůstají plísně z povrchu skořápky jejími póry dovnitř (tmavé skvrny) a usmrcují zárodek.
Spory plísní ničí teprve 30 minutový var nebo 2% roztok formalínu.
Formalín je karcinogenní, ale na trhu je již dost jiných vhodných desinfekčních prostředků. I když čistě mezi námi, formaldehydové páry ……

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

jeduvka napsal(a):
Protože není každý den posvícení, tak i skoro měsíční tanec kolem vajec v líhni může být korunován nezdarem.

A to z příčin fyzikálních – líheň má mizernou izolaci stěn a citlivě reaguje na změny teploty okolí – pokles teploty v noci, prudké ochlazení při větrání místnosti otevřením okna….. „uvaření“ vajec díky slunečním paprskům dopadajícím na líheň, sabotáž energetiků když neoznámeně a neplánovaně vypnou proud na celý pracovní den…
A nebo z důvodu nákazy. Nejběžněji se setkáte se zaplísněním

Aspergillou fumigatus. Tato potvůrka je nejběžněji rozšířenou plísní a vyskytuje se na vlhkých organických materiálech rostlinného i živočišného původu. K růstu potřebuje vlhko a teplo, takže dýchací cesty drůbeže jí poskytují ideální podmínky stejně jako umělé líhně. Plíseň vytváří mikroskopické spory (konidie) v milionových množstvích. Spory jsou velmi odolné v zevním prostředí a přežívají řadu měsíců i let. Snadno se šíří, hlavně zvířeným prachem z podestýlky, prašným zaplísněným krmivem a rozvířeným vzduchem v líhni. Protože líhneme, tak při zamoření líhní prorůstají plísně z povrchu skořápky jejími póry dovnitř (tmavé skvrny) a usmrcují zárodek.
Spory plísní ničí teprve 30 minutový var nebo 2% roztok formalínu.
Formalín je karcinogenní, ale na trhu je již dost jiných vhodných desinfekčních prostředků. I když čistě mezi námi, formaldehydové páry ……

Pak nám ještě může zkazit radost z vylíhnutých kuřátek rodičovské hejno. Spíš naše chyby v péči o něj. Zde trochu ospravedlňuji svoji občasnou nepříjemnost a protivnost z nemoderky, když se dohadujeme o tom, jestli sypat granule, když pšenka přece stačí…..

Nedostatek vitamínu A.
Nedostatek vitamínu A je poměrně častý u slepic, krůt a kachen. Při nepřístupu k zelenému krmivu se může projevit i v létě.
Ptáci ztrácejí čilost a zájem o potravu, hubnou, výrazně klesá snáška a oplodněnost vajec, ve kterých jsou krevní skvrny. Dochází k odumírání zárodků nebo k hynutí mláďat brzo po vylíhnutí. Přidružují se zejména parazitární onemocnění (kokcidióza) v důsledku snížené odolnosti sliznic.

Tak nezapomínejme na přístup drůbeže k čerstvému krmivu, ke krouhané mrkvi nebo, k té pšence, podáním třeba Combinalu A jednou za 6 – 8 týdnů. Tělo si vytváří zásoby. Poslední věta o vitamínu A patří Haně, pokud si čte i u slepičářů: Předávkování vitamínu A vede u mladé drůbeže k předčasnému kostnatění chrupavek a tím k poruchám vývinu kostry, u dospělé drůbeže k těžkému poškození ledvin. Tak všeho s mírou.

Dál nás může potrápit nedostatek vitamínu B2 (riboflavinu). Je důležitý pro líhnivost, životnost a růst mláďat.
U dospělé drůbeže se nedostatek projevuje poklesem snášky, zdrsnělou, skvrnitou skořápkou a ztekuceným bílkem. Zárodky ve vejci hynou ve druhé polovině líhnutí, jsou zakrslé, mají zkadeřený puch a otoky těla.
Ale protože naše pipky dostávají sem tam mléčné výrobky, k sušeným kvasnicím se tu a tam taky dostanou, tak je B vitamín pro nás bezproblémový.

Nedostatek vitamínu E je už jiná, protože ten si v rodičovském hejnu můžeme přivodit celkem snadno, v dobré víře, že pipkám přilepšujeme...
Příčinou může být nejen nedostatek vitamínu E v potravě, ale i nadměrný přísun živočišných tuků (nad 2%) a zvláště zkažených tuků. U dospělé drůbeže nedostatek vitamínu E negativně ovlivňuje především sexuální funkce (oplozenost vajec, odumírání zárodků).

Při odchovu masných, rychle rostoucích hybridů je dobré trvale přidávat zdroje vitamínu E (Combinal e, Konvit Neo, klíčkový olej), protože ptáci mají relativně vyšší spotřebu než savci. Zelené krmivo a naklíčené zrno jsou současně i zdrojem vitamínu A, jehož nedostatek často komplikuje nedostatek vitamínu E.
Zase, všeho s mírou.

Pokud zjistíte sníženou líhnivost vajec v důsledku hynutí zárodků v posledních dnech inkubace a u zárodků objevíte zkrácený „papouščí“ zobák s vyklenutou hlavou a otoky a zkrácené končetiny, tak máte v hejnu jiný průšvih, jmenuje se peróza a vzniká z nedostatku manganu a zinku, cholinu (vitamín B), vitamínu H, popř. vitamínu E. Sklon k onemocnění způsobuje nadměrný přídavek vápníku a fosforu, které konkurují manganu při vstřebávání ve střevě. Také jednostranná výživa, např. kukuřicí s nízkým obsahem manganu, vitamínu E a H, zejména při uzavřeném odchovu bez přístupu k půdě. Citlivější jsou masná plemena. Nosnice jsou náročnější na přísun manganu až ve druhém roce snášky.
Tak když budete mít pocit, že musíte pipkám přidat vápník, kvůli tenkým skořápkám, nezapomínejte na mangan. Všestranně pestrá krmná dávka zajistí přísun těchto stopových prvků. Z přípravků je vhodný Konvit Neo a Plastin.


Doufám že jsem vás nevyděsila, ale to že krmíme málo, nebo to zase naopak s vitamíny a stopovými prvky přeháníme, poznáme bohužel až když brečíme nad neproklovanými kuřaty, nebo brzo po vylíhnutí zdechlými.
I to je důvod, proč doporučuji krmné směsky plus pastva, občasně nepovedený oběd…..

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

jeduvka napsal(a):
Pak nám ještě může zkazit radost z vylíhnutých kuřátek rodičovské hejno. Spíš naše chyby v péči o něj. Zde trochu ospravedlňuji svoji občasnou nepříjemnost a protivnost z nemoderky, když se dohadujeme o tom, jestli sypat granule, když pšenka přece stačí…..

Nedostatek vitamínu A.
Nedostatek vitamínu A je poměrně častý u slepic, krůt a kachen. Při nepřístupu k zelenému krmivu se může projevit i v létě.
Ptáci ztrácejí čilost a zájem o potravu, hubnou, výrazně klesá snáška a oplodněnost vajec, ve kterých jsou krevní skvrny. Dochází k odumírání zárodků nebo k hynutí mláďat brzo po vylíhnutí. Přidružují se zejména parazitární onemocnění (kokcidióza) v důsledku snížené odolnosti sliznic.

Tak nezapomínejme na přístup drůbeže k čerstvému krmivu, ke krouhané mrkvi nebo, k té pšence, podáním třeba Combinalu A jednou za 6 – 8 týdnů. Tělo si vytváří zásoby. Poslední věta o vitamínu A patří Haně, pokud si čte i u slepičářů: Předávkování vitamínu A vede u mladé drůbeže k předčasnému kostnatění chrupavek a tím k poruchám vývinu kostry, u dospělé drůbeže k těžkému poškození ledvin. Tak všeho s mírou.

Dál nás může potrápit nedostatek vitamínu B2 (riboflavinu). Je důležitý pro líhnivost, životnost a růst mláďat.
U dospělé drůbeže se nedostatek projevuje poklesem snášky, zdrsnělou, skvrnitou skořápkou a ztekuceným bílkem. Zárodky ve vejci hynou ve druhé polovině líhnutí, jsou zakrslé, mají zkadeřený puch a otoky těla.
Ale protože naše pipky dostávají sem tam mléčné výrobky, k sušeným kvasnicím se tu a tam taky dostanou, tak je B vitamín pro nás bezproblémový.

Nedostatek vitamínu E je už jiná, protože ten si v rodičovském hejnu můžeme přivodit celkem snadno, v dobré víře, že pipkám přilepšujeme...
Příčinou může být nejen nedostatek vitamínu E v potravě, ale i nadměrný přísun živočišných tuků (nad 2%) a zvláště zkažených tuků. U dospělé drůbeže nedostatek vitamínu E negativně ovlivňuje především sexuální funkce (oplozenost vajec, odumírání zárodků).

Při odchovu masných, rychle rostoucích hybridů je dobré trvale přidávat zdroje vitamínu E (Combinal e, Konvit Neo, klíčkový olej), protože ptáci mají relativně vyšší spotřebu než savci. Zelené krmivo a naklíčené zrno jsou současně i zdrojem vitamínu A, jehož nedostatek často komplikuje nedostatek vitamínu E.
Zase, všeho s mírou.

Pokud zjistíte sníženou líhnivost vajec v důsledku hynutí zárodků v posledních dnech inkubace a u zárodků objevíte zkrácený „papouščí“ zobák s vyklenutou hlavou a otoky a zkrácené končetiny, tak máte v hejnu jiný průšvih, jmenuje se peróza a vzniká z nedostatku manganu a zinku, cholinu (vitamín B), vitamínu H, popř. vitamínu E. Sklon k onemocnění způsobuje nadměrný přídavek vápníku a fosforu, které konkurují manganu při vstřebávání ve střevě. Také jednostranná výživa, např. kukuřicí s nízkým obsahem manganu, vitamínu E a H, zejména při uzavřeném odchovu bez přístupu k půdě. Citlivější jsou masná plemena. Nosnice jsou náročnější na přísun manganu až ve druhém roce snášky.
Tak když budete mít pocit, že musíte pipkám přidat vápník, kvůli tenkým skořápkám, nezapomínejte na mangan. Všestranně pestrá krmná dávka zajistí přísun těchto stopových prvků. Z přípravků je vhodný Konvit Neo a Plastin.


Doufám že jsem vás nevyděsila, ale to že krmíme málo, nebo to zase naopak s vitamíny a stopovými prvky přeháníme, poznáme bohužel až když brečíme nad neproklovanými kuřaty, nebo brzo po vylíhnutí zdechlými.
I to je důvod, proč doporučuji krmné směsky plus pastva, občasně nepovedený oběd…..

A na závěr přidávám popis a možnou příčinu poruch líhnutí:
Při dobrém líhnutí nepřesahuje počet neoplozených vajec 4 – 5 %, vajec s krvavými prsteny 2 %, odumřelých zárodků 2 – 3 %, udušených zárodků 6 – 7 %. Zvýšení některé z těchto skupin ukazuje na závadu v kvalitě vajec nebo ve způsobu líhnutí.
Protože tabulka se zase rozhodila, tak po řádcích a mezi smajlíky

Vylíhlá kuřata Příčina

Vleklé líhnutí, slabá kuřata Avitaminóza D
Kadeřavé opeření, lepkavost, ochrnutí krku a nohou Avitaminóza B2
Opožděné klování, slabá kuřata se špatnou pigmentací Avitaminóza A
Opožděné vylíhnutí, slabá kuřata, slepené oči, špatná pigmentace Avitaminóza A
Brzké, ale vleklé líhnutí, kuřata malá se slepeným puchem, pupek špatně uzavřený Dlouhodobé přehřátí
Líhnutí opožděné, vleklé, kuřata slabá, špatně stojí na nohou Nedohřátí
Líhnutí opožděné, kuřata špinavá, puch špatně pigmentovaný Nadměrná vlhkost
Naklování ztížené, líhnutí uspíšené, kuřata a skořápky suché Nedostatečná vlhkost
Naklování skořápky na špičatém konci vejce, lepkavost Nedostatečná výměna vzduchu
Opožděné líhnutí, kuřata slabá Dlouhodobé skladování vajec
Uspíšené líhnutí Přehřátí vajec


Co dodat? Už jen přání samých úspěchů

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

jeduvka napsal(a):
A na závěr přidávám popis a možnou příčinu poruch líhnutí:
Při dobrém líhnutí nepřesahuje počet neoplozených vajec 4 – 5 %, vajec s krvavými prsteny 2 %, odumřelých zárodků 2 – 3 %, udušených zárodků 6 – 7 %. Zvýšení některé z těchto skupin ukazuje na závadu v kvalitě vajec nebo ve způsobu líhnutí.
Protože tabulka se zase rozhodila, tak po řádcích a mezi smajlíky

Vylíhlá kuřata Příčina

Vleklé líhnutí, slabá kuřata Avitaminóza D
Kadeřavé opeření, lepkavost, ochrnutí krku a nohou Avitaminóza B2
Opožděné klování, slabá kuřata se špatnou pigmentací Avitaminóza A
Opožděné vylíhnutí, slabá kuřata, slepené oči, špatná pigmentace Avitaminóza A
Brzké, ale vleklé líhnutí, kuřata malá se slepeným puchem, pupek špatně uzavřený Dlouhodobé přehřátí
Líhnutí opožděné, vleklé, kuřata slabá, špatně stojí na nohou Nedohřátí
Líhnutí opožděné, kuřata špinavá, puch špatně pigmentovaný Nadměrná vlhkost
Naklování ztížené, líhnutí uspíšené, kuřata a skořápky suché Nedostatečná vlhkost
Naklování skořápky na špičatém konci vejce, lepkavost Nedostatečná výměna vzduchu
Opožděné líhnutí, kuřata slabá Dlouhodobé skladování vajec
Uspíšené líhnutí Přehřátí vajec


Co dodat? Už jen přání samých úspěchů

Ahoj Martino, popsání všeho k líhnutí je super, ale mám z toho trochu hlavu v p...... Koupila jsem nakonec Biosku Mono 03 a nasadila vejce od ruánky, jsem už na 12-tém dni. Všechny jsou plné. Držím se návodu a vypínací teplotu mám 38,6 C (vypíná opravdu přesně ), ale teplota mi doleze až skoro na 39 C a pak pomalu klesá, otáčím dvakrát denně a od 8 dne chladím spolu s otáčením také dvakrát denně, zarazilo mě, že už jsem ještě v nějakém příspěvku četla, že se kachňata chladí jen jednou denně. Tak jak?? Snad to nedělám blbě??? Díky Petra

krenda napsal(a):
Ahoj Martino, popsání všeho k líhnutí je super, ale mám z toho trochu hlavu v p...... Koupila jsem nakonec Biosku Mono 03 a nasadila vejce od ruánky, jsem už na 12-tém dni. Všechny jsou plné. Držím se návodu a vypínací teplotu mám 38,6 C (vypíná opravdu přesně ), ale teplota mi doleze až skoro na 39 C a pak pomalu klesá, otáčím dvakrát denně a od 8 dne chladím spolu s otáčením také dvakrát denně, zarazilo mě, že už jsem ještě v nějakém příspěvku četla, že se kachňata chladí jen jednou denně. Tak jak?? Snad to nedělám blbě??? Díky Petra

Ahoj Petro, držte se návodu výrobce. Pokud jsem někde psala, že se kachní vejce chladí jednou denně tak to byl překlep, nebo jsem nebyla zcela při smyslech. Vejce se chladí už jen tím, že je vyndáme z líhně k otočení. ALe chlazení jednou denně se provádí u velkolíhní (to nám doma nehrozí) a dělá se otevřením dveří na provozní technologií stanovenou dobu. Hodně textů je publikováno bezhlavým opisem skript, která popisují stav megadrůbežáren.
Čím častšji líheň otevíráte, tím větší máte překmity teploty nahoru dolů.
Finta na správně ochlazené vejce je, že si je přiložíte špičkou nebo delší stranou na oční víčko. Nehřeje, ale ani nechladí. Asi jako když zkoušíte loktem teplotu vody pro miminko
Koukala jsem do jednoho textu a myslela si, že mě šálí smysly, když jsem četla, že se husí vejce ke konci inkubace chladí až 45 minut. Teď se koukám, jak se mi trajdá husa po zahradě a kašle na vajíčka..... a vylíhne každoročně s větší úspěšností než já....
Přeji úspěch při líhnutí
Martina

jeduvka napsal(a):
Ahoj Petro, držte se návodu výrobce. Pokud jsem někde psala, že se kachní vejce chladí jednou denně tak to byl překlep, nebo jsem nebyla zcela při smyslech. Vejce se chladí už jen tím, že je vyndáme z líhně k otočení. ALe chlazení jednou denně se provádí u velkolíhní (to nám doma nehrozí) a dělá se otevřením dveří na provozní technologií stanovenou dobu. Hodně textů je publikováno bezhlavým opisem skript, která popisují stav megadrůbežáren.
Čím častšji líheň otevíráte, tím větší máte překmity teploty nahoru dolů.
Finta na správně ochlazené vejce je, že si je přiložíte špičkou nebo delší stranou na oční víčko. Nehřeje, ale ani nechladí. Asi jako když zkoušíte loktem teplotu vody pro miminko
Koukala jsem do jednoho textu a myslela si, že mě šálí smysly, když jsem četla, že se husí vejce ke konci inkubace chladí až 45 minut. Teď se koukám, jak se mi trajdá husa po zahradě a kašle na vajíčka..... a vylíhne každoročně s větší úspěšností než já....
Přeji úspěch při líhnutí
Martina

Díky Martino, líhla jsem minulý rok v Biosce kuřata a všechno v pohodě, obracení, chlazení na tepl. očního víčka už mám vymakanou i když mě u toho minulý rok pozoroval manžel, klepal si cosi prstama na čelo. Jen ty kachny mám prvním rokem a na ty prcky se moc těším. Pokud Vás mohu ještě otravovat otázečkou. Jak už jsem zde psala mám pár vajíček ruánky pod Hedvábničkou, měli by se líhnout společně s vajíčkami z líhně. Mám pak vylíhnutá kachňata dát do odchovny nebo pokud je Hedvábnice přijme, můžu jí je přidat????? A pokud je dám do odchovny po jak dlouhé době je budu asi moci dát ven???? K velké kachňe je asi dávat nebudu když nechce ani zasednout ani nejeví zájem o to být matkou!! Díky moc Petra

Všude se píše něco jiného a tak nevím jakou teplotu použít, proto se zeptám raději s mírou na mě:
jakou mám udržovat teplotu ve výšce středu vejce? díky

oskar222 napsal(a):
Všude se píše něco jiného a tak nevím jakou teplotu použít, proto se zeptám raději s mírou na mě:
jakou mám udržovat teplotu ve výšce středu vejce? díky

s oběhem bez oběhu???..základní věc která se uvádí

bez oběhu... díky!

nevíte to ani vy ostatní, prosím?

v líhní je teplotní rozdíl, který se projevuje řádově v 2 cm. Tzn. Jestliže teplota teploměru je například 38,6 °C pak pokud ho zanoříme o 0,5cm hlouběji do líhně pak bude již jen 38 °C . Takže pokud budeme líhnout vejce slepic, budeme muset nastavit teplotu těsně nad vejcem okolo 40 °C aby teplota na opačném konci byla okolo 36-35 °C . Přesný návod nám poskytne dokumentace přiložená výrobcem. V případně vlastní výroby, je nutno zkoušet a testovat.

Mám dotaz, vejce do líhně musí nějakou dobu "odpočívat" nebo jak je vytáhnu z hnízda, tak je můžu šoupnout do líhně?

Prečo má byť pred liahnutím húsat 24h. zohriata? Chladiť len do 27 dňa?
Dikes

lachtan napsal(a):
Prečo má byť pred liahnutím húsat 24h. zohriata? Chladiť len do 27 dňa?
Dikes

Protože za těch 24 hodin vyladíte teplotu a líheň dostatečně prohřejete. Husí vejce mají celkem velký objem, po jejich vložení se líheň hodně ochladí.
Dále, v textu není uvedeno, že se vejce po 27.dni nechladí, ale že se neotáčí. Chlazení je důležité i nadále, je dobré vejce i rosit. Zase - s rozumem, abyste je nezachladil.
Abych nemnožila vlákna: vejce z hnízda, pokud jsou již rozsezena (náhodně objevené hnízdo), tak jen fofrem vydesinfikovat a šup do líhně, aby se nezachladila, pokud sbíráte denně, tak vejce lze skladovat. Jak, to zde již bylo několikrát uvedeno.
Tý jo, to jsem potěšena, že toto moje věkovité nezapadlo :-)
Dneska jsem nasazovala vlašky........

Včera som nadstavoval teplotu v liahni podarilo sa mi nadstaviť 37,4 zapne pri 37,5 vypne a zotrvačnosťou ide na 37,8.
lepšie to asi nebude. Podľa toho čo som čítal by mala hus niesť každý 2 deň ale tá potvora včera zniesla , neviete prečo?

Včera som nadstavoval teplotu v liahni podarilo sa mi nadstaviť 37,4 zapne pri 37,5 vypne a zotrvačnosťou ide na 37,8.
lepšie to asi nebude. Podľa toho čo som čítal by mala hus niesť každý 2 deň ale tá potvora včera zniesla , neviete prečo?

jeduvka napsal(a):
Protože za těch 24 hodin vyladíte teplotu a líheň dostatečně prohřejete. Husí vejce mají celkem velký objem, po jejich vložení se líheň hodně ochladí.
Dále, v textu není uvedeno, že se vejce po 27.dni nechladí, ale že se neotáčí. Chlazení je důležité i nadále, je dobré vejce i rosit. Zase - s rozumem, abyste je nezachladil.
Abych nemnožila vlákna: vejce z hnízda, pokud jsou již rozsezena (náhodně objevené hnízdo), tak jen fofrem vydesinfikovat a šup do líhně, aby se nezachladila, pokud sbíráte denně, tak vejce lze skladovat. Jak, to zde již bylo několikrát uvedeno.
Tý jo, to jsem potěšena, že toto moje věkovité nezapadlo :-)
Dneska jsem nasazovala vlašky........

To si piš, že nezapadlo, loni jsem začátek uměla zpaměti, líhla jsem prvně tak to bylo něco jako mantra . A ještě dodatečně žádám o povolení, děti mají dneska ve škole alternativní výuku - ptáci. Tak synek vybral slepice a rozebíral i líhnutí, tak si drze vypůjčil jeden z obrázků nahoře uvedených do jeho školní práce (tuším to bylo ta naprasklé vajíčko). Může, viď? Je to teprv třeťáček. Zbytek už měl svoje fotky, loni poctivě fotil. Bude to pro městské děti exotika
Jo a ještě k těm vajíčkům. Pokud je pravidelně sbírám z hnízda, je lepší je nechat den "ustát" nebo je tam šoupnout rovnou?
Moc dík, Jana

Prosím poradí mi někdo?
Kamarád, který má velmi dobré zkušenosti s líhnutím (v líhni) kuřat, kačen a dokonce i papoušků, nám líhne housata.
Bohužel se již několikrát stalo, že jsou housátka ve vejcích slyšet ještě 28.den, ale 30.den jsou ve vejci mrtvá. Nemají ve vajíčku vůbec žádné místo, jakoby chyběla vzduchová bublina a pupek ještě není zcela uzavřen.
Co s tím? Již jsme takto vyhodili asi 15 uhynulých housátek a je nám to moc líto.
Poraďte prosím.

Není to špatnou stravou rodičů ?

Podle mých zkušeností příliš akorátní podmínky, málo výkyvů a změn. V automatické líhni se mi housata líhnou velice špatně a od stejných husí v Pivarči stolové, vše ruční - perfektní výsledky. Teplota lítá od 37,2 do 39, voda je dole v misce, celou dobu se odvětrává špatný vzduch, od 10 dne rosím, až teče voda po vejcích, občas zapomenu vejce obrátit, jindy obracím večer dvakrát, někdy chladím 10 minut jindy zapomenu a chladím hodinu. Při klubání lezu neustále do líhně a hlídám, jak to jde a najednou jsou všechna vejce prázdná a líheň se hemží housátky. Tak jak je to možné? Dana

prosím o radu. Již mnoho let chovám husi labutí a líhnu v líhni mono 09. V začátcích jsem odchovával housata bez nějakých problémů. Čím více zkušeností za ta léta, tak se mi zdá že to je horší. Housata se vylíhnou v rozmezí 1-3 dní,
dám do bedny vyhřívané infra žárovkou. Housata přijímají dobře potravu krouhané kopřivy se šrotem(ječný nebo kukuřičný) vařená vajíčka, rýže a krupky. Od 4 do 10 dne dne začnou hynout, to co přežije 10 den už vydrží. Několik roků do zadu jsem navštívil veterináře, který leta jezdil po drubežárnách. Čerstvě uhynulé house rozřízl a zjistil můj poznatek...jatra hnědá jak plnotučná horčice a konstatoval avitaminozu. Tak jsem začal přidávat na radu veter. E,AD kombinal dle návodu. Úspěchy jsou sporadycké a už nevím, kde dělám chyby? Ještě jeden poznatek většinou hynou ty housata vylíhlá 31 - 32 den, kterých v líhnutí většina. Líhnutí provádím dle návodu výrobce. Děkuji za všechny rady. MP

Dobrý den,
měli jsme také problémy s úhynem housátek vylíhnutých v líhni(viz moje příspěvky Konopka).
Po vylíhnutí jsme také dávali pod lampu a pokud bylo hezky, tak do ohrádky na sluníčko. Housata, která byla na slunci přežila, která byla ve stáji, tak tam byl větší úhyn. Zní to jako pitomost, ale sluníčko=vit.D, jinak to neumím vysvětlit.
Přeji mnoho úspěchů.
Iva

Já můžu říct,že co jsem líhnul housata,tak 30 den je mezník. Co nebylo tento den proklovlé,tak bylo špatné. Musíme si ale položit otázku,zda nehraje roli příliš tvrdá skořápka?? Co jsem letos líhnul a nešlo po proklovnutí do 24 hodin ven,tak jsem vyloupl. House,když je tam dél,tak spotřebovává energii na počátek svého života a pak je to v pr....
Pokud se ani neproklovne a uhyne do 29dne,tak bych hledal tu chybu v rodičovském hejnu,ať už genetiku,tak krmení...

Dobrý den, ráda bych se teptala ohledně líhnutí kuřat. Máme postavenou líheň z lednice, takže není problém v ní udržet teplotu na desetinu stupně a ani vlhkost není problém. Obracení je automatické. Ráda bych si nyní dala do líhně vajíčka. Jen jsem měla dotaz k teplotě, uvádíte,. že teplota by měla být od 37,6 - 37,8 °C. Je to po celou dobu co jsou vejce v líhni - od vložení až po líhnutí nebo se třeba v průběhu těch tří týdnů má teplota postupně zvedat? V některých článcích a návodech na líhnutí je třeba teplota první tři dny 37,8 a poté od 4 - 16 dne 39,4 a poslední 4 dny až 39,8? Nemám v tom dost jasno a nechtěla bych něco zanedbat, tak bych se chtěla zeptat, jelikož usuzuji, že máte již nějaké zkušenosti s líhnutím.

Předem děkuji za odpověď

jeduvka napsal(a):
Líheň máme vydesinfikovanou, seřízenou zahřátou, tak hurá nasadíme první vsádku.

Líhnutí kuřat.
Do lísek líhní s přirozenou výměnou vzduchu /dále jen stolové/ nebo předlíhně líhní s nucenou ventilací vkládáme vejce, která odpovídají požadavkům kladeným na násadová vejce. Vejce se musí od okamžiku vložení do líhně až do 19. dne každé dvě hodiny obracet o 180°. Jako pomůcku při obracení si můžeme vejce označit na jedné straně obyčejnou měkkou tužkou. Teplota v líhni se má pohybovat od 37,6 do 37,8 °C. Do 19, dne musí být relativní vlhkost při líhnutí 60 – 75 %, po přeložení do dolíhně se zvyšuje na 75 – 80 %. V dolíhni se vejce již neobracejí.

Takto striktně nařízenou teplotu nejsme doma schopni zajistit. Proto používejte mozek v režimu selský rozum, podívejte se na teplotu pod kvočnou v úvodu příspěvku a zde uvedenou berte jako ideální střed.

Aby se vyvíjející zárodek nepřehřál a abychom zajistili lepší výměnu plynů mezi vejcem a prostředím, vejce chladíme. Ona i slepice na hnízdě občas stojí a občas se jde vykálet, najíst, napít….. Vejce se ochlazují při prosvětlování 6. a 14. den, ale i při překládání do dolíhně. Kromě toho je chladíme krátkodobě 1x denně – u stolových líhní otevřením horního víka, u skříňových líhní pootevřením dveří asi na 5 minut. U některých stolových líhní, kde není zajištěna požadovaná relativní vlhkost se vejce 3x denně ručním rozprašovačem.

Vejce se poprvé prosvětlují 5. – 6. den od vložené do líhně – zjišťuje se tím oplozenost; podruhé 18. – 19. den od vložení do líhně – tímto prosvícením zjistíme odumřelé zárodky. Kuřata se začínají klubat 20. den a líhnout 21. den od vložení vajec do líhně. Z dolíhně se kuřata odeberou až po osušení, přičemž se současně odstraní skořápky z vajec.

Krůťata.
Vývoj krůťat ve vejci trvá 28 dnů. Krůtí vejce se musí obracet až do 26. dne. Ve skříňových líhních se v této době překládají do dolíhně, ve stolových líhních je nutno v této době relativní vlhkost, podobně jako při líhnutí kuřat vlhčením vajec až třikrát denně. Krůťata se začínají klubat 27. den. Požadavky na teplotu, ochlazování a relativní vlhkost jsou při líhnutí krůťat podobné jako při líhnutí kuřat.

Perličata.
Líhnutí perličat má v porovnání s líhnutím kuřat několik zvláštností. vývoj perličat ve vejci trvá 26 dnů. Vejce se začínají ochlazovat už 6. dne – perliččí vejce mají silnější skořápku a méně pórů. Od 6. dne do 23. dne inkubace se musí chladit dvakrát denně 10 minut a obracet každou hodinu. Po přeložení do dolíhně, nebo od 23. dne inkubace, se musí chladit kropením vodou třikrát denně, čímž se současně zvyšuje relativní vlhkost prostředí potřebná pro dobrý průběh klubání. Relativní vlhkost v předlíhni má být 60 %, v dolíhni 80 %. Teplota v předlíhni i dolíhni má být 38 °C. Po přeložení do dolíhně se vejce přestávají obracet.

Bažantí kuřata.
Vývoj bažantích kuřat ve vejci je různý podle druhu; u většiny druhů trvá 23 – 25 dnů. Líhnutí bažantích kuřat má tyto zvláštnosti: teplota v prvních třech dnech má být 37,7 °C a relativní vlhkost prostředí 60 – 65 %. Čtvrtého dne se teplota upraví na 37,5 °C a relativní vlhkost na 55 –60 %. V malých stolových líhních je třeba v prvních třech dnech větrací otvory uzavřít, čtvrtý den pootevřít a pátý den nastavit do polohy určené pro normální líhnutí.

Při líhnutí kuřat, jejichž inkubace trvá 23 – 24 dnů, se ponechá teplota 37,5 °C do 16. dne líhnutí, u kuřat s delší dobou inkubace se působení teploty 37,5 °C prodlužuje o počet dnů, převyšujících 24. V této době až do přeložení do dolíhně se teplota upravuje na 37,3 °C.

Bažantí vejce se v líhni obracejí dvakrát denně a chladí se jedou denně větráním po dobu 15 minut. Po přeložení do dolíhně se přestávají obracet. Při klubání se kropí vodou. Při klubání je potřebná teplota 37,4 °C a relativní vlhkost 70 – 75 %.
Vejce se prosvěcují poprvé 6. – 7,. den po vložení do líhně , podruhé před začátkem klubání. Po vylíhnutí se nechávají kuřata v líhni 24 hodin dosušit.

Bažanty jsem prachsprostě opsala z návodu, ale osobně jsem je líhla jako kuřata. Z 50 vajec bylo 45 bažantíků. Inkubace 25 dní. Druh nevím, byl to zkušební provoz pro kamarády myslivce.

Křepelky.
Inkubace mláďat křepelky japonské a jejích rázů trvá 17 dnů, čínské 16 dnů a kalifornské 22 – 23 dnů. Teplota potřebná pro inkubaci je 37,5 °C, relativní vlhkost od 1. do 15. dne inkubace 60 %; 16. den 60 – 70 % a od začátku klubání až po líhnutí 80 – 90 %. U vajec křepelek kalifornských se relativní vlhkost začíná zvyšovat až 19. dne.
Vejce křepelek se až do začátku klubání obracejí dvakrát denně. Poprvé se prosvěcují 6. – 7. den, kdy se vyřadí všechna neoplozená vejce, podruhé 14. den kdy se vyřazují vejce s odumřelými zárodky. 15. den se vejce dvakrát kropí. Mláďata čínských křepelek se líhnou 16. den japonských 17. den a kalifornských 22. – 23. den.

Kachňata.
Kachňata pižmovky se líhnou 35 dnů, kachňata ostatních plemen 28 dnů. Teplota potřebná pro líhnutí kachňat je až do 24. dne (pižmovky 30. dne) 37,7 °C, relativní vlhkost je v této době 70 %, po 24. dnu se teplota sníží na 37,3 °C a relativní vlhkost se zvýší na 85 %. Kachní vejce se od 12. dne inkubace chladí jednou denně vzduchem a od 13. dne se třikrát denně kropí vlažnou vodou. V dolíhni se vejce po 24. dnu kropí šestkrát denně a nesmí se už obracet. Do 24. dne se vejce obracejí automaticky každé dvě hodiny a ručně minimálně jednou denně. Prosvěcují se 6. a 24. den. Při prvním prosvícení se vyřadí neoplozená vejce, při druhém prosvícení vejce s odumřelým zárodkem. Vylíhnutá kachňata se nechají v dolíhni 24 hodin usušit.

Housata.
Líheň musí být 24 hodin před vložením husích vajec vyhřátá na teplotu 37,7 – 37,8 °C s nastavenou relativní vlhkostí 60 %. Vejce se obracejí o 180° každé dvě hodiny, nebo při ručním otáčení třikrát denně. Ochlazovat se začínají 8. den po dobu pěti minut; každý další den se ochlazování prodlužuje o 1,5 – 2 minuty až do 14. dne, kdy ochlazování trvá 45 minut. Vejce se během ochlazování vyjmou z líhně o pokropí vodou 35 °C teplou. Poprvé se prosvěcují 10. den, podruhé 27. den, kdy se přestávají obracet. Teplota se 27. den sníží na 37,5 °C a relativní vlhkost zvýší na 70 – 75 %. Líhnutí nastává 30. den od vložení vajec do líhně.

Znovu opakuji, zde uvedené teploty berte jako ideální střed.

ctěl bychse zeptat vy v jednom z hornich přispěvku pišete že vajička se maji otačet 2x deně o 180° a pak pišete že se maji otačet každe 2hodiny o 180° muže te to upřesnit

bernaček napsal(a):
ctěl bychse zeptat vy v jednom z hornich přispěvku pišete že vajička se maji otačet 2x deně o 180° a pak pišete že se maji otačet každe 2hodiny o 180° muže te to upřesnit

Pomíchalo se mi minimum při ručním otáčení - to je dvakrát denně o 180° při stabilně vodorovné poloze lísek a optimum pro líhně s automatickým naklápěním - co dvě hodiny změna polohy lísek a tím i v nich nasazených vajec.
Omlouvám se za nepřesnost v textu.

Nepochopil jsem jestli tedy obracet 2x denně o 180° nebo každé dvě hodiny o 180 °..

Otáčením vajec zajistíme stejnoměrné prohřívání a postupné prorůstání zárodku do celého objemu. Pokud by cévní síť nevyplnila celý objem vajíčka, došlo by k nedostatečnému vývoji embrya a to by v další fázi vývoje odumřelo. Bez otáčení by také hrozilo, že zárodek v některém místě přiroste ke stěně vajíčka.
Vejce se pokládají do líhně buď naležato a překulují se nebo nastojato a naklánějí se. Pokud je obracíte, dělejte to vždy přes špičku, ne přes tupou stranu kde je vzduchová bublina.
Do líhní, které se naklánějí, dávejte vždy vejce tupou stranou, ve které je vzduchová bublina, nahoru. Špička musí být vždy dole.
U slepičích vajec se doporučuje naklánět nebo překulovat o 90°-180°.
Pro začátečníka je matoucí, proč je u jedné líhně s ventilátorem doporučeno otáčení každou hodinu, u jiné s ventilátorem ráno a večer nebo 2x-7x.
Pokud nemáte automatické otáčení vajec, otočte vejce minimálně 2x denně, když je otočíte vícekrát, tím lépe.
U líhní bez ventilátoru vejce ještě pravidelně přemisťujte z okraje líhně do středu, aby měla všechna vejce optimální podmínky při inkubaci.
První dny se snažte, aby otáčení proběhlo rychle a vejce neprochladla, později můžete jedno otáčení denně prodloužit a tím zároveň chladit.
Přehled o otáčení ulehčuje označení strany vajec, třeba R a V. Na označení vajec použijte obyčejnou měkkou tužkou nebo razítko s barvou na značení vajec, nevhodné jsou fixy a podobné.
Metody otáčení vajec se u různých chovatelů liší, někteří mají dobré zkušenosti s tím, když první 1-3 dny vejce nechávají v klidu, další dny otáčejí 2x až 7x denně a 4 dny před koncem inkubace opět přestanou otáčet.
U líhní s automatickým otáčením (nakláněním) ponechte interval 1x za hodinu nebo 1x za 2 hodiny.
Všeobecně se slepičí vejce přestávají otáčet 18. den, aby se kuře stabilizovalo a připravilo ke klubání.

Je možné, mít vejce v líhni s ručním otáčením a na víkend odjet? Tedy otočit v pátek odpoledne, v sobotu nic a další otočení v neděli odpoledne po návratu domů. Záleží v jakém období vývoje by se toto dělo a může to nějak ovlivnit líhnivost?
Za radu děkuji.

Ze začátku inkubace a ke konci by to nemusel být problém. Četla jsem článek jednoho chovatele a ten zkusil jedno vejce neotáčet vůbec a kuře se vylíhlo. Záleží, jaká víkendová akce vás čeká, jestli dobrá, tak bych jela

Jak dlouho prosím trvá líhnutí.Myslím od naklubnutí vajíčka až po samé vylíhnutí.Děkuji

lenuna napsal(a):
Jak dlouho prosím trvá líhnutí.Myslím od naklubnutí vajíčka až po samé vylíhnutí.Děkuji

Koukněte se ke mě: http://www.evik6363.wz.cz/lihnuti%20kurat.html
našla jsem hodně informací a snažila se je spojit do jednoho článku tak, aby tam začátečník v líhnutí našel odpovědi na všechny případné otázky

Tedy úžasně popsané,celých 20 dní sbírame veškeré iformace.Dnes se začala kolem 15hod.klubat kuřátka.Ještě k tomu rosení.když už se klubou tak stále rosit?Jak často?A ještě mám strach,že kuřátka co se vyklubou dřív,tak otočí vajíčka na roštu a ty se již hůře budou klubat,pokud vůbec.

lenuna napsal(a):
Tedy úžasně popsané,celých 20 dní sbírame veškeré iformace.Dnes se začala kolem 15hod.klubat kuřátka.Ještě k tomu rosení.když už se klubou tak stále rosit?Jak často?A ještě mám strach,že kuřátka co se vyklubou dřív,tak otočí vajíčka na roštu a ty se již hůře budou klubat,pokud vůbec.

Po vylíhnutí prvního kuřete vroste v líhni prudce vlhkost a tak už se rosit nemusí.
Také neznám odpověď, jestli se některá kuřátka nevylíhnou proto, že je vylíhlá otočí. Zatím jsem nic nenašla, ale budu pátrat

chtěl bych se prosim jak v lihni co nejlepe zvýšit vlhkostno dnedka sem dal do provozu lihen 6 vajec na tydeni skoušku jestli jde včechno dobře,a problem ja takový mam na spodku misku s pod květinače tam je asi 1litr vody potom mam po stranach male dvě mističky a v každe je asi 150ml vody a lihni mam 35 procent vlkost poradtě poradte prosim

bernaček napsal(a):
chtěl bych se prosim jak v lihni co nejlepe zvýšit vlhkostno dnedka sem dal do provozu lihen 6 vajec na tydeni skoušku jestli jde včechno dobře,a problem ja takový mam na spodku misku s pod květinače tam je asi 1litr vody potom mam po stranach male dvě mističky a v každe je asi 150ml vody a lihni mam 35 procent vlkost poradtě poradte prosim

Vůbec nezáleží kolik tam máte vody, ale jakou plochu ty misky s vodou zabírají.

bernaček napsal(a):
chtěl bych se prosim jak v lihni co nejlepe zvýšit vlhkostno dnedka sem dal do provozu lihen 6 vajec na tydeni skoušku jestli jde včechno dobře,a problem ja takový mam na spodku misku s pod květinače tam je asi 1litr vody potom mam po stranach male dvě mističky a v každe je asi 150ml vody a lihni mam 35 procent vlkost poradtě poradte prosim

Mám líheň (s pomalým větrákem), kde v návodu píší, doplňovat vlažnou vodu a pokud voda v nádržce neklesá (nevypařuje se) je teplota na úrovni misek příliš studená a je nutná dostatečná izolace dna nádržky.
Také, pokud nemáte větrák, tak se vlhkost vrství a není po celé líhni stejná.

větrak mam dal sem do nim houbičky na pomivani mnělo by se to snad lepe odpařovat

Dobry den,pokud si koupim lihem s cirkulaci vzduchu je nutne vejce nadale chladit?pokud bych za celou dobu lihnuti nechladil prehreji se a zarodky uhynou?

Chladit by se mělo, jinak by byla líhnivost asi malá.
V době nepřítomnosti se dá chlazení vyřešit napojením líhně na digitální spínací zásuvku a ta vám bude chladit v čase, který nastavíte.

filipvo napsal(a):
Nepochopil jsem jestli tedy obracet 2x denně o 180° nebo každé dvě hodiny o 180 °..

V líhni které vajíčka otáčíte ručně a leží vodorovně tak 2x denně.V líhni kde vajíčka stojí a nahýbají se tak každé dvě hodiny.

hejna napsal(a):
Dobry den,pokud si koupim lihem s cirkulaci vzduchu je nutne vejce nadale chladit?pokud bych za celou dobu lihnuti nechladil prehreji se a zarodky uhynou?

ja ma tedka doma dělanou lihen a chdim je stejnako otačet a tim se to zachladi celkem dost a jich tam 6 na skouškový režim jestli všechno jde dneska sem škoušel po třech dnech rychle prosvětlit a ono to jde celkem pěkně už tam jdou vidět zarodečeky krevniho oběhu

Postavil jsem si líheň ze staré malé skříňky a mám v ní nyní 20 vajíček slepičích na vy skoušení.Teplotu držím na 40ceti stupních a vlhko mám z vaničky pod vajíčkama.Větrání mám řešeno dírkami a to tak,že na jedné straně jsou dole a na protější nahoře.Topím dvěma žárovkama a termostat jsem koupil http://www.lihne.cz/91-thermotronic.html
Je to stolní líheň bez ventilátoru.Vajíčka obracím 4krát denně a tím i vyvětrám.
Nyní se ptám: vadí,že je neotáčím v noci a to znamená že nejsou otáčená i 10 hodin?

ja osobně si myslim čim vic se kolem toho chodi tim vic na piču ja sy myslím že když občas zapomeneš nic se nestane

Od kolikátého dne chladit slepičí vejce? Jak často? A jak dlouho? Děkuju.

filipvo napsal(a):
Od kolikátého dne chladit slepičí vejce? Jak často? A jak dlouho? Děkuju.

Mrkněte na tuto diskuzi, zrovna dnes se to tam řešilo.

líheň IO 103 Makro akce

jeduvka napsal(a):
Pro líhnutí kuřat v líhních s nuceným prouděním vzduchu je doporučené rozmezí teplot pro inkubaci 37,5 – 38,2°C při vlhkosti prostředí 50 – 65% /to je běžná vlhkost, kterou máte třeba v obýváku po intenzivním vyvětrání/ a minimálně 2x denně otočit vajíčka o 180°. Je jedno jestli ručně, nebo máte automatiku. V případě automatického naklápění vajec je doporučeno častěji. V dolíhňové lísce se již vajíčka neobracejí, je doporučeno snížit tepotu o 0,2°C a zvýšit vlhkost prostředí zvýšit na 70 – 90%. Normálně se to dělá rosením nebo zavěšením mokré tkaniny, nasáklého papírového obrousku….


Při firemně vyráběných líhní se řiďte návodem, při domácí konstrukci si vypozorujte setrvačnost topného tělesa, citlivost termostatu a podle toho nastavte střední teplotu, aby jste se vešli do doporučeného rozmezí. Smrtelná teplota pro zárodky je 42°C.
Líhně s přirozenou ventilací jsou zpravidla konstruovány jako stolové. To jsou ty „remosky – Biosky“, různé doma dělané krabice se žárovkami… Nasazují se jednorázově. Vejce zůstávají v líhni po celou dobu líhnutí. Obracejí se ročně dvakrát denně. Nemají ventilátor, proudění vzduchu je samovolné. Používá se vyšší teplota (39,5 - 41 °C), na počátku líhnutí vyšší, ke konci se snižuje.


Při žárovkových líhní si uvědomte, že topíte systémem světlo – tma. Žárovky mají životnost počítanou na počet rozsvícení, cca 1000krát. Příliš jim nedůvěřuji, protože vždy hrozí nebezpečí přepálení vlákna, zpravidla v době, kdy nikdo není doma nebo všichni tvrdě spí.

Chtěla jsem poprosit o radu,zda teplota u líhni bez nuceného oběhu platí i u křepelek.Děkuji

Dobrý den, chtěla bych poprosit o radu. Líhnu kuřata a mám problém s proklubáním. Líheň mám udělanou z lednice, teplotu kolem 37,6, obracení automatické, větrání dostatečné. Měla jsem problém s nízkou vlhkostí, myslela jsem, že přidáním mokrého hadru jsem to vyřešila. Vlhkost je teď kolem 50%, ke konci líhnutí ji ještě zvyšuji. Bohužel včera se začala klubat a problém zůstal. Některá se vylíhnou, asi třetina, zbytek se buď vůbec nenaklove nebo se nedokáže dostat ven. Připadá mi, že se nemůžou dostat z té blanky, je na ně jakoby přilepená. Tentokrát jsem se jim snažila pomoci ( i když se to nemá) a některá jsem zachránila. Vejce mám od různých chovatelů, takže hejnem to asi nebude. Už jsem z toho zoufalá, místo aby to bylo lepší, je to stále horší a horší. Stále pročítám diskuze, někde jsem ale vyčetla snížit vlhkost a jinde zase zvýšit. Budu moc ráda za každou radu, už se vždycky místo těšení bojím, že zase budou kuřata ve vajíčku mrtvá.

kelinkakv napsal(a):
Dobrý den, chtěla bych poprosit o radu. Líhnu kuřata a mám problém s proklubáním. Líheň mám udělanou z lednice, teplotu kolem 37,6, obracení automatické, větrání dostatečné. Měla jsem problém s nízkou vlhkostí, myslela jsem, že přidáním mokrého hadru jsem to vyřešila. Vlhkost je teď kolem 50%, ke konci líhnutí ji ještě zvyšuji. Bohužel včera se začala klubat a problém zůstal. Některá se vylíhnou, asi třetina, zbytek se buď vůbec nenaklove nebo se nedokáže dostat ven. Připadá mi, že se nemůžou dostat z té blanky, je na ně jakoby přilepená. Tentokrát jsem se jim snažila pomoci ( i když se to nemá) a některá jsem zachránila. Vejce mám od různých chovatelů, takže hejnem to asi nebude. Už jsem z toho zoufalá, místo aby to bylo lepší, je to stále horší a horší. Stále pročítám diskuze, někde jsem ale vyčetla snížit vlhkost a jinde zase zvýšit. Budu moc ráda za každou radu, už se vždycky místo těšení bojím, že zase budou kuřata ve vajíčku mrtvá.

Dobrý den, myslím, že ztížené klubání je zapříčiněno otevíráním líhně v době kdy by vlhkost v líhni neměla kolísat. Závan chladnějšího vzduchu s nižší vlhkostí velmi rychle projde skořápkou. Kuře cítí chlad a nechce se mu ven, zároveň se změní poměr vlhkosti blanky a kuřete. Z blanky se stane svěrací kazajka a kuře se nemůže hýbat. Blanka dokáže kuře sevřít tak pevně, že ho udusí i když je naklované.
18. den vypněte otáčení vajec, zvyšte vlhkost na cca 65-70%, snižte teplotu na 37.4°C. V líhni by mělo být v době líhnutí světlo (stačí slabé), protože ho kuřata potřebují, aby byla aktivní ke klubání. Tma jejich aktivitu tlumí. Líheň zavřete a otevřete ji až ke konci 21. dne nebo až 22 den. Pak teprve vyndejte vylíhlá kuřata a podívejte se zda nepotřebuje nějaké nevylíhlé pomoci. Líheň vypněte až 23. den. Většinou se už takto pozdě nic nevyklube, ale vejce sebraná z pod kvočny se mi líhla až 23. den.
Pokud chcete líheň otevírat, snažte se přizpůsobit co nejvíce teplotu a vlhkost v místnosti, teplotě a vlhkosti v líhni (jde to těžko).
Vylíhnutým kuřatům pobyt v líhni nijak nevadí. Tím jak schnou, zvlhčují vzduch ještě nevyklubaným kuřatům. Když je člověk neruší, vetšinou spí a další mají klid na klubání. Jakýkoliv pohyb kolem líhně (pokud je průhledná) nebo otevření, probudí v kuřatech nadměrnou aktivitu, že přišla máma a pak nastává mela, kdy po sobě šlapou a koulí s nevylíhnutými vejci. To je ten moment kdy většinou člověk podlehne, začne je z líhně vytahovat a od tohoto momentu se kuřata líhnou hůř a hůř.
Nejlepší je klid na obou stranách. Přeji pevné nervy a hodně zdaru.
Eva

Děkuji vám za radu, je to přesně, jak jste to napsala. Jsou jak ve svěrací kazajce Příští líhnutí to zkusím podle vás a snad se zadaří víc. Je mi jich hrozně líto, jsou to většinou už hotová kuřátka

Dobrý večer.Jsem úplný začátečník a líhnu poprvé.Prosím pěkně,jaká má být teplota když přendám kuřata z líhně a budu jim přitápět?Předem moc děkuji za radu.

Dobrý den v manuálu k líhni io-103 se uvádí slepičím mládatům se dá zrnko pepře s máslem mám to brát vážně popřípadě který den to ordinovat.Dále se uvádí při přemístění z líhně všem kuřatům se namočí nohy do lékařského alkoholu.Je možno použít klasický alkohol (vodku)?Jak se s těmito jobovkami vyrovnat a jak moc je brát vážně?Mám vejce v líhni poprvé a mám je tam 19 den.Dále by mě zajímala skladba prvního krmení.Mohu použít: vařená vejce,vařené jáhly,strouhanku strouhanou mrkev a drcené skořápky v hmoždíři?V jakém poměru by jste to doporučila?Nebo tam z toho něco nemá být nebo tam něco schází?Děkuji za odpověd.

czckd28 napsal(a):
Dobrý den v manuálu k líhni io-103 se uvádí slepičím mládatům se dá zrnko pepře s máslem mám to brát vážně popřípadě který den to ordinovat.Dále se uvádí při přemístění z líhně všem kuřatům se namočí nohy do lékařského alkoholu.Je možno použít klasický alkohol (vodku)?Jak se s těmito jobovkami vyrovnat a jak moc je brát vážně?Mám vejce v líhni poprvé a mám je tam 19 den.Dále by mě zajímala skladba prvního krmení.Mohu použít: vařená vejce,vařené jáhly,strouhanku strouhanou mrkev a drcené skořápky v hmoždíři?V jakém poměru by jste to doporučila?Nebo tam z toho něco nemá být nebo tam něco schází?Děkuji za odpověd.

Tak to s máslem a alkoholem slyším po prvé asi proto, že to je hloupost Kuřata normálně po osušení dáte pod kvočnu/odchovny, kde budou mít teplo. První den stejně moc nebudou jíst, ale napít by jste jim dát měl. První den jim dávam jáhly a potom další dny přidavám vajíčko s kopřivama. Od jednoho týdne písek. Skořápky ještě nedávejte, ale všechno co jste psal určitě.

czckd28 napsal(a):
Dobrý den v manuálu k líhni io-103 se uvádí slepičím mládatům se dá zrnko pepře s máslem mám to brát vážně popřípadě který den to ordinovat.Dále se uvádí při přemístění z líhně všem kuřatům se namočí nohy do lékařského alkoholu.Je možno použít klasický alkohol (vodku)?Jak se s těmito jobovkami vyrovnat a jak moc je brát vážně?Mám vejce v líhni poprvé a mám je tam 19 den.Dále by mě zajímala skladba prvního krmení.Mohu použít: vařená vejce,vařené jáhly,strouhanku strouhanou mrkev a drcené skořápky v hmoždíři?V jakém poměru by jste to doporučila?Nebo tam z toho něco nemá být nebo tam něco schází?Děkuji za odpověd.

Tuto líheň mám a musím říct, že líhne skvěle. Návodem na líheň se řiďte, ale odchov už podle toho nepraktikujte. Je tam víc blbostí, třeba že máte vejce prosvěcovat pomocí svíčky Pepř ani máchání nohou v alkoholu nepraktikuji a také to čtu poprvé. Jednodenní kuřata asi moc zobat nebudou, ale složení krmení tak jak píšete je v pohodě. Jen bych zpočátku vynechalaskořápky. Míchám to od oka a přidávám trošičku roboranu. Nejlépe je v začátku dávat směs K1, tam mají všechno ve správném poměru. Ať se vše vylíhne!

Lidičky prosím pomoc,jsem začátečník a udělala jasem asi pitomost...Objednala jsem si 30 křepelčích vajíček a 10 perliččích vajíček...Obojí jsem si myslela že mohu líhnout společně v jedné líhni,ale až když mi přišli domu,nějak mi došlo,že to asi neni rozumné...Můžete mi někdo poradit co mám dělat???Teda kromě omelety????

terenc napsal(a):
Lidičky prosím pomoc,jsem začátečník a udělala jasem asi pitomost...Objednala jsem si 30 křepelčích vajíček a 10 perliččích vajíček...Obojí jsem si myslela že mohu líhnout společně v jedné líhni,ale až když mi přišli domu,nějak mi došlo,že to asi neni rozumné...Můžete mi někdo poradit co mám dělat???Teda kromě omelety????

A proč by jste je nemohla líhnout společně ?

Já nevím,rozdílné potřeby vajíček,třeba????

terenc napsal(a):
Já nevím,rozdílné potřeby vajíček,třeba????

No je pravda, že perlička má 37,8°C a Křepelka má 37,5°C. Ale to by nemusel být takový problém si myslím.

A můžu poprosit o návod,jak je mám chladit a rosit a otáčet???Když budu chladit perličky těch 10 minut a každou hodinu otáčet,je možné že zabiju křepelky a když budu jednat tak jak se má u křepelek,můžu zase zabít perličky...Nebo ????
Mám z toho hlavu jak meloun,každopádně,v líhni jsou už všechna vejce pěkně po hromadě,tak hop nebo trop...

beginner napsal(a):
Koukněte se ke mě: http://www.evik6363.wz.cz/lihnuti%20kurat.html
našla jsem hodně informací a snažila se je spojit do jednoho článku tak, aby tam začátečník v líhnutí našel odpovědi na všechny případné otázky

nevím proč ale odkaz mi nejde otevřít. De vám?

Mně také nejde otevřít, vypadá to, že stránky byly zrušeny. Dana

Ještě jsem to zkusila oklikou a našla tento odkaz:
http://domaci-chov-drubeze-a-kraliku.webnode.cz/odchov-kurat/
a ten funguje. Dana

Ahoj odkaz google najde ale zajímá mě popis líhnutí a hlavně vysvětlete proč dáváte vejce před vylíhnutím do dolíhně a jaký je rozdíl mezi líhní a dolíhní. Začínám a mám jenom líheň tak abych něco nezmršil dík Vláďa

Líheň - obracní vajec, jiná teplota, nižší vlhkost (obecně)
Dolíheň - vejce naležato, bez obracení, cca o 0,2-0,3°C nižší teplota, vyšší vlhkost, rosení
Jinak ve stolových líhních se líhne v jedné bedně, najednou a dolíhňuje se právě jenom změnou podmínek.
Ve větších automatických líhních je prostor, většinou dole, kde je teplota nejnižší, plata se nenaklápí a vejce se zde mohou vlhčit. Líhně se nasazují turnusově po týdnu, vždy tolik vajec, jaká je kapacita dolíhně. Dana

Dík to znamená, že v líhni snížím teplotu budu rosit a je to OK? Vláďa

Ano, teploty líhně a dolíhně zjistíte podle typu líhně v příspěvcích výše. Držím palce a přeji hodně vylíhlé drobotiny. Dana

Dík sám jsem zvědav jak to dopadne.

ovecka napsal(a):
Líheň - obracní vajec, jiná teplota, nižší vlhkost (obecně)
Dolíheň - vejce naležato, bez obracení, cca o 0,2-0,3°C nižší teplota, vyšší vlhkost, rosení
Jinak ve stolových líhních se líhne v jedné bedně, najednou a dolíhňuje se právě jenom změnou podmínek.
Ve větších automatických líhních je prostor, většinou dole, kde je teplota nejnižší, plata se nenaklápí a vejce se zde mohou vlhčit. Líhně se nasazují turnusově po týdnu, vždy tolik vajec, jaká je kapacita dolíhně. Dana

Ještě jeden dotaz. Budu nasazovat vejce do nové líhně. Mám ji vydesinfikovat a čím dík.

Dobrý den, chtěl jsem vás požádat o radu .Líhl jsem křepelky a stalo se mi že měli těsně po vylíhnutí špatné nohy např. nohy skoro vodorovně nebo hodně od sebe že se na nich neudržely a nemohly chodit. Prosím o radu děkuji.

Chtěla bych se zeptat, co zusobuje krev ve skořápce, špatně vtažený krevní oběh, zbytky bílku, a správně nevtažené pupky.V knize od Tuláčka se udává nízká teplota během líhnutí.Ale teď se traduje opak, že je teplota vysoká, tak jak to je?

ponka1 napsal(a):
Chtěla bych se zeptat, co zusobuje krev ve skořápce, špatně vtažený krevní oběh, zbytky bílku, a správně nevtažené pupky.V knize od Tuláčka se udává nízká teplota během líhnutí.Ale teď se traduje opak, že je teplota vysoká, tak jak to je?

No mi se to stávalo, když jsem měl nízkou teplotu, když jsem jim pak v líhni "přitopil", tak bylo vše OK a vylíhlo se to ještě dřív, třeba housata se letos začly líhnout 28 den a úplně samy bez pomáhání.

arbo73 napsal(a):
No mi se to stávalo, když jsem měl nízkou teplotu, když jsem jim pak v líhni "přitopil", tak bylo vše OK a vylíhlo se to ještě dřív, třeba housata se letos začly líhnout 28 den a úplně samy bez pomáhání.

Děkuji , děkuji , děkuji, už jsem si myslela ,že jsem blázen, stejné poznatky mám za 10 let líhnutí i já

arbo73 napsal(a):
No mi se to stávalo, když jsem měl nízkou teplotu, když jsem jim pak v líhni "přitopil", tak bylo vše OK a vylíhlo se to ještě dřív, třeba housata se letos začly líhnout 28 den a úplně samy bez pomáhání.

Prepačte, to nie je na fotke šarplaninec arbo?

Konopka napsal(a):
Prosím poradí mi někdo?
Kamarád, který má velmi dobré zkušenosti s líhnutím (v líhni) kuřat, kačen a dokonce i papoušků, nám líhne housata.
Bohužel se již několikrát stalo, že jsou housátka ve vejcích slyšet ještě 28.den, ale 30.den jsou ve vejci mrtvá. Nemají ve vajíčku vůbec žádné místo, jakoby chyběla vzduchová bublina a pupek ještě není zcela uzavřen.
Co s tím? Již jsme takto vyhodili asi 15 uhynulých housátek a je nám to moc líto.
Poraďte prosím.

Dobrý večer,podle mě moc velká vlhkost,vajíčko musí stratit hmotnost,asi 15% odpařením vody a tím se vytvoří dostatečně velká vzduchová bublina,pak je třeba vajíčka chladit na teplotu očního víčka a to od desátého dne,asi 10 minut a každý den minutku přidat,tím se dostává čerství vzduch do vzduchove bubliny a housátka se neudusí.

ponka1 napsal(a):
Chtěla bych se zeptat, co zusobuje krev ve skořápce, špatně vtažený krevní oběh, zbytky bílku, a správně nevtažené pupky.V knize od Tuláčka se udává nízká teplota během líhnutí.Ale teď se traduje opak, že je teplota vysoká, tak jak to je?

Krvavé skořápky a nevtažené pupky mohou být způsobeny nízkou, ale i výrazně vysokou teplotou. Líhla jsem už asi 20x, držím se doporučených teplot a ťuk, ťuk, nikdy se mi to nestalo.
Zde je článek od Jiřího Hladíka:
http://www.chicken-xl.cz/kurata/index.php?action=show_article&id=28

karlos193 napsal(a):
Dobrý den, chtěl jsem vás požádat o radu .Líhl jsem křepelky a stalo se mi že měli těsně po vylíhnutí špatné nohy např. nohy skoro vodorovně nebo hodně od sebe že se na nich neudržely a nemohly chodit. Prosím o radu děkuji.

Dobrý den,

podle mé dosavadní zkušenosti bude hodně záviset na nastavení líhně a skutečné teploty a vlhkosti uvniř. Nejlepší by bylo si zkontrolovat jaký máte rozdíl v teplotě mezi nastavenou a skutečnou teplotou, kterou můžete zmeřit např. rtuťovým teploměrem, ale tak, aby byl ve výšce. kde se začne vyvíjet zárodek. Já jsem s tím při prvním líhnutí měla také problém, ale po dořešení problému s teplotou křepelky, které se vylíhnou také přežijí. Líhnu při 37,5 a 50% vlhkosti, na poslední 3 dny nastavuji vlhkost na 80%. Při tomto nastavení se křepelky líhnou 16. a 17. den, výjimečně 18, a to už je problém s vadami.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

arbo73 napsal(a):
No mi se to stávalo, když jsem měl nízkou teplotu, když jsem jim pak v líhni "přitopil", tak bylo vše OK a vylíhlo se to ještě dřív, třeba housata se letos začly líhnout 28 den a úplně samy bez pomáhání.

já teda nevím ale husa sedí normálně 28 dní tak proč by se měli líhnout déle??a v prvním příspěvku je mylně uvedeno že inkubace je 30 dní

Která husa? Mám landenku, brojlerku, českou a všechny sedí 30+

josef.juzanin napsal(a):
já teda nevím ale husa sedí normálně 28 dní tak proč by se měli líhnout déle??a v prvním příspěvku je mylně uvedeno že inkubace je 30 dní

No já myslím, že těch 30 dní je správně, ale nechcu se dohadovat, ale zatím jsem to tak měl.

fo3k napsal(a):
Prepačte, to nie je na fotke šarplaninec arbo?

Možná že je, já fakt nevím, já jsem nikde nepsal, co za štěně to je, mi to tam dala dcera

beginner napsal(a):
Dobrý den, myslím, že ztížené klubání je zapříčiněno otevíráním líhně v době kdy by vlhkost v líhni neměla kolísat. Závan chladnějšího vzduchu s nižší vlhkostí velmi rychle projde skořápkou. Kuře cítí chlad a nechce se mu ven, zároveň se změní poměr vlhkosti blanky a kuřete. Z blanky se stane svěrací kazajka a kuře se nemůže hýbat. Blanka dokáže kuře sevřít tak pevně, že ho udusí i když je naklované.
18. den vypněte otáčení vajec, zvyšte vlhkost na cca 65-70%, snižte teplotu na 37.4°C. V líhni by mělo být v době líhnutí světlo (stačí slabé), protože ho kuřata potřebují, aby byla aktivní ke klubání. Tma jejich aktivitu tlumí. Líheň zavřete a otevřete ji až ke konci 21. dne nebo až 22 den. Pak teprve vyndejte vylíhlá kuřata a podívejte se zda nepotřebuje nějaké nevylíhlé pomoci. Líheň vypněte až 23. den. Většinou se už takto pozdě nic nevyklube, ale vejce sebraná z pod kvočny se mi líhla až 23. den.
Pokud chcete líheň otevírat, snažte se přizpůsobit co nejvíce teplotu a vlhkost v místnosti, teplotě a vlhkosti v líhni (jde to těžko).
Vylíhnutým kuřatům pobyt v líhni nijak nevadí. Tím jak schnou, zvlhčují vzduch ještě nevyklubaným kuřatům. Když je člověk neruší, vetšinou spí a další mají klid na klubání. Jakýkoliv pohyb kolem líhně (pokud je průhledná) nebo otevření, probudí v kuřatech nadměrnou aktivitu, že přišla máma a pak nastává mela, kdy po sobě šlapou a koulí s nevylíhnutými vejci. To je ten moment kdy většinou člověk podlehne, začne je z líhně vytahovat a od tohoto momentu se kuřata líhnou hůř a hůř.
Nejlepší je klid na obou stranách. Přeji pevné nervy a hodně zdaru.
Eva

Dobrý den,
Vaše rada je přesně to co již dlouho hledám. Mám líheň ukrajinskou kvocku s topným tělesem.
Moje maransky mám v líhni dnes 21 den. Protože mám obavu, že mají tvrdší skořápku,
tak je poslední dva dny 2 x denně popráším rozprašovačem. Nechci do nich ale neustále lézt,
abych jim neublížila. Mám stolovou líheň bez větrání a bojím se, abych se ale neudusily, tím že si
jich nebudu všímat vůbec. Jak prosím poslední tři dny větrat ve stol. líhni a jak postupovat,
abych vejcím víc neuškodila ? Opravdu moc děkuji za každou radu.

pusinova napsal(a):
Dobrý den,
Vaše rada je přesně to co již dlouho hledám. Mám líheň ukrajinskou kvocku s topným tělesem.
Moje maransky mám v líhni dnes 21 den. Protože mám obavu, že mají tvrdší skořápku,
tak je poslední dva dny 2 x denně popráším rozprašovačem. Nechci do nich ale neustále lézt,
abych jim neublížila. Mám stolovou líheň bez větrání a bojím se, abych se ale neudusily, tím že si
jich nebudu všímat vůbec. Jak prosím poslední tři dny větrat ve stol. líhni a jak postupovat,
abych vejcím víc neuškodila ? Opravdu moc děkuji za každou radu.

Dobrý den, líheň kvočku nemám, ale podle informací má líheň ve víku větrací otvory. Nemusíte mít žádné obavy z udušení kuřat, stačí otevřít otvory. Maransky mají tvrdší skořápku, ale ke konci inkubace je již skořápka velmi křehká, protože z ní kuře po celou dobu vývoje čerpá minerály. Poslední 2-3 dny má být vlhkost mírně nad 65% a otevřené větrací otvory.
Jestli máte vejce v líhni 21 dnů, tak už by se kuřata měla klubat. Přeji ať se líhnutí podaří.

http://www.new.ifauna.cz/drubez/forum/r/detail/643206/lihen-kvocka-ukrajina

Dobrý den, zkusím napsat sem, mám makro líheň a kromě přestěhování do chladné místnosti, což nemám možnost, nevim jak srazit teplotu, každý naopak dává izolaci má teplotu nízkou já naopak.
Teď jsem zkusil dát vajíčka dolů, protože jak kvůli teplotě tak kvůli silným otřesům vajíček.
Momentálně mám dole na lisce 38.3 to je vhodné na vaření vajíček.
Jestli udělat nějakou díru nebo já už nevím co s tím.
Děkuji.

brondous napsal(a):
Která husa? Mám landenku, brojlerku, českou a všechny sedí 30+

Takže po delší době ale přece: mám landenské a potvory nesedí takže v líhni 28dní a klubou se a pod pižmovkou taky přesně 28 dní a lezou z vajec tak nevím
a jen z poznatků starší generace je to po týdnech:
slepice 21 dní tzn 3 týdny
kachny husy 28 dní tzn 4 týdny
pižmovka 35 dní tzn 5 týdnů.

skodovak napsal(a):
Dobrý den, zkusím napsat sem, mám makro líheň a kromě přestěhování do chladné místnosti, což nemám možnost, nevim jak srazit teplotu, každý naopak dává izolaci má teplotu nízkou já naopak.
Teď jsem zkusil dát vajíčka dolů, protože jak kvůli teplotě tak kvůli silným otřesům vajíček.
Momentálně mám dole na lisce 38.3 to je vhodné na vaření vajíček.
Jestli udělat nějakou díru nebo já už nevím co s tím.
Děkuji.

Zdravím, jestli už máte vejce v líhni déle než 12 dnů, tak už zárodky sami hřejí a teplota 38.3°C může být ovlivněná teplem z vajec. Teplota by měla být +- 37.8°C ve výšce zhruba půlky vejce a teplota 38.3°C není žádný extrém, akorát počítejte s tím, že by se kuřata mohla líhnout dřív.

Nedostatecná vlhkost a další průšvih je že zvýšením rel vlhkosti se začne při 69% kondenzovat voda na čidle termostatu a tím ho chladit a teplota na vejcích stoupne takže se upečou!Tak je při zvýšené vlhkosti pro vodní je třeba doladit polohu čidla a teploty na vejcích.

Prozba nema nekdo navod na lihen eeg typ zh-36.

Dobrý den mohu se zeptat jak často se mají v líhni obracet vajíčka křepelek? Děkuji předem.

Ve staré líhni jsem otáčela dvakrát denně, ráno a večer. Nová líheň otáčí automaticky v podstatě neustále. Úspěšnost líhnutí u obou způsobů stejně vysoká.